Tak ono tohle je celkem prospěšné i u lidí 🙂
Já se ptala jen z toho důvodu, abych někde psovi nepřitížila, too, že nebude 24 hodin žrát, vcelku přežiju….i když ten vyčítavý pohled drásá, ne že ne 😀
To asi záleží.
Já pracovala z přesvědčení pro stát pár let a byl to úděs. Úplně přesně to, co popisuje Fíkovnice, ty pocity znám a jediné, co mě tam drželo, byl ten můj “přidělený úsek” (konkrétně území v rámci OŽP), o který jsem pečovala. Byla jsem srdcař. Jenže tohle poslední zmíněné nestačilo, abych mi tam nehráblo. Ono když v práci dojdete k závěru a i naprosto nesobecky máte pocit, že jste jediní, kdo tam není hajzl nebo úplně blbej, tak je něco špatně…a je nejvyšší čas v rámci zachování vlastního zdraví zvednout kotvu, i když je to někdy opravdu těžké. On když to pak člověk udělá, tak zjistí, že to na daném místě zvládnou i bez něj a že se člověk také může beztrestně realizovat i jinde….a že jsou místa, kde za vás budou na rozdíl od původního zaměstnavatele, pokud jste tam pracovali poctivě a dobře, rádi.
No závěr je takový, že jsem po podobném psychu, co zažívá teď fíkovnice, odešla do středně velké české firmy a světe div se, práce je kotel, ale jednání naprosto na úrovni. Ono to dělá i to, že mám obecně v životě štěstí na lidi, ale to toxický prostředí prostě zmizelo. Samozřejmě, že je to kus od kusu, místo od místa a šéf od šéfa, ale někdy je prostě důležité provést ten ostrý rychlý řez. Nicméně co mám okolo sebe vrstevníky (jsem mileniál), tak jsou obecně více spoko v soukromé sféře než v práci pro stát, právě protože strašně moc byrokracie, kamaátšoft, nikdo nechce nic rozhodnout, strašně moc lidí se veze na úkor jiných….blablabla.
Žádná práce nestojí za zničení psychického - a velmi často následně i fyzického - zdraví. Psychosomatika je sviňa.
Máme to za sebou.
Nutno podotknout, že se jednalo o povrchový zákrok a neotvírala se dutina břišní.
Nařízeno jsme měli krmit až ráno, bublina se ale pořádně probrala až večer a takhle hladovou jsem ji fakt ještě za těch 10 let neviděla, sežrala by nás pohledem, a to není pažravá.
Tak dostala pár piškotů a kuře až ráno.
Naštěstí to zatím vypadá dobře.
Ahoj, vždycky jsme měli psi operované ráno, ale dnes nás zákrok v šest večer. Pes má být nalačno. Normálně fungujeme tak, že pes má vařené maso ráno a večer a může se dojíst granulemi (není pažravý). Kdy naposledy nakrmit? Stačí 12 hodin dopředu nakrmit naposled a přes noc před zákrokem sebrat granule a pak zajistit pořádné vyprázdnění velkou procházkou? …díky za rady a zkušenosti!
Politika jako taková, je celkem stoka 😀
Ale na ifauně a i zde v začátcích byla jakž takž diskuze.
Ale poslední měsíc dva se z tohoto vlákna stala žumpa, občas sem ještě nakouknu a nestačím se divit.
A tenhle příspěvek to jen potvrzuje, napsaný člověkem 0 na téma úplně mimo, evidentně se tím zadavatel/ka ukájí nebo co 😀
Tohle je taky mylsím celkem pozitivní zpráva 🙂
https://echo24.cz/a/HfCTN/zpravy-domov-silvestr-oslavy-policie-zachranari-mene-zraneni-pozary-alkohhol
To víte. Tak to má většina lidí, položí otázku a pokud neštymuje jejich přesvědčení, tak se namíchne. My jsme tady všichni celkem odhalili jádro pudla - a velice slušně jsme podali, že pes je prostě nevychovaný a už jen tím vznikne zakladatelce půl problému, jelikož je pes prostě pro jiné (třeba syna) nevenčitelný (kdo by se přetahoval s takovým malamutem) - a už je zle 😀 pravda halt někdy bolí a do svědomí si dokáže sahnout málokdo.
O těch hnaných zvířatech ani nemluvě.
Toto bych podepsala 🙂
Jenže tohle nemusí fungovat na každého psa. Jak jsem psala výše - máme v rodině loveckého psa s výcvikem a s tímhle postupem byste u něj nepochodila. Je to energické zvíře s nutnou potřebou se hýbat - neustále (něco jako je třeba maliňák). Skončilo by to tak, že by Vám začal demolovat byt nebo by byl na procházkách dost nezvladatelný, protože prost ěpřemíra energie. Je to podobně jako s dětmi, máte hyperaktivy, které prostě neutaháte tím, že s nim budete něco šušnit doma, prostě potřebují vyběhnout, a pak máte děti, které jsou jako buchtičky, kam je posadíte, tam je najdete…no a pak pestré spektrum mezi.
Rozumím, takže syn se vlastně bojí psa venčit, jelikož je ten pes nevychovaný 😀 Aby tříletý pes neuměl na vodítku, to je teda fakt ostuda, no a o tom lítání po polích ani nemluvím 😀
No nic, tady ve výsledku asi nebudou problém jen Vaše dvanáctky 😀 vlastně jste si zavařila sama. Výchova zvířat se provádí mimo jiné i pro takovéhle situace, kdy my nemůžeme a musí nás zastoupit někdo jiný.
Já mám třeba velkého koně a ten je vycepovaný dost. Má tím jednodušší život. Když jsem za roky u koní viděla stájníky, jak hrubě se chovají k těm nevychovaným, jelikož prostě koní je moc, času málo a práce se musela udělat….a vlastně za to mohl především majitel.
U nás žije několik různých dravců hned ve stráni nad barákem - nedokážu v letu určit druh, jelikož to není vždy úplně jednoduché, ale podle tvaru těla je to prostě více druhů (3). A nikdy by mě nenapadlo, že by mi vlastně mohli sebrat psa 😀 (cca 7 kg).
Ale u nás na Křivoklátsku asi hladem netrpí, čili cíle budou mít předpokládám jinde 😀
Víte, já nevím, kolik Vám je let, ale většina rozumných lidí časem pochopí, že touto otázkou absolutně nemá smysl se zabývat. Je to jen ego.
Jak to cítí jiní - vždyť to Vás přece ničím neobohatí. Někdo je zdravě sebevědomí a řekne to o sobě po deseti letech, někdo je přehnaně sebevědomý a řekne to o sobě po třech letech a někdo přehnaně skromný a neřekne to o sobě nikdy.
Důležitý je člověk v tomto ohledu jen sám sobě, pokud má pocit, že nemá dost zkušeností ve věci, kterou u koní chce dělat, musí se sám na vlastní zodpovědnost rozvíjet a vyhledat člověka ve svých očích zkušenějšího. A to je celé, těm koním to dlužíme.
Já sem přidám nedávnou a krásnou Duši K o koních…
Ale tady se mluvilo o sesedání z koně, který dělá bordel nebo odmítá poslušnost z jakéhokoli důvodu.
Tam ten blbý návyk může vzniknout, já jen dala zkušenost, že to tak ne vždy musí být.
Je otázka, jak to bude snášet. Je možné, že přivykne novému režimu, je stále ještě mladá…ale můj otec má například ohaře s mysliveckým využitím, od mala zvyklý hodina procházka ráno a alespoň dvě odpoledne, kdy byla nějaká práce, a ten by ve třelech letech Vámi zmíněný režim nezvládnul…..a i z tý zahrady by utekl.
Člověk často míní, život mění, to tak prostě je. Syn je jak starý? Nemohl by fenu venčit on? Máte výhodu zahrady, tam by mimo nepřízeň počasí být nemohla? Chce to zvážit veškeré možnosti, které máte, pořád jste na tom lépe, než člověk s bytem.
V tom souhlasím s helouS , že i to slezení je pro koně odměna, ale bohužel za chování, které je nežádoucí….to si koník zapamatuje rychle, tak bych si dala pozor a slézala opravdu z klidného koně.
Dala jsem lajk, ale k tomuhle bych měla následující 🙂 není to tak vždy. Já jsem svoji kobylu trestala a někdy i tvrdě, přiznám se ☹️ za to, že nechtěla vlézt do potoka, i když na ruce problémy nedělala. Brala jsem to jako rozmařilost. Byla to velká chyba. Po nějaké době jsem zjistila, že prostě jako mladý kůň se necítí jistě na bahnitém podloží břehů potoka, a to kvůli rovnováze pod jezdcem. Vyřešila jsem to tak, že jsem začala slézat a provádět jí tím a mezi tím jsem do “tréninkového plánu” zařadili rozbahněné cesty a louky, kde si poradit musela, jelikož ostatní koně to přešli taky. Po nějaké době přestala řešit i ty potoky a začala to přelézat bez slézání.
Mrzí mě ten můj přístup doposud, ale už to prostě bylo, překonaly jsme to a člověk se vyvíjí. Dnes už jí nenutím do ničeho, kde si nejsem stoprocentně jistá podkladem a jejími fyzickými možnostmi.
Takže ono i záleží, chce to umět dobře odhadnout situaci.
V pohodě ;) užijte si Vánoce 🙂
Ahoj, jdu za zkušenými rádci 🙂
V lednu mi říznou do psa velikosti lišky. Potřebuji poradit obleček bez zatepletí, spíš něco jako plášťěnku, která by sloužila během venčení jako krytí rány v dolní čísti bříška u pipiny, a při tom byla volná a vznikl by prostor mezi ránou a látkou. Jde mi o to, aby rána dýchala, a zároveň nebyla zasviněná plískanicemi.
Díky za jakýkoli tip!
HelaS:Proč?
Co proč? Ta provazovka nebo ten trenér? 😀