Buggyra: Předevčírem. Poník mezi páskami.
(máme výběh, který sousedí s výběhem cizích koní, takhle v létě. Výběh je normálně oplocený pletivem, sousedi mají svoje koně taky ještě ze svojí strany za el. páskou, ale my máme z našeho výběhu směrem dovnitř ještě pětimetrový pruh “uříznutý” dvojitou ohrádkou (takové nárazové “pásmo nikoho” - známe své pappenheimské…) - směrem k cizákům je kozí elektrická síť bez proudu, ale mechanicky špatně průchozí (je připevněná k lepším tyčkám, než jsou ty integrované) - směrem k našim je dvojité elektrické lanko pod proudem)
Takže mezi kozí sítí a lanky stál poník. A byl nešťastný. Všichni mu utekli, protože jsem dávala papání, místovala, dávala čerstvoučké seníčko do domečku, aby na ně hodným nezdrhacím konýškům nepršelo. A jeho jsem tam nechala úplně do konce svého počínání. Mezitím pracoval pilně na tom, aby mezi ohrádkami nic nerostlo, ale to prosím nikoli okusem, ale zběsilým nakrknutým cvalem sem tam (tak se mi to líbí, aspoň ho to zase nebude chvíli lákat strkat tam rypák).
No a pak jsem pro něj došla, zmetka jednoho, moudře jsem si vzala izolovanou tyčku na zvednutí ohrady, aby mohl projít. Jsem si myslela. No ale pro něj - ta hrůza! Přece nemůže podběhnout pod těmi lanky, když jsou zvednutá do metru a půl a on měří metr deset! Neproniknutelná zábrana, pod ohradami se přece nechodí (on se vlastně mezi těmi ohradami zhmotnil, kdybyste nevěděli), čiré zděšení, voko jako talíř, nozdra jako kolo od traktoru 😀 Ve chvíli, kdy jsem prohlásila, že já mám na tyhle srandy celý den, ať nespěchá, a vše si důkladně rozmyslí, prosáknul poník hbitě zpátky do výběhu, jako by tam žádné zvednuté lanko nebylo a s kvíkáním a vzteklým vyhazováním zapadnul do domečku 😂
To naši poníci byli i v novinách, heč! Jak je vede městská policie. Protože vysublimovali z ohrady zabezpečené normálním pletivem.
