Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 25.08.2024, 12:20:51
Vy jste už tu první hodinu klusala?!?!
Myslím, že byste měla té slečně vysvětlit, že Vám nejde ani tak o to, naučit se jezdit, ale že si prostě chcete užít přítomnost koně.
Jestli tam mají hodného koníka, mohla by být hezká třeba vycházka v kroku v přírodě, třeba i s vodičem. Nebo si můžete jít koníka popást..Nebojte se říct,co chcete..
Můj vnouček , teď jde do první, byl u nás na příměstském koňském táboře a bylo to úplně senzační. Hodní, spokojení a naprosto klidní koně, i ti malí trpaslíci chodili na dvouhodinové krokové vyjížďky, učili se základy přirozené komunikace a dělali většinu práce kolem koní.
Vnuk není úplný začátečník, jezdí už tři roky, první rok chodil většinou jen krokem. S dospělými to tam dělají podobně.
A zajímavá věc,nikdy si nestěžoval, že by ho něco bolelo.
Štěkání mají vyhrazené na hlídání, ne na upoutání pozornosti.
Možná by vyli. To asi jo. Když odjedu, prý navečer sborově vyjou, asi abych věděla, kde mám svojí smečku, když jsem ztracená.
A bůhví,jak s nimi ta zlá ženská zacházela, to že měla dospělé psy v klecích už taky o něčem svědčí, možná jim dávala i protištěkací obojky , ty bývají u klecařů velmi populární ☹️.
Občas zapomenu některýho psa při nočním venčení na zahradě, teda on se tam zapomene , a nikdy žádný nezaštěká ani nezakňučí, jen zkusí otevřít dveře a když je zamčeno, čeká prostě přede dveřmi až mi to dojde.
Na to, že se trpící pes nějak hlasově projeví,se spolehnout nedá.
Nechytá, ale už se naučil mít hubu otevřenou opravdu dokořán,abych se mi usnadnil trefování, ostatní dva přecvaknou vosu v letu.
Je to duše rozvážná, něžná a odvážná, ale do sportu to asi nebude. Ale zase rád jezdí na skluzavce, bedivě mě střeží v lese a tuhle moc hezky a jemně přihnal ztracený jehně ke stádu. Ono se teda ukázalo, že tam to jehně nepatří, měli ho u maringotky jako domácího mazlíka.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 20.08.2024, 12:47:25
Zrovna tady mám zahradníka, takový šikovný mladý kluk ( ten by se Vám líbil), žádný blbec, vystudoval lesnickou, a ten mi říkal před chvílí to samé. Že strašně ubylo hmyzu a ptáků. Já si jenom všimla, že u nás nejsou letos motýli.
Vnouček, teprve půjde do školy, ale chodí do kroužku mladých přírodovědců a je to takový rozumbrada, mě včera žádal abych mu vyhledala sršen obecnou, mandarinskou a asijskou, protože viděl jak sršen odnáší včelu.
Pak s úlevou podle obrázku určil, že to byla sršeň obecná protože: “Až tady bude sršen asijská , to budeme mít,babí, oplavdu vážný ploblém”🙂
Byla jsem s vnoučaty v Krkonoších, úplná apokalypsa. Všude na na stolech plácačky, pasti, vosy sedaly dětem na obličej, padaly do skleniček s pitím, slétaly se do talířů, jedna paní u našeho stolu dostala žihadlo do jazyka, koupit zmrlinu to vůbec nešlo..
U nás doma ale dobrý,máme tady sršně a opravdu to asi pomáhá .Tak já si jich vážím, když k nám nějaká vletí opatrně ji vyndám a pustím ven 🙂).
Někde jsem četla, že je dobré umístit na zahradu zmačkanou papírovou tašku, že si to prý pletou se sršním hnízdem a bojí se přiblížit. Možná blbost, ale každý to u nás v ulici teď dělá, tak já taky🙂)
My nebraní jidla natrénovaný nemáme,hlavně doma . Psi si vzájemně dojídají misky, jdou se podívat jestli nezbylo syrové maso po kočce, když něco spadne vnoučatům na zem tak to taky vyluxujou plus si sbírají nebo trhají na zahradě ovoce a žerou trávu a různý bylinky a hmyz.
Venku ale o jídlo zájem moc vlastně nemají , lidské exkrementy mají zapovězené a už to všichni vědí. Všechna h..na jsou moje🙂)), kdyby si jich všimli, už bych k nim běžela a křičela ošklivým vrčivým hlasem a postavila se nad ně a zabrala si to pro sebe;))) a to oni nechcou. Já za to nemůžu,tak se mi to hnusí, že se zlobím úplně autenticky.
Mršiny nežerou, ale vyválet by se v nich mohli.
Framovi dávám pamlsky do stopy , tak to je pak těžký po něm chtít, aby nic nesbíral ze země. Tuhle v třeba pojídal ovčí bobky než jsem si toho všimla.
U vody se teď u nás hodně griluje a lidi pohazujou kosti i na cestě, to je pochopitelně lákavý , stačí říct jemným hlasem že je to"fuják" a kluci to minou bez povšimnutí, ale kdybych to neřekla, určitě je schroupou.
Takže jsem vlastně svým dlouhým příspěvkem chtěla říct, že to neumíme a zachraňuje nás hlavně to, že psi nejsou moc žraví a nemívají hlad🙂))
Odchytávat psy, kteří se courají po vesnici by mě nikdy nenapadlo, ale těch zavřenejch a opuštenejch je mi líto. Dřív docela často mívali lidi na vesnici boudy na zápraží, to svým způsobem bylo podle mě šetrnější než nějaký kotec v rohu zahrady, kde je pes věčně sám. K tomu psi nejsou stvořený.
V sousedství přes ulici měli krásnou černou fenu NO, byla v takové uličce za domem, prostor měla 6×1 metr, zepředu prkenný dveře, takže aby viděla ven, musela skákat jako pérák na zadních. To taky celý dny dělala. Boudu měla, hubená nebyla, ale byla ve dne v noci sama a bylo vidět, jak moc touží po pozornosti a společnosti a vůbec po nějakém vzruchu.
Pokoušela jsem se ji vykoupit, ale nechtěli, že prý ji mají strašně rádi.
Nabízela jsem, že ji můžu venčit (bylo opravdu těžký ji takhle vidět), to taky nechtěli, že by si prý zvykla. Nebyli to zlí lidi, nebyli na ni suroví, vždycky navečer ji i na chvíli pustili na zahrádku, lítala tam jako šílená a vzrušeně štěkala. A pak ticho a zase jen hop hop, její hlava se v pravidelných intervalech objevovala nad prkenou ohradou.
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 19.08.2024, 12:22:44
Taky netrénuju nasucho.
Na procházce v lese jsem si chtěla prohlídnout židovský hřbitov,uvázala jsem dva zkušené čekače a k nim briárdě. Čekali hezky tiše. Za minutu cítím jemný štouchnutí zezadu a Framík “ neboj neboj, už jsem tady s tebou , byly nějaký problémy s vodítkem ale rychle jsem to vyřešil”.
Mno, tak tam jsem se tedy nácviku trochu věnovat měla 🙂))).