Příspěvky uživatele

Orionko, tak to by mě taky celkem zajímalo, pokud to existuje, jak je to využitelné v praxi, protože mám obavy, že vet. asistent (pokud to je kýžený výstup ze studia) funguje tak možná na velkých klinikách, tam tomu rozumím, ale v praxi ke mě vet vždy přijede sám. Taky by mě bavilo dělat asistentku např. u našich vetů ve městě, ale překvapivě jsou tam sami celé roky, zřejmě žádnou nepotřebují. Vlastně ani nevím, jak se uplatňují studenti ze střední veteriny? Pokud žijí třeba na malém městě a nechtějí se stěhovat za prací, tak asi smůla co?

Máte moudrou maminku a s tímhle přístupem rozhodně jednodušší život než já🤪! Já Fíkovnici svým způsobem chápu, pokud něco dělám, ať už doma nebo v práci, prostě v tom nějaký smysl vidět potřebuju, což mi oproti vám značně ztěžuje situaci😄. Jako doma si prostě člověk dělá co chce a co nechce, nedělá, tady není o čem, ale co se týče práce, tak řekněme smysl konaného nebo naopak nekonaného, byl v mém případě vždy důvod k odchodu. Práci už jsem dlouho neměnila, ale když tak zabrouzdám minulostí, tak snad jen 2x jsem odešla kvůli konkrétnímu člověku, s kterým se to prostě nedalo. Jinak byl důvod vždy ten, že jsem právě postrádala smysl v tom, co dělám a nezastavila mě ani pěkná výplata, konkrétně takové bylo moje předchozí zaměstnání. Njn, tohle má každý nastavené jinak a každý musí po svém.

Add pomalý hrnec, tak na ten jsem úplně zapomněla, sice ho nemám ani zatím nechci, ale slyšela jsem na něj jen samou chválu, což by mohl být rozumný kompromis👍!

A jen blbá otázka, veterina přece dálkově studovat nejde, co třeba mysleli za školu? Jako aby to pak k něčemu bylo a člověk by jim mohl být k ruce? Náhodou to ale není špatná myšlenka?!

Kocoura219 díky moc za Váš pohled! Dost to sedí a jsem ráda, že jste to napsala. Obávám se, že marnost je to správné slovo! Chápu, že toužíte po změně a zároveň se jí obáváte. Mám to totiž ouplně stejně!

Bobčo, zrovna poslední 4 slépky, co jsem porážela, tak byly žluťounké taky, teda ta jedna, největší a nejtěžší byla zasádlená až kam🙄. Mě spíš vadí ta “konzumnost” nebo jak to říct. Dyť si vemte, je to tak se vším, dříve se věci (auta, pračky, sekačky na trávu a miliarda dalších věcí) vyráběly tak, aby co nejdéle vydržely! Zručný chlap si leccos doma zvládl opravit sám. Kuřice jsme vždy brali z nějaké drůbežárny, vlastní chov jsme měli možná tak, když moje máma byla malá, ani já už to nepamatuju. Na odchov kuřátek nebyly podmínky a hlavně se s tím doma nechtěl nikdo matlat. Buď jsme pro ně někam zajeli, nebo směnili se sousedem nějaký dvorkový mix. Nikdo to nijak neřešil. Krmily se bramborama se šrotem a s kopřivama, ovozelem, pšenicí, klíčeným ječmenem, domácími zbytky, pastva, atd., takhle to dělal každý a nikoho to nešokovalo. Krmné směsi buď neexistovali, nebo spíš my o nich nevěděli. Slepice nesly jak děla a dožívaly se vysokého věku. Dneska se vyrobí slepice, aby měla první rok snášku jako blázen a pak to s ní jde do kopru. A opravit to nejde, stejně jako to auto, otevřete kapotu a tam máte dekl a bez diagnostiky se nehnete😏! Prostě ta životnost a kvalita všeobecně je celá nějaká pokažená. Asi proto volím ten tlakáč, tady už není co pokazit😄.

Já jsem tedy rozhodně vývarový typ! Nemusí to být nutně zrovna hovězí, i když ten mám nejraději, ale teď jak máme mrazák plný zesnulých opeřených soudružek a králíků, tak vývary u nás hodně jedou, hlavně slepičí (slepicím bylo v době porážky cca 2,5 roku), ale i z králičích kostí a tak. Máma dělá celoživotně v tlakáči a tak to naučila i mě. Tlakáč byl první hrnec “do výbavy”. Bez toho se nehnu, nedovedu si představit cmudit něco někde, byť na jedničku 9 hodin!!! Smrad v kuchyni, nechat zaplý sporák bez dozoru? Nikdy. Co spotřeba energie? Upřímně obdivuju, pokud tohle někdo dělá! Co se týče jídla, mám v poslední době pocit, že je všechno tak nějak “zkažený”, tím nemyslím, že bychom konzumovali potraviny pochybné, jakože nahnilé, plesnivé, divné, bo tak, ale prostě i věci, které si vypěstuju sama na zahradě, tak nemají takovou chuť, jako když jsem byla malá. I ty blbý slepice jsme dřív měli úplně normálně 5-7 let, nesly málo, ale nesly, pak se picly, šouply do tlakáče a byl vyprošťovák jedna báseň. Dneska nám nevydrží pomalu do třech let, a pak když se podívám, co mají uvnitř, tak hanba blít🤮. Čímž chci říct, že svět konzumní se v zadel obrací a tlakáčem a masem “za chvilku” toho asi už moc nezkazím😏. Čest všem, co to dělají poctivě, asi to tak má být, ale dostala jsem do vínku jen jeden život a nehodlám ho trávit v kuchyni. Tož tak.

Buggyro, nene😄! Tak mě když něco nedává smysl, tak je to tím pádem nesmysl a nesmyslama já nehodlám trávit život. Asi jsem moc smyslová😄, ještě že ne smyslná😄! Melouchů já jsem měla habakuk, ale prostě i to se mi časem přejedlo. Kamarádka ze základky to takhle vydržela asi 5 let a za tu dobu se zvládla přihlásit, dostat se a úspěšně v pracovní době vystudovat Bc. na VŠ. Doma na to ani nešáhla, všechno zvládla v práci. A pak, světe div se, odešla, protože dál už studovat nechtěla a ten zevling tam nedávala. Nyní podniká. Tohle prostě není pro každého soudruha, ale myslím, že tohle nebude Fíkovnice případ, to jsem odbočila.

Hurá hurá hurá, Buggyra je zpátky😄😄😄!!! Já už jsem se nedočkavě těšila na raport a konečně je tu! Skvělé počteníčko, díky, díky! A hned je můj den veselejší!

Ale teda z toho hmyzu by mě regulérně jeblo🤮, nesnáším hmyz, ještě tak možná včeličky, čmeláčky, hezky barevný motýlky, ale tyhle sajrajty krev sající, no ale fuj, hnuj. Já jsem taky zeštípaná až za ušima, tohle svinstvo mi prostě kazí veškerý dojem z letních dní🤮. Ale když tu píšete o těch moskytiérách, tak bych se jen zeptala, chápu, že Buggyra to řešila na dovči, to je trochu jiný level, ale Žínko, proč doma moskytiéra? Vy nemáte sítě proti hmyzu rovnou v oknech? My máme osíťovaný celý barák, včetně stáje (nekecám, tam je jen jiný druh síťoviny, než na obytném). Jako bez sítí ani ránu! Máme i ve střešních oknech. Ve dveřích tedy ne, vstupní máme jen jedny a ty prostě zavíráme, žádný boční vchod na terasu bo tak nevedeme. Domu prostě nesmí nic proniknout, jinak jsem nepříčetná a beru na to vysavač nebo biolit nebo obojí😄!

Fíkovnice, jo, tak teď už tomu trochu rozumím. Já jsem se ehm “pokoušela” pracovat ve státní sféře jedinkrát v životě, a byl to pro mě celkem tristní zážitek🙄. Vydržela jsem to tenkrát přesně zkušebku a poslední týden jsem z hodiny na hodinu vzala kramle. Vlastně to bylo celkem podobný, co se týče pracovního prostředí, malý tmavý nevytápěný kamrlík, kde jsme seděly 2 ženy a za stěnou bez dveří ještě seděl kolega. S kolegyní jsem neměla problém, s kolegou ano, a velký. Ona se celkem snažila mě zaučit, ale prostě já jsem přešla ze soukromé sféry a byla jsem zvyklá makat, jenže tady byla práce tak na 3-4 hodiny denně a ne na 8h! Já měla všechno hned hotový, oni byli zvyklí zevlit a tvářit se přepracovaně🙄tohle já fakt neumím, zvlášt kolega byl v tomhle mistr, proto jsme se hned od začátku nesnesli! Jako já fakt nechápu, jak ten státní sektor může takhle fungovat, nebo tenkrát aspoň fungoval. To ještě nebylo moderní HO,takže jsem musela denně do kanclu, v současné době by stačilo jet tam tak jednou za 14 dní…Být tebou možná bych se na tohle zaměřila, peníze dobrý, tak toho pochytit, co nejvíc to půjde a pak šup šup na HO. Ono když tam nebudeš muset denně kysnout, tak se to pak trochu rozloží a třeba už ti pak ani ten ošuntělý nábytek nebude připadat tak ošuntělý, když ho neuvidíš každý den, stejně tak jako tváře kolegů…Jak dlouhou máš zkušebku? Tři měsíce? Tu bych tomu dala a pak by se vidělo!👍

Holky, hlásím, že naše kuřice po 10 dnech vylezly na zahrádku! Konečně😄, když tam přijdete, tak už si tam povídají, jsou schované pod tavolou, ale jsou venku. Do kurníku už přes dvorek ťapou taky hezky, skoro samy! Tak máme radost!

Elisak👍, nevěsta krásná, ženich fešák a koníček luxusní😉! Není co dodat, moc hezky se mi na Vás dívá! Mnoho štěstí, a ať je váš svazek pevný a navždy❤️!

Ty jo, Fíkovnice, tak to mě moc mrzí, že to má takovýhle průběh! Já jsem se domnívala, že je to nějaké místo v akademické sféře nebo ve státním sektoru, a že když se to “peklo” tak dlouho, tak že je tam o tebe velký zájem. Tže teď tedy jejich přístup vážně nechápu😟.  Já jsem se s takovýmhle přístupem setkala vždycky jen v soukromé sféře, kde si pan majitel o sobě myslel, že je ředitelem celýho vesmíru a podle toho se k podřízeným choval🤮. V takovýmhle prostředí jsem nikdy nevydržela dýl než zkušebku, protože s debilama prostě dělat nehodlám a přizpůsobovat se jim taky nebudu.

Pokud jsou finance lákavé, tak tomu nech volný průběh, říkej si dělám to pro prachy, a až se budeš cítit “za vodou”, tak se to třeba někam posune!

Kometo, děkuji, děkuji, děkuji!☀️

Heh, jako já už jsem z té koňokuchyně kapánek trudnomyslná🙄. Protože do té doby, než přišla anabáze “zuby + kolika”, tak jsem prostě čapla jeden kyblík, do toho vysypala hrnek müsli, co si míchám, přidala minerálku, zalila vodou, ubrala tři polévkové lžíce pro malou, zbytek vykydla do žlabu velký a čus bus. Seno hnusný klackovitý pro velkou, jemný lístečkový pro malou. Kvůli zubům jsem musela koupit granulovaný seno, ale ouha, není granule jako granule a Dáma se rozhodla, že tohle teda jako fakt nee🙄. Tže dělám pořád to svoje müsli, do toho té velké přidávám ty granule, co je malá nechce a ta malá zas dostává spešl nášup, co mi tu nechala vetka, to zas ta velká nepotřebuje, že jo…Napřed jsem furt přidávala, aby se jí dobře kousalo, teď zas ubírám, protože už kouše dobře, ale zas kyne, že jo…Horsano, jak vlastně dlouho trvá, než se dáseň po trhání úplně vyhojí? Teď ve čtvrtek 25.7. už to bude pátý týden a já mám pocit, že ta kobylka žere jak prokopnutej buben, což nikdy nedělala, chudák asi nemohla, a já si na to pořád nemůžu zvyknout😏. Sekli jsme jí i jemnou trávu, aby se ji dobře kousalo, to už asi taky odbourám, páč už nemám pocit, že by to bylo třeba.

Mě to teplo nevadí, ale těm kobylám evidentně jo, tak se prostě přizpůsobuju jim.

Jo, tak to celkem sedí🤭, naposledy takhle funěla na jaře, ale to bylo pochopitelné, kdybych já běhala v jarním počasí, oblečená do zimního kožichu, funěla bych taky. Teď je to jen špek…a to je horší🙄. No, četla jsem, že takhle teplé počasí má být do půlky srpna, tak třeba se pak trochu ochladí…

Efe, Knedlička má palec nahoru! Ale obávám se, že jí tohle jméno vůbec nepřísluší, protože koně ve tvaru knedlíku, případně válce, mám aktuálně já, hluboce se za to stydím a vůbec se mi nechce to nějak řešit. Jako v tom hicu funí děsně, holt cob no, u té malé je to lepší, ta je taková akčnější, zvlášť teď, co se jí zahojila ta pusinka, viditelně ožila! Ale flekatá, ta je jak vyřazená parní lokomotiva, co jí došlo uhlí - funí a nejede😄!

Bassrock, tak teda venčící hygiéénu vám ale celkem závidím i ta oblíbená záchodová místa😄. Já se totiž upřímně a na rovinu úplně děsím toho brát flekatou do civilizace, ona totiž kadí kudy chodí🙄, proto preferuji pole a louky před asfaltkou, protože její specializace je: vylézt ze stáje, přejít naší zahradu bez ztráty kytičky, přímo před zraky souseda číslo 1 se nahrbit, a vydatně mu pozalévat trávník přímo před venkovním posezením😄už je tam upe holej flek, pak přejít podél našeho plotu po asfaltce bez ztráty kytičky a u souseda číslo 2, uprostřed té asfaltky, si důležitě heknout a vyrobit tu největší hromadu v dějinách lidstva🙄! S tímhle tvorem prostě mezi lidi jít nechcete, protože je tohle schopná i několikrát náhodně zopakovat, jako chápu, nechce si svinit výběh, a služka to pak nemusí sbírat a vozit na hromadu, že jo😄, vlastně mi chce jenom ušetřit práci, ale upřímně, stopovat zrovna nás dvě zvládne i začátečník, nemusí to být vůbec Vinetou😄. A samozřejmě pokud je to fakt uprostřed vesmíru, naběhnu pak s lopatou a před sousedy to uklidím, nejsem prase a nechci, aby si u auta urvali nápravu😄. Malá Dáma, je prostě Dáma, ta jako správný hospodář donese všecko domů, jenom, když jsme venku moc dlouho, tak něco vypustí, ale vždycky se u toho tak vrtí, protože jí prostě není po chuti zvedat ocásek na veřejnosti! Není to žádná lehká děva, že jo!

Lesnížínko, ano jsou, nadobro! Stejně tak jako další drobná hospodářská zvířata, která jsem za svůj život měla - brojlery, kachny, husy, morčata, prase,…Já si nepřipadám v posledních cca 2 letech jen tak trochu vyhořelá, ale spíš úplně👎. Vůbec vlastně nechápu, co se stalo, když se nic nestalo, nikdo mi nic nedělá, nikdo mi neubližuje a přesto něco, pro co jsem dřív dýchala, mi úplně přestalo dávat smysl. Nechápu. Chovatelství jsem vždycky milovala, nebrala jsem to jako zdroj obživy, mě to bavilo, a to že jsem měla “zadarmo” maso, vejce, aj. byl jen prima bonus, důležité bylo to, že mne to baví. A tohle všechno je prostě fuč😢, nevím, kam se to ztratilo? Slepičky jsem pořídila hlavně kvůli mámě, ona je v důchodu, baví se tím, má na ně spoustu času, díky mě mraky statkových krmiv zadarmo, tže nás to v podstatě vůbec nic nestojí a stará se o ně hlavně ona, já se starám jen o jejich ubikace, o žaludky ne. Kdyby to záleželo jenom na mě, nekupovala bych je. Ale jsou to fakt ťulpasky, právě že staré už nemáme, ty dostaly jednosměrnou letenku do mrazáku, tže ty mladé jsou lehce ztracené, ale ony se naučí. My jsme dřív brali mladší kuřice, tak těm to šlo rychleji, tyhle už byly vážně velké i při koupi, co chvíli ponesou, tže se nelze divit, že když nic jiného nepoznali, holt to teďka trvá.

Naprosto Vás chápu, co se týče zahrady! Kdybych se měla starat ještě o tu, tak mě v současné chvíli asi klepne. Mě prostě tak nějak přestalo bavit, se pořád o všechno starat, nevím, jak to jinak říct. Třeba práce s koňmi mě baví pořád a jsem ráda, že je mám, ale práci kolem nich (hnoje, krmení, sečení, oprava ohrad) se mi začíná také dost silně zajídat a já nevím, co s tím mám dělat? Vlastní koně mám doma 17 let a už začínám být prostě nějaká unavená, zároveň ony jsou to jediné, co mě drží při životě. A teď babo raď!

Myslela jsem si, že tím, že ukončím chov zvířat za účelem užitku a nechám si jen ta pro radost (koně a kocour), že se něco změní, zlepší. Nestalo se však vůbec nic. Tak já vám nevím, nějak tu chybu v Matrixu nemůžu najít?

Omlouvám se za ten psycho výlev, ale mám obavy, že i tohle do chovatelství a pěstitelství prostě patří, že člověk občas přehodnocuje smysl toho všeho.

Mám to hodně podobně, když má kobyla udidlo, tak je přepnutá v módu nežrat. Tohle nám funguje, ona celkově, když jí nasedlám, tak prostě ví, že to je něco jiného. Že tady jde jako fakt do tuhýho😄 a snaží se. Hodně s ní chodím ale po venku jen tak, na špagátku, a častokrát se mnou jde nějaký nekoňácký doprovod se kterým třebas vedu konverzaci a to se pak prostě člověk tak nesoustředí, což je chyba, protože ona to hned pozná a zkouší žrát. Když jdu s ní sama a soustředím se výhradně na ní a ne na to, co kde lítá, tak je to taky v pořádku, ale jak člověk vypne mozek, ona prostě ví. A šup a je to v tlamě😄. Nebo s sebou flákne s náležitým hekáním o zem (fotek ležící mrtvoly uprostřed no name lánu mám bambilion). Je ten typ koně, co neumí žrát za pochodu, stejně jako neumí za pochodu vyrábět bobky, ale na každou svojí činnost se musí pekelně soustředit😄. Proto mám nejraději holá, nezasetá pole, to jsem si letos fakt užívala, vezmete jí na pole, kde nic není a ten její výraz, ten je prostě k nezaplacení😄😄. Malá Dáma to má dávno vykoumaný, ta zvládne za pochodu všecko a vzhledem k tomu, že není jezdecká a nikdy nepozná udidlo, je mi to fuk a vůbec to neřeším, dokud drží tempo, tak ať si dělá co chce. Už se moc těším, až nám za barákem posečou tu smradlavou řepku. Hádejte proč😄?

No právě🙄jednostranné zaměření na trávu, chjo…to pak nevidim, neslyšim, vlastně se tady vůbec nevyskytuju😄

Malé válecí okénko🙂