Nepřihlášená Varaxi: No… Jako… Ta tvrzení si vzájemně odporují.
Buďto byla příčina ta změna pohlaví, nebo nebyla.
Pokud to byla příčina, nebýt toho, průser (vražda) by se nestal.
Pokud to byla poslední kapka, tak by za pár dní/měsíců/let se stalo něco jiného, co by byla poslední kapka, a vražda by se stala. V tom případě je příčina jinde. Statisticky pokud motivem není zištnost, je příčinou většinou psychopatie pachatele. Vraždu může spustit nějaký stresor, to jo, ale prakticky je otázkou času, než se ten stresor objeví. A změna pohlaví to může být úplně stejně jako nějaká běžná psychicky náročná činnost - rozchod, rozvod, stěhování, příchod dítěte, úmrtí v rodině, změna práce…
Jsou tisíce lidí, kteří prodělali či prodělávají změnu pohlaví, a nevraždí. Odmítám proces změny pohlaví přijmout jako polehčující okolnost u trestného činu. Změna pohlaví či bytí trans osobou není sebeobrana.
Že si neměla předělávat pohlaví, na to mám názor celkem jasný. Biologie dle mého přečůrat nejde ani hormony, ani operací. Však co je na tom, že je někdo gender jedno a biologicky druhé? Nechápu ani ten pojem léčba - jako kdyby s trans lidmi bylo něco špatně, co je třeba léčit. Je to normální člověk, akorát je neuroatypický v tom, že mozek říká, že je jedno pohlaví, kdežto biologické ukazatele říkají druhé. Homosexuály také nikdo neléčí, ani leváci se nepřeučují, nebo jiné neuroatypičnosti. Autistům nikdo nehrabe do mozku, aby odpovídal průměru. Naopak, všichni tito lidé, pokud je to třeba, se učí, jak svou atypičnost přijmout a případně jak ji využít ve svůj prospěch.
Ale nejsem trans, problém asi nedokážu plně pochopit, tak jim do toho nekecám. Plně uznávám, že je třeba se jim trochu přizpůsobit, ale odcaď pocaď. Dovolit trans holce nosit sukýnku do školy, i když je to biologický muž, je něco jiného, než jí tolerovat vraždu.
Už jsem někde psala.
Osobně jsem se setkala se dvěma trans.
První byl muž přeoperovaný na ženu, poměrně pozdě, asi ve čtyřiceti. Bylo to na ní fyzicky samozřejmě vidět - prostě výšku, mohutné ruce ani rysy v obličeji předělat nešlo. Ale jinak to byla moc hodná a příjemná paní. Očividně spokojená ve svém novém těle.
Druhá byla dívka, která se ve druhém ročníku SŠ začala cítit mužem. Podstoupila hormonální léčbu a operaci - už tenkrát jsem se divila, že to šlo tak rychle (jako, že jí to doktoři nerozmlouvali nebo tak. Ale třeba ano, to pochopitelně nevím). Přece jenom v dospívání je člověk zmatený a tahle změna je dost radikální.
Po pár letech jsme se od bývalých spolužáků dozvěděli, že toho lituje.