Příspěvky uživatele

Aspoň se vám neschvátí poníci 😀

A propo, kůň je původně stepní zvíře, které bývalo na větrno a chudé trávníky zvyklé….to jen my lidi žijeme v zajetí zelené krajiny ze spořiče Windows 😀

Růžovka mi přestala fungovat, kokosák s tea tree ji bezvadně nahradil 🙂

No hlavně je tu celkem normální komunita a i když občas dojde k roztržkám, tak je komunikace velmi slušná a hlavně ti lidi tady celkem fundovaní "🙂 to je hodně dobrý, za to děkuju 🙂

Můj kůň měl tyhle rozlitý štípance taky, dokud jsem nezačala používat SPUTOP SPOT ON. Mouchy na ní sice lezou dál, ale tyhle humusárny se jí už nedějou a je ze všech koní nejmíň sežraní. Používám jen tohle plus na místa bez srsti kokosák s tea tree olejem, ale je třeba nepřehnat koncentraci.

Nene, ta schůzka je především kvůli doladění podmínek pro koně. Jinak vyloženě v bahenní lázni nejsou, spíš ta přístupová místa, mají k dispozici 15 ha, které postupně vypásají a přes bahno se chodí právě tam, kde je to nejvíce zatížené jejich vahou, jinak je to tráva. Naštěstí. Ale já se fakt chci asi i jezdecky rozvíjet a jakmile padne bahno a tma, jízdárna nebude existovat, sousední stáj s jízdárnou je znepřátelená a možnost hodinové vyjížďky je fakt 1 okruh.  Tohle všechno, nebo alepsoň většina věcí, mi mohly dojít, jako zase to není jinak, než mi majitel říkal, když jsem se přišla informovat…ale nezkusíš, nevíš viď. Hodně nad tím v poslední době přemýšlím, ale dospěla jsem k názoru, že i když majitel zlepší podmínky, tak já stejně nebudu spokojená, jelikož mně prostě obzvlášť v zimě zprudí ty podmínky pro mně. Takže halt sobecky uvažuji o sobě, ještě nejsem 100% rozhodnutá, ale asi se kůň postěhuje…už po tolikáté ☹️ Za čtyři roky, co jí mám, tak jsme teď ve čtvrté stáji. Z první jsem utíkala po dvou týdnech, tam byla úděs péče, z druhé kvůli tomu, že kobyle nevyhovoval přes zimu pedokový systém bez výběhu, aby se nerozšlapaly pastviny, no a ve třetí stáji jsem chtěla dožít a koupit dům v okolí, ale prostě se jednalo o drahou lokalitu….takže jsme museli odejít o dům dál. A i když se v téhle stáji má kůň očividně dobře, já spokojená nejsem, pořád to řeším a nemůžu najít klid. Ale už jsem to dokázala aspoň pojmenovat.

No a jsem za Vás ráda, fakt. A možná je dobře, že jste se tady taky svěřila 🙂 a moc držím palce a ač jsem měla jiný názor (člověk také neví vše, žejo, vidí to jen z těch zprostředkovaných informací), tak pokud jste našli toto evidentně výhledově funkční řešení, je to skvělé a máte tedy asi fakt skvělo rodinu, když Vás takhle dokážou podpořit 🙂 

To nevím. Mně krom toho, že provozovatel nestíhá, jelikož má ještě kšefty jinde, vadí i jiné věci, které se člověku zažijí, až když to v místě zkusí. Teď zase začne podzim, brodění v bahně, jelikož existuje příjezdová cesta, takže od auta jdete ještě kus k zázemí přes bahno a kaluže, po práci pořád zadělaný boty, kůň častokrát Bůhví kde, jízdárna skoro nebude existovat a jelikož se nacházíme v meandru řeky, tak možnost hodinové vyjížďky je jen jedna trasa….je to pro mně na budku i tak, já jsem ráda, že jsem si tu tenkrát mohla postěžovat, ale i když to mám kousek od domu a jedná se o jinak nádherné místo, vše zmíněné mně fakt ubíjí. 

To je tak když si koně pipláte od hříběte a nepoděláte to….ta důvěra pak často nemá dno 🙂 

A u nás o víkendu ve stáji velké jednání 😀 ve výsledku nejsem nespokojená jen já, ale skoro všichni ustájení 😀 no jsem ráda, že to nakonec nebyla jen moje hysterie. Koně se mají dobře, ale vše začíná fungovat samospádem a služby jdou dolů…uvidíme, co dohodneme. Ale já už se tak nějak nastavila na změnu, jsem zvědavá, jak to dopadne, Zas je pravdou, že je dobré, že ustajovatel je takovému jednání otevřen a sám ho vyvolal.

Oba koně jsou mí, oba se tady narodili, sama jsem je obsedala. Je to pak také trošku jiný vztah.

Souzním. Já teda mám kobylu od jejích čtyřech a sama jsem si ji obsedala a věděla jsem, že mně nenechá ve štychu a snad ona věřila i mně. Ale zpátky fakt jít nešlo. S jiným koněm si to nedovedu představit, myslím, že by totálně vyšílel.

Jo, to je pro mně taky takový totální základ - a ještě se mi to naštěstí nikdy nestalo 😀 

Je to fakt, kůň není pes.

Jasně, to máme podobně, i když já jsem ráda, když kůň na zavolání přijde 😀

Nicméně nedávno diskuze na FB: paní měla 10 let kobylu v jednom ustájení, kobyla za ní chodila jako pes, jezdila na ní na volno bez ničeho, prostě idylka…a pak musela změnit ustájení a kůň jako vyměněný, začal se chovat jako kůň, odmítal jí a chtěl jen za koňma…a za paní přišla pochopitelně depka a co prý s tím.

V tu chvíli jsem si říkala, jakou mám výhodu, když můj kůň není jako pes. Koně má nade mnou a mně vyhledává jenom první týdny při změně ustájení, jelikož jsem ten jediný stabilní bod v jeho životě a když si zvykne, jsem hodně na druhé koleji. Ale pracovat se s ním dá vždycky a jakékoli okolnosti.

To je na tom to nejhorší, že já myslela, že onu kritickou trasu znám, mám to naše okolí, celkem prochozený. Ale byl to past, spletla jsem si dvě stezky. Fuj, to byl hnus 😀 

kometa:

každopádně to byl zážitek silný a určitě jsem ráda, že jsem to spáchala.

Já měla něco podobného před léty, kdy jsem se s koněm odpojila, protože domů už to bylo jinudy. Předtím se šlo týden s ostatními.

A ano, úžasný zážitek (pravda, jenom na jedno odpoledne a žádné nebezpečí), kdy jsme byli závislí jeden na druhém. Ten vztah se posunul úplně jinam.

S tím vztahem na tom něco bude, tedy jsme zvědavá, jak se to vyvine, každopádně když jsme málem sjely z toho svahu - kobyla na karpech, já rychle slejzala a samozřejmě jsem jí spadla pod nohy - prostě čekala v týhle dementní pozici, dokud se nevyhrabu já a nevyřeším to a pak teprve řešila sebe. Neskutečný. Má fakt náhon na všechny 4 a srdce na pravým místě. Pak když jsem jí zaparkovala, šla se pást, ale když jsem se pakovala, ještě jsem jí zavolala - uvedla hlavu a sledovala mně, dokud jsem nezmizela. No a na místě, kde jsme spaly, tak se cítila samozřejmě osamocená, i když viděla na jiný koně, ale jakmile jsem ráno vylezla ze stanu a zavolala jsem jí, tak už stepovala u pásky.

Jako nejsem úplně typ, co by chtěl závislého koně na mojí osobě, ale bylo by fajn, kdyby se to naše přátelství prohloubilo. Ona bude mít koně vždycky nad lidmi, vždycky, ale bude fajn, když bude vědět, komu patří  a nebude zdrhat, když mě uvidí 😀 jako v ustájení je nás pět majitelů a ona je jediná, s kým si tohle trajdání majitel (jakože já), může dovolit sám, ona sice projeví názor, ale nakonec důvěřuje a následuje a neplaší se. 

Ahoj, tak hlásím, že jsme zpět, obě v pořádku, ale musím uznat, že takové vandrování není vůbec hahaha.

Kobyla chodí třikrát týdně cca na hodinu plus toho fakt hodně nachodí ve výběhu. Zvolila jsem tedy light verzi - první den jsme ušly 27 km za 8 hodin s nějakou tou pauzou, druhý den cca 19 km za 7 hodin též s pauzami. Kobylu to místy bavilo, spokojeně frkala a žvýkala si, místy ji popadnul stesk ke koním. V místě přespání nejdřív depka, pak se jí nechtělo ráno odejít, dávalo najevo, že by zůstala, kočkopes 😀 Kritické okamžiky nastaly - v prvním dni vteřina nepozornosti a sedla si mi do dlouhého vodítka takovým stylem, že si popálila spěnku, ale je to naštěstí jen povrchové….druhý den nás jedna ze stezek nahnala do tak hnusného terénu, že jsem se modlila, aby mi někde kůň nespadnul ze srázu. Zpátky to nešlo, bylo by to ještě víc nebezpečné…lépe se chodí do kopce než z kopce. To mi bušilo srdce ještě 2 hodiny po tom a bylo mi úplně hrozně při představě, že bych o ní mohla přijít.

Ještě pořád emočně lavíruji, jestli bych jela znova 🙂 bylo to velmi náročné, fyzicky a chvílemi i psychicky, obzvlášť když je člověk sám, nejsem si úplně jistá, jak moc z toho byl nadšený kůň, každopádně to byl zážitek silný a určitě jsem ráda, že jsem to spáchala. 

A co spotřeba, snížila se? Tím se taky ohánějí, že je to úspora.

Taky si pamatuju, že ještě tak 10 nebo 15 let zpátky a více byla nějaká hobby drezura všude (k té já mám blíž). Teď nikde nic, absolutně. Divný. Při tom kobyl je všude víc a víc.

Tohle se změní. Z ORP Vás vyzvou, ať doložíte potvrzení o revizi kotle, nikdo k nikomu domů jezdit nebude, to je zbytečně drahý, ta revize stačí a je tam všechno.

Informovala jsem se z první ruky.

To byste musela zažít, starej kotel je starej kotel a než se všechno správně vyhřeje nebo tlak vzduchu není ideální ….😀 

Tak mě to třeba vadí, že pouštíme humus do vzduchu, ale teď s tím nic neudělám.

Zbytek  je zatím dobrovolný, ale do budoucna budou bohužel ti, co nebudou zateplovat atp. velmi znevýhodňování. A to dobře není.

Vidíte, my jsme třeba budoucí mladá rodina a ty dotace jsou pro nás úplně k ničemu 😀 loni jsme koupili starej barák, kde se podělal starej kotel. V závalu oprav toho nejdůležitějšího, abychom mohli bydlet, jsme koupili kotel funkční starej - na nějakej novej nebyla kapacita ani čas a ani peníze, jelikož pro naši kategorii se ty peníze vyplácí ex post, stalo se to v lednu a alternativní zdroj tepla skoro nebyl 😀 čili nás výhodné podmínky kotlíkových dotací míjejí. Všechny ostatní dotace taky, výše dotace je max 50 %, jasně, lepší něco než nic, ale my na tyhle vifikundace fakt nemáme a ještě dlouho mít nebudeme. A zadlužovat se kvůli tomu taky nehodláme, stačí hypo na stavbu.  Čím vyšší hypo, tím větší nevolnictví v systému.

Prostě tyhle dotace jsou jenom pro ty, kdo mají hotové peníze. Nežehrám, jen konstatuji. Radši budu žít pár let skromněji na polostavbě bez zbytečných povinností vůči systému, než zadlužená až po zadek a s nesmyslnými povinnostmi vůči státu.