Předně: začala jsem tohle psát ráno v 10, jenže vzápětí přijel závlahář na revizi a opravy, takže jsem s tím praštila a běhala kolem něho do 15h, pak vařila honem oběd, aby mi Tom oznámil, že nepřijede brzo jak včera, ale právě až večer😟 Takže to teďka teprve dopisuju.
Tak borůvky…tam je to marný, marný. Přesadila staré, nové dokoupila…už asi na 6té stanoviště. První jsem jim vyráběla podle návodů samostatné záhony, jenže u nás když to nechodíte zalévat, je to kaput. Poslední šanci dostaly v ronďákovém záhonu, vyžadujou stejné podmínky, jen rododendrony jsou ve stínu pod stromem, borůvky šly na okraj záhonu na sluníčko, částečně. Mají žluté pidilístečky, už na to jejich pěstování kašlu👎
Buggyro ne, rajčata jsou venku na záhonu, je to vidět na té fotce, skleník prosvítá v pozadí. Zkusím to nafotit z druhé strany, jen jestli to nebude moc proti sluníčku. Ale já si přísady předpěstovávám sama, vysévám na konci ledna, pikýruju, pak kelímky od jogurtu, následně velké kelímky od jogurtu a to už šly do skleníku, někdy koncem března myslím, jak začalo být teplo. Asi 4ks jsem dala do ještě větších květináčů, ty byly fakt krásné, velké, když jsem je sázela ven…a už vypadají všechny stejně, ten zbytek to doběhnul a oranžové jsou zrovna z těch jogurtů. Při těch jarních mrazíkách(mrazech) co byly, se jim tam týden topilo (a to se vyplatí😜) A po zmrzlýkách šly na záhon, v těch jogurťákách už živořily, byly na ně už velké a začaly žloutnout(sazenice)
Maliny…u babči jsme mívaly velký záhon částečně pod meruňkou a jabloní, vlastně mezi. Jak se postupně rozrůstaly, pamatuju, že ten záhon měl tak 4x4m. Děda to asi prostříhával, si to teda nepamatuju, neb jako děcko mě to nezajímalo, ale zjara si pomatuju jen takové řídké pruty sem-tam, asi to tak vystříhával, aby se pak mezi tím dalo chodit. Taky se v tom popelily slepice. Ano, nepamatuju si žádné mulčování, hnojení hmm, nevím, možná tam děda vyvážel někdy králičí bobky, ale pamatuju si, že tam sypal popel z kamen, proto v tom ty slepice byly pořád. Já mám teda maliny totál zaplevelené, onehdá jsem z nich rvala metrové kopřivy, protože za chvíli budou zrát a nebylo by to zrovna příjemné. Letos brzy zjara pršelo, tak narostly a zarodily fakt pěkně, kupodivu nezmrzly jako všechno a snad jim tento déšť co byl postačil a nezaschnou než zčervenají, jako skoro každý rok, když jsem nezalila.