neboli ti psi mají svůj krmný režim + granule k tomu
taky tak mám a měla jsem psa, ale je krmen pravidelně Xx denně, granule na dozob, pokud má potřebu. A vím, že to jako “dozob” opravdu funguje. Není to tady máš kýbl granulí a starej se sám. Ono jít se psem, který si právě nacpal pupek (a člověk o tom vůbec nemusí vědět), na procházku/výcvik, nebude zcela OK…..Nemluvě o psech, kteří prostě pojedou (žerou), dokud je co.
“Zavolat na psa a utíkat opačným směrem. Doufat (nebo vědět), že se pes připojí.”
jsme si vykračovali s Aribem po louce a za námi se pustil nasertivní napružený AUO, majitelka vylezla na louku kus za ním řvala naň, šla za ním tak na ni hulákám běžte pryč, takhle ho na nás tlačíte, až se na vás ohlédne tak pryč přímo utíkejte a vesele ho volejte…..naštěstí poslechla a jistěže se milé psisko, když zjistilo, že v zádech nemá nikoho, rozeběhlo za ní
pamlskovníky mám dva, oba z pogumované textilie (či jak to napsat) s vnitřní textilní kapsou a ty se tedy nepromastí (aktuálně nosím vařená srdíčka a kuřecí tláču), až začnem topit, nasuším plíce a ty jsou suché, takže normálně do kapsy psí vesty (zcela základní kus oblečení)
“jasně by jim to vysvětlil a klikrem by to nebylo”
Já to svému agresorovi vysvětlila, a bylo to KLIKREM! 😉
“Pusťte je spolu v cizím prostředí ( bezpečné, oplocené, aby nezdrhli ), nejlépe s cizí zkušenou osobou, bez té nejcitlivější osoby z vás, bez vodítek - vodítko vždycky budí agresi, možná s couračkou. Možná měkký náhubek.”
nepouštějte je na volno nikde, ale hezky na špacírek, na vodítku, vedle sebe ale ne u sebe, vzdálenost se řídí reakcemi psů, klidně ať si očuchají prdelky, když to bude v klidu cvičeníčko spolu - vedle sebe - jedna, druhá, odměny odměny odměny i jen předsednout a Mařenka piškot, Baruška piškot, Mařenka piškot……. třeba i krmit z ruky prostě veselé společné aktivity vše tak, aby nedošlo ke konfliktu, ale ani aby nedošly do (velkého) stresu klikr je neskutečný pomocník v tomto případě
nebo nechat labradorku u rodičů, to by to taky řešilo
“Cez “plot” si na seba nezvyknú - skôr to môže všetko ešte zhoršiť. Spolu ich nechávajte iba vo vašej prítomnosti a korigujte . Bez vás ich oddeľujte teda radšej úplne.”
oddělování “úplně” často přináší nemožnost už dát psy dohromady vůbec protože se naučí, že norma=já sám, ne já+pes Maruška nějaké přehrazení, kdy na sebe uvidí, je vhodnější (samozřejmě za předpokladu, že u něj na sebe nebudou nepříčetně řvát)
a jinak je to samozřejmě jen a jen o práci člověka člověk musí učit a naučit, zavést režim, pravidla, musí psy vést a ne se jen dívat, jak se rvou (pokud se tedy rvou a já věřím, že jo) člověk nesmí dopustit žádný konflikt o to to teď bude daleko horší, že už poznaly…..
kniha Trénink je rozhovor, F. Šusta - takový základ, pokud přečteš a opakovaně budeš číst a pochopíš, budeš vědět, co dělat…
“Tohle “zamrznutí”je velmi častý fenomén. Vídám u žen i u mužů. Bohužel takhle přiblble zůstanou stát i když jejich pes k nám přiběhne a třeba obtěžuje. Jen tak bezmocně něco hýkájí z velké dálky, prostě se bojí.”
možná, že v této množině budou i majitelé, kteří ví, že když se přiblíží, jejich pes může až zaútočit. Ono to i tak totiž funguje.