Anka:Dobrý den, je příliš drahý nebo proč? Já to mám ve výhledu několik let, zatím jen sbírám informace, třeba se rozšíří do té doby.
Viz výše. Je vzácné a tudíž drahé. Ono i ceny obyč ČT se šplhají na stovky tisíc.
Navíc je to plemeno ne moc vysoké a poměrně subtilní. Čili pro mnoho Evropanů (vysokých a robustních) to zrovna nebude.
Buggyra:A jestli bude mít na zahradu přístup i bez vašeho bdělého dohledu, když už ji zmiňujete, musíte vzít v potaz, že buď mu vyhradíte místo, kde na ní může svobodně hospodařit (tedy že to místo oplotíte) a nebo vám ji zhospodaří celou 🙂
(výkopové práce, orba, zastřihování květeny a korekční řez dřevin, vysazování z truhlíků, avantgardní výstavka domácích předmětů v zahradních expozicích…)
Taky to štěně může někdo ukrást. Nebo mu hodit něco závadného.
Proč si lidi pořád myslí, že samotný pes na zahradě je ten nejšťastnější pes?
Venďa:Dobrý den, toto téma řadím mezi koně. S koňmi nějaké zkušenosti mám, ale co mám děti už s nimi nejsem tak v kontaktu, žádné stáje, ježdění atd. Ale teď se mi nabízí možnost koupit oslici na které by mohli jezdit děti, zvyklá na děti. Je pětiletá. Unese i 60 kg člověka? Nevím zda tu má někdo zkušenost s osly?
Viz JanaJana….
Mít jednoho osla je totéž jako mít jednoho koně. Neboli špatně od začátku.
Anet10:Zeptám se, jak by jste řešili nevypadlý mlěčný zub? Naše fenka už přezubila a zůstal jí jeden mléčný špičák. Takže má první nový a za ním starý mléčný. Ještě počkat, nebo jít na veterinu dát vytrhnout? Je jí 8 měsíců
Veterina.
Xerxova:jasně že můžou růst všude - jen prostě jsou houby mršky a rostou dost často lokálně… A tady zatím nic moc - spíš nic než moc. Jsme v lese skoro každý den a většinou to byl jeden hříbek kovář, jindy pár pěkných růžovek či hrst lišek - ale od počátku sezóny nikdy vlastě nerostly houby v množství alespoň malém. Spíš kusovka. Dneska to vypadá nadějně - navíc ani jeden červ, zato hodně nacucané vodou. Však u nás leje a leje aa leje už třetí den více méně nonstop
U nás právě taky. Tak doufám.
Kalimero:Tak to rád slyším, těm perličkám jsem věřil že by neměl být problém, ale opravdu křepelčí vejce neorzmačkají pařáty? A jak vypadá potom vodění křepelčat musí se odebrat pod žárovku nebo je dokonce náhradní matka i vodí a zahřívá ? 😲
Kdysi to někdo psal na IF, možná i přímo ančovička. Jak zdrobnělá slepička vyseděla křepelky. Že teda po vylíhnutí chvilku koukala, protože to vypadalo, že se kolem ní rojí čmeláci. Ale odvodila a vychovala poctivě.
Buggyra:Předevčírem. Poník mezi páskami.
(máme výběh, který sousedí s výběhem cizích koní, takhle v létě. Výběh je normálně oplocený pletivem, sousedi mají svoje koně taky ještě ze svojí strany za el. páskou, ale my máme z našeho výběhu směrem dovnitř ještě pětimetrový pruh “uříznutý” dvojitou ohrádkou (takové nárazové “pásmo nikoho” - známe své pappenheimské…) - směrem k cizákům je kozí elektrická síť bez proudu, ale mechanicky špatně průchozí (je připevněná k lepším tyčkám, než jsou ty integrované) - směrem k našim je dvojité elektrické lanko pod proudem)
Takže mezi kozí sítí a lanky stál poník. A byl nešťastný. Všichni mu utekli, protože jsem dávala papání, místovala, dávala čerstvoučké seníčko do domečku, aby na ně hodným nezdrhacím konýškům nepršelo. A jeho jsem tam nechala úplně do konce svého počínání. Mezitím pracoval pilně na tom, aby mezi ohrádkami nic nerostlo, ale to prosím nikoli okusem, ale zběsilým nakrknutým cvalem sem tam (tak se mi to líbí, aspoň ho to zase nebude chvíli lákat strkat tam rypák).
No a pak jsem pro něj došla, zmetka jednoho, moudře jsem si vzala izolovanou tyčku na zvednutí ohrady, aby mohl projít. Jsem si myslela. No ale pro něj - ta hrůza! Přece nemůže podběhnout pod těmi lanky, když jsou zvednutá do metru a půl a on měří metr deset! Neproniknutelná zábrana, pod ohradami se přece nechodí (on se vlastně mezi těmi ohradami zhmotnil, kdybyste nevěděli), čiré zděšení, voko jako talíř, nozdra jako kolo od traktoru 😀 Ve chvíli, kdy jsem prohlásila, že já mám na tyhle srandy celý den, ať nespěchá, a vše si důkladně rozmyslí, prosáknul poník hbitě zpátky do výběhu, jako by tam žádné zvednuté lanko nebylo a s kvíkáním a vzteklým vyhazováním zapadnul do domečku 😂
To naši poníci byli i v novinách, heč! Jak je vede městská policie. Protože vysublimovali z ohrady zabezpečené normálním pletivem.
Xerxova:ale Buggyra myslím bydlí od nás jen kousíček - druhá strana hor (a ony jsou Jizerky malé)
Ale u nás můžou růst taky, ne? Přece nebudou mít privilegium jenom Jizerky.🙂
Lenka:Máme 6 slepic, každou jinou a nešikanují se.
Třeba proto, že je každá jiná. Kdyby byla jedna bílá mezi pěti černými, kdo ví…
My měli rasismus naruby u koní. Dva bílí se drželi pospolu a ostatní hnědí nebo zrzaví je občas prohnali.
Anonymní:Zdravím,
je příčina čistých vajec u holubů spíše v samici nebo samci? Jaktože nejdou rozlišit od sebe samci a samice? Vždyť by měli mít nějaké pohlavní vybavení nebo ne ?
Viz výše. Příčina 50 na 50. Jako u lidí.
Že nejdou rozlišit samci od samic, reklamujte u matky přírody. Co mají říkat třeba chovatelé papoušků, kteří potřebují testy DNA?
Ktrn:Dobrý den,
máte někdo zkušenost s dysplázii u Vaší číči? My máme doma ročního kocoura, kterému se nechce moc skákat. Vyskočí jen na židli/gauč/postel, ale třeba na okno už ne. Na internetu jsem narazila na toto onemocnění, které právě může mít už takto mladá kočka. Jako jeden příznaků je hopkání (pohyb oběma zadníma nohama současně) a právě celou dobu, co ho máme, se smějeme, že běhá jak králík, takže jsem se vyděsila, že právě může mít tuto dysplázii.
Co by mě nejvíce teď zajímalo, je to, jaké symptomy se u Vaší číči, které byla tato nemoc diagnostikována, objevily?
U koček mnohem vzácnější než u psů. Pokud máte pochybnosti, navrhuji veterináře s RTG.
Anonymní:Tak to musím moje dvě na zahradě líp zabezpečit. Sice jsou zavřeny ale slídivá kuna…nevím nevím. A opravdu uloví kuna i potkana?
Viz výše. Ano, je to moc šikovný predátor.
efe:Být tebou, tak se vrátím nohama na zem 😉
A tak jsou ty prázdniny..
Buggyra:A to já zase koně biju (jo, řeknu to takhle na rovinu, žůžové holšišky prominou). Chňapne po mně - zařvu a dostane facku, až poskočí. Kousne mě? No to ani nebudu komentovat, radši, aby mě ještě někdo nepopotahoval. Pravda je, že na kousnutí zpravidla nedojde, protože stačí moje reakce na “blbej ksicht”. Většina koní si dvakrát rozmyslí, jestli vůbec chňapne, a na nějaké kousnutí nemají ani pomyšlení (resp. u nás se vedou koně tak, že je to nesmí “ani napadnout”).
Ale jsou i jiné možnosti, bez bití (na to nemám trpělivost a koně to pomaleji chápou, ale k výsledku se dostanete), a to je například práce za trest. Tj. chňapne, a člověk ho nechá couvat (klidně po boxe dokolečka), dokud neuzná, že trest byl dostatečný. Couvání je nejpraktikovanější trest, co jsem koukala, ale určitě se dá vymyslet i něco jiného, zpravidla náročný pohyb - třeba i ustupování na holeň. A někteří lidé také svého koně vychovávají nikoli tak zcela při běžném kontaktu, ale chodí si tyhle problémy řešit třeba do kruhovky nebo jiného cvičebního prostoru. Tam tu efektivitu v přesvědčování vidím ještě nižší, ale určitě to nakonec funguje.
Milá tazatelko, vám bych doporučila zkušeného koňáka jako dozor. Pokud si neporadíte s takovou drobností jako je chňapání a občasné štípnutí (protože ten kůň vás skutečně ještě nekousnul, to byste psala jinak), čekají vás brzy další nemilá překvapení. Měli jsme milionového houpacího koně ze sedla, ale ze země k němu směli jen poučení lidé, a když u nových majitelů k němu do ohrady vlezla nic netušící nezkušená, tak ji skalpoval…
Další souhlas.
Jsem si vzpomněla, jak kamarádku při běžném kydání nakopla kobyla. Dokud byla plná vzteku a adrenalinu, tak ji zbušila vším, co měla zrovna v ruce (nevím, jestli plastové vidle nebo lopatu), prostě pravidlo tří vteřin. Teprve pak se z boxu vybelhala a začala se ošetřovat.
Prostě kůň má pořád víc metráků než já. A nenechám se zmrzačit, že jo.
Jesie:Zrovna včera jsme při krokování diskutovali s naší koňskou vet,že lidi dávají koním lidské emoce. Lidi,co mají koně nakoukané ve stádě,ve výběhu,tak sami vidí,že koně se spolu mezi sebou nemažou. Někdo zlobí,otravuje,narušuje osobní prostor - dostane. Kopance a kousance nejsou nic jiného,než vysvětlení ,že tohle je moc,tohle je za hranou. A koně jsou s tím ok,dál pak spokojeně žerou,komunikují. Není to - praštila jsem koníčka a on bude nešťastný a smutný.
Vnucujeme jim často svoje vzorce chování a zapomínáme,že je to hospodářské zvíře.
Takže za mě je jedna dobře a spravedlivě mířená lepší,než tisíckrát oťukávat a prosit. Mě to funguje.
Naprostý souhlas.
bassrock:Můžu doporučit zajet si někam, kde huculy chovají, a objednat si tam vyjížďku nebo jízdárenskou lekci. Poznáte na vlastní zadek, hlavu a vůbec celé tělo, jestli je to kůň pro Vás.
Na Janově Hoře v Krkonoších nebo na farmě /Y na Cunkově u Tábora nabízejí vyjížďky výhradně na huculech. Janova Hora organizuje i vícedenní putování, můžete zkusit a pak uvidíte.
Mám 173cm a kobyla cca 138 v kohoutku, nemáme problém spolu projet kdeco, pokud jedeme s velkým koněm (jezdíme s plnokrevnou kobylou), tak na loukách jsme pozadu, o tom žádná, ale v terénu zase čekáme my na ně. Než přepočítá plnokrevné nožičky a najde cestu kopcem dolů, huculice dole požere nějaký ten trs, aby neměla zbytečné prostoje 😀
Tak tak. Já před léty absolvovala týdenní pobyt na huculech a od té doby mají můj hluboký obdiv
Xerxova:teď jsme přišli po hodině z lesa (zmokli jsme jen dvakrát, ale pozor - i dvakrát vykouklo slůňo). Potoky tečou naplno, voda stojí v každém příkopu, krásně to čvachtá pod nohama. Ale Buggyra zpozorní 😜 začaly růst praváci, klouzci, kozáci, křemenáčci - mladé je to, nacucané je to… ale už to začíná
Nejen Buggyra zpozorní.
Martin:Je to Frbul, 5 let. Byl vždycky pohodový člen rodiny, miluje lidi, děti, vychází dobře se psy. Neděláme jako cíleně žádnou aktivitu typu agility, ale jsme aktivní rodina, v pohybu, má hodně procházek venku, nastudovali jsme si kdysi i různé aktivity na netu na zaměstnání psího mozečku, tak děláme na zahradě prakticky každý druhý den i různé čmuchací a jiné hry, vždy byl spokojený bez náznaku nějakých problémů. V místě kde žijeme je bezproblémové s ním chodit bez vodítka, je nekonfliktní a dobrácký, nikdy neutekl a drží se u rodiny. Jako jednou za uherský rok se stane, že si s nějakým psem samcem nesedne, v takovém případě ty psy ignoruje, pokud ho stále otravují, většinou strne, má takový naprůžený výraz v obličeji, nehýbe se a pak se rozběhne, cvakne zubama ve vzduchu a vrazí do toho psa čumákem a jde si po svém. To se mohlo stát tak 3x, 4x za jeho život, nikdy se nepral s žádným psem. Asi ¾ roku nazpátek jsem byl na zahradě v podvečer jsem něco dělal, pes byl se mnou, jsem si šel pro nějaký nástroj a vidím ho, jak stojí asi 2 metry ode mne, strnulý, napružený mně pozoruje, rozběhl se, cvakl zubama ve vzduchu a narazil mně do noh. Nějak jsem v tu chvíli mu jenom překvapeně řekl, co děláš, on zase strnul, díval se na mně divně, tak jsem to přerušil povelem a jde se domů, normálně cválal s vrtícím se ocáskem spokojený ke dveřím, utřel jsem mu packy, choval se už úplně normálně , tak jsem to nějak vlastně vytěsnil velmi rychle celé z hlavy. No a včera to samé udělal směrem k čtyřleté dceři. Vůbec si ho v tu chvíli ani nevšímala, dcera je jinak velmi hodná, nikdy mu ani náznakem neubližovala, vždy ji miloval a hlídal.
Viz bodlinka. Přesně to mi při čtení naskočillo Neurologický problém. Začala bych veterinářem a příslušným vyšetřením.
efe:Tyjo a ona takto označená jezdecká stezka někde fakt existuje??
To by mě taky zajímalo. Já znám jenom ta barevná kolečka v bílém čtverci.
efe:Jezdec na koni je účastník silničního provozu se všemi povinnostmi k tomu se vztahujícími. Nevím, co je jezdecká stezka v kontextu s městem, znám pouze hipostezky vedoucí přírodou.
Ono některé koňostezky vedou i přes náměstí. Vlastní zkušenost.