Příspěvky uživatele

Prosím, kdo tu má zkušenost s faleškou u mladé fenky - jak podpořit zatažení mléčné lišty, příp. nějaké přírodní prostředky na popasování se s jejími “nenáladami”?

Pro J5: Jen chci poděkovat za cenné rady. Letos mé želvy poprvé přezimovaly…v bedýnce ve vlhkých hoblinách na půdě. Od začátku března se pomalu a postupně probouzely,  teď už jsou v běžné místnosti s částečným přihříváním a s chutí se krmí pampeliškou, hluchavkou a čínským zelím. Až se trochu ustálí to bláznivé počasí venku, poputují opět do zahradního výběhu. Snad jim tedy letošní zimování prospělo…

Hezký nový rok všem! Mám dotaz ohledně vaší zkušenosti se sedáky na dogtrek nebo caniscross - dají se využít i na běžné procházky? Ne každá procházka je zrovna túra, ale láká mě možnost volnějších rukou pro posunkování a odměňování při cvičení, možná i snazšího procházkování se dvěma silnějšími psy…fungovalo by to? Nebo je to vybavení vyloženě podporující tah psů, takže z hlediska běžné každodenní výchovy a výcviku “slušné” chůze na vodítku spíš kontraproduktivní?

Moc děkuju za rady, podporu a ujištění, že snad želvy cíleně neničím. V sobotu půjdou dovnitř, na půdu do trvalého zimoviště a hoblin, zkusím zvážit a nafotit ty faldíky.

Terven:

Jo, první číslo jsem si koupila, tuším, r.1977…velkou část časopisu vždycky zaujímaly výsledky z výstav, soutěží…jako dítěti se mi to líbilo, četla jsem ráda jména psů. Bohužel jsem ty časopisy rozstříhala, takže lepší dokumentaci už nemám. Odborný články, třeba veterinární, tam byly taky. Ale jak už jsem psala, kdyby se nám ten výtisk dostal do ruky, možnà bychom zjistili, že si to nostalgicky malujeme na růžovo. Tenkrát to samozřejmě bylo terno, protože ty informace nebylo možný najít jinde. 

Koukám, že jsme byly stejně “postižené”. Taky do nich dnes ráda nahlížím a hltám odborné články podložené konkrétní dlouholetou zkušeností. Ta odbornost mi v PPČ dnes už chybí, dnes podle mě trochu balancuje na hranici tendenčního mazlíčkářského časopisu… Ale články MVDr. Štourače o výživě a přírodní medicíně pořád stojí za to.

Tak zase já (děkuji za trpělivost). Dnes jsem se vzhledem k blížícím se nočním mrazům pustila do přesunu želv do zimoviště. Bohužel dostat je z mokrého jílovitého drnu, kam se mezitím zahrábly, se neobešlo bez trochy manipulace, takže na mě otráveně vykoukly z krunýřů. Dala jsem je zatím v zakryté bedýnce s listím na balkon, jestli ještě neusnou, ale zatím se k tomu nemají. Také ty tukové zásoby kolem zadních nohou nejsou nijak “naducané”, spíš splasklé… Jak teď nejlépe (pro ně) postupovat?

Taky nad tím často dumám… Možná to bude i tím - a to se teď často cituje i ve stravování pro lidi - že se nám všem teď dostává všechno v koncentrovanější a uměle zpracované podobě. Dřív to sice byla ta kolínka, rýže a spařené ovesné vločky a vývary s troškou masa, ale pořád to byly relativně přirozeně zpracované suroviny v kvalitě pro lidskou spotřebu. Taky se divoce nepřidávaly doplňky (pamatuju max. Roboran a Pangamin) a “nepamlskovalo” se tolik. Když k tomu přičteme životní podmínky (živ. prostředí, pohyb, gaučový odchov) a lepší veterinární diagnostiku, není divu, že ten konzumní způsob života dohání i naše mazlíky. Asi by nám prospěl návrat k větší skromnosti - všem.

Chci vás jenom povzbudit. Jsem přesně z té kategorie “amatérů” přenášejících ustřižený list ze společenské nádrže. Když už se nám pár skalár vytřel potřetí (předchozí dvě snůšky vždy po několika dnech zmizely, ale nevíme, kdo z osazenstva akvária je vyzobal), přenesli jsme list do menší nádrže s odstátou vodou a pokusili se o odchov. Důležité bylo udržovat teplotu a vzduchovat - zajistit proudění ve vodě. Odstraňovali jsme plesnivé jikry a poté i příp. uhynulý plůdek - nebylo toho naštěstí moc. Podařilo se nám odchovat cca 200ks skalárek a byla to velká radost a zábava i pro děti - sledovat, jak se malé rybičky vyvíjejí až do toho typického skalářího vzhledu.

Moc děkuji za přehledný popis. Situace se mi trochu komplikuje tím, že v sobotu na týden odjíždím, tj. buď budu muset obě přesunout dovnitř už v pátek nebo risknout ještě další týden venku - ty rozcházející se předpovědi mi moc nepomáhají.

Zimovat se chystám v plastové krabici s pilinami, která bude buď v garáži nebo na půdě, jiné vhodné zimoviště bez topení bohužel nemám, lednice mi neprojde (ani se nevejdou).

Vracím se ještě ke svému příspěvku s žádostí o radu s přípravou na zimování. (Ano, asi budu z té kategorie “outlocitných žen”🙂). Želvy stále ve venkovním výběhu na zahradě, jedna už zahrabaná spí, ale druhá stále po odpolednách trajdá na podzimním sluníčku. Teď hlásí předpovědi nástup nočních/ranních mrazíků - Střední Čechy. Co s nimi? Asi je budu muset rozdělit, když se ta druhá k hibernaci nemá?

Jasně, děkuji. Už na něj taky koukám…

Moc děkuji za ochotu poradit. Želvy jsou od konce dubna umístěné na zahradě - ve výběhu. Mají v něm pouze malý přístřešek, kam chodí spát nebo schovat se před deštěm. Přistřešek není nijak zateplený. V tuto dobu je jedna želva už trvale v přístřešku, vyhrábla si malou jamku pod travním drnem, druhá želva ješte vylézá na odpolední sluníčko, ale nežere…

Zimovala bych ráda, ale zřejmě se mi nedaří. I když nechám želvy na zahradě “do usnutí” (a podle teploty samozřejmě), při přesunutí do sklepa se mi vždycky probudily a znovu neusnuly po dobu 14 dnů. Déle už jsem je tam nenechávala, protože než zimovat špatně, myslím, že je lepší nezimovat vůbec. Pokud máte nějaké doporučení, ráda si nechám poradit.

Ad podestýlka - děkuji za upřesnění. Šlo mi o právě o zdroj, zda ta kůra pro zahradní účely je potenciálně vhodná taky nebo třeba něčím napuštěná apod. Pokud jsou lepší smrkové hobliny, lze třeba https://eshop.probiobed.com/probiobed-classic-250-l ?

Můžu se zeptat na zdroj piniové kůry? Kterou přesně používáte? Nepožírají ji želvy? Hledám vhodný substrát do želvího stolu - používaného jen v zimním období, kde stěhuji želvy (zelenavé) ze zahrady. Lignocelové terarijní substráty ze zooshopů se moc neosvědčily, jsou prašné, dělají svinčík, obalují želvy i jejich potravu…

U nás vede taky Ikea, ale panda🙂. Psi ji milují a, i když jiné hračky vezmou za své dost rychle, tuhle si “hýčkají”… a odpadá i ten případný úlek, když ji nechají zmoknout na zahradě..

Jak na tohle “lidské plašení” reagují vaši psi? Mám to v hlavě úplně stejně, šeroslepost a fantazie pracující v můj neprospěch na plné obrátky… Po delší době mám teď mlaďocha na zimu, nejdelší procházka všedního dne až po 18h - říkám si, abych tu svou nervózu nepřenesla na něj a neudělala z něj během zimy poseroutku? 

Máte někdo zkušenosti s použitím CBD doplňků u psů? Např. ty CBD pamlsky nebo konopné pokrutiny jako příloha k BARFu? https://www.zelenazeme.cz/obchod/konopi-pro-zvirata

Používali jste je s nějakým konkrétním účelem nebo jen jako prospěšné doplňky?

Proč by to nemohlo vyjít?! Ta pozorování vycházejí z nějakých průměrů na celé vrhy, nikde není řečeno, že ta vaše může být třeba nejlepší z toho konkrétního vrhu. Ani první vrh toho spojení, královský rodokmen, super zdravotní testy od hlavy po paty a nejlepší štěně z bedny negarantuje víc než předpoklady, nemusí být celý život s ním zalitý sluncem…léta soužití se zvířaty mě naučila velké pokoře k přírodě a jejím zákonitostem.

Jestli vaše štěňátko roste a vyvíjí se podle vašich představ, radujte se z něj a užívejte si to. Všechno ostatní ukáže čas, tak jako u všech ostatních.. 🍀

Znalost místního prostředí a místních chovů rozhodně nechci bagatelizovat, nic člověk nemůže znát líp než domácí hřiště (ano, včetně těch postranních informací) a rozhodně nezpochybňuju, že i u nás by nemohla vzniknout kvalita (konkrétně u BX rozhodně). Já ráda jezdím i do zahraničí, světovky, Crufts, i jen k sousedům, vidět další zvířata na vlastní oči, mluvit s chovateli (dějou se věci a drbe se dost i tam😉), zajímá mě , jak se vyvíjí plemeno v zemi původu…možná jsem prostě jen cáklá…

Vždycky mě fascinovalo vyprávění zasloužilých chovatelů, když tu v 70. a 80. letech bylo “pět a půl psa”, krytí se domlouvalo korespondenčně nebo drahými mezistátními hovory z ústředen, import nebo zahraniční krytí se rovnalo dobrodružství s výjezdními doložkami, sháněním nedostatkových valut a i základní dopravou, nemluvě o nějakém optimálním časování, a přesto do toho spousta nadšenců šla, importovala se nová plemena. 

Teď máme spoustu informačních zdrojů, online databáze, všude spoustu výstav, fotek, videí, sociální sítě…do zahraničí téměř každý jezdí x-krát ročně, přesto když se rozhodne nakrýt svou fenu, vybere si tu nejjednodušší nejbližší nejprofláknutější cestu, někdy toho psa ani naživo neznají.. Je to škoda, no.

assil:

Jenže ta milující rodinka dostane kvalitního standardního psa i z opakovaného spojení a je jí jedno, že tu běhá ještě další vrh se stejnýma rodičema. To není argument.

BTW docela dost chovatelů s PP nemá žádné předpoklady, ani žádnou vizi, prostě uchovní fenu, vyberou psa, který se jim líbí, ideálně šampion a udělají 1 nebo 2 vrhy. O genetice nemají ani páru. 

S nějakou vizí chovají dlouholetí chovatelé, kteří se dostanou přes tuto prvotní fázi a prostě zjistí, že je to baví.

Prostě takhleta představa, že všichni chovatelé s PP mají zájem plemeno nějak vylepšovat, je podle mě mylná.

A opakované vrhy podle mě rozšiřují počty jedinců, ze kterých si pak ti chovatelé s vizí snáze vyberou. Z malého množství se vždycky hůř vybírá, jak to dopadá, když je malá chovatelská základna, protože prostě nejsou jedinci, se můžete podívat třeba u velkého špice.

Proto píšu “by měli” = ideální stav PP chovu. Samozřejmě vím, že realita zdaleka taková není. Ale pro mě je otázka, “co od toho spojení očekáváte” základní a pomáhá mi zorientovat se mezi PP chovatelskými stanicemi. Párkrát jsem ji i dostala a potěšila mě. I chovatel, který s rozmyslem udělá 1-2 vrhy za život a skončí, může plemeni do budoucna přispět víc než i dlouholetý chovatel s dvěma vrhy ročně a jehož rozhled začíná a končí mezi Aší a Uherským Hradištěm…

Taky bych řekla, že dobrý chovatel nemusí nutně plemeno vylepšovat, ale stačilo by bohatě, kdyby ho zdravě udržoval - co do zdraví, standardu, povahy…a naopak nepodléhal trendům “diktovaným” výstavními kruhy.

Opakované vrhy garantují kvantitu nikoli kvalitu. U našeho málopočetného plemene (BX) je to podle mě cesta do pekel. Navíc kvalita opakovaného spojení (druhého vrhu) často pokulhává za prvním (z vlastního pozorování, ale často to slyším i ze zkušenosti chovatelů jiných plemen)…takže při omezeném množství dobrých domovů k dispozici mi přijde krátkozraké zaplevelovat kvantitou jen proto, aby měl možná někdo s vizí možnost si jedno vybrat (z praxe u málopočetných chovatel s vizí se zajímá o opakovaná spojení nebo nejběžnější rodokmeny minimálně).

Situaci u velkého špice neznám, jestli jde o záležitost celosvětovou nebo českou? Pokud je jedinců v ČR málo, tak opakovaná spojení možná pomůžou pokrýt místní poptávku po rodinných psech, ale chovatelům moc nepomůžou.