drvodělko naprosto souhlasím, já také raději koupím slepice z velkochovu než odněkud, kde si nejsem jistá podmínkami. A ráda koupím i ty vynesené, když zrovna jsou (na jaře 1) nebyly a 2) já chtěla tentokrát opravdu jen bílé slípky, a ty se kupodivu jako vynesené v Kosičkách neprodávají). No a hlavně proč bych přeplácela u překupníka, když z Kosiček to mám za hubičku a jedu zrovna kolem, stejně bych PHM projela.
Malé OT. Letos je prodávali v PROAGRU v Městci Králové a prý byly pěkné. Tak můžete kouknout v budoucnu i tam.
Stát prostředky má, ale jste první, od koho slyším, že je takhle využívá, v mým širokým dalekým okolí tohle stát nezajímá a ti lidi jsou v klidu a buzerujou akorát lidi s čističkama. A ty čističky taky nejsou bez nákladů, pořízení, údržba a ta buzerace od státu taky něco stojí, takže s jímkou je to skoro srovnatelný.
Jo a když byla čistička na úřadě vedená na tátu a táta umřel, tak pilný stát překontroval ty kvanta papíru, co se musej pořád každoročně dokládat a zjistil, že před asi 10 lety táta nedodal jeden papír, tak nám pozůstalým milý úřad dal 500 Kč výchovnou pokutu, jo přesně takhle to tam bylo napsaný. Kdybych měla trubku rovnou do potoka, mohla bych si ušetřit nejen ten každoroční vopruz s papírováním, ale ještě i takovýhle věci. Tož asi tak.
Kontroly chodí zatím většinou na udání.
Mám obojí, čističku i žumpu, tak srovnání mám a ani jedno není žádná hitparáda. Navíc, protože jsme museli jít u čističky cestou povolení místo ohlášky, máme povolení k vypouštění na deset let, poté budeme muset znovu žádat o jeho prodloužení.
Co se týká dusičnanů a EColi tak ty u nás ve vsi jsou ve všech studních, bez ohledu na hloubku vrtu, i ve čtyřiceti metrech. Voda je tedy braná jako užitková a před odběry pro úřední účely se do ní lije savo. Takový místní folklór. Lidi jsou tu vodu zvyklí pít věky, tak to neřeší. Kanalizace nehrozí, vesnice je zadlužená až po uši, realita všedního dne😀.
No není to pokaždý jen penězma, znám pár baráků, kteří využili dotace, zateplení, fotovoltaika, takže sami dopláceli docela dost, ale odpady jim jdou do přírody neb proč ne když to jde a žádný starosti jako s čističkou.
Ne vždy úřad čističku povolí. U staveb, kde se čistička pořizuje až po kolaudaci nemovitosti, je to třeba u nás v obci s povolením tak půl na půl. My jsme problém neměli, hydrogeologický průzkum OK a možnost vsakování také, ale o pár domů dál už ji zamítli kvůli nedostatečnému prostoru na pozemku.
Pak zbývá lidem jen ta jímka a odvoz odpadních vod, pokud je kanalizace v nedohlednu, v četnosti podle velikosti a počtu lidí v domácnosti, což může být, podle dostupnosti svozové čistírny, pěkná suma. U nás se za jeden vývoz platí 3-4tis. . Žumpy jsou o obsahu +- 10kubíků, takže při vývozu 3-4x do roka je to už znatelné. A co se týká vypouštění septiku nebo žumpy do přírody, má to jedno riziko. Nedávno u nás všem vlastníkům nemovitostí v obci došla z MÚ, odboru životního prostředí, výzva k předložení dokladů o likvidaci odpadních vod. Chtěli buď povolení stavby vodního díla a nakládání s vodami, k tomu písemné rozbory odpadních vod, doklad o revizi vodního díla A NEBO doklady za období dvou kalendářních let o způsobu a četnosti zneškodňování splaškových vod s uvedením jména vlastníka jímky, množství, datumů vývozů, jmen pracovníků provádějících vývoz a názvu čistírny, kde byly odpadní vody zlikvidovány. Samozřejmě s tím, že kdo nedoloží do lhůty, bude pokutován a možnost pokuty vzniká opakovaně. Snad úlevu budou mít chalupáři, neb tam nejsou schopni odvodit potřebu vývozu jímky. Takže tak. Stát prostředky má a využít je umí.
Odpověď na příspěvek uživatele kalypes z 11.09.2023, 10:36:35
Ještě dodatek. Žádný prostředek bohužel není stoprocentní, pokud psa nezastřelíte. Obzvlášť pokud už zaútočil a myslí to vážně. Co mi zabralo, byla akustická v plynovce. Ale až na třetí ránu. A to ji měl u ucha. Než mu to v tom rauši došlo, tak si nechal klidně střílet u hlavy a nepustil.
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 07.09.2023, 09:53:35
Letos v Řecku. Bylo jich tam stejné množství, jako u nás před 45 lety. Připomnělo mi to dětství, kdy jich bylo jako vrabců. Ale teprve v tom Řecku jsem slyšela, jak krásně umí zpívat.
Ale vážně… zavřít psa? Tak to je k ničemu pes. Tohle celé můžete provozovat s pěti deseti ovečkami/kozami/kravičkami/… a dozor pasáčka? No tak to nevím, kdo bude sponzorovat. A ano, turista má přednost. Před Vysočinou. Vysočina byla vždy mastnější, mám pocit. Ale zkrátka turista se chce dívat do krajiny, ne do plotu, takže nemáte plot, ale “plot” a bacha na ručičky.
Kdo mluví o zavření psa? Mluvím o práci člověka se psem na pastvině. A jak to třeba dopadá, pokud nečtěte signály včas. Líbí se mi Švýcarsko. To je u nás utopie. ..Pouze kvalifikovaní trenéři a zkušení majitelé pasteveckých psů mohou vychovávat pastevecké psy od štěněte, ostatní zemědělci si mohou pořídit pouze psy po 1,5 roku věku, kteří prošli zkouškou způsobilosti. Stát financuje chov těchto psů, jejich výchovu a práci s tím spojenou. Nákup psů je dotován, vychovaný pes po zkoušce stojí 1140 €. Poté dostává zemědělec 95 € na měsíc na provoz psa (jedná se zejména o příspěvek na krmení a základní veterinární výdaje). Pokud by pes měl nějaký výraznější zdravotní problém, hradí se majiteli náklady ve výši 80 %. Aby mohl majitel stáda psa dostat, resp. pořídit si ho, musí také absolvovat jednodenní kurz teorie zacházení s pasteveckými psy. Později (po pořízení psa) ho čeká jednodenní praktický kurz, který musí absolvovat do jednoho roku od obdržení psa, a to s každým psem zvlášť. Za práci navíc spojenou s přítomností psa na alpské pastvině dostává majitel stáda také zaplaceno, a to 475 € za letní sezónu, když není navíc přítomen pastevec.
Odborny clanek? .) Se nedivte. Groessl je provarena firma a pekne pruser, kdyby drzel zobak a jel si ty svoje prihody pro panicky 50+, ale on se angazuje a prisira. Co bych asi tak na to mel rict, podekovat mu? Jestli to ono neni spis tim, ze ty odborne clanky jsou na strane vlka, ochranaru a nebo podobnych pijavic jako je Greossl a ostatni vypasaci co sajou z AOPKa ze ano.
Groessl, zajímaly by mě konkrétní připomínky, mimo toho, že respektuje vlky. Jde cestou mobilního hlídacího stanoviště na pastvině s nočním hlídačem, kvalitních pasteveckých psů. Pase v CHKO, v oblasti vlků, v mobilních ohradách, vypadá to zvenčí, že to funguje. Je tedy problém v tom, že on pobírá dotace na spásání, které pokryjí vyšší náklady a jiní nikoli? V čem má lepší podmínky pro chov než ostatní?
A pastevec .. jak psala Acher. Není to jen o tom strčit štěně do ohrady a o zbytek se postarají vlohy, za vším je kus práce. https://fb.watch/mVcq-0jBEd/
Takhle podobně už dřív vynadali lidem, kteří si dovolili chtít po nich transparentní účet. Který si vede spousta spolků a nemají s tím problém. TT s tím problém má a to velký.
Všechny deky, kromě muchařské, “peru” vapkou. Hodím přes venkovní obrácenou pozink vanu, vezmu je z obou stran a pak nechám na vaně do uschnutí. Muchařskou deku dávám do polštáře na zip a peru v pračce. Plastová hřbílka, po ručním odchlupacení, by se asi dala prát podobně.
Může to být uváděno v souvislosti s tím, že Salix alba trixis obsahuje salicyláty. MVDr. Grymová kdysi zmiňovala žaka, který dlouhodobě nadměrně ožíral vrbové větve a došlo u něho ke zvředovatění žaludeční sliznice a následně k úhynu. Ale byl to snad ojedinělý případ.
