Varaxi: Můj strýc kdysi pracoval v jedné firmě mimo jiné jako ochranka při převozu peněz. Když se ještě výplaty platily hotově, tak jezdil jako spolujezdec. Měl tedy důvod udělat si zbrojní pas a koupit si legálně zbraň. Obojí má doteď.
Pak se stalo, že jeho kavalíra napadl německý ovčák (možná bPP, ono je to někdy těžko říct). Dvouletá nevychovaná nevycválaná nudící se fena na dvorku s otevřenou brankou, zdrhla, vydala se na špacír a potkala je. Strýc sbalil psa do náruče a nastavoval se k feně bokem. Kousla strýce do lokte, naštěstí přes bundu a popruh k žebradlu, které nosil přes rameno. Takže zhmožděniny, ale žádné otevřené rány ani nic zlomeného. Bylo prý vidět, že jde po kavalírovi, že do člověka kousat nechce.
Strýc si povykládal s majitelem feny a tím to pro něj mělo skončit.
Jenže incident se opakoval. V bledě modrém se stalo totéž. Fena na volno, majitel nikde, strejda s kavalírem (taky na volno) na procházce cca 200 metrů od nejbližšího domu, ona přiběhla odnikud a hnala se po kavalírovi. Strýc přivolal kavalíra, skočil šipku, zalehl ho a čekal dobrých deset minut, než přišli majitelé feny zjistit, proč tak řve na louce u lesa.
Už si nevykládali, už na sebe řvali. Strejda začal nosit na procházky zbraň.
Je to pár měsíců, co fenu zastřelil. Vrhla se na ně potřetí, tentokrát byl kavalír dál a nestihl by přiběhnout, aby ho strýc mohl chránit. Tak došlo na nejhorší.
Volala se policie i sanita (majitelka feny omdlela, když přiběhla a našla fenu bezvládnou, strýc měl tak vysoký tlak, že lékaři vyloučili možnost, že by se strýc přepravil na stanici a zpátky sám, vezli ho policajti), zjišťoval se stav, co se vlastně stalo a jaké jsou verze vyprávění…
Strýc to netušil, ale měl svědky. Na zahradě rodinného domu byla terasa, kde měli celý ten kravál jako na dlani. Tamní rodina popíjela kávu a fena na sebe upozornila, protože ač přibíhala potichu, během útoku řvala. Tak viděli, že strýc neměl čas na rozmýšlení; bylo to kavalír, nebo ovčanda, zlomek vteřiny by znamenal pro kavalíra konec.
Policie uzavřela problém s tím, že se jednalo o oprávněnou obranu.
Za mě je to strašný příběh. Ale nevím, jak jinak to vyřešit. Ta fenka měla celý život před sebou, byla zdravá, nebyla přirozeně agresivní… Jen se nudila a měla otevřenou branku.
Kousek dál si hrály děti na písku na neoplocené zahradě - chodila prý kolem nich celkem často sama a nikdy nikomu neublížila.
Ale co jinak dělat? Mít pepřák, nedostříknete. Mít obušek, jste moc daleko. Mát taser, netrefíte se, nemá tu přesnost. A mít vlastního psa trvale na vodítku, přestože je vychovaný a bezproblémový, protože nějaký šupák neumí zavřít branku… To bude jeden člověk terorizovat celou dědinu?
Později vyplavaly na povrch další informace, že fena napadala více zejména malých psů. Že si z toho udělala hobby. Že na majitele byly stížnosti, ale obec s tím nemohla nic dělat.
Já bych na tohle řešení měla. Kdyby stačilo věc hlásit na policii, která by už po nějakém incidentu nebo při vážném prvním, nebo při shledání majitele, jako neschopného, tak by bylo možné psa odebrat. Ale policista mi řekl, že odebrat psa je v podstatě nereálné. Že důležité je to hlásit, ale že často se tyhle věci můžou začít pořádně řešit, až se stane průser.
Přitom ono by stačilo odebírat psy za včasu od pochybných existencí, co nemají své psy zabezpečené a nesjednají nápravu po prvním problému.
Potom se řeší, že pes zabil člověka a zákazy plemen a kdo ví co. Přitom problémem nejsou psi, problémem jsou nezodpovědní lidí.
