“Třeba jednoho dne také dostanete do ruky ničitele a útěkáře a zjistíte, že rada uzpůsobit prostor je často spíš hezká pohádka než skutečná možnost.”
ale to není standard, ale výjimka
a o tom to celé je
bude nějaká menšina psů, kdy je takové omezení nutné v zájmu jejich zdraví, bez ohledu na výchovnou snahu člověka (a je nutno konstatovat, že bude menšina majitelů takových psů, kteří jsou schopni se psem pracovat nějak relevantně)
a pak bude ta většina, které budou stačit nějaká normální opatření (jako nějak uklizený byt/část), nějaká výchova a nebo třeba taky nic. A ti jsou zavíráni do klecí, bo “se to tak dělá” ……
a "klecí" myslím uzavřenou věc, ne to otevřené, které může pes kdykoliv opustit
mi dobře hrabalo i z pokoje na kolejích, při tak brutálním omezení jaké představuje klec bych ji rozmlátila taky, v totálním hysterickém šílenství
“Ono to “ fuj” vlastně znamená, že je něco moje , ať už nějaká věc ( například koňská kobližka na cestě). nebo třeba prostor, kde chci mít klid bez rvaček. Není to povel, ale varování.”
ono to “fuj” bude znamenat to, co s tím člověk a/nebo pes spojí (si), přičemž se ne vždy shodnou, jako ten člověk a pes + jakým způsobem (potlačení versus posílení)
“Jináč nevím, čemu tady říkáte potlačování chování a proč proti tomu všichni brojíte? Potlačit nějaké chování můžu přece všemožným způsobem.., třeba pozitivním posilováním.”
potlačení = trest = chování se potlačuje v důsledku negativního zážitku zvířete, neboli zvíře má strach ono chování provádět
posilování = odměna = posilujeme aktuální chování, protože se zvířeti v souvislosti s tímto chováním děje něco, co chce
již z těchto definicí je zřejmé, že se jedná v podstatě o protichůdné procesy a že “potlačit pozitivním posilováním” je oxymoron
“jak na ty jeho výpady reagovat správně, aby to nebylo zbytečně moc (a blbě a ještě blbě načasované) a ani příliš málo.”
keriton, fór je ale v tom psa k nějakému výpadu nenechat dojít o tom je to vedení, o tom je ta práce a, domnívám se, v tom si nerozumíme
“A skončilo to nevyprovokovaným napadením staré slepé malé fenky s pokousáním”
k tomu musím - tam byl nejspíš problém nedostatečného mechanického jištění a ne pohledu “psa trestám” versus “psa léčím”
“Jinak úplně souhlasím s tím, že každý pes je originál, některý je tvrdý, některý měkký.., závislý nebo solitér, s každým člověkem musí zacházet jinak.”
PRINCIPY JSOU STEJNÉ, STEJNÉ a STEJNÉ furt a pro každého a nejen psa
a jedna dost podstatná věc - není totéž řešit agresivitu směrem k cizím psům a vůči druhému domácímu psu (záměrně nepíši smečce). Vůči cizím bude normálním a snazším cílem dosáhnout ignorace, venku je obr prostor, neutrální prostor….. Doma to je jiná.
I proto bych si opravdu dvakrát rozmyslela jít na to “potlačováním”, které jen potlačuje ale převrat v hlavě asi neudělá, zejména pokud spolu ty dvě fenky vycházely dobře.
“Naše hnědá, dvakrát napadená do zadku, vylítávala na jiné psí nerváky, které tedy “jen” děsila zalehnutím a zvednutými pysky. Takže jsem nebyla tak “tvrdá” a stále za tím viděla hlavně její strach a méně tu agresi. A skončilo to nevyprovokovaným napadením staré slepé malé fenky s pokousáním”
myslím, že si nerozumíme a já nerozumím vyjádření “nebyla tak tvrdá”….?
ten můj pohled je o rozdílu mezi trestám=potlačuji chování agresora a pomáhám psu chovat se tak, aby to bylo dobře=učím psa, co má dělat
a moje osobní zkušenost je naopak taková, že v okamžiku, kdy jsem si toto ujasnila a tím i způsob/metodiku řešení, bylo vyhráno
!!!Díky!!! Jsou 2 možnosti, buď jak byla po operaci hodně chlácholená tak teď chce veškerou pozornost jen pro sebe. Nebo už má ráda svůj klid a aktivnější mladší fenka ji leze na nervy. Je to pro mě nová situace před zákrokem problém nebyl takže se s tím učím žít a korigovat to jak radíte.
tak to bych viděla ještě třetí možnost a to, že se cítí nejistá a preventivně se brání potencionálnímu ohrožení ze strany mladší
a možná to i není jen potencionální, možná se na ni mladší NĚJAK koukla, zaujala NĚJAKÝ postoj, grimasu…..něco co člověk ani nemusí vidět a co starší signalizuje nebezpečí
jako vcelku bych souhlasila s tím, co je výše psáno. Jen velký pozor na toto: “Na agresorku pověsit couračku a v případě, že vyletí, okamžitě stáhnout k sobě, dát jí do povelu (stačí sedni) a houknout na ni ve smyslu, že takhle ne.”……agresorka nemusí být agresorka, může to být jen nejisté zvíře, a takové řešit “houkáním” asi nebude to pravé ořechové…
1. řeč byla, a celou dobu se k tomu vyjadřuji, o přídavcích ke granulím
2. “Já to četla, nebojte, ale prostě předpokládám, že člověk, který je schopný dát psovi vejce, je schopná dát mu třeba i kost a podobný věci s vápníkem.” evidentně to každý čteme jinak, pro mě by to byl opravdu hodně odvážný předpoklad (viz výše)
3. “Základem je vyvážená strava v čase a ne denní zkoumání poměrů minerálů” a to “ v čase” představuje jaký čas konkrétně?
Přepokládám, že ten pes nejí jen ta vajíčka, takže vápník dostane jinde a navíc vajíčka, bez skořápky, obsahují i vápník a spousta psů ráda sežere i skořápku.
Fakt tohle bych zrovna neřešila.
fakt je dobré číst celé téma, nechť je člověk v obraze……
“Jako mě by opravdicky zajímalo proč….jako snad i pochopim polici…kočka tam chce mít volnej průchod, tak shodí předměty na ní…tak naše vina, na polici by měl být max připevněný kobereček, aby to kočandě na hladkém povrchu police neuklouzlo….ale proč to dělá i na stole, na lince…”
protože POHYB kočky uvádí věci v pohyb, protože pohyb je baví, jsou to lovci
