Příspěvky uživatele

Mám stejnou zkušenost.Doma celých 10 let vládla smečce kastrovaná fena.Kastrovaný berńák za celý život(dožil se bez pár měsíců 15 let),neměl problém se žádným psem a to s majiteli jezdil na výlety,dovolené.Psi s ním problém neměli,on s nimi také ne,asi proto,že byl prostě nekonfliktní.

A co se týká kocourů,tak naši kastráti si své domácí území také brání proti cizím,ale venku na poli se všichni kocouři,kočky,kastrovaní,nekastrovaní nijaknevadí.

JardaPecival:

Když se na to podívám z jiný stránky.. Burza, výstava, to je asi fakt pěkný riziko, když tady čtu sprcha, výměna oblečení mezi přecházením karantény, tak tam to musí bujet, jedna báseň..

K burzám se nevyjadřuji,nenavštěvuji je,ale výstav se s králíky účastním hodně,takže tam je i ta drůbež.Tam,už tím,že každý kus mají v ruce posuzovatelé, se případná podezřelá zvířata dají do karantény.Když ale budu psát za své králíky,tak si nikdy nic závažného nepřivezli.Ano,někdy se stane,že některý den,dva moc nežere,ale to je spíš ze stresu pokud jsou na výstavě delší čas,ale jakmile si doma odpočino,u jsou vpořádku. Jenže to je zase o té odolnosti.

Mě u tehle diskuzí vždy nejvíce vadí,že není na všechny stejný metr, že když jsem napíše někdo “cizí”,nový o kastraci,tak je vždy sepsut,ale když jsem napíše někdo,kdo je tu “známý”,že kastroval,tak se to přejde úplně v klidu.

Máme slepice na vejce,nevěnuji se čistému chovu,ale pokud se objeví jakýkoliv problém,řeším to radikáně.Léčení se mně prostě nevyplatí.Zbytečné riziko nakažení ostatních a zbytečná ztráta času a prostředků a do dalšího chovu takový jedinec nic kvalitního nepřinese.

Chovám desetiletí čistokrevné králíky a právě takovou radikální selekcí máme dnes zdravý chov a ještě vysoce hodnocená kvalitní zvířata.Proto vím,že nechávat si v chovu zvíře které prošlo nějakými zdravotními problémy je postupně cesta do pekel.Selekcí lze dosáhnout zdravých a vysoce odolných zvířat.

U nás se tedy všichni psi od prvníího dne pohybují mezi drůbeží,kozami,králíky ,kočkami a učí se, jak se k nim chovat.Nikdy žádnému nic nebylo.

Tak když pošlou kámoši něco hezkého,ráda se podělím.Humoru není nikdy dost.😄

Mamiko, kulva se nežíká viď?

Čekám ve frontě na kasu, přede mnou stojí mladá maminka s dvěma malýma holčičkami. „Mamiko?“ ozvala se ta mladší, asi tříletá beruška. „Copak, zlato.“ „Mamiko, kulva se nežíká viď?“ Maminka zalapala po dechu: „Kdes tohle slyšela, samozřejmě neříká, to je moc ošklivý slovo, takhle nesmíš mluvit.“ „A mamiko?“ ozvalo se znova. Pán před nimi se začal maličko otřásat v základech. Maminka se snažila dělat, že neslyší, ale bylo jí to houby platný. „Mamiko a čulák se taky nežíká, viď?“ Než nebohá paní stačila zareagovat, ozvala se starší, přibližně pětiletá dceruška: „Neříká, říká se pinďour. A říkala teta, jestli budeme mluvit sprostě, vypadaj nám za to všechny vlasy a budeme plešatý jako strejda Karel. On musel bejt asi strašnej sprosťák, viď mami?“

Maminka nemluvila, zoufale se rozhlížela po nouzovém východu, ale uvězněná v dlouhý řadě košíků neměla absolutně žádnou šanci. Pán před nimi, zlomený v pase, se už nepokrytě smál, já si utírala uplakaný oči a byla šťastná, že tyhle situace už mám dávno za sebou. A přišlo to znovu: „Mamiko?“ „Alžbětko, proboha, mlč. Řekneme si všechno v autě.“ „Ale mamiko, ještě mušíme do lékálny, koupit tatínkovi tu maštičku na pinďoula, má ho pšeci nemocnýho.“ Maminka strčila hlavu do kabelky, zřejmě hledala něco jako roubík, a protože měla kabelku velkou, vešla se jí tam ta hlava celá i s částí ramen. „Alžbětko,“ promluvila zadumaně ta starší, „já myslim, že na mastičku je pozdě. Mamka včera večer říkala tetě, že už je úplně mrtvej.“ A umřela jsem i já, pán před nimi a maminka si do tý kabelky vlezla skoro úplně celá. Myslím, že do tý lékárny už opravdu nepojedou

DĚDEČEK S VNUČKOU NA WC

Jestli máte vnučku, pravděpodobně řešíte podobné dilema, když řekne: „Dědo, já musím kakat.“ Na pánský nebo na dámský? Samozřejmě, že ji odtáhnu na pánský, jenže ona protestuje: „Ale tohle je klučičí! A já jsem holka.“ „No to máš smůlu, já na dámský nejdu. Proč se ti tu tak nelíbí?“ Načež Simonka pronese nesmrtelnou větu: „Protože tady je to plný bimbasů.“ Na to není co říct. Má pravdu. Do značné míry. Jeden pán u pisoáru musel na chvíli přestat, jak se začal smát. „A kluci jsou čuňata. Jozífek u nás říkal, že jednou počůral i světla na stropě.“ „No, to má výkon.“ Ocenil jsem a tlačil jsem ji do kabinky.A učitelka se prý ptala, co to dělá a on se otočil a taky jí počůral.“ Více pánů u pisoárů muselo přestat, ale Simonka si smíchu vůbec nevšímala. „A paní učitelka křičela, takže přiběhla paní uklízečka.“ Na chvíli nastalo ticho v napjatém očekávání. Simonka si rozepla kalhoty a já ji vysadil na prkénko. „A taky ji počůral.“ Pánské záchodky se změnily v bezva Show. „Radši tlač,“ pronesl jsem zničeně. „Mě to nejde. Pomůžeš mi?“ Věděl jsem, že každý poslouchá, ale co jsem měl dělat. Jinak tu zkysneme navěky.

Heeee…“ začal jsem neochotně. A Simonka se chytla: „Heeee…“ A odvedle z kabinky se ozvalo: „Heeee…“ A od pisoárů se ozvalo několikahlasé: „Heeee….“ Byli jsme Mužsky tlačící sbor. Simonku to nadchlo, takže to zkusila ještě několikrát. Hlavně, že to zabralo a padalo to tam, což komentovala slovy: „Jé, mně se úplně vysypalo bříško.“ A pak to zazdila: „Já udělám celou rodinku čokoládových anakond, jo?“ radovala se. Jen jsem odevzdaně přikývl. „Já si myslela, že si jen prdnu a teď se mi narodila celá rodinka,“ kopala nožkama spokojeně do mísy. „Já to tady snad dneska nedodělám…“ ozvalo se od pisoárů, když ustal smích. Hotovo. Hledal jsem vlhčené ubrousky, Simonka chvíli čekala, pak jí to přišlo dlouhé, tak povídá: „Ty jsi zapomněl hajzlíka papíra! A teď tu budu muset stát a čekat až uschnu.“ Našel jsem je. Utřeli jsme, oblékli se, Simonka i chtěla sama spláchnout. Tak jsem ji nechal spláchnout a ona: „Pa pá, hovínka! Mějte se, hezky plavejte a nezlobte tam.“ U pisoárů bychom z fleku mohli vybírat vstupné. Táhl jsem vnučku ven. Zatímco si vyhrnovala rukávky k mytí, přišla s dotazem dne: „Dědo a co dělají hovínka, který nemaj maminku ani tatínka?“ Spolkl jsem větu, že to asi budou zasraný sirotci a rychle jí umyl ruce. Pisoáry se konečně uvolnily a jeden z nastojáků při vycházení ven povídá kamarádovi: „Tady je to skvělý, sem musíme chodit častěji.“ No. My ne. Už nikdy….. P.S. Babičkám se tohle přihodit nemůže.

🙂

Ježek.

http://www.chovvb.wz.cz/C_genetika.html

krásně vysvětleno

Mně  to Výhody být ve svazu,také zmizelo až na konec.

Je vidět,že je stále méně opravdových chovatelů kterým jde o zvířata jako taková a o to chov někam posunout,ale je stále více těch,co na prvním místě mají co z toho budu mít.

hmn:

přesně tak

+ kastrace, takže nových přírůstků pomálu

Ano dnes se už hodně kastruje.Kamarádka chtěla dvě koťata k baráku a nemohla sehnat až si pak přinesla z vedlejší obce z drůbežárny.

Nevím o jaké koncentraci mluvíte,ale žiji na vesnici přes 60 let a koček je zde čím dál tím míń.Volně pohybující se obyčejné  kočky už mají jen starousedlíci.Jinak to jsou psi a kočky šlechtěné,tudíž doma.Takže u nás kočky ubyly.

Ano největší škodná je člověk.Už jenom tím,jak mění prostor a životní podmínky pro zvířata.Pak se samozřejmě hledá viník.Tu je fanatik proti kočkám,tam proti vlkům.Jak se říká""Kdo chce psa bít,hůl si vždycky najde."

Napíšu dnešní zážitek.Ráno jsem krmila králíky.Máme 11 různě velkých králíkáren umístěných pod třemi obrovskými ořešáky.Na větev ořešáku přiletěl brhlík,bušil do větve asi metr nad králíkárnou,pak sletěl na tu králíkárnu kde jsem krmila.Sedl se na okraj střechy a 10-15sec. jsme si koukali do očí na metr od sebe.Pak přeletěl na druhou králíkárnu a začal bušit do ořechu tam spadlého.Na stejné střeše 2m od něj spal kocour.Neplašil se ani jeden.Pak slétl na zem,hopkal po zemi,tak 2m od kocoura spícího na lavičce.Našel rozbitý ořech,kousek popadl a odletěl.Ani jedna krvelačná šelma si ho nevšimla.Sýkorky a strakapoudi se po dvoře pohybují běžně sbírají rozbité,nebo rozšlápnuté ořechy.

A ještě k těm průzkumům,když to otočím na lidi.Firmy si dělají průzkumy prodejnosti jednotlivého zboží a pak pro prodejny sestavují různé povinné položky,co by měly mít.Jenže to,co se prodává v jedné prodejně se už neprodává  v jiné prodejně  na druhém konci města.Vše je totiž o místních podmínkách.

A platí to i u těch koček.

Leithian:

A chudinky krepelky neb se na ne vrhne dravec i kocky. Lidi fakt nepremejslej

A budete se divit,kočky si jich nevšímají a to káně taky ne.Kdyby se na ně vrhali,tak už je tam dávno nemáme.A ony tam jsou celé léta  a dokonce jich je čím dál víc.Nic o tom nevíte.

Nejsem tedy chovatel čistokrevné drůbeže,ale na výstavách často zapisuji.

Každý kus drůbeže má kroužek s číslem a označením CZ,Ty si  každý chovatel objednává počet u své ZO a ta je objednává na ČSCH.Kroužky co seženete na internetu jsou rozlišovací kroužky.Ty  sem používala doma pro rozličení stáří slepic.

U nás také ne.

Tak u nás je to stejný.Za námi zorali pole a po ránu či k večeru tam vidíte našich 5 kocourů,sousedova kocoura,dalšího souseda kocoura,dalšího kočku a kocoura a posledního dvě kočky.Nad nimi krouží káně a po poli pobíhá osm křepelek.Když se setmí je vidět létat nad polem sovu.