Dobrý den, nešlo by prosím k článkům přidat podobné tlačítko palce nahoru jako je zde v diskuzích? Bylo by pak jasnější třeba jaké články mohou mít větší kvalitu oproti jiným na podobné téma, například. Když si vezmu třeba že začínám dejme tomu včeařit a nic o tom nevím, tak když najdu 2 články které budou tvrdit opak a jeden bude mít 2 palce nahoru a druhý třeba sto, tak mi to pomůže zjistit, která informace bude spíš věrohodnější.
Myslím že většinu otázek by vyřešila chvilka hledání na internetu, ale abych jen neprudil: K vybavení terária záleží co chcete, znám chov, kde fungují v proložkách od vajec, ale po esteticestetické stránce to asi nebude to pravé ořechové, takže v případě že chcete, aby to nějak vypadalo tam dejte rostlinky, větve, kůru atd. Jako substrát bych v tomto případě volil nějaký, aby tam pasoval, samotný písek v takovéto lesním teráriu bude jako pěst na oko, ale zrovna u Lugubráků lze použít širokou škálu substrátů, dokonce si vystačí i s papírovou utěrkou, aby to bylo estetické lze zkusit nějakou směs rašeliny, listové hrabanky, písku a klidně i terarijního mechu, prosrě aby to působilo dojmem jako v lese a ne třeba jak na poušti. Jako krmení lze použít cvrčky, pro mláďata i octomilky, případně smýkaný hmyz (zde pozor na použití pesticidů atd.), obecně jestli si dobře pamatupamatuji je pravidlo, že kořist by měla mít velikost zhruba šířky hlavy v místě kde se nachází oči. Sem tam lze podat třeba kaši pro gekony/pagekony, beatle jelly či rozmačkaný banán na kašičku, samozřejmě občas potravu posypat vápníkem, což mě přivádí na myšlenku, že v teráriu by taky neměl chybět zdroj UVB a tepelný zdroj. UVB je důležité pro metabolismus vápníku v těle a má vliv na syntézu vitaminu D, u přípravků vápníku i s vit. D pozor na předávkování, D není vitamín rozpustný ve vodě, ale s předávkováním jsem se osobně ještě nikdy nesetkal. Ostatní vaše otázky takto z hlavy nezodpovím, ale jistě je zvládnete zodpovědět sám pomocí internetu či odborné literatury.
Dobrý den,
konečně jsem se dostal k fotkám z letní dovolené v Chrovatsku (Omiš a okolí), mám nafocených pár druhů ještěrů, myslíte, že by je zde někdo dokázal určit, případně zkontrolovat, zda jsem je určil správně? Určováno pomocí zaznamenáného výskytu na webu inaturalist, biolibu a vlastních vědomostí. Děkuji předem.
foto 1: Podarcis siculus campestris
foto 2: nevím, poměrně velké zvíře v porovnání s ostatními viděnými druhy
foto 3: Podarcis siculus campestris
foto 4: Hemidactylus turcicus
foto 5: Podarcis siculus campestris
foto 6: Podarcis siculus campestris
Omyl, z mníška se stane invazivní druh a chov bude zakázán. Právě kvůli takovým, jako je chobvatel co je chová na volno bude chov zakázán. Tak to prostě je. Proč myslíte že je zakázán chov mývala severního, psíka mývalovitého či želvy nádherné. Je tu snaha aby se po Evropě nepotulovali druhy, ktré tu nejsou původní a toto jde přímo proti.
Možná když budete někde v tropické Asii či v Africe v pralese…
Taky bych se zkusil poptat zde: https://www.terra-master.cz/ jestli to je tedy ještě aktuální.
Dobrý den,
ač si Vás jinak velice vážíma za vaši ochotu zde radit. Dnes s Vámi musím bohužel nesouhlasit.
V Hluboké chovají Testudo hermanni a T. marginata spolu s agamou hardún (Laudakia stellio), která austrálii neviděla ani z rychlíku a které se dokonce i v těchto dle Vás nevhodných podmínkách rozmnožila. Pak mají ještě Testudo graeca s něčím (asi nějaké ještěrky) a Testudo horsfieldii také s něčím, ale to bych musel vlézt do fotek a podívat se s čím tam jsou chovány, každopádně snad vyjma prvně zmíněných testud tam v těchto společných expozicích jednotlivé druhy úspěšně rozmnožují = nenazýval bych to pouze jako přežívání.
Společné expozice na dostatečném prostoru fungovat mohou a dokonce i fungují. Příkladem pak může být ještě Praha, kde jsou rovněž různé kombinace jednotlivých druhů plazů, želv včetně a rozhodně nelze říci, že pouze přežívají.
Přeji pěkný zbytek dne,
J. Zimola
Tady bych jen pro jistotu doplnil, že toto spojení není v teráriu klasické velikosti, co běžně seženete, ale v o dost větším chovatelském prostoru.
Z mých zkušeností s perličkami, minimálně na upravených plochách s okrasnými jehličnany, kde byla na povrchu štěpka, perličky hrabaly.
Jen poopravím, africká minimyš, neboli myška africká je nejmenší hlodavec světa, měla by být tedy spíše o něco menší jak myška drobná.
Čas od času se někde inzerát o prodeji tohoto hlodavce ukáže (Především dříve na webu který dnes již prodej hlodavců neumožňuje). Pokuď jste je viděl/a v zoo, dokážete si představit, jak by měla být velká a zařízená ubikace.
Želva zelenavá je druh vyskytující se na území EU, proto je přeřazena na území EU z kategorie II do A (obdoba I), myslím že to má souvislost s Bernskou úmluvou, ale to si nejsem jistý.
Správně jde o plcha afrického. Musí být minimálně 2, samotného chovat nelze. Nejlepší je chov v dostatečně velkém teráriu. Své zkušenosti s chovem jsem popsal v článku který je zde na webu.
Dobrý večer všem,
několik dní zpět jsem vedl diskuzi s kamarádkou a řeč přišla na krajtu angolskou Python anchietae Bocage, 1887. S chovem hadů nějaké zkušenosti mám, ne však příliš velké. Jediné mladé jedince tohoto druhu jsem viděl chované v rack systému na ubrousku, podobně jako třeba krajty královské Python regius (Shaw, 1802). Předpokládám že to je správný způsob chovu, a že i úspěchy v rozmnožování v lidské péči budou obdobné, ale zde již narážím na otázku, kde bych byl rád za názor někoho více znalého věci. Co je důvodem malé početnosti této krajty v chovech? Vysvětlení na wikipedii mi přijde takové zvláštní, to jich je skutečně tak málo v chovech, že ani přes případné odchovy se stále nejdená o častěji chovaného a nabízeného hada, nebo mám prostě jen zvláštní smůlu a když jdu na burzu, případně projíždím inzerci na ně nenarážím vlivem nějakých náhod?
Děkuji všem kteří se podělí o názor,
J. Z.
Díky za pomoc, souhlas udělen, nick na if. jsem měl Jiřiafrika. Napadlo mě nakonec se ještě jednou vrátit na ten web a přihlásit se, protože ani jeden nick z vaší pomoci mi neseděl, váhal jsem mezi 2 variantami a ani jedna tam nebyla. I tak díky za pomoc, kdyby mě to napadlo dříve, tak bych vám ušetřil práci, ale bohužel, již se stalo.
Rád bych udělil souhlas, ale mám takový problém, úplně si nepamatuji svůj nick na ifauně, myslím že byl jiný než mám tady, nešlo by jej nějak dohledat? Profilovku jsem měl podobnou.
Děkuji mnohokrát za určení a objasnění tmavé hlavy😀.
Dobrý večer,
našel by se zde někdo, kdo by dokázal určit druh ježka, kterého jsem fotil před týdnem ve Dvoře Králové nad Labem? Přijde mi spíše jako západní, ale zase nemá ty “učesané” bodliny a co jsem se díval na fotky západních, má na něj dosti tmavou hlavu.
Děkuji předem za určení.
Nejkrásnější zoo bude pro každého jiná, každý má jiný vkus, jiná oblíbená zvířata, tak alespoň zhodnocení zoo dle mého:
zoo Praha - nové pavilony nic moc, neurazí nenadchnou, starší, např.: Indonéská džungle hezké, zajímavé taxony jako luskouni, člunozobci, goralové nebo v česku jediné gazely dama tmavé.
zoo Plzeň - hezká zoo, jedna z mých nejoblíbenějších, areál se mi líbí. Asi nejpovedenější expozice českých ryb na území ČR. Opět jako u Prahy zajímavé druhy jako zmije malooká, myšice Cimrmanova (evropsky významná kolekce malých savců), severo americké druhy kopytníků, poddruhy bažanta obecného. Oceňuji připomínku ing. Josefa Vágnera, osobnost na kterou by se nemělo zapomenout.
Safaripark Dvůr Králové nad Labem - zaměření na Afriku, navíc historie. Dvůr miluji, asi to ale není pro každého. Jen škoda že kolekce kopytníků, pro které je Dvůr vyhlášený, se bude zemnšovat, protože je již jasné že ne všechny druhy se v zoo zachovají. Pro zatím tak mohu jemenovat napříkald poslední gazelu dama poddruhu ruficollis v Evropě, antilopy skákavé, kudu malé, nosorožce dvourohé východní mimio kopytníky pak nově dovezené hyenky hřivnaté. Hodnocení by nebylo kompletní bez zmínky o panu Vágnerovi, který ze Dvora udělal to, co dělá ze Dvora Dvůr.
zoo Liberec - starší areál, který však čeká proměna a rozšíření. Má své kouzlo a především milovníci raritních taxonů si zde přijdou na své a mohu zde obdivovat například kozorožce dagestánské či urali bucharské, velká kolekce orlů. Naštěstí končí s těmi incestními tygry…
zoo Ústí nad Labem - uff, nové vedení dělá razantní změny k lepšímu, jen tak dál a jen tak víc. Jestli se povede noční Madagaska s aye-aye to bude parádní, kabři již v zoo nejsou a tak ze zajímavých zvířat zmínit kaloně pobřežního, kuskuse medvědího.
Chomutov a Děčín zatím ještě neznám, v Chomutově bych rád viděl raritně chované archáry či jeleny bucharské, v Děčíně rajky.
zoo Jihlava - Některými návštěvníky poprávu nazývaná českou Valencií. Spolu s Dvorem a Hlubokou moje nejoblíbenější zoo na území ČR. Nádherné prostředí s velice zajímavými druhy jako je babirusa celebeská, zebra damarská (Burchellova), hroznýšovec portorický, lemur bambusový, skvělá kolekce koček.
zoo Olomouc - hezká zoo, obvzláště provedení levhartů zde mám rád, stejně tak pavilon Kalahari. Co se již však povedlo o něco méně je projekt safari, v rámci česka nejhorší z několika důvodů (průběh jízdy…). Řekl bych takový průměr. I zde se najdou druhy, které rozhodně stojí za to vidět - pižmoni, kojoti (jen 4 zoo v Evropě), vyhlášný chov oryxů jihoafrických.
zoo Ostrava - další z mých oblíbených zahrad, celkově moc hezká zoo, mám rád především část kde jsou siky a nad němi rododenronový lesík, vytváří to nádherně Asijský dojem. Dále lze zmínit pavilon evoluce mimo jiné s damany pralesními. Z dalších zajímavých zvířat lze zmínit řadu raritně chovaných lemurů, onagery či barasingy.
zoo Zlín - zde jsem již dlouho nebyl, ale pamatuji si ji jako velmi povedenou. Více hodnocení uzavřu, protože od poslední návštěvy nějaký ten čas upylnul a v zoo se mnohé změnilo. Ze zajímavých zvířat lze opět zmínit hyenky hřivnaté, dále gaury indické, medvědy pyskaté, dingy pralesní nebo kolekci supů.
zoo Brno - děs, hrůza, katastrofa. Ne kvůli kopci, ale kvůli vzhledu expozic. Když se něco upravuje tak ve výsledku to možná vypadá hůře či podobně špatně jako před rekonstrukcí. Šimpanzi ze zoo zmizeli, postavil se jim výběh, ten však slouží jako dětské hřiště. Pavilon se měl pro ně předělávat, ale k činům již nedošlo. Jediné pozitivní je oblast Kalahari a ani ta není nějaká extra třída. Ještě povedenější je koplex výběhů medvědů kamčatských, vlků arktických tka zvaná beringie. Ze zajímavých druhů např.: jezevec hnědý.
zoo Hodonín - po tornádu čeká Hodonín již poměrně potřebná rekonstrukce. Uvidíme tedy, co přinese budoucnost. Ze zvířat například přímorožci arabští.
zoopark Vyškov - hezké prostředí, zaměření na domácí zvířata. Lze také vidět již pouze raritně chované dingy australské či malpy.
zoo Hluboká nad Vlatvou - jedna z mých top 3 zahrad na území ČR. Nádherné provední expozic, úprava areálu na břehu rybníka. Krásná terária pro evropské druhy plazů, medvědi plaví, unikátní je expozice mravenců. Rovněž velice povedená je průchozí voliéra Český les.
zoo Chleby - vzhled areálu mě nijak neoslovil, možná spíše odradil od další návštěvy. Nicméně se zde najdou chovatelské rarity jako například langur duk.
zookoutek Malá Chuchle - není to nic moc extra, ale také to mm celkem rád. Zvířata ze záchrné stanice - naše druhy.
kldné recenze také slýchám na zoo na Hrádečku, zoopark Zájezd a zoopark Nehvizdy. Nehbizdy mají velkou kolekci ptactva, Zájezd Evropsky významnou kolekci chameleonů, rovněž zajímavé druhy ptactva.
ze zahraničních zoo mě zaujal Wilhelma Stuttgart, Bojnice mám celkem rád. Unikátní je “zoo v paneláku” - Vídeňský dům moří (Haus des Meeres), své osobité kouzlo má také Vídeňská zoo Schönbrunn, nejstarší zoo na světě. V zoo Salzburg se mi líbily výběhy Alpských zvířat. Kousek od hranic je také velice pěká zoo v Drážďanech, kde chovají například žirafy kordofanské. Naopak třeba zoo v Lisabonu mě příliš neoslovila, vyjjimkou byl jakýsi vzdělávací koutek o černém obchodu se zpěvnými ptáky a výběh tuponosých nosorožců. Nad celou zoo je zde v rámci vstupného lanovka, která vede celkem nízko a tak je z ní dobře vidět na zvířata.
Sice malinko opožděně, ale také potvrzuji že zásilka v pořádku dorazila a již dělá radost. Díky moc, ne-jen za balíček.