Příspěvky uživatele

Jak píše Varaxi, mohlo to být cokoliv. Bude to chtít vysledovat, kde je ten problém. 

Přesně tak, ona ta kvočna sezením na vejcích zvyšuje vlhkost v okolí vajec už jen tím, že na nich sedí. Nehledě na to, že v kurníku je vyšší vlhkost, než doma u kamen, či topení. A tak dále…

Ani toto tvrzení není pravdivé: “Liaheň by mala byť umiestnená pri izbovej teplote, vlhkosť v miestnosti neriešim, keďže ju neovplyvním…." 

Líhnutí pod kvočnou považuju za nejlepší. A to nejen co se průběhu líhnutí týče, ale i kuřata se lépe zapojují do hejna a tak 😉 

Jj, tak je to správně (40-45 °na jednu a pak na druhou stranu), to je otáčení značka ideál. 

Já nemám moc kam vejce dávat, tak mám takový místečko v lednici pod lahvema, kde je můžu mít a tam je otáčím o 180 °, tam se vejdou jen tak tak. Pak je před nasazením je vytáhnu a nechám je v klidu ohřát a ustát v pokojové teplotě (špičkou dolů) a pak naložím do líhně až druhý den. Taky skladuju jen pár dní. 

Vzduchová bublina se nebude stěhovat, pokud s vejci nemanipulujete prudce, na to je přeci jen bílek dost hustý, aby ji udržel. 

Ano, je logické, že, otevřu-li v uzavřeném malém prostoru nádobku s vodou (vejce obsahuje 65, 70 % vody?), vzdušná vlhkost v daném prostoru stoupne. 

Ale to první vejce, co? 

Nehledě na to, že nízká vlhkost při inkubaci má neblahý vliv na životaschopnost a užitkovost vylíhnuvších se kuřat. 

Jen vznáším otázky, které mě napadají k tomuto způsobu líhnutí. Zamýšlím se a stále mě nic nepřesvědčilo změnit způsob líhnutí. A přemýšlím, čím je způsobeno, že nikdo neměl problém při líhnutí, jakém koliv. Vždyť tam je takových příležitostí udělat chybu, že ji někdo udělat musel. Pokud si ve skupině nikdo nestěžuje na problém, tak to není zázračností metody, tím jsem si jistý😉

Bod 6: 

“6/ vajíčka som otáčala ručne, ráno a večer o 180 stupňov, nie 360 (na to mi slúžia tie šípky na vajíčkach),”

Text na mě působí, že autor otáčel vejce “jen” o 180 °, ne 360 °. Nejsem rodilý mluvčí, tak nevím, ale působí to na mě tak, že autor očekává, že vejce se otáčí o 360 °. 

Ale obecně se doporučuje vejce otáčet, nebo spíše klopit o 90 °. Kdy je vejce 12 hodin uloženo 45 ° na jednu stranu (třeba levou) a po otočení, resp. překlopení o 45 ° na druhou stranu.  Takto třeba funguje i má líheň Rcom king suro 20.  Kdy by vejce měla být uložena špičatým koncem dolů, kulatým nahoru. 

Osobně vejce otáčím o 180 ° při skladování před líhnutím, kdy je překlápím opravdu ze špičatého na kulatý konec a opačně. 

Nevím, nikdy jsem takové líhnutí nezkoušel, ale návod ve mě důveru tedy nebudí. 

Vložit vejce do nevyhřáté líhně nebude problém, ona se postupně vyhřeje a vejce se postupně ohřejí s ní a opět se začne vyvýjet zárodek. 

Nevím, kde autor vzal, že se vejce mají otáčet o 360 °, to by bylo kontraproduktivní, protože 360 °je kruh, takže bych vzal vejce, otočil ho dokola a vrátil zpět na místo. Vejce se otáčí i při skladování a následně v předlíhni po celou dobu o 180 ° 2x denně.  Vejce se naklápí, protože je to jejich přirozenost, kvočna vejce pod sebou přemísťuje a pokud se tento postup vynechá, může dojít k srůstům plodu a podskořápečných obalů, deformacím plodu a úhynu. 

Větrání v líhni je potřeba hlavně ke konci, kdy jsou už kuřata velká a mají vyšší spotřebu kyslíku, než na začátku líhnutí. Samozřejmně záleží na konstrukci líhně a každý výrobce popisuje, kdy a jak správně líheň vyvětrat. 

A vzdušná vlhkost 17- 24% ? To se mi zdá hodně nízko. Vejce není neprodyšná konzerva, naopak. V nízké vlkosti se voda z vejce odpařuje a pak tedy musí kuřeti scházet. Nehledě na to, že vyšší vlhkost na konci líhnutí napomáhá kuřatům proklovat se z vejce ven. 

V dalším popisu, zvláště průběh vlastního líhnutí neplyne žádná výhoda nedodržení postupu odzkoušeného chovatelskou zkušeností. Naopak na mě popis nepůsobí důvěryhodně, jak pro nepřesnost informací, tak i pro absenci jakékoliv typu, ale, pozor, nebo nepovedlo se …

Já dávám za pravduBodlince a jo012810. Jsou nějaké podmínky, které je potřeba splnit, aby se zárodek zdárně vylíhl a kuře se proklovalo z vejce. Pokud vzdušnou vlkhost nedodám vodou v líhni, musí být líheň umístěna v místě, kde ta vzdušná vlhkost odpovídá parametrům líhnutí. 

Ano, odmočím, pak košťátkem očistím, nechám oschnout, vydezinfikuju a hotovo. A filcové podložky jsou fajn, taky je používám, jsou fajne👍

Já jsem si říkal, že to nejsou ta běžně dostupná, co mám🙂 Ale i ta nejsou špatná. Bál jsem se, že z nich budou holoubata vypadávat a nedostanou se zpět, ale nestalo se😉

Taky si nemyslím, že by byla agrese přínosem

Tak to je škoda, takový starosti s novou líhní. 

Moji holubi tedy moc dobře nepřijímají, co neznají. Všechno nové jim dávám do směsi zrnin, tam to sezobou, kdž tomu přijdou na chuť, jinak to tam nechají. 

Taky asi bude trochu záležet na plemeni, nevím, zda by bylo vhodné podávat měkký hrách třeba volatým holubům. 

Jj, to je myslivecká logika. Pře dvaceti lety mě jedna taková přesvědčovala, jak jsou v okolí Prahy přemnoženi rysi😲

Díky moc 😊

Ona je i výhoda, že jsme uprostřed obce, takže to k nám dravci mají dál  a než sem přiletí holubi se schovají na holubníku 😉 Ale opravdu jich tu moc nebývá a opravdový úprk jsem zažil jen jednou, to mi holubice zůstala v javoru asi hodinu, než se vrátila na holubník. 

Já byl v Lysé na výstavě a pořídil si hned tři nové kousky do chovu, takže pštrosy v Polabí jsou teď zavření. Ještě jsem k nim musel přidat loňský, mladý hrdličky z voliéry s exoty, protože na rodiče přichází jaro a taťka je začal prohánět. Takže než se dostanu někam na trh, abych prodal hrdly a zbylou mládež, budou asi zavření😟

Ona ta liška u nás nemá moc co lovit, tak akorát hraboše na poli. V produkční krajině moc příležitostí není, v lesích chybí keřové patro často zcela a pole navazuje na pole, chybí meze a remízky. Tak jí toho moc nezbývá než následovat hlodavce do zástavby a hledat si potravu tam. Slepice je prostě výhra v loterii a liška si ji vezme. Černá a spárkatá zvěř je přemnožená, ale bohužel pro lišku nebo kunu je to opravdu nedosažitelná kořist. 

Pravdu má jo12810, že ochrana se zaměřuje jen někam, ale měla by být komplexní, aby byla krajina úživná pro i predátory, chránit by se měla tedy i jejich přirozená kořist. 

Ale likvidace dravce není účinná ochrana, protože jeho místo zabere zase jiný.  

Pro zvedavec - myšlenka obce pro lidi a ostatní pro zvířata je hodně mimo realitu. Dnes je drtivá většina české krajiny pro lidi. Pole není divočina a les též ne. Všechno je to produkční prostor. Pro přírodu jsme nechali jen pár procent území ČR. A k té vzteklině - poslední diagnostika vztekliny byla v roce 2002, od té doby se u nás vzteklina nevyskytla. Pro děti je nebezpečnější sousedovic pes, než liška probíhající vesnicí😉

Já Vám rozumím a naprosto s Vámi souhlasím. 

Ale nelze souhlasit s chovatelem, který napíše, že nechce svá zvířata omezovat a chce jim dopřát “svobodu”. Protože pokud chce chovat drůbež stylem á la 50. léta 20. století, tak prostě narazí a musí počítat s citelnými ztrátami. Pro tu lišku je kurník výhra v loterii a ani dvoumetrový plot ji nezastaví. 

Prostě a jednoduše, svůj chov si vedu dle svých představ, včetně zabezpečení zvířat před predátory. 

Předpokládám, že tleskáte a jásáte, dočtete-li se o otrávených dravcích, protože k této eliminaci pernatých škůdců dochází ze stejných důvodů - někdo si hájí svá zvířata tím, že hubí predátory, místo toho, aby svá zvířata zabezpečili.

Jj zdá se, že to by to mohlo být. Plemeno vzniklé v Británii z paduánek.