Příspěvky uživatele

Upřímně jsem se nechtěla do tématu vůbec vměšovat, protože se řídím heslem, každý svého štěstí strůjce a co je mi po cizích problémech, že jo. Ale ta absolutní neúcta k vlastní tělesné schránce, to už mi prostě nedá toto. Máme jen jeden život a jen jedno tělo, jasně párové orgány máme také, tže když se uřízne levá ruka, ještě máme pravou, když si vypíchnem jedno oko, máme ještě druhý, dá se žít i třebas s jednou ledvinou, a tak by se dalo pokračovat. Ale není to kvalitní život. Já taky zrovna neoplývám láskou k doktorům, a pokud to není nutné, nejdu tam. Ale! Zároveň dodržuji všechny preventivní prohlídky a očkování, protože to považuji za to nejmenší, co mohu pro své tělo udělat a až na výjimky (zubař) mě to ani nic nestojí, vše hradí pojišťovna. Trochu toho času tomu prostě obětuju. Pokud už se vážně něco stane a vidím, že je to blbý, prostě k tomu praktikovi jdu a klidně si vezmu i PN a to i s tím rizikem, že prostě jeden měsíc holt bude na výplatě slabší. Konkrétní příklad - nevěděla jsem, že jsem alergická na sršní bodnutí, neboť mě sršeň nikdy neštípl, zjistila jsem, že je problém, až když se to stalo. Štípl mě do třísla, když jsem odpoledne vedla koně do výběhu. Pálilo to jak sviň, do rána sloní noha, tže mě do auta museli naložit, protože se to nedalo ohnout a rovnou k praktikovi, byla z toho cca 10ti denní PN, noha mi tmavla a dost mě to děsilo. Nakonec to však všechno dobře dopadlo, věřím, že by se našli tací, co by si vzali 2 dny dovču a pokusili by se to rozchodit. Já už jsem na tyhle excesy moc “stará” a to podotýkám, že jsem jen o pár let starší než Čanka! 

Čanko, máte spoustu zvířat, o která se staráte, myslím, že na jednu ženskou až moc, ale to je Vaše volba, ale ta zvířata Vás potřebují v celku a zdravou! Je mnohem lepší,  se na to pár dnů vybodnout a vyléčit se, než něco půl roku rozcházet, to mi věřte! Není to žádné rýpání ani shazování Vaší osoby, jen rada od jedné bláznivé koňařky, co má už dost za sebou! Mějte sebe a své tělo více ráda! Ono vám to jednou vrátí!❤️

Kometo, tak tohle je výstižné! Přesně takhle jsem to myslela! Moje babička, ročník 1924, šla do důchodu v 52 letech. Moje máma v 63 letech. No, a já do něj nepůjdu nejspíš nikdy, tže budu potřebovat ten Bonharen i pro sebe, abych do tý práce vůbec dolezla😄

Artroza určitě není novinka, to je jasné, ale je to přesně jak píšete. Zlepšila se diagnostika, koně už nejsou všech, neposílají se běžně do salámu a dožívají se vyššího věku. Možná proto je to v mých očích civilizační choroba (třeba špatně), protože ze svého mládí si prostě nepamatuju kupu geriatrických koní, Bonharen a Alavis, ale spíš větu - to víš, je to už dědek, je mu 17 let, dáme mu rok a pak pojede k řezníkovi. Já začla artrozu řešit až když bylo koňovi 28 let. 

JanaJana - v podstatě jsem to tak myslela, jenom nedopsala tu myšlenku. Když jsem já začínala u koní, tak to byli jen ČT a plňasi a pokyn vždycky zněl, zavři pořádně sud s ovsem, ať ho nenačne, nevyžere a neschvátí se. Upřímně jsem ani tenkrát nevěděla, co to znamená, protože jsem schváceného koně nikdy neviděla. Do té doby než jsem si pořídila prvního vlastního křížence Shygya x welsh x SHP a pustila ho na bohatou jetelevou pastvu, protože to přece plňasi mohli že jo…Proto jsem napsala ten import, ono totiž v hlubokých devadesátkách půlka koňáků nevěděla, že existuje něco jako IC, Appa, Fjord a mnohé další kuličky. A teď je tady toho půlka republiky. A i já se stále setkávám s dotazy, proč nekrmím koníčkovi ovísek a nepapá tamten jetýlek hezky růžovej. Njn.

Jsem taky pro informace v odčervení a zejména řešení “civilizačních” chorob u koní, které se dříve nevyskytovaly nebo jen minimálně, protože se tu prostě nevyskytovala plemena jako dnes a koně se nedožívali tak vysokého věku, jako dnes. 

Témata jako obezita, IR, Cushing, schvácení, PSSM, dušnost, artroza, kožní potíže, výtoky z oka. Prostě všechno co nastalo s importem kdečeho.

Zde nejznámější chovatelé Shirů v ČR, kteří spolupracují s chovateli v GB:

https://www.mysletice.cz/

Malý, ale pěkný chov. Určitě budou v ČR už i jiní!

Lesní žínka, máme opravdu velmi podobné podmínky👍 Samozřejmě se také snažím omezit pohyb cizích čičin na našich pozemcích, ale jsou místa, kam se prostě kočka dostane a tím pádem i ta naše ven. Zahrada je veliká a ve svahu, plot kočka překoná a vrata na zahradu máme prostě s mezerou u země, protože to technicky jinak nebylo možné vyřešit. Mě cizí kočky u nás nikdy nevadily, dokonce jsme kdysi měli i kocoura se sousedem napůl😄, vyžíral nás i je a nikdo to neřešil, dožil se také požehnaného věku na polovenkovní kočku. Proto mne požadavky útulku dostaly do kolen. Vždy jsem se domnívala, že jejich smyslem je kočičku umístit, zvlášť, když na nás už je zdálky tak nějak vidět, že jsme milovníci zvířat a zkušenosti s chovem (nejen) koček máme.

Kocoura 219 díky za tip! Našla jsem na FB Catico Písecké kočky, tak jestli je to ono, tak to je jen ve vedlejším kraji, máme to tam tak 100 km, to se dá. Kouknu na ně pořádně a kdyžtak tam zavolám! Super!👍

Brepta - v zásadě momentálně řešíme úplně stejný problém a úplně stejně nevíme, jak s tím naložit? Leta letoucí chováme kočky, přesněji kocoury, vždy kastrované a vždy polovenkovní, s řádnou veterinární péčí, prostě žádný divoký zvířata. Máme poměrně velkou averzi proti tomu mít trvale a nepřetržitě v domě jakékoliv zvíře, kočky nevyjímaje a hlavně na konci vesnice, kde za barákem je jenom pole a pak les, je to prostě nesmysl! Kocoury máme nejen pro radost, ale i pro likvidaci hlodavců, tže domácí povaleči jsou mi naprd. Měli jsme celkem tři kocoury takto chované, první se dožil 12ti let, druhý 8mi let a poslední 13ti let, žádného z nich nepřejelo auto, ani mu nebylo ublíženo schválně člověkem. Naše lokalita je velmi klidná, sousedi velmi vstřícní, sami venkovní kočky chovající, nikdy tu nikdo neřešil jakoukoliv kočku hrabající komukoliv v záhonku. Jsme poměrně stará obec, plná starousedlíků, tže městský manýry sem ještě nedorazily. Díky Bohu. Jenže! Náš poslední kocour byl sibiřák, bez PP. Naprosto nás učaroval nejen vzhledem, ale zejména svou polopsí povahou. Držel se domu a nás. Nikdy se netoulal. Za těch 13 let nebyl ani jeden den, kdy by ráno nestál u dveří a nedožadoval se vstupu dovnitř!😄 Byla to pro nás velká ztráta.

První naše kroky proto vedli do místního útulku, kde cílem bylo vybrat kocoura, vzhledově a povahově podobného tomu našemu. Všechno bylo naprosto OK vždy do té doby, než padla otázka: “A kocourek bude v bytě?” A já, že v domě, kde bude mít krmení a pelíšek a hračky a bude si tam moct přijít naprosto, kdy bude chtít, ale že na noc pouštíme kočky ven, aby mohly lovit a likvidovat škůdce. A tam to vždy skončilo!👎 Tže obyčejný člověk, co má zájem, si vlastně ani nemůže vzít obyčejnou micku z útulku, protože nesplňuje bytové podmínky. No jako málem mě z toho šlehlo! Tže jsme to vzdali a když jsem pročítala inzerci sibiřek a prakticky všude byla podmínka, že kočka pouze v bytě, vzdala jsem to rovněž a ani nikam nevolala. Svět se v prdel obrací a já tohle nechápu. Rozumím tomu, že když někdo bydlí ve velmi zalidněné lokalitě, má kočky v bytě, rozumím tomu, že když někde upravuje volný pohyb koček např. místní vyhláška, má kočky v bytě. Na samotě u lesa, kde je to všem totál u zadele, tomuhle vážně nerozumím!👎

Závěrem? Prostě žádnou kočku nemáme, protože na tyhle podmínky nikdy nepřistoupím, a uvidím, třeba si k nám nějaká micka najde cestu sama?

Buggyra to shrnula naprosto skvěle! Já přidám pár rad z praxe. Dušného koně jsem měla deset let. S touto diagnozou jsem ho již kupovala, majitelé nic netajili, znala jsem prostředí z kterého kůň šel.

U předchozích majitelů byl kůň na noc v boxe, stlaný slámou, k tomu dostával pouze volně ložené seno, přes den výběh. Nedostával žádné žlabové krmení, ani vit min, prostě nic. Byl obézní.

Po příjezdu k nám šel na pastevko, tenkrát ještě první rok bez přístřešku, v dalších letech už s přístřeškem s hliněnou podlahou. Jako podestýlku jsme zkoušeli slámu, piliny, všechno ho dráždilo, tže jsme se na stlaní vybodli a bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat. Přes pastevní sezonu, byl na trávě, když jí byl nedostatek, chodili jsme každý den na zelené krmení. Seno dle prašnosti, pokud bylo ok, dostával ho jen tak, pokud bylo prašné, kropili jsme nebo máčeli, dle stupně prašnosti a koňových projevů. Výživářem sestavena krmná dávka pro tlouštíky a k tomu přidán vit. C, později MSM (kůň byl senior), kupa bylinek na odhleňování, některé jsem sama sbírala a sušila. 

Dle potřeby jsem přidávala tyto doplňky:

https://www.kamir.cz/krmny-doplnek-hamba-vet-leovet-700-g

Hamba vet zejména na jaře a  na podzim. Pomáhal, zlepšení bylo vidět hned po první dávce. Při aktuním zhoršení zejména v zimě a na jejím sklonku, kdy prostě bylo jen seno, jsem volila tento:

https://www.kamir.cz/provet-broncho-dychaci-cesty-1-l

Zlepšení bylo opět vidět po první dávce.

Vyzkoušela jsem i jiné přípravky, ale žádný neměl takový účinek jako tyto dva, tedy jsem je prostě vyzkoušela 1x a pak už se k nim nevracela. Tyto dva jsem používala opakovaně.

Dále bylo nutné s koněm pracovat, sice lehce, úměrně věku, ale bylo nutné odhleňovat plíce. Naštěstí jsem nikdy nemusela shánět inhalátor ani jsme nikdy nemuseli použít kortikoidy. Nikdy jsem tu neměla odborného veta, jen svou teréní vetku, která prostě konstatovala dušnost, poradila, co mohla a dál jsem si to prostě nastudovala sama. Koník se dožil 30ti let a dušnost nebyla to, kvůli čemu odešel. Welfare a vhodně zvolená krmná dávka dělá divy!

O Temple Grandin jsem viděla pouze film a velmi se mi tenkrát líbil! Její teorie má dost do sebe a i já, když jsem to pak začala pozorovat a více se tím zabývat, jsem zjistila, že i moje zvířata preferují ve volnosti kruhy a oblouky a né rovné linie. Tže systém obloukových uliček na jatka určitě smysl má, netuším však zda praxe nepokulhává za ideálem (jako všude že jo)? A už vůbec nevím, jaká je ohledně tohoto legislativa v ČR, potažmo EU?

Jarus87 mám velmi podobnou zkušenost. Jednou se k nám domů přijeli podívat “na koníčky” známí s malým synkem. Přijeli dřív než jsem čekala a já zrovna měla králíka pověšenýho za nohy a byla uprostřed stahování. Synek když to viděl, tak blinkal (věk 10 let, žádný mimino), na koníčky už tak nějak nedošlo, protože ten napůl stažený králík je konsternoval tak, že to nedali a odjížděli se slovy, že přijedou jindy, že stejně ještě musí do Billy pro mletý do burgrů! To si jenom řeknete WTF? P.S. ta telata vám závidím, my už je nemáme kam dát, protože koně😄

Deset let v chovu jiných domácích zvířat, které jsme měli doma od mého dětství, čili jsem věděla, co chov a držení zvířat všeobecně obnáší, poté sedm let u cizích koní, z toho 5 let po různých soukromnících, co měli doma jednu kobylu na hříbata a 2 roky v klasickém JK, kde se jezdilo za práci a ne za peníze. Každý mi dal něco, soukromníci zejména to, co je důležité zařídit v domácích podmínkách, tj. jak velký box a výběh, později pastevko, seno jsem moc neřešila, protože to jsme dělali vždy pro ostatní hospodářská zvířata a vždy doma bylo, pak ho bylo potřeba prostě jenom o “něco”víc. Co do žlabu, kde sehnat kováře a koňoveterináře. JK mi dal mnoho hodin v sedle, účast na závodech a rozšíření znalostí o chovu zejm. o té zdravotní stránce, protože tam se řešilo furt nějaký bebí.😄Z JK jsem si brala i svého prvního koně (už je za duhovým mostem). A najednou jsem zjistila, že jsem úplně ztracená a vlastně nic nevím, tže asi tak…😄 Nyní po 23 letech s koňmi si stále někdy připadám úplně stejně ztracená jako tenkrát na začátku…😄

Jsem člověk a jsem všežravec a nestydím se za to. Jím všechno, co je upravené tak, že se to dá sníst. Sama zvířata chovám, sama je zabíjím (králíky, slepice, kachny, aj.), stahuji, škubu, kuchám a žeru. Tak to je. Maso z velkých zvířat kupuji, neb na chov něčeho většího nemám podmínky. Konzumuji vepřové, hovězí i koninu. Vlastní koně jsem nejedla z toho důvodu, že nebyl převozuschopný na jatka, byl starý a plný léčiv, tže jsem se touto otázkou nezabývala. Maso z cizího koně mi nedělá problém, dostanu-li se k němu. Stejně tak mi nevadí maso “z mláďat”, jak zmínila výše Zrzavci. Domnívám se, že kdyby mi někdo naservíroval psa nebo kočku a já to nevěděla, spucnu to jak nic a ještě se voblíznu. Čemu jsem nikdy moc nepřišla na chuť je jakákoliv zvěřina, ale domnívám se, že to mohlo být i nic moc kuchyňskou úpravou. Vegetariáni mi nevadí, každý ať si jí co chce, některá vege jídla nejsou vůbec špatná, ale bez masa žít nemohu.😉

Horsana, díky za vysvětlení! Faktem je, že kočároví koně typu kladrubák nebo právě frís mě nikdy nebrali. Prostě to není moje krevní skupina, každý máme holt to své. Co mě ale nejde na rozum, že se to ví a přesto se na tom pořád chová? Předpokládám, že odpověď bude, že pro prachy, protože laik když vidí fríse, jde do kolen a prostě koupí. A pak se diví. Ale když už si to koupí i vet, jak píšete, který ví? A ještě to rozmnoží? No, kdo chce kam, pomozme mu tam! Připomíná mi to kámoše, co si koupil hodně ojeté BMW, protože je to cool značka. 14 dní se vozil, pak mu to exlo a nestačí se divit. Životním krédem některých lidí nejspíš bude, kupovat si pokladničky, protože jinak mi to moc smysl nedává, a je úplně jedno, jestli ta pokladnička má 4 nohy, nebo 4 kola…

V případě, že chcete nějaké nenáročné zvíře a nezajímá Vás produkce masa, mléka nebo vlny a nepotřebujete na něm jezdit nebo tahat, doporučuji kamerunky. Kamarádka má, jen tak pro radost, ne na chov a produkci. Nemá je ani doma u baráku, ale ve vedlejší vesnici, tže kontrola spíše občasná a ne každý den, má je takhle už roky a spokojenost. Hezké nenáročné na chov a radost udělají. Rozhodně jednodušší než lama, osel nebo kůň!

Tady jsem našla takový článek pro zájemce, který víceméně potvrzuje, co jsem se o lamách dozvěděla od chovatelky. 

https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-jak-na-to-lamy-a-alpaky-v-domacim-chovu-nesnaseji-prilis-uzavreny-prostor-40000289

Já sama lamy nechovám, ani jsem nikdy nechovala, ale seznámila jsem se s chovatatelkou alpak, tak mi pár informací dala.  Alpaka je stejně jako ovce nebo kůň stádové zvíře, není možné mít jen jednu. Je lepší mít buď jen samce (kastráty ideálně), nebo samice. Lepší to nemíchat dohromady. Jsou chované pro vlnu, tedy musíte mít někoho, kdo vám je ostříhá a ideálně udělá i paznehty. Přirovnala bych je tedy spíše k ovcím, než ke koním. Paní chovatelka mi sdělila, že její alpaky nesnáší vlhko, zvláště dlouhodobé deště apod. Že když je mizerné počasí, zavírá je. O krmení jsme se nebavily, to nevím. Třeba je tu nějaký chovatel, co poradí fundovaněji. 

Viz. výše, pokud dodrží, co píší a ještě se tam sejde fajn kolektiv lidí i koní, můžou si říct klidně desítku.

Buggyra - tak to vypadá, že jedna z mých kobyl je převlečený valach😛. Má spíš samčí chování a někdy přemýšlím, jestli vůbec má nějaké hormony, protože ty se prostě zatím neprojevily. Zato druhá kobyla, to je typická dáma, tu naprdne cokoliv kdykoliv😄tam musím hodně přemýšlet, než něco udělám. Jo a taky umí normálně kroutit zadkem jako ženská, nechápu jak to dělá, ta druhá to neumí, ta spíš jde jak buldozer, ale tato když ode mne kráčí dopryč, vypadá jako dáma na podpadkách, i tou prdelí svůdně vrtí😄 Prostě se obě dvě krásně doplňují a tvoří happy team!

Nejste dvě, jsme minimálně tři😀! Pracuji výhradně a pouze s kobylami. Aktuálně mám dvě. Jejich styl mě baví. Valach byl můj první vlastní kůň a absolutně nám to nefungovalo👎. Od té doby mám už jenom kobyly a všechny mi fungujou na myšlenku. A to jsou (byly) kobyly různého plemene a stáří. Práce s valachy mě absolutně nebaví, nudím se s nimi. S hřebci zkušenosti (jezdecké) nemám a ani o to nestojím. Jinak ano je to o výchově, ale myslím si, že každý podvědomě k něčemu tíhne, ani neví proč. A ano, takovýhle dotaz je od začátečníka, co se nejspíš nudí uprostřed prázdnin, kdo řeší koupi koně, tak ví a nemusí se ptát na banality, jako je tohle.

Včera vyzvednuto, dnes prezentováno na batůžku do práce!👍Placky i tužky chodí všude se mnou. Samolepky jsou krásně barevné, jednu z nich už má další chovatelka, ostatní jsou zatím u mne. Jak málo někdy stačí k obyčejné radosti. Děkuji Vám za milý balíček!