Holky, tak já vás aspoň trochu rozveselím! Celý víkend, už snad někdy od čtvrtka, u nás bylo tak hnusně, že by psa nevyhnal. To nebyl vítr, ale orkán. Koně se sice mají ve výběhu kam zašít, ale i na nich bylo vidět, jak už je ten vítr prudí. Tak jsem je vždycky na celé odpoledne zavřela do boxů a v neděli jsem si udělala “servisní den”, jak říká můj chlap😄. Byla jsem po Dornovce a velké fyzio, tak jsem se bála, co na to záda, ale holky jsou zlatíčka a moc hezky spolupracovaly. Po zimě jsme si zase zopakovaly stání na úvazu a při tom nácviku jsem jim rovnou strouhla kopýtka. K mini si vždycky sednu, ona mi dá nožičku do klína a hlavu na rameno a furt něco šeptá do ucha😊Když jsem jí měla hotovou, plácla s sebou do slámy a vegáč. IC byla taky moc hodná, tak jsem jí taky vystrouhala, a přepletla jí copánky, protože chodí celou zimu zapletená. Hříva se jí celkem vzpamatovala, mám ve výběhu drbací kartáče a ona si to o ně vytrhává, tže jsem nejspíš jediná široko daleko s plešatým cobem😄. No, tak se to trochu zlepšilo! Záda to ohýbání vydržela!! Včera jsem měla v plánu jít ven s mini, tak jsem je jako obvykle po práci zavřela, poklidila výběh, doplnila seno, vodu, připravila vše na ráno a když přijdu na boxy, tak mini pořád tlačí seno a nechce se jí od kupky, za to velká se tvářila, že by to šlo😄, tak jsem přehodnotila situaci a vzala cobku. Byl to super nápad, vzala jsem jí na pole, louku a na chvíli i do lesa (tam to teď moc nejde, kvůli polomům). Trénovaly jsme chůzi na volném laně + bez lana, rozejít, zastavit, vyklusat, naskočit do cvalu, zacouvat. Klusat za mnou v koleji a dodržovat odstup, v lese překračování terénních překážek, to jí vůbec nebavilo, protože si nedává pozor na nohy a kam šlape. Bylo to moc prima, tak občas něco povídala, snažila se vyhovět a moc jsme si to užily. Už se těším do sedla, ale ty chlupy, ty chlupy! To je neštěstí, je jak oslíčku otřes se👎. Domů nedošla ani tak mokrá jako před týdnem. Mini doma způsobně počkala a prý tentokrát byla i celkem potichu. Jak jsou jen dvě, tak vždycky je po zimě znovu oddělit chvíli trvá, a ta co zůstane sama, to prvních pár týdnů nedává. Toto je naše druhá zima a zdá se, že je to lepší. Vždycky když se ve výběhu setkají, tak je to hrozně hezký. Jsou to čumáčci a jen takové malé radosti, možná bezvýznamné, ale mě častokrát tohle potěší víc, než mě kdysi těšily mašle.
Foto nemám, neb se s sebou musím zase naučit nosit mobil, což jsem taky celou zimu nedělala, ale hlavně nevím, jak mám vyfoti mini, jak přede mnou cválá, když se mi klepe ruka, jak běžím?
