rozlišujme dvě věci, a to prostor, kam se zvířata fyzicky vejdou - výběh - a prostor, kde je jako chcete celoročně pást
a v tom je opravdu obrovský rozdíl. zahrádka může být výběhem, ale nikdy nebude pastvinou. jo a výběh většinou vyžaduje nějaké zpevnění a nebude to vypadat nějak reprezentativně.
proto je potřeba chovat psy, které divoce žijící zvířata neohrožují. ne tyhle malé věci, které utopí nutrie nebo odnese orel.
co vlastně dělají včely, když jsou čtyři stupně nad nulou a přitom kvete řepka? je jich třeba v úle dost, aby ohřály všechen plod? žerou med, co nanosily před měsícem?
když ono se to hodně špatně srovnává, protože prostě k1 pro drobnochovy není to samé pro velkochovy a n1 taky není to samé. tahle kzk je prostě něco. ale neodpovídá to filosofii toho, co by měla být kzk pro užitkové kuřice.
tak nějakou pastvinou pozdní to oset můžete. ale nepočítejte s tím, že na jaře osejete a pak tam hned hrknete nějaká zvířata, to by vám hned zničila
liška zaútočit může
1500 m je zahrádka, ne pastvina. je to malé.
jo pískoviště určitě zrušit a vydezinfikovat atomovou pumou, protože zárodky škrkavek už tam určitě dávno máte.
není to dobrý nápad, je kvůli panické hrůze z nemocí (radši ta děcka nepouštějte vůbec ven, jen v atombordelu!!) ale kvůli tomu zvířeti. Kotě není hračka a poločas rozpadu takového kotěte vyhozeného na dvůr se počítá ve dnech.
prednison je na lymfom jen paliativní záležitost, tam žádný “dlouhodobě” celkem nehrozí.
ale ty kreditky baští taky
jinak ty malignity… obecně platí, že čím mladší pacient tím agresivnější nádor. je to vlastně logický, takový tumor musí překonat hromadu buněčných pojistek, které třeba s věkem už nefungují tak jak za mlada, ale když překoná mladý pojistky buď je tam pronádorová mutace nebo je to prostě svinstvo
a nedivme se, každej žereme každý týden kreditku mikroplastů.
tak veterináři to umí nadávkovat správně. prostě se nebát, dvě tři lahvičky rychle i.v. podle mě nikdo nerozchodí.
ne, tohle je prostě krásný příklad toho, proč u lidí velice moc chybí eutanazie. protože prostě tohle a rak slinivky a ještě als jsou takový diagnózy, kde neexistuje žádný držení se ani naděje ale prostě jen vyhlídka brzkýho hnusnýho konce.
jo, taky větší úhyn a horší konverze krmiv
platí prostě zásada že vejce pod určitou hmotnost není vejce násadové.
glioblastom je zrovna diagnóza, kdy má cenu sahat na poličku pro vitamín T.
podle mě je úplně jedno, čím se to ošetřuje, pokud je ta věc působí dezinfekčně a antisepticky.
problém abscesů spočívá v tom, že je potřeba zahojit je zevnitř. když se kůže zahojí dřív než vnitřek, vrátí se to. někdy je potřeba to prostě celé vyřezat.
další problém je v tom, že takový absces může být píštěl z hlubších struktur, což je u vemene vždycky riziko
úplně v pohodě. chlupatci a u psů pudli.
na vemenu? jak je to hluboké? pokud to komunikuje s mléčnou žlázou tak to je skoro na řezníka.
už i sto. hendrixáci dělají kontroly užitkovosti u linií do 120 týdnů věku.
to jste špatně pochopila. K2 je odlišná od K1 tím, že obsahuje méně živin, ale ten rozdíl je daný tím, že prostě kuřička nejintenzivněji roste v prvních týdnech věku, kdy potřebuje na ten růst patřičnou dotaci kvalitní bílkoviny. pak růst přirozeně zpomaluje a tím pádem bílkoviny potřebné pro zajištění růstu stačí méně. je to čistě ekonomická úvaha, ty bílkoviny jsou drahou komponentou.
no a pak je kzk, kterou teda v malochovech obvykle nikdo nemá. to je krmivo obsahující hodně vlákniny a cílem je kuřičkám roztáhnout pajšl a naučit je hodně žrát. ale ne proto, aby si vystačila s menším množstvím krmiva, právě naopak. kuřičky v tomhle věku regulují příjem potravy podle obsahu energie v ks. když je procentuální obsah energie nižší, tak prostě více žerou a to se po nich chce.
proč? protože když jde snáškový hybrid do snášky, myslí to vážně, snáška rychle stoupá a zvířata mají velké požadavky na živiny - potřebují pro záchovu, na produkci i na vlastní růst a nesmí to brát ze své podstaty, protože to má obrovský negativní vliv na jejich zdraví, užitkovost i persistenci ve snášce. přitom ale v tomhle období hrozí negativní energetická bilance. když je kuřička naučená žrát, tak je dobrá šance, že jak dostane N1 tak bude schopná sežrat dost - hodně krmení - hned na počátku snášky a energetická bilance bude kladná nebo aspoň nebude záporná dlouho.
pohlavní dospělost není funkce krmení, ale světelného režimu a hmotnosti kuřice vzhledem k finální hmotnosti v dospělosti.
zjednodušeně: když kuřice doroste nějaké váhy, tak začne snášet i kdyby žila ve tmě.
když ale kuřici od cca 12 týdne věku vystavíte podmínkám prodlužujícího se světelného dne, k pohlavní dospělosti dojde dříve nezávisle na hmotnosti (a krmení).