Takze vstane ve 3:10-3:40 dle stavu smecky
Už to by mě zabilo a to jsem skřivánek. Kolik vám je? Omlouvám se za indiskrétní otázku. Nemusíte odpovídat.
Takze vstane ve 3:10-3:40 dle stavu smecky
Už to by mě zabilo a to jsem skřivánek. Kolik vám je? Omlouvám se za indiskrétní otázku. Nemusíte odpovídat.
Ale u mého kocoura fakt nebylo nic. Žádná změna, žádná rekonstrukce ani u mě, ani u sousedů. Stejný režim předtím i potom.
Obávám se, že to fungovat nebude. To bych byla už dávno milionář, možná i miliardář.🙂
To jsou věci mezi nebem a zemí.
Třeba můj kocour začal, už je to pár let zpátky, kadit mimo záchod. Nacházela jsem bobky všude různě po bytě. Bez důvodu. Nic se doma nezměnilo. A po pár týdnech to zase ustalo.
Tak kousek od nás je Temelín…🙂 Určitě víte, jak to bylo s Godzilou.
Dlábes nepotřebují, zdravotní benefit z toho není, už jsou dávno na rostlinné stravě. Ale je to prostě hezké a jak jsem psala, podle přírody.
Však když samice znovu zabřezne, tak předchozí mládě sama odstaví.
Odpovím, ač nejsem zadavatel.
Nemusí. Pokud člověk nepotřebuje/nechce mléko. Skoro každý den jezdím kolem výběhu se směskou masných plemen krav a pozoruji, jak i docela velká telata si od mámy cucnou. A je to (pro mě) moc hezký obrázek. Protože je to podle přírody.
Ne, ironii jsem v tom neviděla.
Jenom jsem myslela, že má reakce na vysvětlení stačí. Nerada píšu sáhodlouhé příspěvky, protože to se lidem nechce číst. Beru teda podle sebe (stejně tak nesnáším dlouhé schůze o ničem).
Ale k věci. Hříbata, telata, jehňata… pojídají výkaly svých soukmenovců, protože ty obsahují bakteriální mikroflóru z tlustého střeva (u přežvýkavců i z bachoru). Kterou budou velmi potřebovat při přechodu z mléka na rostlinnou potravu. Aby dokázali trávit celulózu (přežvýkavci i vyrobit bílkovinu). A zdravý jedinec si tu mikroflóru bez problému udrží. Takže nepotřebuje výkaly požírat. A své vlastní už vůbec ne.
Dodatek - kontakt s výkaly je potřeba i u novorozených mláďat. Včetně lidských. Protože Lactobacilly a Enterococci a spousta dalších jsou potřeba od začátku. Třeba kvůli imunitě a tvorbě některých vitamínů. Ale tam už záleží na druhu.
Zeptám se možná úplně hloupě. Máte jenom tu jednu užovku?
Jednoduše. Oddělit fyzicky od matky. Pokud vám to vadí.
Co mám rozvést?
Se mi to nějak nezdá.
Jediný nelétavý papoušek, o kterém vím, je kakapo soví z Nového Zélandu. Kde si to může dovolit stejně jako kivi, neb tam nejsou původní pozemní predátoři.
Nevím, jak dlouho by přežil nelétavý papoušek v amazonské džungli.
Neměla bych na to pracovat s těma lidma a hnusem, kterej zvířatům dělají.
Praktikující kolegyně si chodí do školy odpočinout. Od takových jedinců.
Rana se mi osobne libi
Mně ne. Vpravo vidím zasychající (a nefunkční) okraj, rána začína “hezky” granulovat.
Můj názor.
Ale no tak, tohle učíte? No nic.
Ne, neučím. Neb na ptáky jsem se už 15, 20 let nedostala. Protože ty děti jsou nějak jinačí než bývaly. Tak můžete být v klidu.😉
Nevím, proč ji rodiče nepřiletí alespoň nakrmit,
Myslím, že u jiřiček to nefunguje tak jako u vrabců nebo kosů apod. Krmí mláďata jenom na hnízdě. Buď záchranná stanice nebo utratit.
Nejspíš vnitřní zranění. Zlomený vaz je okamžitá smrt.
To co jste vložila totiž neni peří slepice.
Ne? Pokud vím, tak všichni ptáci mají stejné peří. S výjimkou tučňáků a běžců.
Specifikace v odborných kruzích je podsada.
Že by nás to na veterině učili blbě? Není zač.
Asi jako koňáci používají termín obvod holeně, byť je to metakarpus.
Ale ta slepice za to nemůže.🙂
Prachové peří. Tímto peřím nazývá tzn. vnitřní peří, tedy to, které není na první pohled viditelné, je schované pod peřím krycím. Slouží hlavně jako výborný izolant před zimou a horkem a dokáže do své struktury zachytat molekuly vzduchu, tzv. že se umí nafouknout a tvoří jakýsi vzduchový polštář. Prachovým peří jsou obdařeny jen některé druhy zvířat a slepice mezi ně právě patří.
Tak nevím. Pár slepic jsem už odpitvala a všechny měly peří krycí, obrysové i prachové. A žádná neměla podsadu.