Příspěvky uživatele

s větší pravděpodobností chytíte ptačí chřipku od slepice než toxoplasmózu přímo od kočky

a s mnohem větší pravděpodobností umřete po pádu v koupelně

tři dny je opravdu jen nějaká tradice

v klecovým rozmnožovacím chovu se jednotlivé slepice inseminují 1x do týdne a není problém s oplozeností.

kočky mám všechny přívětivé, ale nějakým škrábancům se člověk nevyhne, padá ze zad, zahákne se, potřebuje na klín, zahákne se, loví nohu, zapomene se

minulý týden mi Jonáš ulovil oko, jediný štěstí že hraje se zataženýma

škrkavek je hromadu druhů a ony jsou hostitelsky specifické. když netrefí správného hostitele, tak můžou maximálně udělat nějakou tu larvu migrans, ale svůj vývoj nedokončí

nebo teda některé umí ještě hostitele paratenického, třeba ty kočičí škrkny takhle nakazí myš a kočka se pak nakazí sežráním myši. nebo ta jak se jmenuje baylisascaris, ta to má nejvychytanější, u paranenického hostitele dělá schválně larvu migrans v mozku nebo v oku, protože slepý nebo dementní hostitel je jednoduchá sváča pro toho mývala. umí to i u lidí, nic moc častého ale prostě to sežere mozek, no.

v člověku dokončí vývoj jen škrkavka dětská a prasečí.

každá věc má nežádoucí účinky a umřít se může i po penicilínu.

to není angína, ale tzv. kaudální stomatitida.

bohužel je to taky věc idiopatická, asi autoimunitní.

a dásně vepředu s tím hodně souvisí a vytrhání zubů opravdu pomáhá, i když pokud to má záchvatovitě občas tak je to trochu dělo na mouchy. jsou kočky, co se toho jinak než opravdu vytrháním a pak nějakým chlorhexidinovým gelem nezbaví.

ty neadjuvantní vakcíny jsou v tomhle asi v pohodě

jako sarkomy jsem potkávala docela ve velkém v ordinaci, kde se dával biofel (to je inaktivovaná adjuvantní)

pak jsem roky očkovala jen živou bez vztekliny a dobrý

tak v extrémním případě může u kočky ten sarkom způsobit i fýzák,

ale to se bavíme o raritních případech, ve skutečnosti je to opravdu tak, že jsou to adjuvanty inaktivovaných vakcín.

jakože slepice, co má v krmivu dost bílkoviny, snáší jiné vejce než podvyživená chudinka co to tlačí z podstaty?

dejte jí do králíkárny nebo třeba pod prádelní koš do garáže, prostě někam, kde nebude mít žádnou podestýlku a bude od spodu chladno.

krmivo a voda je samozřejmost.

vezmu kočku a načipuju kočku. aplikátor má jehlu, čip je velký asi jako zrnko rýže, je pod kůží, vidět není, někdy, když člověk ví, kde je, může být hmatný.

rizika celkem žádná nejsou, nevěřte všemu, co je na netu.

njn, je to těžký,

dva týdny jsem se odhodlávala říct mámě, že mám pátou kočku

a to bydlím sama ve svém 😀

nejnovější genetika hendrixu jede s reklamním sloganem 500 vajec za život. to znamená dobrá nosnice tenhle počet vyprdí do 100 dní věku.

EPI je neléčitelná nemoc, to bude mít napořád. v podstatě všechno je pak o vychytání krmiva a umělých enzymů tak, aby to nějak šlo.

s tím asi nemůžu souhlasit

Macík měl, jako pekelnej, jak se to vyvalilo, zadělal mi dvě místnosti hnisem

no a 1) měl, protože měl chronický průjem, což je u kočky důležitý predispoziční faktor, zánět žlázek s pevným bobkem je u tohohle zvířete téměř vyloučen

a 2) jediný příznak bylo naprosto nespecifické lehké nasrání, které bylo nejvíc patrné v kontrastu s chováním po ošetření. zároveň měl ale celou tu prdku v té době už dost opruzenou, takže se to dalo vysvětlit už tím

každopádně nikde žádná krev.

a teda není to o chápání, ve smyslu kdo nechápe je blbec, to vůbec ne. spíš prostě ono to člověku, když se v tom nepohybuje, vůbec nedochází, prostě je to mimo jeho představy a nejdivočejší sny. ve firmě ročně vylíhneme 12 milionů kuřat a jsme malá líheň. prostě u drůbeže je dvacet tisíc zvířat málo.

naprosto ale naprosto jiné měřítko. 

nemoci drůbeže nevznikají, tak maximálně se může zjistit, co přesně způsobuje nějaký pozorovaný zdravotní problém.

což se týká teda hlavně těch velkochovů, protože tam se, kvůli ekonomice, řeší i poklesy snášky či konverze krmiva o jednotky procent, tzn. něco čeho si v malochovu nikdo ani nemá šanci všimnout.

no a čeho si všimne v malochovu už je většinou takový průser, že ta sekyrka je nejekonomičtější řešení a mnohdy taky řešení jediné.

na trávě bez jádra vám brojleři nevyrostou. takový způsob chovu je vhodný tak pro něco malého. ale z malého králíka zase neuděláte jatečné tělo, které byste mohla někde ve velkém lukrativně prodávat

odbyt na maso budete mít takový, jaký si uděláte ve vašem okolí.

není to o nákazách, ale o počtu té drůbeže. to je prostě úplně mimo vaše chápání, řádově jiné počty. v chovech s výběhem máte kolik zvířat? stovky? tři, šest tisíc? víc určitě ne.

taková drůbežárna ale může být domovem stovek tisíc nebo i milionů nosnic.

je tam příliš vlákniny. zaplácnete vole a konec šmitec. směsi pro drůbež nejsou jen o procentech, ale o skutečně sežraných živinách.

směs se dá koupit i bez gmo

10% řepky už může způsobit pachuť vajec.