Koukám, že jsme si dneska vybraly samé veskrze ,,příjemné"🙄činnosti. Já jedu do zásilkovny, tak se zastavím u mamky hodit Mandy na uvaření králičí kosti, které už mi tři dny smrdí v lednici😎 Mamku jsem potkala u Pekárny, jak jede teprve na kole ze hřbitova. Hlavně, že mi tvrdila, že teď tam tak k poledni už nejezdí. Jenže prý zaspala, tak nestíhala. A hned: jedeš na ty meruňky? Ne, však jsi říkala, že je vítr omlátil, tak až někdy, až dozrajou další. Už dozrály, ráno jsem jich rozpláclých nasbírala zase kýbl, musíme dát žebřík a obrat to. Brácha má žebřík 11m, meruňka cca 15m. Klepala jsem se na předposlední šprušli a doufala, že se žebřík nesloží, jak se nám to právě kdysi stalo u třešně - to je hrozný patent🙄 Mamka ho držela, ať nesletí do stran. Povedlo se nám obrat ten velký kbelík od fasádních barev, cca 20litrový. Šla to zavařit, konečně snad budu mít na buchty i já (už jsem neměla tři roky, co nebyly, nebo si je obrala teta) Onehdá na hotelu jsem si vzala meruňku k snídani a to byl teda hnus, kdybych zavřela oči nemám šanci poznat, že jím meruňku. Tahle po dědovi, má meruňky naprosto skvostné chuti, bohužel, každý rok odejde jedna větev, už má jen dvě velké😢 Taky má asi 60let, byla tam odjakživa, když jsem se narodila, už byla velká, je na fotkách. Málem jsem se tam upekla. Jedu konečně domů zbrocená potem a u mlýna, cca 500m od nás šlape paní, cca 70let, s velkou krabicí ze zásilkovny, sotva se vleče. Neznala jsem ji. Stálo tam auto, myslela jsem, že čeká na ni. Zastavila jsem za zatáčkou a čekala, jestli vyjde. Vyšla. Tak jsem na ni počkala. ,,Dobrý den, kam vy s tou krabicí šlapete?" Vedle do vsi(to je cca 2km ještě, kilometr už ušla ze zásilkovny) ,,Já vás hodím, pojďte nasedněte" Ježíš, to ste hodná, trochu jsem to s tou krabicí v tom horku podcenila… Vystupuje pak u sámošky: a jak se vám odvděčím? ,,Nijak, stačí když si řeknete, že jsem udělala dobrý skutek, třeba se mi to někdy vrátí"😉