Nikdo?
Příspěvky uživatele
aldamax
Dobrý večer, můžu poprosit o názor na tuto firmu a jejich granule,konkrétně pro psy?
https://www.lyopet.cz/ např.: https://www.lyopet.cz/za-studena-lisovane-granule-pro-psy-seniory-lyopet-81--rybiho-masa--vyrobeno-v-cr/
Na mě to celé působí krajně nedůvěryhodně (popis je “too good to be true”, chybí údaj o výrobci, čerstvé maso ve složení?, sortiment příliš široký na neznámou firmu, apod.), ale v granulích se až tak nevyznám, tak můžu být úplně mimo.
Děkuji.
Mně právě přijde, že Puella nejsou eterické oleje, nebo rozhodně ne jenom. Ve složení je spousta dalších věcí. Ale nejsem chemik. No, každopádně to zkusím na oblečení, ale asi jenom na svetry a oblečení “do civilizace”, ne na prádlo a ne na nic, co nosím doma. A budu se velmi mírnit v dávkování, případně počkám na jaro, kdy je tady stejně pořád otevřeno. Děkuji tímto i Buggyra za názor.
Zase já k té Puelle - můžu? Mně totiž vrtá čím dál víc hlavou, jestli potenciálně není škodlivá i ta vůně, hlavně když tím někomu voní doma úplně všechno a navíc v zimě, kdy se moc nevětrá ani nepobývá venku. Co si o tom myslíte? A druhá věc, jak to třeba snášejí zvířata? Já si odjakživa myslím, že třeba pes není šťastný z žádné umělé vůně, má zatraceně citlivý nos. A kočky? Rybičky? Ptáci?
A ještě něco - ani jedny ze zmiňovaných granulí nejsou nic moc, spíš nic než moc. Jistě někdo doporučí kvalitnější i v podobné cenové relaci. Moje kočky mají celodenně v misce teďs třeba Feringy, ale jinak jsou taky na mase, deset deka vyjde kromě hovězího masa levněji než deset deka kapsiček. I když nějakou tu konzervu máme doma taky v záloze.
To jsem byla já, nepřihlášená.
Měla jsem pepřový sprej a moc velkou jistotu mi nedával. Při té jediné rvačce jsem na agresora sáhla nakonec rukama. Ale nebyl to boj na život a na smrt, spíš taková jako hospodská rvačka o ženskou, jenže jsem potřebovala bránit svého starého psa. Dneska bych si koupila paralyzér, přijde mi rychleji a snadněji použitelný, i na odstrašení.
Tak to by mě zajímalo, kde je pravda. Taky se nehádám, ale tatínek pocházel z hanáckého statku a žitu říkal rež. A já už taky leccos pamatuju a znám rež. Třeba se to trochu liší kraj od kraje. Každopádně selpicím nekrmit ani rež, ani ryž, ani žito.
Na maso jsem chovala křížence novozélandského bílého (samec) a velkého světlého stříbřitého (samice). Někde jsem to vyčetla. Už je to hodně let, ještě v době před-internetové. S výsledkem jsem ale byla spokojená, ovšem chce to vybrat kvalitní jedince. A třeba už existují lepší kombinace, nevím.
Hlavně ten strup musíte strhnout. A ránu čistit několikrát za den.
Když jsem se stěhovala na druhý konec republiky se čtyřmi kočkami, pořídila jsem difuzér Feliway a fungovalo to. Jakmile jsem je vypustila z přepravek, zapnula jsem ho do zásuvky a změna byla fakt viditelná. Nejdřív se plížily přikrčené okolo nevybalených beden, ale pak začaly chodit uvolněně, usmívaly se na sebe, ačkoliv jeden kocour byl dost ranař, druhý nebyl doma nikdy zavřený a kočka je nenáviděla oba, protože kastrovaná jako panna v osmi měsících chlapy nesnášela, taková Eulálie Čubíková to byla. Tehdy byl Feliway novinka, nic jiného nebylo, teď už je těch přípravků víc, jak jsem koukala. Za pokus to podle mě stojí.
Na zapadlém venkově náhodou ještě před dvaceti! Jenom si nepamatuju, co se do toho vyčištěnýho ucha pak dávalo.
Pak se na králíky všichni vykašlali, protože kokcidióza, myxomatoza, mor, očkování…. Moc peněz.
U zanedbaného (pozdě odhaleného) svrabu je vhodné nejdřív změkčit olejíčkem strupy a strhnout je, jinak se léčebný prostředek k parazitům nedostane.
Dávala jsem kvočnu do nejspodnějšího kotce v králíkárně, aby měla výhled ven. K žrádlu vodu a pšenici. Přišlo mi, že když vidí na ostatní (schválně jsem zbytku hejna sypala lahůdky před králíkárnu), tak ji dřív přejdou myšlenky na “děti”. A samozřejmě jsem ji tam dala ihned poté, co jsem kvokání zjistila. Když se slepice rozsedí, trvá odvykání déle.
Asi jste se upsala - dává se samice k samci, vyplývá to nakonec i z pokračování vašeho příspěvku. Samec se půjčuje jedině na delší dobu a nechá se nejprve v novém prostředí zabydlet a zvyknout.
Už chápu sousedku, která na manželovy stesky ohledně toho, že má tři dcery a jen jednoho syna, odpovídala: " Co sis udělal, to máš".
Jestli jste tu hnojivou zálivku přechovával v uzavřené nádobě pokud možno bez přístupu vzduchu, tak neztratila nic,nebo málo, na kvalitě. Jestli v otevřené, vyprchal dusík, který je na jaře pro růst nejdůležitější. Nějak se mi ale nechce věřit, že byste to neměl zavřené, leda někde kilometr z dosahu a dočichu.
hmn:a pokud má kocour potřebu značkovat, tak mu v tom kastrace nezabrání
Ale přece jenom to od kastrovanéhpo kocoura tak příšerně nesmrdí.
Moc vám to nepomůže, tak se omlopuvám, ale naskočila mi dávná vzpomínka. "Chovala" jsem kdysi dávno pokutníka v rohu u kredence. Nebylo tam vidět, takže pavučina mi nedělala ostudu, a byla to docela legrace. Chytala jsem mu tučné mouchy, pokaždé se na ně nadšeně vrhal a já si představovala, jak má vzadu v obytné rource špajz, kde mu od stropu visí muší kejtičky. Dařilo se mu, rostl, neustále se svlíkal, až dosáhl velikosti, kdy jsem se ho pomalu začínala bát i já. Po čase nějak zmizel, asi to byl sameček?