Odpověď na příspěvek uživatele Arosek z 20.11.2023, 11:54:53
Díky za sdílení 😀…to je tedy taky báječná story (opice zakrejvající s oči)
Vikina byla na barfu do sedmi let - a pak rovnou přešla na tu pankreatickou…
Po vysazení Entizolu jsem hned zkusila kousky syrovýho a kousek skeletu, ale pak se rozjela ta nezastavitelná srajda. Nejspíš by se to stalo na čemkoliv, měla prostě vyvražděnou mikroflóru. Takže to nevzdávám, určitě to ještě zkusíme.
ALE - musím konstatovat, že čím dál častěji slýchám o psech, kteří báječně prosperujou na vařené stravě. Až tak, že mě to nutí o tom přemejšlet.
A většinou se k tomu přiznají laičtí pejskaři, kteří nemají extra znalosti o výživě, svoje psy milujou, nechtějí, aby žrali výhradně granule a na syrový si netroufají.
Dva příklady za všechny - moje kolegyně měla štěňátko mopse. Dostalo od chovatelky granule. Žralo je vlažně, jen aby neumřelo hlady. Pak mu náhodně nějaká příbuzná dala do misky normální jídlo a pejsek to nadšeně vdechnul. A moje kolegyně si řekla, že ten chudáček si ty grancle nezaslouží a začala vařit. Maso, vnitřnosti, kořenovou zeleninu, přílohy. Kosti jí tam pochopitelně chyběly. Dnes si zpětně vyčítá, že ta strava možná nebyla vyvážená. Jenže mops se dožil v kondici šestnácti let 😊.
Druhej příklad je jedenáctiletej basset, kterej se hejbe a vypadá jako mlaďoch, jen má šedivou hlavu. Panička vaří - pokud by žral jenom granule, bylo by jí ho líto.
Samozřejmě barf je barf, má svoje nesporný výhody, ale zřejmě i rizika. A pokud už trávicí trakt má nějakej handicap, paradoxně to barf může zachránit, ale i zhoršit.
Moje hypotéza je, že majitel to do misky nikdy neposkládá tak geniálně, jako by to udělala příroda. Buď tam dává maso z velkochovů, ve kterým jsou bůhvíjaký nežádoucí fujtajbly nebo naopak z barfshopu, kde je kolísavá kvalita. Plus samozřejmě divný kombinace, ke kterým by se divoký zvíře nikdy nedostalo - krůtí krk, hovězí srdce, celá ryba…atakdále.
Čerstvá myš, ulovená na loukách ekofarmy, je dle mýho pro malýho psa ideální 😀