Příspěvky uživatele

Holky, děkuju! Já byla v sobotu večer už úplně na budku😢. Shodly jsme se s vetkou na tom, že příčinou nejspíš byl stres z kliniky a zákroku, odloučení od toho, co zná, bolest v hubě, na kterou nic nedostala, tže se jí žralo velmi špatně a senné granule, co jsem jí koupila naprosto odmítala, snědla jen mash, na který je zvyklá, ale toho bylo málo, pastva nedostatečná a seno nesměla (dle Brna). Plus bylo naprosto nechutné horko, lítaly tlaky jak blázen, v noci bouřka, no i mě bylo blbě…No, tže vetka mi poskytla svoje senné granule, které jí chutnají, zvedla jsem jí dávku mashe, který zná a seno vybírám to nejjemnější, co jsem schopná najít na půdě a ještě jí ho hodinu máčím a prostě ho krmím no. Takhle to zatím funguje + dnes dosušíme výběh a odvezeme seno, tže se z 2000m2, kde je kulový, dostaneme na 6000m2, sice tam je všechno na ježka, ale takhle malá kobylka si tam něco nakouše + sečeme večerní krmení do kolečka, kde se taky snažíme vybírat jemnější trávu a ne tu hrubou, 1,5 m vysokou a starou. Ještě jsem dostala entero pastu a na tři dny Meloxicam na bolest (ten koňský, ne kočičí, nemůžu si teď vzpomenout, jak se tomu nadává). Jako aplikace do huby je děs, strašně se o ní bojí, když se k ní blížím s čímkoliv v ruce, sevře pysky a jde okamžitě na zadní, takže je to dost kovbojka, ale musím vytrvat! Finančně jsem na dně, ale to je vám asi jasné, prakticky mám tuhle ludru doma momentálně 2,5x. Njn, co bych pro ta její kukadla neudělala. Ale ten strach mě pořád dusí, musím se ho nějak zbavit!

Holky, tak ten nahoře nejspíš zkouší, co všechno ještě vydržím😢! V sobotu odpoledne měla malá Dáma akutní koliku😢. Naštěstí jsem to chytla včas a po prodělání šoku a hysterického záchvatu (u mě) jsem vytáhla vetku z nějaká dětské akce i s děckem, prakticky do dvou hodin od zjištění prvních příznaků byla u mě a dělala, co šlo. Zachránily jsme jí, ale mě je z toho špatně ještě dnes. A úplně mám hrůzu z toho, aby se to neopakovalo. Jsem takový paranoik, že už se normálně bojím jít do výběhu, co tam zase najdu🙄. Já vím, jsem magor, ale to Brno mě dost vysálo (časově, emočně a hlavně finančně) a místo, aby bylo všechno zalité sluncem, tak tohle… A to ještě pořád nemáme hotová ta sena, jako už finišujem, ale je to dosti únavné, časově náročné, na flekatou nemám vůbec čas, protože se zabývám senem a Dámou. Ach jo…to je byznys todlecto…musela jsem si postěžovat…

V Brně na boxe, fakt nešlo jí vyfotit. 

A s paní přepravkyní na cestě domů ❤️! 

Foto zubů, to malé je mléčný, ta velká hrouda je trvalý. 

Holky, malá Dáma je doma🙂❤️! Přivezli jsme jí včera, ale ty dny byly tak turbulentní, že já jsem pak už úplně odpadla a nezvládla podat raport.

Tže diagnóza: Jednalo se o stoličku 308, kde zůstalo torzo mléčného zubu, ze spoda na to tlačil trvalý zub, který se pochopitelně neprořezal správně a celý se zdeformoval. A pak se tam vyrobila tlakem prasklina, kterou se tam dostávalo krmivo. A všechno to pěkně hnilo. Byla tam infekce a smrádeček. Tže byl odstaraněn zbytek mléčného zubu i zub trvalý (no, ono to ani nevypadá jako zub, foto přiložím). Rána vyčištěna. Silikonový implantát vložen nebyl, protože jamka prý není dostatečně hluboká na to, aby se tam udržel. ATB ani analgetika podána nebyla, nebylo to nutné. Mělo by se vyhojit přirozenou cestou. Malá může pastvu a granulované seno (které vůbec nechce ), normální seno ne cca 14 dní. No, takže jí nechávám na pastvě a večer do ni zkouším nacpat ty senné granule. Včera jsem je asi málo namočila, vůbec to nechtěla, dneska jí z toho zkusím udělat kejdu a uvidím. Moje müsli žere normálně. Ještě má založené a neprořezané 311 a 411. Bylo mi řečeno sledovat a neřešit, pokud se něco nebude dít, prostě moudráky no… Mezizubní prostory 307-306, 309-310, 409-401, sledovat a čistit. Byla nám doporučena zubní péče 2-3x ročně, což je to nejmenší.

Cesta z Brna proběhla v klidu, vítání bylo velké, hlavně ze strany té malé. Běžela za flekatou, čumáčky, řehtání, no znáte to. V Brně mě hned poznala po hlase a když jsem za ní přišla na box, nemohla jsem jí ani vyfotit, měla jsem jí furt u nohy jako psa, nechtěla se mě pustit❤️, do přepraváku naskočila v tu ránu a frčeli jsme. Tak teď už jen, at se jí ta rána vyhojí. Mám proplachovat hadicí, fakt jsem se včera snažila, ale nechtěla vůbec držet, furt kolem mě tancovala, já mokrá, pusénku měla mokrou víc zvenku než zevnitř🙄. Příští týden přijede moje paní zubařka na KO, tak snad to do té doby bude OK!

Holky, děkuju Vám všem, že na nás myslíte, hodně to pro mě znamená! Z Brna zatím nikdo nevolal, počítám, že se ozvou až večer. Byla jsem ve výběhu obracet seno a flekatá se mnou už nemuví, momentálně je zaparkovaná v přístřešku, nafučená s debilním pohledem🙄. Njn…

A koukám, že u Buggyry je ale taky solidně veselo, jedna herka pajdající a druhá chrčící! Aspoň že pan pajda už je snad na dobré cestě! Manuka by mě v životě nenapadla, tohle je dobré vědět! A upřímě bych asi bělouše netrápila, zvlášť jestli se ty ataky budou ještě stupňovat, ale tohle pochopitelně musí majitelka. A tarpánkovi už se pobyt krátí, tak hop hop, ať ještě něco odjezdíte!😉

To je samozřejmě pravda, když víme, že má prasklý zub, tak rozhodně nechci, aby jí tam zůstal, to je jen předzvěst potíží…Prostě si to jenom moc beru, holky jsou jak moje vlastní😄 a mini, ta to umí sakra dát najevo, jako že je ublížená😄

Ale aspoň musím perličku! Holky naše mini váží 118 kg! Pan doktor, když jí viděl, tak jenom suše konstatoval - no, tak ta není zrovna hubená😄😄! Néé asi! A pana přepravce, když šel s mini na váhu, tak mu tam prý nějaká dáma řekla, že pavilon pro psy je níž, tady ať ho neváží (toho psa)😄. Paní si zcela zjevně nevzala brejle!

Tže holky, akce Brno probíhá…Včera jsme jí tam dovezli a bohužel už se na ni nedostala řada, probíhají tam zkoušky + tam byly nějaké akutky, tže na vyšetření a zákrok jde teď. Což je možná i dobře, protože to bude v rámci jedné narkózy! Jinak profi přepravci byli skutečně profi a to přesně podle mého gusta. Takhle si já představuji skvěle odvedenou práci! Přijeli na čas, auto dali kam jsem chtěla, nechtěla jsem nakládat před výběhem, aby velká malou neviděla odjíždět, tže jsme nakládali pod naším barákem na takovém volném prostranství. Holky asi tušily, že je něco jinak, protže malá nechtěla jít a velká furt řehtala, což normálně nedělají, když je oddělujeme za jiným účelem, než je cesta dopryč. Malá nastoupila, tedy spíš naskočila, do vleku během minuty, já si vzala batůžek a frčeli jsme. Cesta příjemná, pán s paní milí a sympatičtí. Před devátou příjezd do Brna už ucpaný, tže jsme sjeli jinde a Brno celé objeli, vůbec jsem chvílemi neveděla, kde jsme. Přijeli jsme s pětiminutovým zpožděním, než byl plán. Areál kliniky mi připadal obrovský, takové město ve městě, všude hafo lidí a absolutně nikdo si nás nevšímal. Kdybych tu byla sama, tak bych vůbec nevěděla, co mám dělat. Paní přepravkyně mě všude dovedla jak mimino a pán mezitím hlídal malou Dámu. Než si mě paní oučetní zapsala a než jsme všechno hodily do tužky, moji přepravci mezitím vyložili malou, uklidili auto, zvážili jí a dali na box. Já jsem nemusela vůbec nic a přišla k Dámě, až když už byla na boxe. Chudák tam tak plakala, když jsem jí tam nechávala, bylo mi dost blivno, na ten její vyčítavý výraz dlouho nezapomenu😟!  Pak jsme ještě navštívili Brněnský EQS, páč asi budu potřebovat to granulované seno + oni tam také něco potřebovali a pak už jsme frčeli domů. V poledne jsem už byla na oběd doma. Velká koylka je smutná, furt za mnou chodí a pořehtává. Zvádla první noc sama, před chvíli sem za ní byla. 

Holky, děkuju! Já to možná moc prožívám, ale jedu na kliniku poprvé, tak to je holt tím, a i když ta doprava nebude nejspíš levná, jsem ráda, že se jenom povezu, zároveň budu mít společnost a nebudu se muset starat o trasu. Cestování není moje hobby, tže jsem ráda, že budu jen čučet z okýnka a maximálně používat pytlík bliťák😀! Konzultuji se třemi vety a názory jsou různé, tže až budu vědět nějaký finál, hodím to sem, ať víte. Dnes nás čeká uklidit další fůra sena, co včera po čtvrté promokla😏, tak doufám, že už to dnes dostaneme na půdu! Pak už nám zbývá jen náš výběh, který je sice plochou sekací větší, ale tráva je tam řídká, protože tam do dubna byly holky, tže tam spíš člověk jenom honí hrábě a pak ještě takové dvě malé loučky pod lesem, to asi až příští týden. Dneškem snad budeme z nejhoršího venku, zítra si střihnu to Brno a pak asi někde pod mezí zdechnu😄!

Tvl, tohle já odhalit, tak už jsem naznak…😲 Teď už to, zdá se, vypadá o dost lépe, kéž už by mu to takhle vydrželo!

Holky, tuto středu mě a malou Dámu čeká ta klinika😔! Držte nám prosím palce. Přepravkyni jsem sehnala, máme dorazit dopoledna do Brna a bude velké vyšetření, a pakk ortel, cože jako teda s tím? Momentálně nic víc nevím, je mi už týden šouflo (co jsem se dozvěděla, že nás to čeká), do toho děláme sena, do nich nám každou chvíli prší, tže prostě na budku. Dnes jsme síkli část výběhu, abychom trávili hodně času s flekatou (jako při otáčení, kopení a tháák), až nám tady osiří😔. Nevím, jak dlouho tam malá Dáma bude…

Pod sedlem je pro mně akorát, v kroku nezastavuje, nečumí, ale ani nechrápe. Pobídku do klusu chápe, ale ještě neumí udržet tempo, nemá kondici a vypadává. Problém má na rovné linii, učím chodit rovně, aby se mi nevlnila. Jo a nečumí si pod nohy, na to má holt služku na hrbu. Změnu směru, zádrže, střídání pozic první druhá, druhá první, odejití od koně, chápe. Necválám, na to je u nás času dost. Snažím se využít všeho, co mi volná příroda nabízí. Na lonži na obě ruce krok - klus -cval a zpět. Na pravou stranu jí musím víc překecávat, ale to bývá běžné, jinak už jí to jde hezky. 

Budu muset tu jízdárnu oprášit, co se týče povrchu, tak zrovna tohle místěčko je asi jedno z nejlepších, sice malé, ale rovné, suché, voda se tu nedrží a koně sem prakticky nechodí, jen je to sem pouštím opást, což maji za 2-3 dni hotový, pak síknu nedopasky je tu golfáč.

Jani, tak jste mě celkem namotivovala, já jsem prostě pořád měla pocit, že tenhle plácek je k ničemu, tak jsem se ani nesnažila nad tím nějak kreativně přemýšlet, a prostě jsem to brala tak, že počkám, až zas bude kam jít! Pravda je, že jsem nepředpokládala, že cob bude tak učenlivý, spíš jsem to furt brala, že si kupuju lehce zabržděného chlaďase s flekama (oproti chlaďasce, co jsem jí měla před tím) a ona holka celkem překvapila! Je moc chytrá a já se jí snažím právě venku udělat všechno pestré, aby jí to bavilo a vidím, že jí to baví a moc, v sobotu v tom šíleným krpálu v lese bez cesty úplně svítila a bylo vidět, jak jí to pálí, což je přesně to, co pro ní chci. Tže se pokusím vymyslet něco záživného i na tomhle pidi prostoru!

Já jsem na téhle ploše zkoušela s IC kavalety v kroku a klusu a jen na ruce, to bylo loni tuším taky touhle dobou, kdy jsme úplně neměly kam jít a hlavně, já ještě neměla sedlo, co mám teď. S malou je to v poho, ta tu cválá a řeže zatáčky jak ďas😄ale ta velká, já nevím, ona než rozhoupe fleky, jsme na konci😄. Možná to spíš nebaví mě a přenáším to na ní, i tak to může být! Může to být i tím, že já jsem zvyklá na koně hodně mluvit a hlasitě a tohle je prostě v zástavbě, kde vás každý poslouchá a čumí, což mě vadí, když hejkáte uprostřed lánu, neslyší vás nikdo. A možná už jsem tím prostorem jenom rozežraná, jak nic jiného neznám, tak mi cokoliv, co má lajnu, přijde mrňavý😀. Obsedala jsem jí venku na polňačce, veškerá práce probíhá venku na fraj place bez bariér. Jo, jsem rozežraná, asi…😄

Jsem to raději namalovala, měřeno na KN, tže takhle, prostě nudle:

No hele, výběh mám 6 000m2, ale je rozdělený na 3 části - základní (zimní) výběh, cca 2000m2, spíš míň, je to členitý terén se stromy, část je celoročně podmáčená, u nás je hodně mokro. Pak takovou placku co sice má ty zbylé 4000m2 a je to jen mírný svah, ale z těch 4000m2 máme cca 3 500m2 zahražených a sušíme je na seno, tže tam kobyle nemůžou, až po seči, a to už pak mají logicky posečeno úplně všichni, včetně nás. A pak mám před tou plackou udělanou takovou nudli, co jsem si myslela, že bude jako jízdárna, ale má to rozměry 7 x 28 m2😲, tže na délku by to šlo, ale na šířku bych tam toho koně asi zlomila. Pro mini to stačí, mám tu i 5 kavalet, které jí tam dávám, ráda skáče, ale s velkou tam neudělám nic a jde mi hlavně o ní. Před přístřeškem mám plácek cca 19x17m, tam s nimi dělám volnost, hlavně v zimě, ale to je prostě jen velký kruh, nic víc. O zbytek roku mi vůbec nejde, v momentě kdy je posečeno, nebo ještě není narostlo, tak tu máme takovou pěknou, rovnou, ani ne moc rozrytou louku, a tam toho udělám hafec.

Teda, né že bych Vám to přála, ale tak nějak jsem ráda, že v tom nejsem sama! U nás je to momentálně samá řepka, vodní tok a jako bonus silnice 1. třídy, která mě odděluje od zbytku koňařského světa, protože všichni ostatní jezdci, co se s nimi znám, bydlí za ní😢. Není tu podchod, koridor, nic, jenom jeden kamion za druhým. I pěší má někdy co dělat, aby se dostal na druhou stranu, často zde čekáte i více než 10 minut, než ta šňůra aut trochu poleví a můžete proběhnout. Tže s koněm?🙄

Vždycky jsem si myslela, že jízdárna je přežitek a že normální koňák může jízdárničit kdekoliv. No jako může, ale ne v červnu. Co já bych teď za kousek posečenýho čehokoliv dala?!

Jako já musím čistě za sebe říct, že pro mě je měsíc červen takový paradoxní. Každý rok se těším na léto, mám léto ráda, protože dlouhé dny, hodně slunce a tak vůbec, ale pak vždycky zjistím, že na intenzitu ježdění je tenhle měsíc stejně marný, jako třeba prosinec, akorát, že z úplně jiného důvodu! V prosinci chodím domů za tmy, asi jako většina populace, tže člověk bez jízdárny je prostě nahranej, úplně. V červnu by jeden řekl, že se dá stihnout všechno, ale u mě tomu tak není. Celý měsíc děláme většinou sena, po práci, tže čas není a člověk je prostě unavený. Ale hlavně, já už fakt nemám kam jet. U nás jsou samá obří pole, řepku jsem minulý týden vzdala a byla jsem naposledy, ty koleje už jsou úplně zavřené a hlavně těch prasat v tom! To nechcete + hmyz🤮! Na jaře a na podzim chodím jízdárničit po místních loukách, mám domluveno se zemědělcem, jenže teď je tam tráva po prsa, tže kruhy a osmičky mu tam asi vyrábět nebudu, že jo, nehledě na to, že je to stejné jako na těch polích - skrytá prasata, vyrytý díry, co nejsou vidět a tuny hmyzu. Tže vyjížďkovací trasy se silně ztenčily a chodit furt dokola nebaví ani mě, ani ty koně. Po silnici nechci, to mě nebaví už tuplovaně vůbec. Snažím se chodit do toho zbytku lesa, co tu máme, je to 12% stoupání, tže pro koníčky celkem mazec a ještě je nutím ohýbat mezi stromy a pařezy, ale prostě je to málo no. Musím vyčkat sklizně, no…

“Život je dobrý, ale koně ho dělají lepší.”

Tak tahle věta mě položila naznak😄😄! Nechám si jí vytetovat na čelo a vždycky, když budu zase frustrovaná, co koníček todlecto a támhlencto, stačí kouknou do zrcadla (mám ho ve stáji, abych viděla, jestli budu na vyjížďku dostatečně sexy) a připomenout si, že ta chlupatá koule, co na mě čumí z boxu, dělá můj život lepší😄😄. 

Buggyře i marodům držím palce a musím tedy zkonstatovat, že můj víkend byl oproti tomuto silně nudný, neboť jsem řešila samé nezajímavé věci, jako třeba: moji nový králíci na výkrm už mě začli prudit, protože jsou jim 3 měsíce, tže dorostli do ideálního hlodacího věku. Už chápu, proč jsem tyhle ušatý nekňuby přestala chovat. Hlodaji a hlodaji, ve dne v noci hlodaji🤔🐰. Tže jsem jim vyčistila kotce a jala se instalovat protihlodací zařízení ve formě cetris desky na podlahu. A přidala tunu materiálu na okus. Hlodání trochu ustalo, ale ty mizerové si vždycky nějakou skulinu najdou, že jo. Úplně nevím, jak tohle vydržím ještě 1-2 měsíce, než dorostou, takové svévolné ničení svěřeného majetku, asi jim to strhnu ze mzdy.

Pak, při čištění kurníku tak koukám, že jedna slepice je nějaká divná. No už byla divná delší dobu, ale teď byla ještě divnější. A protože jsem si v pátek slavnostně v místní drůbežárně objednala nové kuřičky (budou v červenci), rozhodla jsem se tuto situaci prostě “zaříznout”. Tže jsem zjistila, že uvnitř slepice byly věci, které tam být neměly - jakýsi vak plný vody, pak úplně zdrclý (asi) žloutek, prostě takový tuhý patvar a vejcovod taky nevypadal úplně oukej a skorem žádná vajíčka. Tže ještěže jsem soudružku neudržovala déle při životě. Ještě mi zbývají zabít 3 kusy, než přijedou nové kuřičky, už taky skoro nenesou, tak vezmu každý týden jednu a bude po prdeli, tedy po slepicích. A v neděli bude slepice na paprice a slepičí vývar s knedlíčkem.

Pak jsem uklízela na půdě, protože pokud už milostivě přestane pršet, což bych vážně už ocenila, musíme začít dělat sena, tráva je přezrálá a furt do ní leje. To zas bude todlecto.🙄

Zavařeno dalších 16 sklenic bezové šťávy a koně jsem vyvenčila jenom v sobotu, protože  v neděli se střídaly hromy a blesky a déšť s totálním ch*avcem, tže se nedalo dělat vůbec nic a vzhledem k tomu, že mi obě dvě na boxech usnuly, tak to taky nejspíš ocenily, to nicnedělání.

Jo a ještě vééélká pochvala pro mojí drahou tříčtvrtku, neboť vykopal díry, zavezl štěrkem, zasypal lomovým prachem, utáhl deskou, položil gumovou podlahu a znovu utáhl deskou. A to před přístřeškem i před domácími stájemi, kde podlahu ještě zapustil do terénu. Vypadá to fakt děsně snobácky a koníci na těch gumách furt trčí, asi je jim to na kopýtka příjemné!

Jak říkám, celkem nudnej víkend😄!

Efe, díky za tip! Já napřed počkám, co se dozvím, od svojí zubařky, nechci jí lézt do zelí, protože jsem s ní velmi spokojená, ale když by se mi cokoliv nezdálo, určitě to zkusím, člověk má vyčerpat všechny možnosti! Zatím to proběhlo u třech vetů a skóre je takové, že 1x klinika, 1x doma, 1x je na vážkách. Teď budu čekat na vyjádření specialisty přímo z kliniky, je to člověk, který by prováděl zákrok, jezdí i do terénu. Bylo mi řečeno, že problém není v extrakci samotné, ale v tom, že ona je opravdu malinká a jsou na to potřeba jiné nástroje, než u velkého koně, což většina terénních vetů prostě nemá a když jsem se ptala na Heřmaňák, který mám blíž než Brno, tak mi bylo řečeno taktéž to, že tam by mohl být problém s “velikostí”, že jsou vybaveni na velké koně, kdežto v Brně je všechno.

Holky, tak vám sem dám raport, co teď řešíme s naší malou Dámou! Na to, jak je ta kobylka malá, tak způsobuje celkem velké problémy, asi jí vyměním za rybičky nebo květinovou zahrádku! Néé, dělám si srandu, samozřejmě si jí nechám a vemu si Neurol😄.

Takže na podzim jsme tu měly (u nás poprvé) paní zubařku, která její chrup zhodnotila jako celkem děsný, ale dělala, co se v tu chvíli dalo, s tím, že na jaře přijede znovu a dodělá, co bude moct. No a na jaře zjistila, že je osmička prasklá☹️a nějaká divná a ty boule na žuchvách (ty tam měla už před tím, symetricky po obou stranách) jsou nějak jinde a nějaký divný. Heh no, tže jsme včera celé dopoledne rentgenovali, mám asi milion snímků, kde je vidět že: ty divný boule naštěstí nejsou plné hnisu ani ničeho jiného, ale jsou to jen kořeny brutálně dlouhých zubů, co se jí nevejdou do hubinky. Ale ta prasklá stolička je vážně prasklá a hlavně to není zub, ale zvápenatělé cosi (možná mléčný zub, co nevypadl?). Zkrátka teď se to řeší s Brnem a já čekám na ortel, jestli tahle habaďůra půjde vyextrahovat doma, či ne. Zatím to spíš vypadá na výlet do Brna, z čehož je mi šouflo, jen si to představím. Né, že bych měla něco proti Brnu nebo tamní klinice, to chraň Bůh, ale ta cesta mě úplně děsí. Nejspíš si na ní budu muset najmout profíka, protože koňokaravan, který může řídit moje tříčtvrtka, mi těžko někdo půjčí a koňovlek je nám jaksi k prdu, když nemáme to E ani vhodný OA. A hlavně flekatá můra mi tu zůstane na ocet. Pobyt na klinice prý může být až na 4 dny. Budu potřebovat hodně Neurolu a flašku vodky a dovolenou😟. Já vím, že nejde o život a bude to plánovaný zákrok. Mám kolem sebe naprosto perfektní a profesionální tým veterinářů, kterým moc děkuji, že tu pro nás jsou, ale stejně z toho mám depku. Holky ještě nikdy nebyly od sebe déle než jedno odpoledne, prostě pár hodin, to zvládají obě, ale sama přes noc tu nebyla nikdy ani jedna. A malinká Dáma na tak velké klinice, chuděrka, je mi jí líto, ale prostě to musí ven. Držte nám palečky, budeme to potřebovat (hlavně já)!