Zabavení papoušci se předávají standardně do záchranných center CITES v zoologických zahradách a po jejich pravomocném zabavení tam často zůstávají jako majetek dané zoo.
Na kousance na vemínko, pokud rány nehnisají, můžete pro rychlé hojení použít i odvar z řepíku lékařského - 2 lžíce sušené nati krátce povaříte v 1⁄2 l vody a necháte 15 min vyluhovat. Pak scedíte a omýváte vemínko. Rychle hojí a stahuje rány.
Naše kravka, Čestr, byla také sama, když pod sebou neměla tele. Dvě bych fyzicky spolu s koňmi už sama nezvládla. Určitě by ale byla raději, kdyby měla další společnici. Byla mazel, ráda se nechala drbat, společnost koní nevyhledávala, vůči nim byla submisivní. Poník, který byl na chvostu v koňské hierarchii stáda si díky ní zvedal sebevědomí, protože ona jediná před ním měla respekt. Společnost lidí vyhledávala, přicházela na zavolání, v hlavě měla hodiny, přišla si na krmení, dojení i jen tak asistovala při sběru bobků. Připadala mi jako napůl člověk. Neskutečně inteligentní a hodný tvor.
Mimochodem ty kravince se fakt blbě sbírají. A kydat box krávě je taky dvojnásobná dřina.
Nevyhovující podmínky chovu řeší Krajské veterinární správy ne ČIŽP.
Kontroloři ČIŽP kontrolují původ exempláře, nezaměnitelného označení (kroužku nebo čipu), povinně vedených záznamů o exempláři, registračních listů u těch druhů, které podléhají povinné registraci a výjimek ze zákazu obchodní činnosti s exemplářem.
..Hlavním kontrolním orgánem CITES v ČR je Česká inspekce životního prostředí, která kontroluje dodržování zákonů v oblasti CITES, může ukládat opatření a zjišťovat totožnost osob. Za porušení zákona ukládá ČIŽP pokuty (blokové nebo v přestupkovém či správním řízení). V případě pochybností ČIŽP podezřelé exempláře CITES zadrží a zabaví. Osoba, které je exemplář zadržen, je povinna jej inspekci nebo celnímu orgánu vydat. Pokud tak neučiní, může ji být exemplář odňat. Inspektoři ČIŽP jsou při své kontrolní činnosti oprávněni vstupovat do objektů, chovných či pěstebních zařízení či na pozemky. Mohou požadovat vysvětlení či předložení dokladů, mohou prohlédnout exemplář i jeho identifikační označení a pořídit dokumentaci. Kontrolovaná osoba je povinna v odůvodněných případech umožnit i odběr krve či jiného vzorku z exempláře. Dalším kontrolním orgánem CITES je Celní správa, která provádí kontrolu nad zbožím podléhajícím celnímu dohledu a má pravomoc podezřelé exempláře zadržet.. https://www.cizp.cz/pusobnost/logo-cites/kontrola-a-mozne-sankce
Přijela firma dělat podlahové topení a vodu. Každých pět minut volali na centrálu, co a jak mají udělat, nakonec se ještě hotové předělávalo. V průběhu z nich postupně vylezlo, že jeden je kuchař a druhý tankista. Jiní přijeli v deset a v jednu ležel jeden z nich pod radiátorem, že už nemůže, jestli není už půl druhý, že to vždy končí. Pětatřicátník. Jak já si vážím těch, kteří opravdu umí dělat i rozumí tomu co dělají, používají při práci hlavu a netrvá jim to věčnost, to je radost, ale už jich moc není a nebo nemám štěstí.
Tak on socializmus po přestavbě hospodářského mechanismu je vlastně v Číně. Života schopný ten systém určitě je, když Čína je světovou jedničkou nebo brzy bude. Spíš záleží kdo to vede a jak.
Já osobně bych se klidně vzdal majetku ve prospěch dobré myšlenky a světa bez lidí na ulicích v zoufalé snaze přežít. Je to smutný pohled a je toho u nás nyní dost.Není to správné a člověk který má práci takhle žít nemá.😐 Naproti tomu pár lidí bude vlastnit půlku planety a neví kde se ještě penězi podestlat? Když si tak člověk uvědomí co potřebuje, tak toho není mnoho, ale kdyby to měl každý, byl by svět lepší a bez válek.
Jen k tomu prvnímu odstavci.. V Číně zavedli socialismus s aspekty tržního hospodářství a soukromého podnikání, protože právě zjistili, že plánované hospodářství založené na společenském vlastnictví výrobních prostředků nefungovalo a neumožňovalo hospodářský rozvoj a modernizaci země. Čína je velmi úspěšná, co se týká hospodářského růstu. Ale je nutné připomenout, že vyrostla zejména na levné a disciplinované pracovní síle a také velmi agresivní průmyslové politice, která umožňovala zahraničním subjektům přístup na čínský trh jen za podmínky předávání technologií a výrobního know-how. A na masivním porušování duševního vlastnictví.
Z článku …Důležité je použití vhodné velikosti dudlíku (telecí jsou většinou příliš velké, nejvhodnější jsou hříběcí). Doporučované frekvence při umělé výživě jsou 5 – 12 krmení/den. První dny krmíme častěji, později můžeme interval nočního krmení prodloužit na 4 hodiny. Množství mléka vypitého první dva dny představuje 10 – 15 % hmotnosti hříběte (asi 8 l/den), později až 25 % hmotnosti hříběte. Při krmení dbáme na polykání hříběte a láhev nedržíme ve vertikální pozici (prevence aspirace). Abychom předešli nežádoucímu navázaní hříběte na člověka, co nejdřív se snažíme přejít na krmení z misky…
To je téma. 🙂 Nebyla bych tak přísná .🙂 Utilitarismus je směr, který, pokud je aplikován silou moci, potlačuje ve světě lidí právo jednotlivce tím, že uplatňuje princip co nejvíce pro co nejvíce. Je takový princip vhodné použít v bioetice obecně? To je asi smyslem otázky. Bez ohledu na práva zvířat, ta podle mě primárním předmětem práce nejsou, podle úvodu dotazníku. Spíš jen nadpis pro upoutání a zdůvodnění proč autorka dotazník šoupla na Chov zvířat? Utilitarismus se naplňuje pravidlem předpokladu dobrého výsledku pro většinu, způsobem hodnocení “v zájmu celku”, ale někdy bez ohledu na morální vnímání konkrétního jedince, v konkrétní situaci, v konkrétních podmínkách. Ve svém důsledku může být považován i za sobecký, ve smyslu většina proti menšině, druh proti druhu, vyznávání štěstí většiny na úkor menšiny. Neumožňuje jednotlivci řídit se svým vnitřním morálním kompasem, nastavuje jedinou možnou cestu, cestu danou společností, která však z morálního pohledu jednotlivce může být v některých případech těžko akceptovatelná. Třeba studentka vede dotazníkem k zamyšlení nad tím, jestli je to takový přístup skutečně morální a etický tím, že nastaví otázky tak, aby byla viditelná rozporuplnost mezi nastavenými pravidly dobra pro většinu a zájmy a vrozenou morální intuicí jednotlivce. A to ještě není na stole otázka, co je skutečným dobrem…a kdo má právo o tom rozhodovat. Žádná nabízená odpověď není uspokojující a vyjadřující to, jak to vidím já a nemůžu proto reagovat v souladu se svým přesvědčením, to se mi v životě teď stává často. Jen se z toho nelze tak snadno odpojit, jako z dotazníku na netu a člověk žije ve vnucených odpovědích.
Naši sadaři nejsou schopni konkurovat výkupním cenám polských jablek. V Polsku je jiná dotační politika a tudíž je obrovský rozdíl mezi výpěstní cenou v Polsku a ČR. A supáče si často diktují pro výkup polské ceny…
Odpověď na příspěvek uživatele zvedavec z 20.02.2024, 09:01:55
Já také ne. Náš jezevčík si kdysi chodil trhat hrozny přímo do skleníku. A nic mu nebylo. Teď máme hrozno oplocené všude tam, kam chodí psi navolno. Pro jistotu.
Jenže nevíme, proč některého psa zabije a některého ne a není to o váze… a jedna paní tady z diskuze žije v Mexiku a jejím psům se nic neděje, proto ta teorie o asi jiné odrůdě, jiném dozrávání…
Jako ty kytky jsou fakt hrozný. Nejlepší kytka je podle mě řízek.
Podobně je to vlastně s hroznovým vínem, příp. rozinkami. A taky zatím, myslím, nevíme, proč jednomu psu způsobí akutní selhání ledvin a jinému ne. Také se spekulovalo nad odrůdami, ale nevím, jestli se došlo k nějakému závěru.
Tak jak to dělají Libosváry určitě není všespasitelné. Ale oni si na to snad ani nehrají, nebo mi to uniklo. Není to neziskovka, kam se cpou prachy horem dolem a nic se za ně nechce. Jsou pobočný spolek ČSOP. ČSOP má smysluplné projekty, ať už jsou to fungující záchranné stanice po celé ČR, ekocentra, podpora biodiverzity vybraných lokalit, kde třeba loni podporovali částkou něco přes 4 mil. 156 projektů, ve více než 60 organizacích, atd. Peníze tam jsou, ale také je spousta projektů, kam se dávají a kontroluje se naplnění účelu, takže se jednotlivé akce netopí v penězích a už vůbec ne za nic. Nezaměstnávají hafo lidí. Zkoušejí, ověřují.
Jasně, nejsou v oblasti, kde je u nás výskyt vlků nejvyšší. Nejsou v zalidněných oblastech. To ale není důvod je zavrhovat. Fungují, to nelze popřít a i když tam je ta výhoda v mobilitě, co se vlků týká, jak tu vysvětloval mastňáček, je to prostě jedna z cest. Není to jen o psaní líbivých slohů při měsíčku a obrázcích na fcb. To je možná to, co jejich práci zviditelňuje, ale evidentně ne dost, aby bylo zároveň vidět, co je to za dřinu. Když vidím, jak často stáda přesouvají, co všechno zajišťují v pár lidech, chápu ten jejich občasný povzdech po odpočinku. Dívat se zdálky je snadné, ale v reálu kolem těch zvířat chodit a přesouvat je, stále znovu stavět ohrady, ono ani ty mobilní nejsou bez práce, kontrolovat denně musí, i jen dovážet vodu při takovém množství zvířat je náročný, zajišťovat veterinární péči. A jejich povinnosti jsou mnohem širší než “jen” vypásání. Všechno má svý, ale Libosváry nejsou jen naoko srandička. Že to nemají snadný malí chovatelé a že nemají dostatečnou podporu státu, o tom žádná. A není to jen u nás. Že ouřadi něco preferují, to už tak bohužel je, že se v něčem shlédnou a na ostatní možnosti neberou zřetel a nepodporují je tak, jak by si zasloužily a potřebovaly. Ale šmahem říci, že Libosváry jsou neziskovka a tím odepsat jejich přínos, mi přijde nefér.