lesnizinka:Tož teda Efe, než jsem si to zvětšila jsem se normálně zhrozila, co to máte za příšerku😏 A to je k čemu, to mají kočičí halloween?🤪
Páníček se hraje s 3D tiskárnou.
Pan Hubeňour a Pan Bečka posílají pozdravy
Přesně!!
Poslední placka pozdravuje péčkovací partu!
Po plackách pořád plačtivo. Přesto přítomná placka poslední. Prozatím, pro příštích pár let. Pokud přibude pár práci postrádajících půldnů, pátků, půlměsíců…? Potom pouvažuji pořídit psa. Pche, prej psa. Placku přeci! Přinejlepšim placku postproduktivní periody. Prostě přihluchlou, pajdající, plesnivou, parazity prolezlou, pořádně použitou placku ❤️
Protože ploužnickou přírodu pozná parta perfektně. Protentokrát pozvu partu prozkoumat přírodní památku Peklo. Poznáte?
Po práci přijela panička. Poslední placka parádně přivítala, poskakovala, pochrochtávala, poštěkávala. Požadovala pokrm. Po požití pokrmu pomohla paničce poklízet penzion. Popopozítří (pátek) přijede poveselit paničky pracovní parta. Posedíme, pojíme, popijeme, pohádáme, pobijeme, poblijeme…? Po přespání povýletujeme po přespolních přírodních památkách. Parádní plán!
Pambule?! Procházka přírodou přeci plná psích pesemesek? Plus přímo přehršel pachů porůzných. Proč přemáháte palici procházkami pouličními? Příroda pro Pambuli předaleko?
Dadlička, ofic. jménem Dáma, si užívá již osmým rokem invalidního důchodu, letos jí bylo 18. Slíbila jsem jí, že u mě dožije, zaslouží si to. Byla mi obrovskou učitelkou a větší koňskou osobnost neznám. Fláká se s kamarády ve výběhu a snažím se jí vzít aspoň jednou týdně na prochajdu do lesa, to má ráda a spokojeně brouká.
Žišimarjááá!! Dyk já mam ještě jednu kobylenku přeci!! Dadličku! To nevíte?!?
Musíte jí příšče poctít návštěvou. A taky Dadličku.
Dík za recenzi, píšu si pro případ potřeby. Neee kecám, nepíšu, ale vim, gde to najít ☝️
😍
A vidíte ten její zenový výraz jooo??
Posledních x týdnů jsem měla pracovně velmi náročných, až tak, že jsem se v pátek napůl psychicky sesypala. Fakt divnej stav. Tak jsem, v rámci psychické hygieny, vzala včera morgáně do lesa, chvilku jsem šla po svých a pak v půlce lesa nasedla. Bylo nádherně, Knedlička krásně vyšlapovala, spokojená, klídeček, pohodička. A najednou jsem si uvědomila, že takhle spolu samy, ze sedla, jdeme tím lesem úplně poprvé. Musím říct, že mi to strašně zvedlo náladu a moc mi to v mým psychostavu pomohlo. Je to moje malý zlato 🥰
To netušim, ale i spící HLUCHÝ pes slyší, když zašustim pytlíkem s jídlem. Přísahám!
Já bych vyzdvihla hlavně tu předvídatelnost neboli důslednost. Strašně moc lidí, obecně kolem zvířat, jí vůbec nedodržuje a pak se strašně diví, že jim kůň (pes…) “nefunguje”. Jenže když tomu zvířeti jednou něco dovolíte a pak třikrát ne, má z toho v hlavě jenom guláš a není jeho vina, že neví, jak se tedy v dané situaci má správně zachovat. Proto je tak strašně důležité se v té dané situaci chovat VŽDY stejně a od zvířete chtít VŽDY stejnou reakci. Jedině tak si vyrobíte spolehlivé zvířátko.
pEfe pospala, potom povařila pokrm. Přijelo příbuzenstvo, pojedlo, popilo, povídáme.
Přežili…
Pokud při pátku přežijí příslušníci pracovní party pEfe, predikuji překvapivou podivuhodnost. Plivu příkazy, prskám poznámky, psychické přepětí přináší potkávání pracovních partnerů…. Pitomá práce, pitomej pátek, pitomý podnebí, pitomá planeta…. 😠
Poděkuji. Připravuji prostý pokrm, prost předlouhé přípravy, přesto příslušníky přijímán přímo perfektně. Přílohu přikoupím.