Příspěvky uživatele

Jste dobrá. Tam to rostlo všude možně. Je zajímavý, že ten plod dozrává postupně a jí se vždy jen ten kus kde opadává ta zelená slupka. A je to dobrý, trochu to připomíná banán.

Já dřiv poslouchala hudbu při práci, jsem programátorka. Teď jak jsem na homeoffice, tak většinou si k tomu většinou pustim TV (většinou nějaký dokument), potřebuju zvukovou kulisu. Jinak hudbu při sportu, ale jen na inline brusle, tam mi totiž asi vadí ten zvuk od koleček. Na koloběžce většinou podcast (o Potterovi nebo Pán prstenů, Silmarillion), ten poslední dobou i v autě. Ale někdy chci na kolobce taky ticho, třeba posledně… A k běhání taky jen ticho, jak jdu se psem, tak chci vnímat okolí a a taky se mi líbí to ticho a do toho jen ty kroky… Většinou jdu brzo ráno, tak je všude klid.

Dneska jsem na inlinech potkala prcka užovky (měl tak 15cm, fakt prcek), tak jsem ho jen přesunula mimo stezku, aby ho nikdo nezajel. Byl dobře vzteklej… 

A konečně nám dozrálo ovoce, co jsme si přivezli z Madeiry. Znáte? Nebo si tipnete co to je?

Mě teď doběhly kafe na aktivní dovolený na Madeiře. Jak tvrdím, že po kafi nějak moc neběhám na malou, tak jsem si jedno ráno dala 2 a vyrazili jsme na levádu (turistická cesta podél vodního kanálu na Madeiře). A zrovna takovou co se týče odběhnutí dost blbou, na jedny straně strmý sráz dolů a na druhý skála, během 1hodiny jsem byla 4x. Jak já jsem se proklínala… Naštěstí ta cesta nebyla až tak moc frekventovaná

Tak jsem zpět z Madeiry, je úžasná, na aktivní dovolenou doporučuju všema deseti. Jen na běhání docela náročná, hodně kopců a dost strmých, běžně sklon 30-35%. Ale jen 2 dny jsem nevyběhla. Jeden výběh 500m převýšení, ostatní jen kolem 200m. Na to že kopečky vůbec neběhám (bydlím na Mělnicku), tak jsem pyšná, že jsem vyběhla vše, co se vzhledem k terénu dalo. Běh po levádě byl super a ten výhled... Ráno jsem si zaběhala, pak jsme si dali nějaký pochodování po levádách a nakonec někde koupačka a večeře. Vraceli jsme se ve čtvrtek a ve středu tam začalo hořet v lesích/horách ve středu ostrova, prý od zábavní pyrotechniky. A teda docela se jim to tam rozjelo... Je mi z toho smutno.

Já jsem teda mladší ročník, je mi 35 a před rokem jsem se po x letech zase vrátila do sedla. A nejsem tam jedinej dospělák, co chodí na lekce. No už to aspoň tak nějak vypadá a pomalinku začínám se skákáním.

Tak já do nějakých 25 let vůbec netušila, že někdo jí puding studenej. U nás se vždy jedl čerstvě uvařený a ještě teplý. A teda studenej mi fakt nechutná a i mi hrozně vadí ta konzistence.

My kdysi vzali naší první fenu k moři. Ona teplo milovala. Moře už teda ne, to si jí nelíbila ta voda co sama přijde až k ní.  

Byla tam taková malá pláž mezi skalami, z obou stran měla přístup jen přes vodu cca pod zadek. Takže pro basenji ideál, vzhledem k odporu k vodě nehrozilo že zdrhne, jen ji tam musel vždy někdo přenést. Takže tam byla na volno a celou dobu tam byl někde i nějaký stín, takže se mohla uklidit že sluníčka. Což teda moc nevyužívala, byla schopna se hodinu opalovat a pak se na cca 5minut uklidit do stínu. Ale byla tam dost spokojená…

Všem děkuji. Dostali jsme první ofiko várku fotek a nejvíc mě baví Qui při obřadu… Fakt mě překvapilo jaký byli zlatíčka. Oba to proleželi a byli úplně v klidu…

A skoro na začátku, ale 10kg už bylo dole

Tak to hodim i sem. A s malou porovnávačkou. Ale hlavní motivace zhubnout byla svatba a návrat do koňskýho sedla. Ale užili jsme si to (do 3-4 ráno), všechno klaplo, jen to bylo náročný. Kluci byli zlatí, jen Qui se mi snažil ze svatební kytičky otrhat květy, ale on už má takovou úchylku (i na zahradě je nevětší zábava otrhávat z kytek květy...) A před jsem stihla i krátký běhání... A pár střípků...

Děkuji. Focení s koněm bylo v plánu, ale všichni mi celou dobu tvrdili, že jen ze země, že na koně mě nepustí... A pak jsme tam přišli a paní co to měla na starosti se rovnou zeptlala jesli si budu chtít i vylézt nahoru. Když jsem se usadila, tak se jen ujistila jestli jezdím, že to tak vypadá. A pak už jen chodila za námi, ale koně jsem si štelovala sama podle instrukcí fotografa... Nabízela mi i louku na poklusání a nacválání, ale to už jsem si bez helmy a sedla a navíc ne úplně střizlivá netroufla. Hodně ocenila výběr šatů, že jsem první u který ty šaty na koni vypadaj fakt dobře, že u klasických se spodničkama to na koni vypadá spíš blbě. A jsem teda ráda, že ty šaty nebyly jen půjčený, tohle bych si s nima asi netroufla. Navíc teda docela uvažuju, že je přibalím do kufru na Madeiru a spácháme pár fotek na pláži...

Tak svatba za námi, užili jsme si to, všechno klaplo, jen to bylo náročný. Kluci byli zlatí, jen Qui se mi snažil ze svatební kytičky otrhat květy, ale on už má takovou úchylku (i na zahradě je největší zábava otrhávat z kytek květy...)

A pár střípků...

Aluška:

Bohužel odešla zdravá, naštěstí rychle, tátovi jí na procházce přejelo auto …….

To mě moc mrzí… Tohle nějak nedávám, ještě mám pořád před očima svého Quie. Ten to sice přežil, ale…

Hodim to i sem… Ale jak se bude venčit ještě nevím, aneb se mi to hezky komplikuje, svatbu mám v pátek... A to mi chlap chtěl dát zákaz sportu už měsíc před...

Dneska ráno jsem spadla z koně, ještě jsem nasedla a i cválala, až doma při vylejzání z auta jsem cítila, že to koleno není úplně ok... Bolí, ale relativně se to dá rozhodit, tak to snad bude dobrý. Zatím jsem to preventivně stáhla a namazala Voltarenem. Zítra jdu se psem na rehábku tak mi to tam zkusí vzít i laserem.

A momentálně jsme museli zkrouhnout okruh na koloběžku. Ve čtvrtek se tu prohnala supercela. U nás dobrý, jen trošku kroupy, ale pár km vzdušnou čarou na soutoku Labe a Vltavy totální zkáza. Rvalo to stromy i s kořenama občas dobrých 20m průměr.

Tak se mi to hezky komplikuje, svatba je v pátek... A to mi chlap chtěl dát zákaz sportu už měsíc před... 

Dneska ráno jsem spadla z koně, ještě jsem nasedla a i cválala, až doma při vylejzání z auta jsem cítila, že to koleno není úplně ok... Bolí, ale relativně se to dá rozhodit, tak to snad bude dobrý. Zatím jsem to preventivně stáhla a namazala Voltarenem. Zítra jdu se psem na rehábku tak mi to tam zkusí vzít i laserem.

Jj, byli před 7-mi lety, byla to hodně ťapkací dovolená, ale nejlepší. Super víno i jídlo. A chlap chtěl někam, kde jsme už byli... Teď to chceme volnější, jen pár max 10km výšlapů, asi i projít něco co jsme nedali posledně, ale i to kde se nám to hodně líbilo. Plánovat začneme pořádně až po svatbě. Ale ubytování a letenky už máme, poletíme cca 3 týdny po svatbě, takže na plánování bude ještě času dost. 

A k čokoládě, já jsem asi divná, ale celou jsem ji nedokázala sníst nikdy. I jako dítě jen pár čtverečků a přišla jsem si přeslazená. Většinou mi vydržela otevřená tak půl roku, pokud mi ji teda nikdo nesežral. I i teď občas mám období, že si ji dám čtvereček ke kafi každý den. A pak se jí zas 3-4 měsíce ani nedotknu.

Dohromady těch cca 45kg, teď už se to jen drží, což je fajn poslední měsíc bylo chlastaček a prohřešků dost…  Tak jsem se i bála, aby to nešlo nahoru.

A nakonec jsme vymysleli i svatební cestu, dáme znova Madeiru. Těším se moc, jen se bojím jak to zvířectvo dá bez nás… Hlídat bude mamka.

Tak zase po dlouhý době, no nějak nestíhám. Svatba za 14dní. Asi už vsechno zařízeno, ale pořád přemýšlím jestli jsme na nic nezapomněli... A chlap si vymyslel že nacvičíme první tanec, no on se hýbat umí a jde mu to(kdysi u závodil v hobby kategorii), akorát já si přijdu jak dřevo, co se neumí hejbat a už vůbec ne elegantně... Kdyby jste měli nějaký tipy na co nezapomenout, tak sem s nima... A ještě co si myslíte o tomhle triku, třeba na rozlučku, mě to přijde vtipný, ale dost lidí mě s tím sepsulo...

Sardullah:

Krásně popsané…ono u těch psích “specialitek” je to prostě…."když je miluješ, tak není co řešit"…jeden člověk může být z basenjikový…chrtí..pastevecký..severský…atd atd, ono spousta plemen má NĚCO…na prášky, ale komu to konkrétní plémě sedne jak poklice na hrnec, tak pak to může být láska na celý život.

Bohužel spousta lidí jede na vzhled “tohle se mi líbí” a i když se třeba poptají, tak v praxi si kolikrát soužití neumí představit…

Jj, ale ty speicialitky maj společnou nezávislou povahu, méně či více. Já vzpomínám jak byli s basenjika unešeý jedny lidi, co jsme náhodně potkali. Povídali, že basenjíka měli, všechno super jen to nepoušténí na volno a nezávislejši povaha, je nakonec moc omezovala... No už měli odrostelejší štěndo kolie a já jako basenji člověk jse se nemohla zbavit toho pocitu strachu ze psa navolno a ještě ve městě... A oni si to užívali... No 2 úplně různý světy... Si taky říkám proč to mít tak složitý, a pak mi ten basenji provede se samozřejmostí jeho vlastní, věc sice logickou, ale tak že si člověk řiká, že pes to prosě nemůže vymyslet... A jsem zase doma pro tyhle okamžiky mám basenjiho...

Jj, ale ty speicialitky maj společnou nezávislou povahu, méně či více. 

Já vzpomínám jak byli s basenjika unešeý jedny lidi, co jsme náhodně potkali. Povídali, že basenjíka měli, všechno super jen to nepoušténí na volno a nezávislejši povaha, je nakonec moc omezovala... No už měli odrostelejší štěndo kolie a já jako basenji člověk jse se nemohla zbavit toho pocitu strachu ze psa navolno a ještě ve městě... A oni si to užívali... No 2 úplně různý světy...

 Si taky říkám proč to mít tak složitý.  A pak mi ten basenji provede se samozřejmostí jeho vlastní, věc sice logickou, ale tak že si člověk řiká, že pes to protsě nemůže vymyslet... A jsem zase doma pro tyhle okamžiky mám basenjiho...