Zdravím. Podle mě celkem nabíledni - za účely zájmového chovu.
Příspěvky uživatele
sharingan
Zdravím. Husa toulouská (tuluská) je zcela jiné plemeno, nežli husa tulská.
Toulouská = velké francouzské plemeno, chované pro maso a játra;
tulská = menší ruské bojové plemeno s robustním zobákem.
Zdravím. Puštík obecný není zvláště chráněným druhem živočicha. Vztahuje se na něj však obecná ochrana ptactva dle ZOPK. A teď hůře dohledám, ale tuším, že i ochrana EU. Doslovné řízení se zněním paragrafů v oblasti ochrany jedinců je v určitých situacích samozřejmě absurdní. Každý, kdo kdy třeba autem či bicyklem přejel hada, žábu, slepýše či ještěrku, už zákon porušil.
V praxi doporučuju hlavně posouzení znalcem, zda a proč sova je/bude schopná tělesně plně fungovat opět na divoko. Pokud má třeba nevratně poškozené křídlo, tak samozřejmě ne. V tomto případě je umístnění do lidské péče vhodné. Puštíka můžete umístit do nejbližší záchranné stanice. Znám však realitu. Stanice mají omezenou finanční i prostorovou kapacitu, praskají ve švech a každý případ, který je vyřešitelný bez jejich aktivity, se počítá. Při právním drobnohledu nad platností licence k nakládání s živočichy by také některé nemusely úplně obstát. Zvíře, které však má časem šanci být opět vypuštěno, by však v péči profesionálů rozhodně skončit mělo.
Pokud si puštíka, jehož stav a zranění nepředurčují nikdy k úspěšnému návratu do přírody, necháte, tak to není vcelku nic proti ničemu. Legálně si zkoušet opatřit výjimku však nedoporučuju. A samozřejmě na sebe neupozorňovat - zabavení a pokuty.. Péče není zvláště náročná, jde o malý, relativně nenáročný druh. Voliérka a krmení převážně hlodavci/kuřaty.
Alfou a omegou pro další rozhodnutí je teď ten rozsah poškození zvířete, zda kdy bude schopno fungovat (let) divoce. Že se mu zlepšila forma už o 200 g, ale stále nelétá dobře…vypadá komplikovaněji.
Zdravím. Ideálně do slunovratu, ale čím dřív, tím líp.
Zdravím. Ke gekonovi nepomůžu. A na foto č. 2 je mládě ještěrky balkánské (Lacerta trilineata major). Zbylé jsou opravdu P. s. campestris. Na foto č. 1 je mládě, na č. 5 je pěkný adult samec.
Zdravím. Častým původcem sinusitidy u krůt je bohužel mykoplasma (Mycoplasma gallisepticum). A pokud je to ona, tak je to infekční neřád. Blíže třeba Google.
Z mých zkušeností, momentálně pro chov na 2025 mám tři housery češek. Hejno (chovné páry) buduju už několikerým rokem, mnoho zvířat jsem do chovu během jejich “zkušební doby” u mě, do chovu k sobě nepustil (housera, který byl neustále ve válce s mým hlavním klukem, či velmi plachou až hysterickou holku, nebo mlaďase s podezřením na přenos genetické vady…).
Nyní u mě šestiletý kluk, a mladý leč dospělý lončák. Prvně ke mě dorazili a viděli se před rokem. V rámci možností se (mimo dobu toku a ochovu žlutých housat) letos snášeli. Taky kdyby ne, tak už bych dávno jednoho z nich prodal, že 😉. Přes léto, podzim a zimu je mám na noc v jedné boudě. Letos zkouším přidat i půlročního holobrádka z vlastního odchovu, syn šestiletého housera, který má zatím s otcem i lončákem vztahy výborné…uvidím časem, co na jaře udělají hormony.
Svého času jsem měl v jednom kmenu i dva samce, polobratry z jedné linie, rok od sebe věkem. Tam jsem vzdal pokusy na jaře o oddělení do různých kmenů, protože k sobě prostě chtěli. Při pojímání husičky si nepřekáželi a oplozenost jsem měl standardní, 13 vajec ze 14 ti.
Zdravím. Nováčky běžně přijímá domácí hejno spíše neochotně. Občas se najde zvíře, které zapadne celkem rychle. Ale nespoléhat na to. U nových samiček je to však pravděpodobnější, než u nových kluků. Záleží velmi na povaze a temperamentu jednotlivých jedinců.
Ale kategoricky tvrdit, že je zcela vyloučeno úspěšné přidání dalšího zvířete, je samozřejmě holý nesmysl.
Zdravím. Ne zcela zanedbané. Ale pouze nevyvážené. Přespříliš bohaté na proteiny, popř. chudší na minerálie, nebo obojí zároveň. Kost (jejíž vývoj chce svůj čas) zaostane v růstu a síle oproti měkkým tkáním a vede to k této deformaci.
Jestli je na vině i genetická predispozice (i třeba jen ve formě (v zásadě pozitivního) rychlejšího, avšak = uspěchanějšího (a tak na dispalance náchylnějšího) vývoje, je předmětem debat. Vím třeba o chovu hČ kolegy. Konkrétní chovný pár byl u něj přes 10 let. Chovný houser i husa s pěknými křídly. Když si dal kolega s vyvážeností krmiva pro odchov v daný rok opravdu záležet, měla i housata křídla pěkná. Jak to v jiný rok přehnal, tak mu snad všechna housata opravdu snadno a výrazně andělíčkovala. Podle mě možná až příliš ochotně na to, aby tam nebyl i nějaký vrozený předpoklad. Jde samozřejmě pouze o moji domněnku.
Zdravím. Z Vašeho popisu by mělo jít o zvířata v dobré péči. Leč osobně vše raději beru s rezervou…není třeba vyloučeno, že naopak levou nohu má v pořádku, zato pravá je výrazně oteklá? A případná popisovaná atrofie byla vrozená, jen se důsledky projevily až nyní? Nebo je to věc získaná třeba po úrazu? Všech 19 slepic opravdu okamžitě od sebe kdykoli individuálně rozlišíte? A nepokoje, že vůbec nejsou…to není reálné, nějaké drobné či větší rozmíšky v rámci udržení a změn hierarchie tam samozřejmě máte.
Jinak řešení - no, zde selským rozumem. Buď se pipka, oddělená od ostatních, během několika dnů, začne pohybově zlepšovat. Ať je problém jakéhokoli původu. A nebo nezačne.
Svého času jsme měli v péči několikaletou hybridku, které během krmení rozdrtila stoupnutím kráva paznehtem jeden pařát. Slípka jinak zdravá, odolná, v dobré kondici, dobře vyvinutá. Pipka dostala něco jako dlahu, a oddělená byla ve vnitřním zázemí v budově, na samotce. Žrádlo a voda u ní před zobákem. Apetit jí zůstal, a přes mou skepsi začala brzy po kouskách popajdávat po voliéře, cca do měsíce jí šlo přidat zpět ven k hejnu. Pajdala už pak navždy, ale fungovala normálně.
Fotka je z tohoto inzerátu: https://zvirata.bazos.cz/inzerat/190733017/ceska-kropenka-zlata-kmen-zarazen-v-genovem-fondu.php
Prostě kvalitní fotodokumentace je pro mě osobně u inzerátu to nejpodstatnější, abych si sám předem posoudil, zda se jedná o brak, průměr, nebo naopak pro mě potenciálně (opravdu detailní prohlídka lze samozřejmě až naživo, a v ruce) zajímavý chov. Majitel sám klidně nemusí být znalec či mít nějaký přehled, a v textu či telefonu o nabízených zvířatech bájit pohádky. Proto je právě mít detailní aktuální fotodokumentaci super.
Přesně. Rád si posoudím z foto zvíře sám. Třeba v jednom z těch jiných inzerátů - z Trutnova - pěkně detailní foto kroužkovaného kohouta (loňský dle žlutého svazového kroužku) - dávám do přílohy.
U až tam vidím, že pravý běhák má dovnitř směřovanou ostruhu, i vratiprst se stáčí do boku (kachní běhák tuším se tuším této vadě říká)…to bude asi genetika, ale možná i jen blbě natočený na foto či to má po úraze. Každopádně ale dále barva běháků vypadá z foto ne celoplošně břidlicově šedá (jediná možná uznávaná barva pro čistokrevné zvíře), ale černobíle strakatá?! Opravdu nic, co bych dal do chovu.
Foto, z nichž je dobře patrné chovné prostředí…to by zde jakž takž šlo. Ale fotky zvířat pěkně z úhlů a zaostření, aby se dal do slušné míry posoudit exteriér…běháky, lalůčky, ušnice, hřebínky, tvar trupu, nasazení ocasu, stvolová kresba…spíš něco jako je zde: https://zvirata.bazos.cz/inzerat/190733017/ceska-kropenka-zlata-kmen-zarazen-v-genovem-fondu.php
či https://zvirata.bazos.cz/inzerat/190483893/ceska-zlata-kropenka-kohoutci.php
Ale koukám, že třeba v jiném inzerátu https://zvirata.bazos.cz/inzerat/191006068/ceska-zlata-kropenka-kurice-strakonice-pelhrimov.php
tam má pan Šlehofer i z mého úhlu pohledu dostatečně detailní fotku slepičky.
Zdravím. Specializuji se spíše na české husy, ovšem jako další původní plemeno a genetický zdroj se občas mihnu i kolem kropenek. O pánovi z inzerátu vím ( J. Šlehofer), byť osobně jsem zatím neměl tu čest. Rok nebo dva nazpět se dostal do tvrdého konfliktu s oficiálním plemenitbu kropenek provádějícím útvarem - klubem, v rámci svazu. Na základě pánova tvrzení (zjednodušeně), že geneticky čistá má zvířata už jen pouze on, a v klubu jsou už jen kříženci. Podpořeno genetickými testy. Rozebírala se i polemika ohledně ruských CZK. Velmi zajímavá diskuse na staré Ifauně.cz. Problém byl však mj., že za holotyp pán suverénně označil svůj vlastní chov (nevím přesně, na základě jakých dat a proč), a cokoli se od něj geneticky lišilo, “musí být samozřejmě kříženec”. Popřípadě, že mu prý z klubových NV často vykouklo něco exteriérem na hony vzdálené kropence.
Kde je pravda, nevím a zatím nehodlám zjišťovat, svou expertizu zaměřuju na jiná plemena a skupiny. Co ale fundovaně posoudit mohu, je fotodokumentace u inzerátu. Byť v exteriéru kropenek nejsem honěný, samotná kvalita (rozlišení a přiblížení) foto, počet zvířat na fotce, úhel objektivu - nesplňují to, co by dle mě mělo být fotopřílohou u inzerátu z kvalitního chovu. Může jít samozřejmě třeba o člověka, příliš se nekamarádícího s fotografováním…
Zdravím. Husa kadeřavá (sebastopolská). Ono s touto vadou peří je tuším právě tohle jedno jediné plemeno. I když tuším, že už se i rozlišují různé “odnože” plemene dle rozsahu kadeřavosti.
Zdravím. S holuby konkrétně zkušenost nemám, ale s husami, slepicemi i exotickými plazy ano. https://www.privez-zvire.cz/
A za mě naprostá spokojenost. Nutná samozřejmě zodpovědnost a kompetentnost osoby, co zvíře předává, a tuplem pak osoby, která si ho má u kurýra vyzvednout. Což ale není věc samotného přepravce.
Tak po čase zpětná vazba z mého případu. Chroptící slepičku jsem nakonec ukončil. Přeléčení Panacurem (fembendazol) = odčervení nezaznamenalo žádné zlepšení. Slepička už při koupi byla v mém testu denzity tzv. “polystyrénová” ve zhoršeném stavu se sníženou vitalitou. Po několika týdnech jsem ji zabil; pro nabitý program jsem však - ku své hanbě - k pitvě nedostal.
Po čase začala podobně se projevovat jiná pipka z jejího původního hejna (byť od okamžiku, kdy jsem je koupil já, byly už pak oddělené). To však byla naopak pěkná silná a těžká holka. U ní jsem denně po asi 4 dny navečer aplikoval ždibec Paralenu do zobáku, a v tento moment u ní, ani zbytku hejna, už problémy nepozoruju.
U kolegova (nyní už mého) dospělého kohouta jsem rovněž pozoroval, ještě u něj ve výběhu, problémy s dušností (chvílemi chrotění)- zde pravděpodobně zvýšený stres + čmelíci + vysoké venkovní teploty; zhoršená kvalita opeření + pohubnutí. Přesun do klidnějšího prostředí + zlepšení stravy + Paralen, a opět po několika dnech příznaky zmizely a celková kondice se zlepšuje.
Zdravím. Po mnoha a mnoha letech jsem letos během terénních prací opět inkasoval i ta vosí žihadla, opravdu je u nás vos letos dosti. Na včelu jsem mírně alergický (neumírám, ale okolí vpichu mi silně nateče a setrvá tak několik dní, pěknej vopruz). Vosí žihadla u mě úplně v pohodě. Srovnatelné s komářím štípancem. U komára svědí, u vosy bolí, ale intenzita obdobná. Hodinu po bodnutí vosou už o tom ani nevím.
Hnízda mám i na zahradě a okolí, zatím mě však nic nenutilo jim vyhlásit genocidu.
Zdravím. Spíš to je moták lužní.
Jednu sezonu jsem pomáhal kolegovi s kroužkováním pochopů, a ti hnízdí v rákosinách a orobinci vodních ploch.
Zdravím. Běžně posledních cca 5 let na podzim v západních Čechách manipuluju bez rukavic s desítkami netopýrů v rámci pomoci kolegovi, který dělá dlouholetý monitoring lokalit. Pár druhů je dost silných na to, aby mi kůži prokousnulo, když je chytnu neobratně. A také k tomu skoro na každé akci došlo. Riziko samozřejmě existuje, avšak zatím mi zdraví drží, kousancům nevěnuju zvláštní pozornost. I tomu kolegovi, který akce dělá přes 20 let, i všem pomahačům - určitě během let kolem dvou tuctů lidí - zatím nic nebylo. Toliko jen k té pravděpodobnosti nákazy.