Tak to u nás byla kuna v sousedství 😔 Takže mi stačilo dvojí vybílení kurníku a byla voliéra.
Taky jsem pozoroval, že se na krmítku objevují starší ptáci při vyvádění mladých, pak s mladými a v pozdním létě spíš rabovali vrabci, vždycky vyházeli všechno z krmítka a pak zobali na zemi😲 a teď se zase vrátily sýkory a brhlíci🙂
Tak to já měl problém s kunou, takže slepice a holubi putovali do voliéry a ptactvo volně žijící mělo smůlu. Když jsem v loňské zimě neviděl ani ptáčka v širokém okolí, tak jsem instaloval jedno krmítko a začal sypat zrní a jak se slétávali přibylo v průběhu roku další a teď na zimu třetí 😄
Jo, já se taky řepce nevyhývám, držím se názoru, že zelené má být pestré, proto jsem nikdy nedával jen kopřivy, nebo jen něco jiného, vždycky mix. Sušených pár kopřiv pro ně taky mám 😉
K tomu nakličování, nemyslím si, že někdo nemá možnost naklíčit zrní. Já nakličuju v kyblíku od krmiva pro jezírkové ryby, směs pšenice a ječmene 1:1 pro holuby a dostávají to i slepice. Dva takové kyblíky mám v koupelně, protože nemám žádný jiný prostor, prtože to zrní potřebuje teploty nad 0 °C, že 🤭
Tak to já to vyšperkoval a mám už 3 krmítka😀 Jedno ve stromě, jedno na tyči v prostoru mezi stromy a třetí na zdi, kde je široký přehled, to mají rády hrdličky😉
Jj, to chápu. Jen jsem chtěl nadestřít variantu, která mi přijde jednodušší.
U nás je to hodně podobné. Kolem krmítka jsou 3 vzrostlé javory, jabloň a broskvoň, takže mají dost prostoru, kam si odskočit zrnko sezobnout a nehaštěří se.
Nevím, celou dobu, co sleduju tuhle diskuzi, si říkám, není lepší vzít trochu pšenice a nechat ji naklíčit? Nedá to těm slepicím víc, než nať řepky? Tolik práce to taky nedá, nemusím se obávat následk a slepicím to prospěje.
Však jo, já tady nepíšu, že se má krmítko dezinfikovat savem😉 Naopak tomu oponuji.
Já mám s kupovanými směsmi ten problém, že obsahují poměrně hodně čiroku, o který mi holubi nestojí. Takže si míchám směs celou sám.
Ječmen a pšenici dávám naklíčené v poměru 1:1, ještě jednou děkuji Raspic za radu, protože ani ječmen nechtěli. K tomu hrách, trochu slunečnice, kukuřice, lesknice, semence, ostropetřce, či řepky (poměr hrách : kukuřice : slunečnice je spíš 4:1:1). To ostatní spíš podle toho, co zrovna seženu.
Grit a holubí kámen mají neustále k dispozici. A mají denní možnost proletu.
Nepozoroval jsem žádné změny při zimních odchovech. Naopak, když se holubi rozhodnout zahnízdit, zahnízdí. Pokud to nevyjde, zkusí to znova a znova a znova… Je lepší jim otevřít hnízdo, než holubici vysilovat.
Zrovna ty sýkory si vezmou na krmítku slunečnici a přelétnou si na větev, kde ji sezobou. Jak si představujete tu desinfekci? Pobíhat venku a rozprašovat do korun stromů a keřů kolem krmítka desinfekci?
Odpověď není jednoduchá. Neuvádíte nic, z čehož by bylo možno vycházet.
Já jsem měl zakrslé holandské v nezatepleném kurníku a zvládaly v pohodě i několikadenní mrazy -15 až -20 °C. Kurník byl malinký, byly tam přes noc zavřeny a přes den měly otevřeno.
Já dávám slepicím každé ráno směs šrotu s odřezky zeleniny nebo strouhanou mrkví a tak a do toho občas přidávám pokrájený stroužek česneku. Vyzobou to do mrtě😉
Nevím, jak pošťáci, ale moji pštrosi sedí jako přikovaní, ani na krmení neletí, prostě až se jeden nakrmí, vystřídá druhého na hnízdě a je to.
Mě se teda ve výše uvedeném článku nelíbí už ta úvaha, že přikrmovat se nemá, neboť to tak příroda zařídila. Což je argument dost zavádějící, protože dnešní evropská krajina je té přirozené a přírodní dosti vdálená. V české krajině dnešních dní není dostatek příležitostí k uživení dostatečné populace ptactva, neboť většinu půdy máme zastavěnou, či zemědělskou, bez mezí a remízků, kde by byly plevele ptáky na zimu zásobící. Produkční rostliny se sklidí téměř beze zbytků, pokud se vysadí nějaké zelené hnojení, nemá šanci vytvrořit semena, protože ani v dnešních teplých zimách není dostatečně teplo na produkci semen.
K té dezinfekci - osobně krmítka nedezinfikuju, jen maximálně opláchnu čistou vodou. Pokud mi na krmítko naletí nakažený pták, patogen roznese i mimo krmítko - na větve stromů a keřů, zdi atp. Savo dle mého názoru ani není nejvhodnějším prostředkem, pokud bych chtěl použít opravdu něco, co rozpustí i tasemnici (to mám vyzkoušené), použil bych roztok Domestosu, ten alespoň tolik nesmrdí.
Tak ono celkově by likvidaci měl provádět člověk s osvědčením, to nemůže dělat každý.
Ale podstatnější mi přijde prevence, jak budete prostor chránit před dalším náletem holubů?
Jsem si jistý, že v tomto by vám pomohli spíše ze spolku holubi v nouzi:
email: holubivnouzi@gmail.com
Zdravím, osobně holuby nerozděluji na zimu dle pohlaví a touto dobou (říjen/listopad) jim postupně zavírám budníky. Jsou trochu nesví, ale nějakou dobu si dají od hnízdění pokoj. Dost pomáhá zkracování dne a ochlazování. To jak dlouho záleží spíš na průběhu zimy. Poslední dobou bývá únor jarní, tak je pouštím do budníků, neboť jsou už dost nervní, ale třeba vloni jsem je nechal zahnízdit už v lednu, protože byla velmi mírná zima a začali mi hnízdit i v kurníku.
Ale asi taky bude záležet na plemeni, já mám moravské pštrosy, což jsou houževnatí holubi a jsou schopni odchovávat celoročně.
Roli určitě hraje i to, že žiji v Polabí a ne v Krkonoších, naše zimy bývají velmi mírné.
O podobném holubníku, jako je na obrázku právě uvažuju taky. Pštrosy bych měl ve voliéře, kterou jim stejně otevírám téměř denně a do toho by se mi líbilo něco menšího, ta čejka nebo prácheňský káník.
Tak to já se i na ifauně dočetl i chvalozpěvy na holubník na kůlu a být alespoň na okraji vesnice, tak bych do něj šel hned.
Ale je pravda, že po pár letech holubaření, kdy jsou holuby ve voliéře a skoro denně pouštěni k proletu vnímám i komplikace zcela volného chovu, například když potřebuju holuby odchytit, mě stačí jen večer zavřít voliéru a ráno si pochytám, co potřebuju, což ve vyloženě volném chovu asi nebude zcela možné.
Ono je otázkou, co ten někdo na FB skutečně má a nabízí.