Dobrý den. A co ještě firmu, která zvíře bude chovat za Vás?😀
Místo a velikost si vykoumejte sám, zdrojů a inspirací je přehršel. Výrobci pak možno nadiktovat rozměry, materiály atp. Zasílání terárií po ČR snad není problém pro většinu výrobců a netřeba se omezovat okresem.
Mnoho lidí také v inzeátech prodává po rušení chovu použitá terária; po jejich sanaci můžete využít i tyto.
Zdravím. Minimálně na bazos.cz je přes měsíc starý inzerát s prodejným loňským bílým labutím houserem. Případně vím osobně z návštěvy chovatele z okolí Stodu na plzeňsku, že měl v chovu loni i několik bílých labuťaček, že ho zaujaly a měl s nimi další plány; nevím jaký je u něj současný stav. Když mi písnete sms na můj telefon (728 247 912), můžu Vám když tak poslat obratem jeho číslo/email.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 28.04.2024, 07:23:22
Zdravím. Ne, páření rozhodně neprobíhá pouze a jedině na vodní ploše. Je však silně preferováno, i ve vodním prostředí bývá úspěšnější. Rozdíl nebývá zásadní u lehkých plemen; avšak čím větší a těžší plemeno, tím klesají jeho šance při pojímání na souši.
Odpověď na příspěvek uživatele Hoganlypes1_4 z 10.04.2024, 06:18:39
Zdravím. Upřesním. Třebas nepravidelně řezaný hřebínek JE kosmetická vada. Patologické zakřivení a deformace dolní končetiny NENÍ jen “kosmetická” vada. Obecně mrzáčky a chcípáčky nedoporučuju do jakéhokoli typu chovu; i kdyby se meměli dále množit. Za mě - nehledě na pohlaví - trochu povykrmit a pak jde o jatečný kus.
Odpověď na příspěvek uživatele Landelka z 03.04.2024, 12:34:11
Zdravím. Tam to vzorové právě je. Husa totiž, podle situace, vyjde když tak ven a navlhčí si peří, s tím se pak vrátí na hnízdo a vlhkost tak operativně reguluje.
Odpověď na příspěvek uživatele Landelka z 19.03.2024, 14:07:23
Zdravím, u mě housata začínají na komerční směsi pro nejmladší housata. Zároveň jemně nasříhaná tráva + pampelišky (které zprvu zamíchám i do směsi, aby pro ně začala být atraktivní). Rodiče mají stále k dispozici zejména svůj suchý oves; housatům samozřejmě to “jejich” také užírají, ale nechávají jim dost.
Hlavně se všechna zvířata u mě pasou (i housata cca od 2. dne věku - pod ochranou rodičů). Jak jsou housata tak kolem 1 - 1,5 měsíce stará (dost velká, aby bez problémů žrala i celé zrno), tak směsi zcela vypouštím a jede se pastva + klíčená pšenice (s trochou Nutrimixu a křemeliny) + suchý oves. Mám však čistokrevné husy české, které jsou na stravu méně náročné než velká a rychleji rostoucí plemena. Zároveň se starají o housata samy - takže jen dohlížím, doplňuji žrádlo a vodu, a víc nic.
Vám jako začátečníkovi doporučím stejně jako ančovička pastvu ad libitum + komerční směs ad libitum + zrno + případně Nutrimix (či jinou univerzální minerální směs). Housata domácích hus rostou velice rychle a jsou tak daleko náročnější na kvantitu, proteiny, i minirálie než husy divoké. A co se podrazí či zanedbá zejména během prvních 2-3 měsíců věku - zpravidla už bývá pozdě na to udělat ze zvířete ještě slušné chovné/jatečné zvíře.
Tak zpětná vazba. Dvojité dávkování samotného fembendazolu (na cca 40 mg/kg) nezaznamenalo úspěch. Tak v pondělí večer jsem do něj tedy hodil půltabletu Cestalu - žvýkací tablety pro psy (v půltabletě 100 mg Fembendazolu, 72 mg Pyreneli embolas, a 25 mg Praziquantelum). Stála mě u místní veterinářky 23 Kč.
No a hned od úterka konečně bobky bez segmentů tasemnice. Takže snad prazikvantel zabral. Za dva týdny přeléčím, a pokud průběžně stále OK, už půjde ke zbytku hejna.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 02.03.2024, 19:37:19
Děkuju mnohokrát za reakci. Druhou dávku pak zkusím zdvojnásobit. A v mezidobí v žrádle budu podávat křemelinu, zda udělá nějaký efekt…měsičníma kůrama běžně řeším takto vlastní - vcelku zdravý - chov, ale na tohodle silně červivého chcípáčka jsem chtěl dát právě i něco razantnějšího, aby se rychleji spravil. Samozřejmě když to nikam nepovede, bude picnut. Chápu tedy správně, že při účinném a efektivním podání léku by z něj parazité měli odcházet už cca půlden od aplikace?
Zdravím, chtěl jsem se zeptat, kdy by na tasemnice u kohouta měl zapůsobit fembendazol (v Panacuru). Mám u sebe pár dní odděleného nového loňského cca tříkilového kohoutka faverolky od kolegy. Zavšivený a začervený až hrůza. Ale pokud ho dám do pořádku, ještě bych ho i v chovu využil. S všenkama jsem už zatočil. Kolega má chovné prostory dost zaneřáděné a “odčervuje” prý pravidelně Helmigalem (také fembendazol)…možná už si vypěstoval rezistenci☹️.
V bobcích má kohout nezaměnitelné segmenty tasemnice. Má za sebou u mě 4 denní kůru Panacuru (1x denně část tablety odpovídající 20 mg/kg, do zobáku, včera večer poslední podání). Čekal jsem ode dneška (4 dny od podání první tablety) už nějakou účinnost (udávána v rámci jednotek hodin od podání), zdechlé adulty v trusu, ukončení vylučování segmentů…a on segmenty do dneška trousí stále. Uvidím, co bude dál, za 2-3 týdny kůru zopakuju. Uvažoval jsem o plánu B - ivermectin - ale ten tuším není účinný na tasemnici.
Měla byste prosím nějaký postřeh či doporučení - za jak dlouho (pokud vůbec) by mělo odčervení zabrat? Jestli už to dávno mělo nastat, tak vím kde jsem, a čas na alternativní plán…
Odpověď na příspěvek uživatele acher z 29.02.2024, 11:36:31
U mě zatím vše s odesíláním vyšlo. To případné nevyzvednutí mě ale též děsí. Takže také vše jen lidem, se kterými se znám, či za které se mi známý zaručil, nebo alespoň po předchozím důkladné telefonickém a emailovém “proklepnutí”, že jde o solidní osobu.
Co se zvířat týče, předešlá zaslaná kvalitní foto/video dokumentace, popřípadě má osobní obeznámenost s daným chovem, je u mě samozřejmě základ.
Odpověď na příspěvek uživatele Břetislav Staněk z 29.02.2024, 09:54:32
No, třeba z Bruntálu to máte do zastávky Mohelnice, Litovel či Olomouc (Přivez-Zvíře) jen na hoďku cesty; pořád lépe než třeba do Prahy či Litvínova😀. A v rámci tras lze též přepravcem zaject, za další příplatek, až 50 km od jejich sběrného místa.
Dlouho jsem se jim z předběžné opatrnosti vyhýbal, předloni jsem se nachal překecat k poslání páru ještěrek na druhý konec republiky, a loni už jsem v sezoně takto úspěšně rozeslal či nechal si dovézt chovné husy (a jednoho kohouta) asi 10 krát, po celé ČR. Trasu volím tak aby byla jen jednodenní, tj. ve stejný den nálož i výlož. Ale od/k úplnému joudovi bez základních komunikačních schopností a zodpovědnosti bych neposílal.
Zdravím, jen reaguji a upřesňuji, že se tehdy nejednalo o jedince plemene česká husa. Šlo o Novohradské liniové hybridy na bázi plemen husa italská a rýnská.
Odpověď na příspěvek uživatele Koza rohatá z 14.02.2024, 12:10:25
Zdravím. Potomstva se nedočkají. A celkem pochybuju, že se husa nechává pojímat zrovna malým pekingským kačerem….máte na mysli spíše kačera čínského (pižmovku)?
Odpověď na příspěvek uživatele ančovička z 11.02.2024, 08:46:46
Souhlas. Avšak v chovech pracovních či užitkových hospodářských zvířat jsou podobné zákroky “ospravedlnitelné”. Uvozovky užívám záměrně. Úpravy dle našich požadavků pro splnění více či méně reálně objektivních potřeb společnosti. V chovech čistě okrasných zájmových (chovám to jen proto, že se mi na to hezky kouká) však podle mě nelze ani při nejlepší vůli již uplatnit ani tuto optiku.
Odpověď na příspěvek uživatele ančovička z 10.02.2024, 23:05:56
Toť otázka zajímavá, určitou paralelu najít lze. Uchýlím se ke srovnání s lidskou populací, kde také dochází ke kastraci, a to i nevyžádané a zcela dobrovolné, jedinců z těch či oněch důvodů (onemocnění, transsexualita, profesionální kulturistika)…V příbuzenstvu mám i takovou tetu - řešení onkologického problému. V kvalitě následného života neshledávám osobně u nich, z mnou dostupných informací, zásadní změny. Nevím ale o nikom, kdo by si dobrovolně nechal sekat ruku. Vaše otázka je však ano, zajímavá do debaty😀. Leč už možná více se odchylující od původního zadání tématu.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 10.02.2024, 11:20:02
Zdravím. Pro Vás a Ančovičku, samozřejmě se amputuje. Jedná se o správný anatomický termín. “Křídlování/kloubkování" je chovatelský žargon pro určitý typ amputace. A že se provádí na mláďatech, nic nemění na principu a podstatě věci.
Že se s tím Lesní žínka nesetkala dosud - provádí se spíše na exotických a divokých, dobře létavých druzích; běžná domácí drůbež má obecně omezené letecké schopnosti již sama o sobě.
Odpověď na příspěvek uživatele Pepa z 09.02.2024, 09:30:31
Zdravím. Pro mě osobně je zase třebas neakceptovatelné, že bych ve vlastním čistě zájmovém chovu měl zvířata, “zabezpečená” proti úniku tím, že jim nechám amputovat část končetiny (křídlování).