Tak budou bez krmení nebo budou mít seno? Dotazu nerozumím…

Měla (a mám) s Dadlou podobný nedorozumění a může za to právě ta zahozená otěž. Protože přesně jako vy - venku se jde na zahozený a když se chce klusat, tak otěž poberu. Potom kdykoliv poberu otěž, kobyla reaguje samovolným naklusáním. Takže i v terénu i na jízdárně hodně pobírám otěž a chci jít na kontaktu , ale v kroku… občas to vypadá jako vysoká španělská škola, pasáž apod., ale kobyla chápe. Já musím být hodně zasedlá a špendlit jí zadkem k zemi a hodně hlídat tempo. Výhodu to má tu, že při tomhle dohadování je kobyla luxusně podsazená. A jo, ze začátku to bohužel chtělo trochu drsnější vysvětlení, aby chápala, že to fakt myslim vážně. 

Tyjo, ukázkový zebrování na nožičkách 😍

Rezzzy:

Nedávno na mě vykouklo toto, je mi z toho smutno

To je mopsvajler!

Chrome - funguje 👍

Jo tyhle německý obludy (v dobrém) vídáme právě na tom Ptýrově na závodech. Je to děsně ftipný, páč když to jde okolo nás, tak morgáně vypadá jak podražený hříbátko 😄 A když to pak cválá pod chlapem na oprácku, tak se otřásá země až v Boleslavi… Masakr stodoly to jsou…

Si nemyslím, že impact potřebuje radu, co by ještě bylo potřeba… Prostě jen takový povzdech. A určitě pro Mercinku ráda udělá cokoliv, nabídne cokoliv, hlavně aby byla spokojená. Tak to aspoň vnímám já, možná proto, že jsem v podobný situaci.

Už jsem asi schopná napsat, jak to bylo se Šťopinkou….

Začátkem června jí během jednoho dne brutálně otekla pravá tvář, ale do takových rozměrů, že měla 2x takovou hlavu, z huby jí kapal hnis. Jasnej zánět od zubu, ty její zuby byly naší noční múrou, jenže ani nám, ani vetům se do operace nechtělo vzhledem k věku a k tomu, že to byl mops. No takže hned vet, nasazena nejvyšší možná dávka ATB a protizánětlivých léků. Jenže otok pomalu padal na krk a v noci se nám začla dusit, resp. díky tomu špatně dýchala, takže pohotovost. Změna na jiná ATB, léky proti otoku, zánětu… Nebylo jistý, že se dožije druhýho dne. Doma strašný stres, že se mi udusí, podpírala jsem jí hlavu v sedě, aby mohla aspoň trochu spát, protože kdykoliv si lehla, tak se dusila. Zvládla to, po asi jednom a půl dni byla schopná pár minut ležet, nedusit se a spát. Otok pomalinku opadával. Hnisavý ložisko bylo tak velký, že nakonec úplně vyvalilo zub, což bylo dobře, protože to pak celý vyteklo a hodně se ulevilo. Na vet jsme byli denně na injekcích. Po pár dnech se udělaly krve a zjištěno selhávání jater a trošku horší ledviny. Nebylo divu, měla tenhle rok už po třetí ATB a to dost silná. Takže nové kolečko s infuzema, každý den, nejdřív na vet, potom jsme je dostali domů. Strašlivý butyly, který kapaly tři hodiny v kuse… Všechno jsme zvládli. Bylo potřeba dát jí do kupy, aby byla schopná podstoupit revizi tý tlamky. Zánět se evidentně vyléčil, ale pořád tam “něco” bylo. Zbytnělá tkáň po zánětu, nádor, nikdo nevěděl, nedalo se bez narkozy určit. Na infuzích se dávala krásně do kupy, baštila (sice z ruky, ale dobře), ale nastal nový problém a to, že úplně přestala kálet. Zkoušeli jsme dávat laktulozu, nutili jsme jí chodit po zahradě a rozhýbat střeva, ale vše bez účinku. Po téměř týdnu jsme museli přistoupit ke klystýru, u kterýho se tak vystresovala, že nastal kolaps se zástavou srdce. Hned jí sice nahodili, ale zážitek to byl strašlivej teda… I tohle jsme zvládli. Následné kontrolní krve ukázaly sice ještě další zhoršení jater, ale narkozu už byla schopná podstoupit. Bylo jasné, že je to 50:50, nemusí narkozu vůbec přežít (odhadovaný věk 14 let) a hlavně bůh ví, co tam najdou… Šťopinka byla před operací ve výborným stavu, neprojevovala žádné bolesti, baštila, byla veselá, chovala se naprosto normálně, jakoby jí vůbec nic nebylo. Ale já bohužel tušila, že tam bude velkej průser, protože to cosi, co tam zbylo po zánětu, neustále pomaličku rostlo. A taky jo… Volali mi už půl hodiny po začátku operace, že tam je opravdu nádor, který způsobil úplný rozpad kosti - čelisti. Byla jsem rozhodnutá už předem a nenechala Šťopinku z narkozy probudit. Vetka mi potom ukázala RTG, které udělala při operaci, prý abych měla čisté svědomí - v podstatě ta čelist tam vůbec nebyla… 😢 Byla by asi otázka dnů, kdy by začla trpět a to jsem pro ní nechtěla…

Byla náš první adopťák, ona to všechno začala, byla nejhodnější tvoreček, kterýho jsem kdy poznala. Strašně jsem si pro ní přála odchod, kdy usne a už se neprobudí. Bohužel jí nebylo přáno. Bojovali jsme tři týdny. Bojovali jsme do poslední chvíle, protože ona chtěla. Bojovali jsme do poslední chvíle, protože do poslední chvíle to byla ona, veselá a milující a radující se z každý maličkosti. Promiň Šťopi 😔

Jinak já za dost velkej problém vnímám i to, že jí zůstala ta mlsnost. Ona ví, že když něco nesežere, tak já půjdu a nabídnu jí něco jinýho. Nemám nervy na to ji nechat vyhladovět. 🙄

Jsem na tom momentálně podobně s Beu - jak jsem psala, že díky obr rýmě vůbec nežrala. Nakonec jsem došla k tomu, že nežrala proto, že díky ucpanýmu nosu nic necítila. Rozežrala se na nepraných drštkách, ty totiž cejtila i přes ucpanej nos. Teď sice žere, ale zcela odmítá maso, momentálně je ochotná žrát jen konzervy. No tak krmím konzervama a mám děsnou radost, jak jí šmakuje a přibírá 👍

A je to fakt děsný, když popelnice, která by po sobě sežrala i ho*no, najednou odmítá i pečený roasbeef 😢

Zrzavci:

😠

To už je podruhý!! Podruhý, co jste mne hluboce zklamala!!!

🙂

Nj, to já dělam no… 😄

Nechci strašit, ale droga pro Taliprdnici, dle mě, ještě nebyla vynalezena 🤣

Horsana:

Tak asi sa žriebätká hrali…

Tak okousaný žíně vídávám často, ale ohlodanou kelku…. zřejmě slušnej oddíl 😀

Horsana:

Blahoželám!

Keď vy SeeSee Cup, my odhryznutý chvost 🙄

A tohle se proboha stane jak??

Nezobrazují (Google Chrome)

V sobotu jsme se s morgánětem zúčastnily třetího kola severočeského Seesee Cupu a kobylenka byla naprosto skvělá a dokonce mi vyšlapala 1. místo v Showmanshipu (Amateur Level 2). Vloni mi jistá paní rozhodčí přitom řekla, že mám pro tuto disciplínu naprosto nevhodného koně a ať se na to radši vykašlu 😄 V In Hand Trailech odpoledne se nám už nedařilo tak, jako obvykle, morgáně bylo unavený a bylo tam strašně moc běhání a to já prostě nedávám, mám moc rychlýho koně a pak se s ním nevytočím mezi překážkama. A ve Stezce odvážného koně byla malá hysterka pátá ze 14! Takže taky pecka. Byl to opět skvělej den plnej pohody s kamarádama, navíc krásný počasí 🥰

Horsana:

To sú také urban legend podľa mňa, ako že konské mäso je sladké..nie je...

Za mě teda sladké je, proto mi nechutná. Za komára se z koňského masa běžně dělal guláš a prostě to nebylo dobrý, protože to opravdu bylo nasládlý.

Moje nejkrásnější a nejšikovnější morgáně ❤️

Když přjdete o dovolený v 11 do maštale, že jako půjdete něco dělat s kobylama...

Hlásím, že mopsle se zase trochu zlepšila, ráno dokonce žrala SAMA. Sice tu úplně nejsračkoznější kapsičku z marketu, ale zaplaťbůh za to... A taky už celou noc spala. Ráno mě vítala s vrtícím ocáskem a dokonce se do mě zavrtávala, což je nejvyšší projev radosti. Jsme na dobré cestě ❤️

Horsana:

To poznám, je to strašné a nenávidím to :(

Pokiaľ to nie je kontraindikované,  tablety drvím a potom podám v lyžičke vody na koreň jazyka a rýchlo zavriem papuľku, podržím, kým neprehltnú, ale u mopsa to bude chcieť trošku iný skil asi...

Tam nemáš co držet 😃 takže narvu prášky do krku a ve vteřině zaliju vodou ze stříkačky. Z cca 80% to funguje 😃