Ono vždy záleží. Já viděla zase hodně to, že když člověk to učil přes přivolávání k sobě, tak už to pes měl jako povel, že zatáhl a nadšeně si už běžel sám pro pamlsek, takže efekt prověšeného vodítka se nekonal. 😀
Já prvně učila samostatně stůj. Kdy fakt měl zastavit. A poté jsem podobně přes vodítko učila netahání. Když zastavil a povolil svaly, tak jsem ho pustila, kam chtěl. 🙂
Ale ona je těch postupů celá řada a každý si stojí za tím, co pomohlo jemu. Ono často je to i o tom, že každý má jiné schopnosti a cit, takže i jde o to, jak je to dobře proveditelné pro toho člověka než pro psa. 😀
Příspěvky uživatele
Lily
Já bych začala s tím, jestli má pes nějaké fyzické a psychické vyžití. Jestli není celý den zavřený a jen jednou denně se na třicet minut podívá ven.
Pokud vyžití nemá, tak je za mě skoro až týrání ho ještě mučit chozením na krátkém vodítku.
Takže za sebe bych se zamyslela nad dostatečným fyzickým a psychickým vybitím. Po fyzickém vybití začít trénovat chůzi na vodítku a když bude mít vybití každý den, tak je za mě reálnější ho učit chůzi na volném vodítku.
Já klidně na začátku jdu rychleji s delším vodítkem, když vím, že je pes dělová koule a potřebuje se vyběhat, protože to z nějakého důvodu před tím nešlo. Na turistickém postroji, který má, že se do něj může i opřít, ale stejně většinu času už chodí na volném vodítku, jak je zvyklý.
Na tah mi fungovalo skvěle zastavení od Šusty. Prostě za něčím chtěl, tak jsem čekala, než se uvolní tlak a poté ho za tím, co chtěl pustila. Pokud tahal z přebytku energie, tak jsem to řešila i případnou změnou směru.
Za mě je důležité identifikovat proč tahá. Je plný energie? Těší se z něčeho a vybíjí si to pohybem? Chce něco na procházce sežrat, nebo za něčím konkrétním táhne? Má pocit, že procházka jinak než tahem nejde?
Někdy pes, který celoživotně tahal na obojku, protože to jinak neuměl a bylo jedno jestli je unavený nebo není, tak často pomůže nasadit postroj a začít odznovu. Protože to dává takové čisté plátno pro toho psa.
Ohlávka je taky dobrá pomůcka, ale za mě je lepší jít do toho s trenérem. Dá se psovi i ublížit.
Kašlete na to. Pro vás je to mnohem více rizik než zisku. Získáte za to pár šlupek a jste zodpovědní za xy štěňat, u kterých ale nemůžete nic ovlivnit. Ani to, komu je dá.
Když budou štěňata nemocná, tak vám můžou chodit dost nepěkné zprávy, jak za to může váš pes.
Do toho možná budete mít magora, který nejen, že možná bude zdrhat za každou fenou, ale i na vodítku z něj budete mít slintajícího blbečka, který bude chtít za každou hárající fenou. Bude se vám s tím chtít pracovat? Pokud má teď zvládnutelný pud, tak bych se na to být vámi vykašlala.
Neee, já to tak nemyslím. Ale většina psů, když má volný přístup k páníčkovi a ven, tak si vybere být s páníčkem. Co tak sleduju, tak to tak je. Málokterý pes si vybere být radši sám někde od páníčka pryč.
To si o pastevcích nemyslím, ale myslím si, že potřebují i nějaký prostor, který můžou střežit a zároveň být i se svou rodinou. ALE normální rodinný režim hodně lidí je, že chodí neplánované návštěvy cizích dětí a lidí. Že lidi si chtějí na procházku psa vzít na volno a nic neřešit, ani když k nim přiběhne ten přátelský pejsek od vedle. Aby prostě se všemi a vším vyšel a byl kamarádský. Aby nelovil, aby nepotřeboval moc výcviku. Což pastevec asi tolik výcviku nepotřebuje, ale za to potřebuje nějakou výchovu a režim že jo (což je pro spoustu lidí něco tak imaginárního, že je to pro ně srovnatelné s výskytem jednorožce u nich na zahradě).
Některým lidem ten pastevec sedne jak prdel na hrnec. Stejně jako třeba i pitbull, nebo další pes se specifickými požadavkami.
ALE ano souhlasím, pastevce si pořizují často rodiny s dětmi, jako medvídka. NEBO na ostrahu objektů, kde neuvidí ani svého majitele, takže pastevec usoudí, že majitele nemá a pozemek je jeho (tudíž na něj nepustí ani majitele, nebo pustí, ale postará se, aby neodešel).
Mně přijde, že každý člověk, co má nějaké plemeno doma, tak má pocit, že je mu nejlépe s páníčkem hezky po ruce.
Jinak asi jo. Ti pastevci, ale ty podle mě do rukou běžným lidem nepatří… Plus většina rodin chce, aby tam mohli chodit cizí děti a lidi bez ohlášení a na to pastavec stvořený není a na zahradu dvakrát dva metry taky úplně ne.
To česání zase není každý den. Cca jednou týdně za ušima, když se vyčeše jednou za měsíc pořádně, tak se to taky dá. 🙂 Ale chápu, že někdo nechce dělat ani to.
Ono jde taky o to, jak moc jsou venkovní lidé. Většina lidí co znám, tak je venku v průměru tak hodinku max dvě a pes je celé dny na zahradě sám. To je pro většinu psů hrozně málo. Možná nějaký berňáček, který je venku rád, protože doma mu je teplo? Ale taky to má chlupy no.
Ale pokud tráví fakt celé dny hned od příchodu domů z práce až poto, co jdou spát a mají čas psa brát na procházky, výcvik, dělat s ním kraviny…
Ale je prostě pravda, že většinu lidí, co znám, tak s těmi psy nemají tak pevný vztah, protože spolu moc nejsou. ☹️
impact:Hele já teda jako mnohem větší problém vnímám domácí šíření parvy, jak přeshraniční riziko vztekliny.. 😞 O tom, kolik organizací u nás a u našich nalezených/přijatých neočkovaných psů absolutně nedodržuje byť minimální karanténu, ani nemluvě.
I ty domácí problémy je třeba řešit, ale zase to neznamená, že není třeba řešit ty obrovské převozy ze zahraničí, které někteří dělají, že jo. Tam je ta karanténa nutná taky, protože taky hrozí vzteklina a navíc třeba parva a kdo ví co…
balu:Krom na výstavách jsem se setkala jen s jednou fenou argentýny. Zrovna měla první štěňata, ale protože je nechtěla kojit a měla tendenci je sežrat, byla štěňata u kojné feny.
Tohle se stát může, nevím, jak často a jak napříč plemeny. Pro mě by tato situace byla jasná, už bych na této feně nechovala. Ne tak pro majitelku argentýny, která plánovala další vrh. Nevím, jak to dopadlo, už jsem ji pak nepotkala.
Vykládala mi paní majitelka, jaký měla problém se svým psem, že chtěl sežrat všechny a všechno, ale že teda pod povelem už to nějak zvládne. Pes větší než standard a paní se bavila s rozhodčím, že na něm chce chovat (fenu už měla). Nemohli jsme kolem nich se psem ani projít, protože si chránil ultra fenu. Minibulík ve velikosti standarda. No já bych na takovém psovi nechovala…
Arosek:Labradora do kotce prosim ne. Zadneho retrievera. Oni si sice zvyknou, ale to co dela retrivra retrivrem se tim proste zabije. Fakt potrebujou byt s rodinou, fakt potrebujou lezet u nohou pri sledovani televize, motat se v kuchyni a hlidat dvere od hajzliku …
Vzdycky, kdyz mi nekdo rika ze si retrivr v kotci a na zahrade sam zvykne, tak je poslu projit se do satelitu u vetsich mest. Na pulce zahrad sedi labik nebo goldik. Sam, ceka az s enekdo vrati a pri pruchodu vratka/barak ho aspon dvakrat pohladi, nez se za panickem zas zavrou dvere a pes zas bude cekat na cestu zpatky … temhle psum se kouknete do oci, pak prijedte ke mne a kouknete do oci mejm psum … ten rozdil vidi i laik.
Cest vyjimkam.Jinak co se tyce vyberu plemene … iluze o lidech a jejich inteligenci jsem ztratila uz davno.
Rok 2005, fenu mi na ulici sestrelila prave Argentina. Pani z dalky volala “Ona je hodna, ona dela canisterapii…” No, skoncilo to malem vykouslym okem. Pani nechapala, ja po pul roce ano - jela jsme se svymi psy na prezkouseni CT a rozhodci mi vypravel jak rok pred tim vyrazil pani s fenou argentiny, ze fena na to nemela. Nechtela kontakt s cizima lidma, nechtela kontakt se psy, vadil ji hluk … rozhodci ji rekl, at si vybere bud jine plemeno (vhodnejsi), nebo aspon jineho jedince, protoze ne kazdy na to proste je. Pani zasek, ze ona bude mit prvni CT Argentinu v CR … no, udelala zkousky jinde, kde to netocej pres povahu psa, ale pres cvicakovskou poslusnost. No a fena se z toho v podstate zcvokla, ze ji tlacej nekam dke je ji nekomfortne. Pak pokousala i panicku a snad pry i nejake klienty … Jo, ambice …
A druhy, pro me nezapomenutelny priklad.
Jdu se svoji puvodni 4 jeste v Praglu, tusim rok 2008. Psi nauceny ze u silnice se ceka. Mirny kopecek dolu, cca 400 metru, vzdy dvacet metru trava a pak silnicka a zas trava … pokazde kdyz dosli cokolni na travu cuchali si, jak se doslo k silnici, hezky k noze a prejit v klidu. A porad dokola.
Dole pod kopeckem na to s hubou dokoran koukala mada, na jojosnure vzpinajici se hladkosrstej foxl. Pani v uzasu, prej jak jsme je to naucila … ze ten jejich deb..il jen zdrha, doma nici, steka, z voditka to pustit nejde, …
Na muj dotaz z ni vypadlo ze pes jde na spagate rano ven na 10 minut, odpoledne na celych 20 a vecer na 10. Pes z pracovni linie, od myslivce … Jo, chovatel by tez zaslouzil pres usta ze jim to prodal. Ale madam nestatsna, pry co s tim. Ze se jim pes libil, ze je hezky barevnej, hladkosrtej a akorat velikost, proste ideal do panelaku. Nejak se ji nelibila ani rada na vyrazne navyseni pohybu a treninku psa, ani moznost dat psa radeji pryc a poridit mopsla na baterky. Tak nevim jak to s nim nakonec dopadlo.
Lidi si porizuji psa jako doplnek - aby jim ladil s fasadou, s kabatem (oboji mi rekli zajemci o stene od nas), ze se jim lidi na fotce, ze takoveho nikdo nema, ze … a ze pes ma nejaka plemenna specifika a neni to vec kterou v pondeli pouziju a v utery dam do skrine protoze ted se mi nehodi, to jim nejak nedocvakava ☹️
Oni i ty kolie se nedoporučují do kotce, ale znám případy, kdy to fakt skvěle funguje a pes je spokojený. Ale nefunguje to tak, že je pes celé dny na zahradě sám. Naopak jsou s nim pořád ti lidi venku a pouští ho i domů, jen na noc je venku v kotci. Alespoň má labrador na to uzpůsobenou srst.
Ono jen málo psů dá přednost venku před domem. Přijde mi, že pastevcům třeba vyhovuje být fakt venku i bez majitele. Ale to rozhodně není pes pro běžné lidi, co chtějí pejska, co si bude hrát s každým a bude milovat všechny cizí lidi.
Pak znám borderku, která je pořád volně na zahradě a nikdy jsem tam s ní neviděla lidi a ze psa je magor no. ☹️
Tak zase je pravda, že když se sem tahá obrovské množství neudatelných psů, u kterých hrozí, že prožijí život v útulku, tak jsem taky proti. Vždy by si měl brát spolek jen tolik psů, kolik je schopný jich udat. Třeba mi dává větší smysl záchrana psů ze Slovenska než z Rumunska. Ale samozřejmě s tím, že se vše podchytí a dodrží se někdy až šíleně dlouhé karantény. A u psů ze zahraničí bych byla i za titrační vzorky na vzteklinu i z míst, která nejsou červená (možná se to už dělá? Ale mám dojem, že je povinná, jen pokud tam je riziko a sačí, když je naočkovaný, ale pokud pes je v inkubační době a naočkuje se, tak nevím, jak konkrétně potom přenáší vzteklinu). Protože bych za nikoho nedala ruku do ohně. Prostě ještě přísnější podmínky na dovoz ze zahraničí a velké pokuty za lidi, co na to kašlou a dělají hurá akce, kdy nahází psa z ulice do auta, a pak je rozdají random lidem.
Řekla bych, že spousta lidí vše dodržuje a dělá správně.
Nevím, jestli je to pravda, klidně to může být jen hnusná lež. Ale v kontextu toho všeho… Nevím no. ☹️
Nene oni tam nějak prvně jeli lidi, kteří chtěli právě vědět, jestli tam nejsou ti ukradení psi a ona jim řekla, že je nepustí, pak najednou, že ano, ale že cosi, tak čekali, týpek mezitím zmizel a když se vrátil, tak jim majitelka útulku řekla, že jim nic ukazovat nakonec nebude. Když se vrátili do auta, tak zjistili, že jim někdo vybrakoval zřejmě nezamčené auto, které stálo kus od nich.
Přesně si to nepamatuju, ale zarazilo mě to.
Měla jsem stejné pocity, když jsem to viděla poprvé, že to jsou fakt děsné podmínky no. ☹️ To tam ještě někde psali, že jim zmizely peněženky a že je odnesl ten týpek, když ta baba majitelka je zabavila. Ale jestli je to pravda, to nevím.
Klasická doga ano, ale už jsem měla čest narazit na nezvládnutou argentinu, takže za mě do rodiny s dětmi jako úplně ideální bezproblémový pes mi jako nepřijde.
Klasická německá doga mi přijde naopak vhodnější, ale ani jeden z těch psů mi nezní jako pes do kotce. To asi spíše toho labradora.
Úžasnej pes k dětem je dlouhosrstá kolie. Sestra má teď kombinaci miminko a dlouhosrstka a naprosto úúžasná. Taková chůvička jemná. Je to ještě puberťák, takže se musí hlídat, ale není to stejná úroveň hlídání, jaké mám já s minibulíkem. Někteří lidé je mají i venku. Můžete doporučit tu. Ségra má takovou, která by byla venku pořád. Miluje to tam. 🙂 Já vím, že chtějí krátkosrsté, ale za mě i na ten úklid je to jednodušší.
Fikovnice:Jak píšu, mně ta slečna/paní nepřijde, že je OK.
Ráda bych řekla, že mě ano, ale bohužel její reakce vypovídají o tom, co píšete vy no.
Na jednu stranu je super, když se lidé snaží pomáhat…
Celkově jsou Rumunští pejsci prostě problém, protože už od xy trenérů slyším, že čím dál více lidé s nimi chodí na tréninky, protože pes je absolutně bez sebe, že z malé dědiny v Rumunsku se ocitl uprostřed Prahy a tak…
To samé bývají i psi z osad, že mají svá specifika, ale u z toho, jak se o tom trenéři vyjadřují, tak ti z Rumunska na tom bývají hůře a trvá to déle…
Ale TT zase píšou, že všichni psi od nich jsou absolutně v pohodě a socializovaní a nemám info od nových majitelů, takže nevím.
ALE to, že chtějí TT, aby všichni konzultovali jen s nimi a za nikým nechodili… tak mi jako zní, že to nebude procházka růžovou zahradou a nechtějí, aby se to vědělo… Jejich argumenty tedy jsou, že trenéři to s nimi neumí, ale nevím, co si o tom myslet.
Jo, to jsem viděla, ale seveřany a spol měla venku a si myslím, že má venku pořád. Jakože odsuzovat někoho za to, že chce psa ven… přitom jsou psi, co dají přednost i blbé zahradě před útulkem, že jo.
Hlavně ona má ty psy venku pokud vím. Tak to nechápu. Plus XY psů nemůže člověk stíhat úplně kvalitně.
Zarazilo mě, že je pro ni stěžejní, aby pes byl krmen BARF a aby se nechodilo trénovat k jiným trenérům. Přitom si myslím, že člověk, který se bude věnovat a bude dávat kvalitní granule, tak je lepší než útulek s BARFem.
Ale psa od ní bych nechtěla už jen proto, že trénuji pozitivku a nelíbí se mi Milanův přístup, který tolik opěvují.
Sardullah:Obecně myslím, že jde především o to, aby si pes s rodinou sednul, aby vyhovovala povaha, temperament, aby zapadl do aktivit rodiny. Pokud k tomu pes na 100% splňuje představy, co se vzhledu týče, tak juchůů. Prostě pokud pes sedne do rodiny jak poklice na hrnec, tak je to ráj na zemi…pro všechny zůčastněné. Bohužel mi přijde, že lidi jako hlavní a nejdůležitější kritérium řeší vzhled…tak zase chápu, každej člověk si chce pořídit psa vzhledově dle svých preferencí, ale bohužel často se z toho tak nějak vytrácí to, co plemeno skutečně potřebuje…jaké aktivity. A často jsou i tyto potřeby plemen přehlíženy. Prostě tenhle pejsek se nám líbí nejvíc ze všeho a je přátelský k lidem…super…berem…ale že je s ním potřeba pracovat xy hodin denně, aby byl spokojený….tak to i před pořízením vědí, ale třeba to nebude tak horký…
Já neustále nevycházím z úžasu, co mi lidi často vykládají o svých psech…doma se to počůrává, je to hloupej pes, vůbec neumí poslouchat, na vodítku táhne jak lokomotiva, doma furt něco ničí, skáče nám po hlavě atd atd…a vždycky je jako viník označován pes…je to prostě debul a magor…ze strany páníčka absence jakékoliv sebereflexe, že by chyba nemusela být na straně psa.
Bohužel taky vidím dnes problém většinou hlavně ve výběru plemene. Paní chtěla šestikilometrové procházky a aby ji trošku pes povzbudil k větší aktivitě, tak si pořídila borderku z pracovní linie a borderce doma začalo hrabat.
Nebo lidi si pořídili JRT a pes jim soustavně demoluje byt, protože procházka kolem paneláku je pro něj málo. Taky je to prý debil pes, protože měli už jednoho a tomu ty procházky stačily (toho jim ale přejelo auto).
Pravidelně inzeráty na darování bulla, že si pořídili děti a pes je moc hrr a oni mají strach, že co by kdyby. Protože každý chce bulla.
Další s pastevcem, že se nekamarádí s cizími psy a majitelka by hrozně ráda, aby si mohl pohrát na psím hřišti…
Co jsem už zmiňovala lovečák s elektrikou nucený jít u nohy a když udělal krok bokem, dostal ránu.
Mohla bych takhle pokračovat do nekonečna. Však se stačí podívat na skupinu Daruji psa. To je přehlídka všemožně špatně vybraných plemen a hurá akcí.
balu:Z těch fotek lze dedukovat pouze to, že je to něco buloidního. Ani nelze říct, jestli je to plemeno, nebo kříženec.
Já v tom bulla nevidím, spíše něco jako ta fila, cane corso… něco dogovitého.
Za mě spíše kříženec. Ale neznám všechna plemena dokonale.
Nevím proč ale trošku výrazem možná i boxem, bulldočí něco… ale to je spíš jen pocit.
Já třeba u věcí, kterým nerozumím, tak chci mít podobný odrazový můstek. Postupně přijde i cit a nějaká intuice. Ale jako odrazový můstek je to za mě fajn, že člověk ví. Znám člověka, který psa venčí dvakrát denně. Pes to vydrží, a tak má pocit, že to je v pořádku. ☹️