Příspěvky uživatele

Jedině poranění, jinak se na povrch těla nedostane.. 

Na žížaly si dovolím navrhnout jednoduchou past - položte kus pevného plechu, plastu, čehokoli na trávník a nechte to tam na nějakou dobu ( zahradníkům se předem omlouvám 😬) a po nadzvednutí, pokud to není v úplném úhoru suchém toho najdete, jejej - stínky, žížaly, ba i nějaká stonožka tam jistě bude, s tou bych se ale nemazlil radši.. 

Dávám holátka naprosto výjimečně, samici po kokonu apod, a taky mohu dát uhynulá, nesežraná mláďaty hadů, takže tuhle situaci vůbec neznám 

Ke 30 cm, v akváriu bude zřejmě drobnější, ale vzhledem ke svému aktivnímu způsobu života určitě ocení opravdu velké nádrže.. 

Dají, ale vyžadují větší nádrže a pravidelné výměny vody, a to dost velké množství - po krmení P.  nattereri rybím masem i ⅓ objemu nádrže - vůči chovateli jsou - za dodržení potřebných podmínek - v pohodě ; býložravé jsou snad za mě ještě horší chovanci, zlikvidují  veškeré živé rostliny, a nenechají na pokoji ani plastové, a nejsou to výluční vegetariáni. 

Dnes jsem sbíral - na poslední chvíli - šípky, stále tu nějaké máme 😉

Zakrslé ostrovní formy zvířat nejsou mutace v pravém slova smyslu, je to vynuceno podmínkami a pokud třeba plazi mají dostatek potravy v lidské péči, atakují horní velikosti v rámci svých možností, neodpovídají tak úplně vzhledu zvířat v přírodě 

Nepotřebuje určitě souš, jen dokáže za určitých podmínek, jako je třeba déšť, proklouznout po mokré trávě do jiné nádrže.. Kterou pak prostě vyčistí od ryb a všeho života, když bude chtít. Dokáží dýchat i atmosférický kyslík 

Měl jsem v péči oba druhy - H. fossilis v domácí nádrží, maličkého, a C. batrachus v obchodě se zvířaty, odchov i rodičovský pár - nejsou těžcí na chov, jen malé ryby považují za krmení, s cichlidami se snesou, jen v období tření nic moc. Fossilis je vybaven i jedovými trny, nedělá jim problém opustit nádrž, parametry vody jsou jim relativně lhostejné, kvůli rozsáhlém areálu rozšíření se jedná o přizpůsobivá zvířata. Jak je to se zákonnými omezeními u nás, netuším, jde o to, že je schopen migrovat mezi nádržemi s vodou, podobně jako náš úhoř, a působí značné škody na chovech ryb.. 

Stepní (= banánoví)?

A udělat i nějaký minimální výlet ven? Přirozené sluneční světlo je velmi obtížně nahraditelné a má velký vliv na kvalitu života ptáků i jejich duševní pohodu.. I když stodola už bude určitě lepší prostor, než sklepy nebo nějaké jiné ‘podzemí’ 

Je-li řeč o pískomilovi mongolském, můžete mít trvale pár nebo skupinu zvířat spolu, jsou to pospolitě žijící zvířata. Akvárium za mě jednoznačně lepší - můžete dát mnohem více substrátu, přidat větve, kameny, cokoliv, co mu/jim nabídne možnosti úkrytu, zkoumání, taky neřešíte neustále hobliny všude. Přimlouval bych se určitě ta přírodní dekorace, ne plastové žebříčky apod

Až na to, že je řeč o pískomilovi, ten s hamakou udělá krátký proces atd.. 

Zákeřnice přijímají běžný krmný hmyz, já krmil Platymeris především cvrčky, někdo dává moučné červy, zvládnou - ve skupině - i dost velkou kořist, jako housenky apod. Ovšem bodnutí je velmi bolestivé, jsou výrazně cítit, Psytally nepatří zrovna k levným zvířatům.. Zkrátka zvážil bych spíš strašilky, zlatohlávky rodu Pachnoda nebo jiné snazší chovance, pro začátek 😉

Hnízdo je třeba velmi málokdy upravovat, spíš nabídnout  vhodný materiál ke stavbě - seno, slámu, ubrousky.. 

Také se nám stalo, že si samička zlatého křečka zabila slabá mláďata, ony na to mají odhad, nebo cit, který člověk postrádá a vidí to jako svoje selhání.. 

Ano, chov i jakákoliv manipulace není oficiálně možná, čili ani ta první informace vám nebude moc k užitku - mimo to ootéky zimují a mláďata se líhnou až další rok.. 

Sklípkan, jako tarantule se označují i italští slíďáci rodu Lycosa, pojmenování odkazuje na město Tarento v it regionu Apulie. 

Označení tarantule milují Američané  a našince  to spíš štve 😉

Akvarijním silikonem.. Ale pokud se musíte ptát i na toto, samovýrobu akvária bych rozhodně nedoporučoval.. 

Vysoká cena a nepříliš přátelská povaha, zdvořile řečeno 😉

Jedovatý je téměř každý štír, ovšem liší se mírou toxicity jedu, svou ochotou bránit se tímto způsobem atd, pro člověka je nebezpečná jen malá část z celkového bohatství druhů.. 

Sérum nebude mít nikdo, jeho výroba je pomalá, náročná a nákladná záležitost, a ne, nikdo jed od štírů z chovu nevykupuje, jak jsem se už také dočetl - primárně si země, kde je určitý, skutečně nebezpečný štír určitým zdravotním rizikem pro obyvatelstvo, vyvíjí sérum samy. 

A neposlední řadě je jeho aplikace záležitost, která spadá do péče patřičně zkušených a znalých lékařů - anafylatický šok či jiné  průvodní projevy vás dokáží zlikvidovat rychleji než jed samotný.