Verun a já už skoro 15 let bez digi váhy neudělám ze seníku krok😛! Teď mám třebas dilema, prý se má oteplit na pár dnů? No, kdo ví, jak bude, každopádně teď koně dostávají 5kg sena a cca 7 hodin za den mají k dispozici celý výběh (na noc jsou jen v záklaďáku 2000m2), tže jim budou muset stačit asi jen 3-4 kg, páč jestli bude teplo, nebudou si muset topit a mohli by třeba, já nevím, deko zhubnout?😄Tlustý kůň je diagnoza😄!
A z toho všeho vyplývá, že hucul vede! Ten se na jídlo jen podívá a už jede😄!
Když jsem sháněla koně, byla mi nabízena zdarma kobyla ČT, 15 let. Když jsem viděla, kolik toho sežere, šla jsem do mdlob. Moje koně (oba) fungují na rovných 10ti kilech sena denně uprostřed třeskutné zimy, kdy se prostě nemají jak a čím kde dokrmit, a jsou jak kule. Až s postupující zimou trochu hubnou, tže na jaře jsou jen tak ehm trochu tlustí? Majitelé mi o ní tvrdili, že je snadno krmitelná😄, no … o tomhle já si myslím tak trochu něco jiného😄.
Verun, ty brďo, kilo mrkve mám já na dva měsíce😄😄. Teď dávám jedno velmi malé jablko denně oběma koním dohromady a přemýšlím, jestli je nepřekrmuju😄. Ale obávám se, že i je by bavilo sledovat, jak jim vaříte, akorát, že by to nejspíš viděly jen jednou…😄
Nemyslím to nijak zle, ale popis “výkrmu” mě vážně pobavil😄!
Já mám teda pocit, že všechna ehm něcojakoprimitivní plemena na jízdárně hynou😄! Mám to celoživotně stejně, ještě když jsem měla huculobeganku, tak ta vidíc jízdárnu, nedej bože na ní kavaletu, tak přimrzla do země a nehnul s ní ani traktor. Hluboce opovrhovala touto činností😄. Venku v lese, tak to byla jiná písnička!
Když tak zapátrám v minulosti, tak jsem vždycky jízdárničila jenom na těch koních (plemenech), co je úplně nesnáším - ČT, A1/1. V momentě, kdy jsem ucítila pod zadkem poníka, šla holt jízdárna stranou😄.
Horsana, děkuji moc! V podstatě něco podobného mi řekla vetka - zubařka, co ke mně nakonec dojela. No, moje terénní vetka je mladší než já, ještě se hodně učí (a to je dobře), jinak pomůže jak může a jsem za ní ráda, zubařka je starší, o móóc zkušenější, škoda jen, že není blíž no, mám ji v záloze a teď se to hodilo! Ono tyhle situace jsou vážně těžký, žádného koňáka po ruce nemám, tže v těchhle situacích vždy zůstávám sama, nervy pracujou, kůň chroptí, vetka to nebere a pak zachovejte chladnou hlavu, že jo😏!
Proto všechny Vaše rady a příběhy tady hltám, protože pak je to, jak když cvakne vypínačem, naskočí mi Horsanina historka a je to😄!
Holky, já to asi napsala špatně, uvolnění krku tam asi správně mělo být. Fyzio mi řekla, že ho má celý zaťatý, že kdyby to byl kůň jezdecký, zakopávala by mi. A hlavně že se sama vůbec nedokáže uvolnit, ty cviky, které mi ukázala zjevně fungují, kobylka se zlepšuje, poznal to i kovář, dřív nechtěla dávat přední na stoličku, teď stála jak modelka a byla klidná. Vůbec nekucká a sama si pro to uvolnění za mnou chodí. Omlouvám se za chybu!
Verun, u nás je bohužel jízdárna nebo kruhovka naprosto nereálná záležitost. Ne proto, že by muž nechtěl, nebo to neuměl, nebo že by to byla zásadní otázka financí (i když tady je to dost sporné, kdybych měla řekněme přebytečný milionek, tak by to řešení mělo, leč nemám, heh😏). Výběh má necelých 6000 m2, protože máme tlustokrevníky, tak z tohoto ještě cca 2500 m2 sušíme na seno. Výběh není náš a nikdy nebude, majitel nás tam “trpí” a když jsme tam vysmrkli přístřešek, aby koně mohli být 24/7, málem ho ranilo. Máme stopku na všechno i na mobilní řešení. Elektriku k tomuto pozemku tahneme kabelem přes jiné cizí pozemky (vzduchem), které mají dohromady snad 20 majitelů, z nichž minimálně 5 je už po smrti a nikdo z nich tu nežije. Vlastní pozemky u domu nemáme. Obhospodařujeme per huba jednu cizí zahradu, která by na prodej byla. Je celá ve svahu, tže koupě zahrady to je tak půl míle minimálně, plus vyběhat povolení, pozvat bagr, strhnout svah…no upřímně myslím, že pokračovat není třeba. Tyhle finance fakt nemáme, a ani si nejsem jistá, kdybych je měla, jestli bych to do toho chtěla dát. Jsem proto domluvená se ZD i myslivci, že můžu na pole i do lesa bez omezení, lonžuju na poli za výběhem a jízdárnu si dělám na tom samém poli v kolejích po traktoru, abych neničila porost. Luk tu moc není a ty, co tu jsou, jsou rozryté od prasat tak, že se do těch lochen vejdu celá, tže s koněm? Tss…Toť asi k tomu, jak to u nás vypadá, proto je pro mě období prosinec - únor, mrtvé. Nejezdím, sedlo mi hajá ve skříni.
Add zuby - má odstraněný zub 308. Paní zubařka mi na ní jezdí 2x do roka, vždy takhle na podzim a pak na jaře, zhruba duben - květen. Zub který nemá antagonistu dobrušuje, samozřejmě kontroluje i zbytek huby, tže z tohoto strach snad ani nemám.
Horsano, co se týče té průdušnice, nic takového se nekonalo neb jsem vůbec netušila, že bych měla něco takového požadovat. Upřímně nevím ani po kom? Na tohle jezdí specialista, nebo to je běžná terénní praxe? Pardon, že se tak blbě ptám, ale ucpaný jícen jsem viděla poprvé v životě a vlastně, že to je “tohle” jsem poznala jen díky Vám, že jste to tu popisovala, tak jsem to odhadla, zavolala vetce, popsala příznaky a ta mi moji domněnku potvrdila. Nikdy před tím jsem to neviděla, proto jsem ani nevěděla, co v dané situaci prostě dělat? Co by tedy majitel měl vlastně správně dělat, než přijede vet? To lití vody mi taky připadalo trochu kách a pak jsem i sama viděla, že je to k ničemu, tak jsem toho nechala, pomohl vlastně opravdu až ten klid na boxe, což dle mne ale bylo spíš štěstí, než že by to bylo pravidlo…😏 Budu vděčná za rady, jeden nikdy neví, kdy se to hodí…
“ale nebaví mě to”
A jestli třeba tohle není to “ono”. Já jsem třeba asi před měsícem měla něco podobného, snažila jsem se hodně dělat s velkou, abych se jí nějak revanšovala za čas strávený s malou. Ale prostě jsem měla v hlavě debilní program - jdu dělat, protože musím, ona to potřebuje, dlouho stála, je tlustá, musí se hejbat, ale vlastně se mi vůbec nechce a vůbec mě to nebaví. A ona to prostě věděla. Šla, páč musela, ale bylo to doslova pohřební tempo, pak jí přeplo v kouli a začla mi je tam sázet, což je u coba a ještě k tomu u mého coba prostě minimálně zvláštní😏. Věděla, že jsem prudná a nechce se mi nic dělat a takhle pěkně mi to dávala na jevo. Tím vůbec neříkám, že je to tak i u vás, jen mě to takhle dovedlo k zamyšlení. V poslední době se hodně řídím vitřními pocity a celkem mi to vychází, v momentě, kdy začnu používat rozum, jsem v kelu. Nechci, aby to znělo nějak moc ezotericky, ale nějak to takhle v poslední době mám🙂.
A já se zrovna chtěla zeptat Jany, jak kobyla v novém válčí a ona opravdu válčí! Třeba by bylo fajn využít teďka tohohle období a prostě na to hodit bobek? Pro mě je období od cca teď, tj půlka listopadu až konec roku, úplně mrtvé. Prosinec obzvlášť, to je měsíc, který bych zrušila, člověk se furt motá jen někde za tmy a pořádně se nedá nic dělat. Nemyslím tím, nejezdit za ní, to vůbec, ale pokud by projevila zájem, tak si dělat třeba takovéhle mazlící chvilky, spojené s česáním a zaplétáním, otlapkat jí, aby se s vámi cítila dobře. Budování si nové pozice pro ní musí být děsná fuška, tak jí prostě poskytnout klidné vody. Pokud o ně bude stát. Pokud ne, tak nechat být, než si pozice ujasní. Já zimní volno praktikuji cca třetím rokem a vždycky po novém roce vidím, jak kobyly chytají ajfr a začínají se jen těmito činnostmi prostě nudit a říkají si o víc. Každopádně přeju hodně zdaru. Nemáme to někdy s těmi koníčky jednoduché!
No, jako holky můžu vám říct, že jsem teda netušila, že mi malá letos takhle zatopí! To si tak jako kupujete společníka k velkému koni s vizí, že bude jen tak nějak papat a existovat…A ono houno houno slavnej soude👎! Letos jsem na ní strávila víc času než na velké koby. Všechny hlavy pomazané, co si letos u mě podávaly kliku, mi řekly, že jí prostě nemůžu brát jako společníka, že myšlenkově je to rovnocenný partner, jen v malém těle. A to je prostě fakt. Spíš bych řekla, že myšlenkově flekatou dost převyšuje! Musím zkonstatovat, že jsem tak nějak netušila, že mít doma minikoně bude taková fuška. Ale co už s tím? Máme jí rádi, prodávat jí nechci, velkou aspoň občas vyprudí k nějakému pohybu, protože tak je tak líná, že by jinak neudělala krok navíc😄.
Paní fyzio mi řekla zajímavou tezi a to tu, že ten koníček krásně zrcadlí všechny moje problémy a bolesti (tělesné i duševní) a je tak citlivá, že přejímá moji bolest na sebe. Což je vlastně dobře, protože mne tak nutí pracovat sama na sobě. Abych už jí proboha dál nic negativního nepředávala! Velká kobylka je příliš, jak to říct? Tupá? Flegmatická? Ta mi ukáže zrcadlo, až když už je to fakt blbý, a to už je dle mne pozdě. Ta malá to ukáže hned a neodpustí nic. Že bych za tu malou měla být vděčná, protože mě posune tam, kam ta velká nemůže. Toť slova fyzio. Něco na tom bude.
A jinak ještě, zatím se držím. V práci jsem si to zařídila tak, že dodržuji stále letní čas. Letos mi to bylo poprvé povoleno. Tže v létě dělám od 6:00, nyní od 5:00 a doma jsem ve 14:00, což je fajn, protože už tak kolem 14:30 - 15:00 valím koně domů na baštu, uklízím výběh, muž seče trávu (jo pořád ještě, u nás je trávy dost, ale ve výběhu už není nic), doplňuji seno a vodu a když mám tohle všechno hotové, padá tma, tak jdu za holkama dovnitř, tam si povídáme, masírujeme, češeme a zaplétáme, trénujeme odcházení a ono je najednou skoro šest večer. Zbytek večera patří mé drahé tříčtvrtce, kterýžto se k nám často přidá už ve stájí, vodí holky zleva doprava, povídá si s náma a pak mi je pomůže odvést na noc do výběhu a poklidit. Chodím brzo spát. Ale oproti tomu létu se alespoň prozatím cítím lépe.
Souhlas s Janou, měla jsem křížence welsh coba jen z ⅓, ale byl to fakt děs, to zvířátko mi prostě povahově vůbec nesedělo. Byl to valach, což už to byl pro mě problém, protože já valachy strašně nerada, ale tohle jsem nějak vsákla, tu střelenou povahu jsem teda nevsákla.
Haflinga nebo fjorda jsem zvažovala taky, myslím, že to by pro Buggyru vůbec nemusela být špatná volba. Já jsem nakonec ráda, že mám to co mám. Klidná povaha a langsam tempíčko mi prostě vyhovuje. Pořídila jsem si jí z vizí, že to spolu dotáhnem do důchodu (pokud se něco nesemele) a žádný další velký kůň už nikdy nebude. Na drndání krajinou s občasným zamyšlením uprostřed lánu je pro mě IC ideální😄.
A ještě malý podzimní upgrade z naší malé stáje. Takže, v říjnu kontrola chrupu. IC je pětiletá, stav chrupu odpovídající věku i využití, paní doktorka udělala jen nutné korekce a bylo to dobré. U malé dáseň po operaci zhojena, nicméně ten prostor, co jí zůstal po vytržení je tedy fakt velký. Když jsem to viděla a osahala, tak jsem tedy dost koukala, ale stejně s tím nic nenadělám. Co mi bylo divné, že malá občas při žraní kucká, jako když jí zaskočí. Tady k tomu jsem žádné vysvětlení nedostala, tak jsem to nechala být. Chyba! Došlo to až k tomu, že si před 10ti dny malá ucpala jícen. Krmím jí pořád stejně, co jí mám, tže jestli to způsobil ten malý kousek chleba, těžko říct, možné je všechno. Svojí vetku jsem zastihla na dovolené, rada po tel. zněla, ať se do ní pokusím dostat aspoň třetinku vody (0,33l) a masíruji krk, aby polkla. Když bude chtít jít ven a chodit, ať chodí. Tak jsem to tak udělala, vůbec se to nezlepšilo, venku kousla trochu trávy a začlo jí valit zelený z nosu. Tak jsem volala právě zubařce, ptže nikdo jiný prostě v neděli večer něpremával. Rada zněla úplně jinak - dát do prázdného boxu, kde nic není, zhasnout a odejít, s tím, že do hodiny dorazí. Když dorazila, čekala jsem tam mrtvýho koně (fakt jsem tam celou dobu nešla). Načež tam stál celkem normálně vypadající kůň, jen spocený od shora dolů. Mash nechtěla, vodu ano, travičku taky, jenže zrovna ten den už mrzlo a to jsem jí nechtěla dát, tak jsem jí dala trochu naší otavy a to baštila. Tak jsme jí daly do výběhu k velké a vše se zdálo OK. Vet mi říkala, že takhle koně “opustit”, je někdy to nejlepší, co můžu v téhle konkrétní situaci udělat, že se uklidní, uvolní stažené svaly, polkne a je to pryč. Naštěstí to byl náš případ.
Moje vet mi ještě doporučila fyzio, ať se jí na ten jícen podívá, paní jsem objednala, přijela, a tady teprve nastalo to pravé překvapení! Bylo mi řečeno, že díky extrakci zubu, která sice byla provedena řádně, ale nějak se tam zřejmě nekoukalo na celkový stav zvířete, má celý krk stažený a vlastně je celá v tenzi. I my jsme na ní viděli, když přijela z kliniky, že to pro ní byl asi dost děsný zážitek, ale nějak jsme si to nebrali, však je to kůň ne? Byly mi ukázány cviky na uvolnění jícnu a vysvětleno jak se pomalinku zbavovat té separační úzkosti, co v sobě má. Proto mi při jídle tak kuckala. No, když už se tohle všechno stalo, jsem ráda, že je to aspoň teď na zimu, protože přes týden se s holkama už ven nedostanu, díky tmě, tže každý den se jim věnuji na boxech a masíruji malou a cvičíme postupné odcházení od velké koby a snižujeme úzkost ze samoty. Velká je skvělá figurantka a bezvadně spolupracuje. Jsem vděčná, že ty boxy mám a můžu tam tohle provozovat, i když je venku odporně. Malá se díky fyzio hodně zlepšila. Snad už máme letos všechny katastrofy vybraný!
Já se přidávám do týmu “sežeň hucula”. Tedy, teď už nesháním, neb již mám ty moje dvě vejlupky a to mi bohatě stačí, ale sháněla jsem úplně stejně neúspěšně jako Jana. Prakticky s totožnými požadavky. Známé nemaje a spoléhaje se na internet, jsem sehnala akorát tak velký kulový👎. Měla jsem poloviční huculku a bylo to dělo, domluvily jsme se vždy, tak jsem si říkala, že čistá, to bude teprv pecka! Njn, tak mám holt IC a mini (která vydá za deset huculů) a žije se nám pěkně☀️.
Přesně, jde o to, že mi to kštici připlácne k hlavě👎. Když jí mám třeba tu hodinu na hlavě a pak jí sundám, tak hned jde vidět, jak se ty vlasy “omastily”. Normálnímu člověku by se hlava jen zpotila, byl by třeba trochu ulízlý z toho, ale když si vlasy projede rukou nebo hřebenem, jsou zas normální. U mě ne. Každý máme něco daného do vínku a já mám holt tohle. Vzít si v létě kšiltovku? Fuj🤮. Sluníčko je to jediné, co s tím dokáže trochu zatočit, proto obracím seno výhradně za pravého poledne, v plavkách bez pokrývky hlavy a opalovacího krému😄. Soused při pohledu na mě, umírá😄, mě je sice taky šouflo, ale aspoň jsem jednou do roka trochu vysušená🤣. A roztřepené konečky? Co to je? To jsem v životě neviděla…
Buggyro, čepice nenosím asi od těch cca mých deseti let, kdy mi tohle začlo. Vůbec žádnou doma nemám, nikdy v životě jsem si žádnou nekoupila, ani žádnou nedostala (ještě to tak🙄). Mám jednu takovou hodně širokou čelenku z Kamíru, koupila jsem jí asi před pěti lety a když už fakt mrzne a není zbytí, vezmu si jí. Jinak nosím kapuci, pokud ji bunda má, protože ta je volnější a nepřiléhá těsně na hlavu, tak tam to není tak hrozné. O helmě mi ani nemluvte! Když jsem měla ještě starou kobylu, tak ty poslední roky jsem jezdila výhradně bez helmy. Kvůli vlasům, jo, fakt. A hlavně kobyla byla naprosto 100% a věřila jsem jí a k stáru už vážně nikam neprchala, byla ráda, že jde. Teď, co mám mladou, tak šla helma zase do akce. Nenávidím jí! Tu helmu🙄. Snažím se jezdit ve dny, kdy vím, že mám “velký mytí” a když mi to nevyjde, což se prostě stává, musím mýt nad plán a to bývám prudná, hodně prudná…😄
Holky neštvěte mě s těma genama😄! Co já bych dala za to, kdybych si mohla mýt vlasy třebas jen 2x do týdne😢. I když nevím, jak to má Bobča, ale krom vlasů se mi pochopitelně mastí i pleť v obličeji, a pokožka na zbytku těla je normální. Tže já prakticky nepotřebuji žádnou kosmetiku, jako na hydrataci bo tak. Tímto dost ušetřím a faktem je, že nemám žádné vrásky a celkově vypadám o 10 let mladší (což neříkám já, ale moje okolí). Tak to je tak jediná věc, k čemu je todlecto dobrý🙄…
P.S. Kometo, buďte ráda, že tohle neznáte, je to fakt opruz, furt se takhle máčet, mě to nebaví, spolkne to spoustu času, víc než jen rychlá sprcha a pokrývky hlavy jsou mi zapovězeny úplně, protože, když bych si vzala teď v zimě třebas čepici, můžu si vlasy umývat ráno i večer (to jako bez pr*ele😏).
Dublinbarzoj veliká nádhera! Já měla taky období, kdy jsem leta nikam nechodila (stavba, nebyly love, covid, lenost…) Teď chodím asi třetím rokem k jedné šikovné paní kadeřnici, cca 2x až 3x do roka a ta její péče je fakt znát! Vlasy mi hodně spravila a nebýt toho úporného maštění, jsem jak princezna. Díky ní 😉
Kometo, i když to bylo směřované na Bobču, s dovolením odpovím za ní, protože to máme asi tak stejně, ale na rychle se mastící vlasy nefunguje nic. Zhola nic. Jako vůbec👎! Nikdy nic. Bojuju s tímhle už přes 30 let a nic nepomohlo, od babských rad až po vysokou kadeřnickou. Vyzkoušela jsem (už jako dítě asi desetileté) nějaké chemické, děsně smradlavé cosi od kožní doktorky. Bylo to v devadesátkách, fakt nevím, co to bylo, pamatuji si jen to, že to děsně smrdělo a prý, když si vlasy umyju tímhle, týden to vydrží. HAHAHA! Vydrželo to s bídou dva dny a pak mastnota a svědění….
Dále vyzkoušeno: šampony levné ala Lídl i drahé ze salonu krásy, šampony se SLS i bez něj, šampony tekuté, tuhé (kostky) i suché, dále trvalá, vodová, do čista odbarvit na chemlon blond (jako že to kysličník vyžere - HAHAHA, no tak určitě), ostříhat na ježka a odbarvit, česat se, nečesat, kartáče umělé, dřevěné i kančáky, mýt si vlasy každý den, i se zatnout, dělat bezdomovkyni a nemýt je třeba týden, dále mouka, oplachy z kopřiv i heřmánku a já nevím kýho výra ještě. Napište naprosto cokoliv a já Vám na to odpovím, že “todle už jsem taky zkoušela”! A nic. Boj jsem vzdala. Vlasy myju obden, laciným šamponem z Kauflandu, co ho prodávají 0,5l za 20Kč (v akci) a hážu na to bobek, protože to prostě nemá smysl. A na místa, kde není tekoucí voda, nebo prostě nějaká voda, kde bych si mohla umýt vlasy, prostě nejezdím, tže sbohem kempy, prostě nestanuji, páč potřebuju koupelnu…
Stejný dotaz jako Žínka! To jste Vy😉? Každopádně kočka největší, ať je to, kdo je to👍!
Kdyby takhle člověk vypadal tak nějak permanentně, jako po probuzení, tak to by bylo super! Já jsem se sebou spokojená, ale Žínka má pravdu s těmi vlasy. Když je mám umyté, tak se sama sobě líbím a nemusím mít na ksichtu nic. Ale když jsou už druhý den mastné, ať člověk dělá cokoliv, tak to už se sama sobě nelíbím ani za mák, a připadám si jak cuchta😏.