Příspěvky uživatele

Jenže oni ti doma taky nejsou stroj.

Mít koně doma znamená velmi často pro zbytek rodiny skoro nikdy nikam nejet….a to je vůči tomu jedinému srdcaři z rodiny taky velká oběť, obzvlášť když se jedná o děti, které jsou z jiného těsta (partner počítám, že si takovu holku prostě vybral).

My tohle doma řešili taky, rozhodli jsme se pro koupi domu a já chtěla koně domů. Partner řekl že ne. Ustoupila jsem, i když mě to dost mrzelo. Ale bylo to dobré rozhodnutí, jelikož teď ex post vím, že bych takový život neunesla a hlavně bych ho nechtěla dělat ostatním. Na to musí být prostě minimálně dva (partneři, matka-dítě atp.). Pokud tedy člověk nemá spolehlivý záskok.

To teď myslím k obecné debatě, ne k situaci Sagy, tu neznám, tam v tomto směru nehodnotím. Jen řeknu ještě to (pokud ještě můžu🙂) že to, že jí ubude práce v zaměstnání nebo že tu práci vymění, nemusí zajišťovat to, že to na ní přestane padat. Pokud bude mít zase 8*5 dál od domova, tak v tý zimě bude pořád ta blbá tma a to bahno bude furt hnusný  a ten kolotoč bude zase stejný. Prostě přijede v pět z práce za tmy po honění se po silnici a stejně bude muset makat. 

Takže…buď koně prostě na čas přesunout, to je míň bolestná verze anebo práci s jinou pracovní dobou. No. nevím, odkud jste, ale to se může hledat hůř. To si myslím, že třeba najdete na krátkodobé ustájení nějakou fajn duši, která se neprsí ve světle socek a bude třeba ráda také za výpomoc, takže to ani nebude muset být tolik drahé.

Každopádně jedno je jisté - člověk by měl situaci aktivně řešit ve chvíli, kdy cítí, že padá na hubu, ne až na ní upadne. A bohužel tyhle věci bývají psychosomatické a jak pak chce člověk řešit koně doma, když má zastání minimální a dlouhodobě z něčeho zbytečně ochoří? Srdeční arytmie, chronické bolesti zad, že nemůžete nic, v horším případě i extrémy jako jsou rakoviny a různé blbé záněty. To není strašení, to se bohužel děje a bohužel i lidem od koní.

Člověk by si měl ten život taky užívat, proto ty herky přece máme.

Obecně mám zkušenost, že pokud si nezkušený člověk pořídí psi těchto plemen, nebývá pak ani tak problém u nich doma, jako pak v interakci s okolím, a z toho je řada lidí překvapena. Ti psi by za vlastní rodinu položili život, ale kolikrát jsou špatným vedením nebezpeční pro okolí.

Zvažte to i z tohoto směru, můžete si dost zkomplikovat obyčejný život.

Změna ustájení koně jakkoli je daleko méně fatálnější změny než změna ustájení , obzvlášť když přemýšlíme v krátkodobém horizontu.

Ona na Vás ta práce taky může padat proto,že jste si za poslední roky nedovolila dovolenou jinde než doma. Třeba. Člověk občas potřebuje z krysího kolečka vystoupit úplně, aby získal dostatečný nadhled. 14 dnů u moře/v Krko/V Alpách/vyber si by pro to mohl být dobrý začátek . A myslím, že o drahá polovička by mohla tuto změnu ocenit.  

Osobně jako majitel koně, který velmi pravděpodobně nikdy doma nebude 😀 bych k tomu ještě doplnila jeden postřeh, a to je ten, že majitelé koní doma ustájení strašně démonizují. A tímto se vracím k tomu, co jsem napsala v předchozím příspěvku. Kvalita ustájení se zlepšuje za poslední roky - jako fakt a díky sockám se toho dá zjistit celkem dost. Nikdy jsem neměla koně doma a fakt za těch skoro 25 let v cizích stájích vidím. Pokud dáte hlavně koně do ustájení - byť na čas, je nejzásadnější opustit myšlenku toho, jak je to doma a přijmout i jiné myšlenky a přístupy, které mohou být taktéž dobré. A to je hodně hodně těžký. Lidé jako já to mají v tomto ohledu jednodušší, prostě je důležité welfare a jsme víc otevření tomu, že to jde dělat různě. Nevím, kde Saga bydlí, ale nevěřím, že se v okolí do 25 km (což je vzdálenost, která se dá pro počáteční kontrolní výjezdy ujet denně) nenajde rozumná duše, která poskytla nějaký prostor a základní péči. A seno má Saga svoje, to si také může dovézt, takže by mohla mít i na 2 koně slevu. 

Takže? Jak si odpočinout od té ubíjející rutiny? Měla jsem už dávno nápad, že bych si na zimu, řekněme listopad - únor, koně u někoho ustájila, abych si dala voraz.

Toto je řešení. I u koní se dá vyhořet, zažila jsem to taky, naštěstí ne u vlastních.

Ustajovat přece nemusíte do stáda, mohou mít někde vlastní výběh, když jsou na sebe zvyklé a jsou dvě. Nevím, jaké jsou možnosti ve Vašem okolí. A když bych našla něco ucházejícího, odjela bych na 2 týdny na dovolenou, úplně změnit prostředí.

Moje zkušenost je taková, že pokud je prostor rozlehlý a plný podnětů, řada koní člověka nepotřebuje, aby byli spokojení. Záleží, jak moc se daný jedinec váže na člověka. Já mám kobylu, které bude vždy stádo nade vše, chodí mi naproti, jelikož ví, že dostane ňamku a krmení, ale včera jsem po týdnu dovolené v tom našem pralese zoufale běhala 20 minut a zahlédla jsem ji jen náhodou v místě, kde by mně vůbec nenapadlo, že budou zalezlý. (To je tedy mimochodem ta chvíle, kdy mně s tímhle “koňským rájem došla trpělivost" 😀). Prostě se jí nechtělo. Jako takhle - nikdy se mi nestalo, že by přede mnou odešla,  odvést se nechá vždy, poslušně mě pronese i peklem, někdy přijde právě i na zavolání, - moc dobře ví, co se po ní chce, ale vždycky důkladně promyslí, jestli se jí teda jako chce 😀 Ale jakmile má dostatečný prostor, koně okolo sebe a co žrát a pít, tak může stát celej rok a je jí to jedno. Nebo aspoň za ty 4 roky mám pocit. Ale pak jsou v tom stádě koně, kteří nic nedělají  a ta alespoň občasná vyjížďka jim chybí. Dookonce jsme v předchozím ustájení zažila koně, za kterým majitelka nechodila  a on normálně na ty koně, kteří měli pozornost pánečků, žárlil. 

Takže tohle si milá Dublinbarzoj musíte zhodnotit sama, jaké máte koně, já nemít tendence jezdit a s koněm dělat a netlačit je finanční situace, tak toho svýho koně nechám klidně hnít 🙂 bude mu to jedno. Práci vyhledával jen když byl jednu dobu na malém neinspirativním plácku.

Jinak moc děkuju všem za názory! Pro mně bylo a stále je vždy priorita welfare koně, aby bylo co nejlepší a vůči koni nejvíce fér. A jisté polní podmínky pro mně jako majitele přijímám 😀 ale chybí mi koňokomunita, chybí mi prostor, kde se dá rozumně pracovat a jakmile padne tma, budu moct na ježdění zapomenout úplně, jelikož práce přes den 😀 a měn prostě baví jezdit, baví mně posouvat se s koněm, kterého jsme si obsedla a přijezdila skoro úplně sama. Tak děkuju, že to takhle můžu ventilovat 😀 A ještě to zvážím, ale asi se porozhlídnu, nebudu to tlačit, jelikož máme momentálně jen jedno auto a tohle je fakt blízko. Ale vždycky je ta změna stáje pro mně skoro jak životní rozhodnutí, strašně za toho koně trpím, možná víc, než trpí on sám 😀 a vždycky u toho mám takovej ten blbej pocit, jestli nepřebírám, když se má kůň dobře  a o to by mi hlavně mělo jít 😀 

Ale ze zkušenosti musím podotknout, že kvalita ustájení v ČR fakt poslední roky roste. Tohle je mi jediným uklidněním 🙂

Děkuji všem za názory  🙂 Já to moc nemám s kým probrat a trochu s etím začínám dusit.

Průšvih je, že koni nic nechybí, má ráj. Má stádo, dostatek vody, členitý terén, nemusí nosit náhubek, aby se neschvátil. Na zimu ho nikdo nikam nezavírá, je nucen migrovat. Majitel stáje jezdí jednou denně, ale bydlí 10 km daleko, takže příkrm nabízí jenom v zimě, což bylo deklarováno už na začátku. Ale lokalitu jsem neznala dobře, nejsem původně místní a jinak vše vypadalo fajn, takže jsme koně převezla sem, mám to 10 km od domu.

Jenže teď trochu “trpím” já - chybí mi prostor pro práci, mám mladého koně a chtěla bych si do budoucna udělat základní drezurní licenci, jen tak, jako motivaci. V zimě je nereálné na čemkoli pracovat. Trasa na vyjížďky pořád jenom ta samá, ještě jsem tam jediný jezdec, co jezdí ven, no samotnou mně to pořád taky nebaví.  No a do budoucna plánuji dítě a pořád někde lovit koně, nedokážu si prakticky představit. Nějak to na mně padá, i když jsem našla koňský ráj.

Zpevňovat plochy moc nejde, jsme v CHKO a za chvíli v NP a taky jsme na pronajatým, výpomoc od cizího, obzvlášť od dítěte, to si fakt nelajsnu, kůň má 800, je hodnej, ale člověk nikdy neví.  

Kůň je ve stáji půl roku, zapadnul dobře a já mám výčitky ho zas někam přesouvat, obzvlášť když se mu daří.

Mám koně 4 roky a mám koně ve čtvrté stáji 🙄 dvě byly nevyhovující, třetí byla boží, ale stěhovala jsem se, jak zmiňuji výše :/  

Holky, já mám hrozné dilema, a to jestli změnit ustájení. Musím se přiznat, že kůň se v něm má dobře, ale čím jsem starší, tím asi potřebuju nějaký lepší komfort a mám taky míň času. Nejde mi o halu a ani vytápěnou sedlovnu, kupodivu 😀 Ale můj kůň žije v ráji, mají malé stádo na 12ti ha, kde je kus lesa, jenže je to fakt prales a já toho koně někdy hledám fakt třeba 15 minut, než přijde na zavolání. Někdy jsou zas přehnaní na část pastviny, kdy ho k úvazišti táhnu třeba i 10 min. Nemáme zpevněnou příjezdovou cestu, takže když je bahno, musím parkovat o kus dál…a strašně mi chybí jízdárna nebo alespoň kruhovka, mám jen travnatý plácek a když prší, tak je nemožný dělat rozumnou práci. Taky tam přes léto lítám skoro každý den, jelikož se dokrmuje jenom v zimě a já prostě solný liz jako minerálku neberu za dostačující.  A s případným malým dítětem si tam vůbec nedokážu představit fungovat.

Mám hrozný dilema, jelikož vím, jak stresující je pro koně navykání na nové místo a stádo a taky to testování, že všechno funguje, jak má…a taky neví, jestli moc nežehrám a nemám být ráda za to, co je. Ale začíná to být vyčerpávající.

Trochu jsem si upustila páru, děkuju :o)

Když je dobrý management ustájení a nemáme koně do sportu…..osobně se teď snažím jezdit alespoň 3x do týdne, jelikož chci koně vytáhnout na 2 - 4 dny na čundr, tak mi nepřijde fér ho nechat total flákat a pak po něm chtít výkon, ale až padne zima a ta častá tma a hnus atp., tak se budu chodit jen mazlit a ven tak jednou týdně o víkendu…u nás jsou podmínky polní a mně nebaví kilometr tahat koně sem a tam, abych si ho nasedlala a hodinu si svezla prrr….a taky mně nebaví to převlékání, zima, bahno…kůň dostane volno a myslím, že na to neumře, prostě jsem se srovnala s tím, je to pro mně pet zvíře  (a to k***a drahé 😀) a se stádem mají k dispozici 17 ha…myslím, že si něco nachodí a obejde se i beze mně 😀  

Asi už je to tady nebaví 🙂 prostě to tady skomírá a venku je taaak pěkně 🙂

Ale ať je kritika, to je v poho, jen mi přišlo, že jsme se nepochopily. Ale to je buřt.

Každopádně Vy máte bombarďáka 🌼

Ale já nedefinuji tu potíž, že se nejdřív zatahá. Ale že se věnuje poctivá péče zatáhání, ale přiježďování už ne. A pak ten kůň neví, co po něm vlastně chceme nebo to fyzicky nedokáže, jelikož ho k tomu nikdy nikdo postupně nevedl. Jako kdyby po Vás někdo chtěl kotrmelec vzad a hvězdu korektně bez předchozích nácviků.

Ono je to taky o tom, že chlaďas se velmi často zatahá a pak se na něj hodí sedlo a jede se do lesa. Nikdo toho koně postupně neohybá a neučí základní gymnastice a pak přijde expert a chce po něm jízdárnu, a to často na úrovní průměrného českého školního koně (o přiježděnosti se nebavím - jelikož takoví školní koně v ČR skoro nejsou - o všech třech chodech ano). A ten kůň je na ní ve stavu začínající remonty. Nejde mu to a odmítá, jelikož nerozumí anebo se od něj očekává něco, jako když po prvňákovi chcete násobilku. Anebo ho prostě někdo na jízdárně utavil dlouhou prací. Ano, jsou i jedinci, kteří to prostě nesnáší ze své podstaty, ale to, co uvádím já, je také velmi častý jev.

Naštěstí už osvícení chovatelé chladnokrevníků pochopili, že budoucnost begana je v agroturistice - jakékoli. Jinak vymřou.

Přesně tohle mě napadlo. Jelikož řada koní je lekavých právě proto, že jezdec neumí. Lekavost není jen charakterová predispozice, může být i získaná.

Já jsem hroznej policajt. Když makáme, kobyla nesmí žrát, ale stejně se sem tam uzobne. Ale naprosto jasně ví, co znamená NE a vždycky mně po očku pozoruje, jestli koukám. Vytáčí mě s tím do běla 😀 já to tak nesnášim!

plná papula musí vždycky bejt 😀

Měla jste jednoho begana.  Z jednoho se nedá vyvozovat závěr. Toho mého  jízdárna baví. Jako fakt 🙂 A znám takových víc. Dokonce i ty kavalety ho baví. Ptám se na techniku, jak učit, ne jestli mám s chlaďasem chodit na jízdárnu.

Minikurvy 🤣🤣🤣

U obou koní, které popisujete, mohlo proběhnout cokoli - nevhodný odchov, špatný management, zlá zkušenost s člověkem….anebo prostě nevhodné chovatelské spojení. Ono také záleží, za kolik jste kdysi kupovala…ale dobří koně za malý peníz nešli nikdy, no a v každém chovu se najde pošuk. Myslím, že z toho nelze dělat závěry.

V rodinách se nevyznám, ale jezdila jsem na chovných kobylách, každá jiná, ale všechny inteligentní zvířata s charakterem. Hříbata bystrá a naprosto chápavá, už po dvou týdnech po narození byla bez jakéhokoli násilí schopna stát na úvaze (při krmení).

Bez ohledu na to, kdo píše 🙂

Kladrubáci jsou obecbě jedni z nejnemocnějších koní. To vám řekne každý, kdo se živí ježděním po maštalích. Charakter mají ale totálně Boží, za mně jedni z nejcharakternějších plemen. A že jsem jich měla pod zadkem X. Dokonce jsem jako neskokan na čtyřleté remontě vyhrála v Kladrubech Huberta - přes všechny military skoky mě přetáhla jak nic. 

A co se píše o jejich charakterech na netu, to je celkem putna. Pro mne tyhle soudy nemají žádnou, každé plemeno má něco a problematický bývá většinou zkažený kůň nebo kůň nevhodně vybraný pro konkrétní práci anebo když jezdec prostě nemá dostatečné zkušenosti na daného jedince.

No a proč kladrubáka nemám? jelikož jsem chtěla kvalitu, kterou jsem nnedokázala a nedokážu zaplatit.