Odpověď na příspěvek uživatele Mirouš z 31.07.2023, 19:01:18
Mirouši, děláte to blbě a je to pro Vašeho psíka nebezpečný. Je to nebezpečný i pro druhý lidi, protože až Vám nějakej pes zatřepe s tím Vaším jako s králíkem a bude po něm, Vy jeho páníkovi rozbijete ciferník. A je to tím pádem nebezpečný i pro Vás, páč potom možná půjdete sedět.
Ve městě je to blbý, moc lidí, moc psů, pořád někdo narušuje váš osobní prostor, vzbouzí to agresivitu. Čím jsem starší, tím mi město leze víc na nervy.
Začala jsem brát briardka na rušný místa, už jsem měla pocit, že to trochu zanedbávám..
A hned včera dvě dvě trochu nepříjemný příhody. Byli jsme s vnoučkem v kavárně na dětským hřišti, Framík ležel u stolu, najednou se řítí vižla, starší pes, kterej býval přátelskej, ale po pár rvačkách se psy už není, bere všechno, štěně neštěně. Zastoupila jsem mu cestu, úplně mlčky, a on vám, hajzlík, mi kouká do očí tak si trochu povrčuje.. Přišel páník, hned si ho porovnal a pak leželi v klidu, kousek od sebe.
Seděla tam taky dvojice s takovým jezevčíkoidem, celou dobu štěkal a když odcházeli prosím je, ať si ho vezmou na krátko, ať po Framovi nejde. Paní se jen tak ušklíbla a nechala ho na celý dýlce flexiny, takže zase musím vstát a zase se postavit mezi ně. Paní ještě tak blbě čučela, celá nafouknutá že jejich pejska omezuju.
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 30.07.2023, 23:04:02
Nn, dělalo se to i s kamenem nebo proutkem, až pak se přešlo na matice a kovový spirály 😊.
Ono by to mohlo být něco jako intuice.
Intuice jsou podle mě zkušenosti a vjemy a počitky, který nemá člověk vědomě zformulovaný, a tak to jen tak nějak “cítí”. A ten pocit se promítne do pohybu ruky s tím kamenem nebo maticí.
Něco, jako když se podíváte na psa a víte, že to bude ten Váš, nevíte podle čeho jste vybrala, ale vybrala jste dobře.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 30.07.2023, 13:57:09
Přesně! Zrovna včera mi kámoška vyprávěla, jak nějakej kluk z vesnice šel na jejich dosud hodnýho kohouta proutkem. Kohout na něj vystartoval, její přítel ho vyběhnul bránit, taky si vzal prut.
No, takže kohout teď přítele nesnáší, kámošku, která je na ně hodná, má pořád rád, teda nebojí se jí, přesněji řečeno.
Soused jí ovšem poradil , ať s sebou pro jistotu nosí - překvapivě proutek 😅 ! Ona je taková estétka, utrhla prut olistěnej, aby to měla hezký. Vkročila s ním mezi slepice, který asi mají málo zelenýho, ty na ní naskákaly a prut jí snědly 🤣. Tak už chodí bez něj a vztahy zůstaly dobrý.
Když jsem teď přivedla štěně, kohout po něm taky vystartoval, když se ke slepicím vydal sám ( mám je navolno).
Chodili jsme pak jen spolu, slepice ve mně cítí oporu, jsem hlavní slepice 🤣, ví že je chráním, teď už se potkávají na zahradě úplně v pohodě.
S vnoučaty taky ke slepicím chodíme společně, dohlížím aby se chovaly klidně, umí slepice zavolat a krmí je , takže s nimi mají spojené samé dobré věci. Vnuk slepicím říká raptoři🤣.
Ale já mám teď opravdu dobrýho kohouta, hodnýho, starostlivýho. Předtím jsem měla parchanta, jsem ráda, že ho odnesla liška.
Takže já bych tomu ještě dala šanci :chodit s Vámi, krmit, žádný rychlý pohyby, honění, rušení, křik. A uvidíte no…
Jo, a i já jsem měla s kohoutem jednu neshodu. Musela jsem jednu slepici zabít, byla na tom špatně, a pak, při večerním krmení po mně skočil. Tak jsem mu vysvětlila, že to bylo opravdu nutný, že jsem to jako myslela dobře a on to uznal 😊.