Příspěvky uživatele

To je dobrej tip 😀 Díky..zkusíme.

Jo, on je jinak fakt zlatej. Doslova 😀…já si to říkám furt, že jsme vyhráli loterii a máme fakt skvělý štěkaňátko…občas toho po něm asi prostě chceme až moc a až moc rychle. Je hodně chápavej a hodně snaživej…ale myslím si, že je to i tím, že s ním trávíme docela hodně času a využíváme všemožných příležitostí k tréninku, protože nás to baví.

Mám třeba úplně mega radost, když ho odvolám v pohodě ze hry s jiným psem. Hodně to trénujeme s paní, která má jeho polobratra a taky cvičí, takže si dáváme vždycky jednou týdně sraz a kombinujeme hrací a cvičící chvilky a díky tomu se naučil, že když zamnou přijde, dostane nějakou super mňamku a zase si může jít hrát. A to mě ze začátku absolutně vůbec nevnímal, když viděl psa a chtěl si hrát.

A upřímně je to super pocit, když mi člověk s dospělým psem říká, jak je to úžasný a že jeho pes by rozhodně nepřišel 😄. 

Tak já věřím, že to určo nějak zvládnem, to není, že bych se z toho hroutila. Ale je to náš první pes a jsou věci, co člověka třeba hned samy nenapadnou, že by vůbec mohly být problém, když jinde (nebo v trochu jiném kontextu) to problém třeba není. Přišlo mi to zajímavé a pro někoho, kdo si chce pořídit třeba prvního pejska, tak to třeba bude taky dobrá informace. Proto to sem do štěndo vlákna dávám 🙂. 

Ono s kočkama jsme taky například nic nacvičovat nemuseli. Zvládají v  pohodě, když odjedeme na celý víkend, i když odjedeme na týden a chodí za nimi lidé, které znají.

Ale znám lidi, u kterých to třeba problém je. Příbuzná, když hlídá kamarádce kočku, tak se k ní musí na celý ten čas “nastěhovat”. Pro mě to byla třeba šokující informace 😀

Tak ono hodně věcí bude vyplívat ze životního stylu. Takže ano, my musíme některé věci složitě nacvičovat, protože to jsou situace které u nás běžně vůbec nenastávají. Zatímco spousta lidí bude trávit čas večer venku, v hospodě, někde na akcích, tak my jsme nejraději spolu doma a hrajeme třeba deskové hry…a ven jdeme právě s tím psem. Každý má ty situace a život nastaven jinak a podle toho se s tím musí popasovat a řešit to.

Však jo, říkám, že to musíme nacvičit. My neměli žádný důvod odcházet večer z domu bez psa, jelikož po práci jsme se věnovali psovi/našim koníčkům a byli jsme doma…protože člověk udělá pár věcí a je prostě 10 večer a jde spát 😀 .

Takže ano, trénujeme to prostě v době, kdy si všimneme že to je problém. Protože do nějaké doby ta situace nenastala a problém to nebyl. 

Spolupracujeme s trenérkou a věci, co nám dělají problém trénujeme. Pro mě totiž opravdu není přirozené ve všední den večer odcházet z domu na delší dobu, takže ano, musí se to cíleně trénovat. Stejně tak, když jdu se psem většinou ven já, nebo jen přítel, protože já třeba vařím, nebo něco, tak jsme skoro nikdy neměli důvod jít spolu a po cestě se rozdělit a jít každý jinam 😀 …

On samostatný umí být, ale jen někdy a jen někde, protože v jiných kontextech to třeba moc nezná. V práci ho můžu nechat odloženého v kennelce a jít se najíst do kuchyňky a ani nekvíkne, větsinou leží a podřimuje.

Doma umí být sám zavřený v jiné místnosti taky úplně v pohodě. Chce to jen přenést i do jiných situací.

Tak já už zjistila, že může být problém naprosto cokoliv, co nějak vybočuje ze zažitého normálu 😀 …prostě se člověk přizpůsobí a zase to natrénuje.

Teď třeba trénujeme odchody venku. Protože v 90% případů venčím já, případně jdeme na procházku s přítelem…ve velmi malinkém procentu případů jsme šli oba a já jsem odběhla do obchodu…a pes co? Ječel na celé okolí 😀. Když je to naopak a odejde přítel, tak Jack sice intenzivně koukal tím směrem, ale alespoň neřval. to jsou takové perličky občas, co člověka nenapadnou a řeší je, až se to stane.

Update našeho problému se samotou. Trochu jsme to testovali…no a věc se má tak, že náš milý pejsek nemá vůbec problém být doma sám ty cca 3-3,5 hodinky, pokud to je:

1) ráno

2)dopoledne až odpoledne do cca 16:00

Jakmile jdem někam pozdní odpoledne/večer, tak to je problém 😀.

Protože je zvyklý, že v týdnu je dopoledne a brzké odpoledne klid, jelikož v práci spí, takže to bere tak, že doma taky v tuhle dobu spí a je v klidu. Ale po práci se mu věnujeme, když počasí dovolí, je nějaká delší procházka, lítání po louce/lese, případně trénink a odpočinek zase až večer…

Pokud je počasí v pohodě a pořádně ho venku před odchodem utaháme, tak potom doma vydrží taky spinkat sám, když jdeme pryč i v pozdních dopoledních hodinách…ale pokud je venku 32 stupňů ve stínu, tak to úplně není možné…a nějaký trénink doma a hračka s jídlem to úplně nespasí. Nutno říci, že doma to taky není úplně ideál a máme tam třeba 26-27, pokud je venku takovejhle mordor a to jsme potom všichni protivní, takže když je takto hnusně, tak ho doma samotného nenecháváme (a taky se nám v tomhle počasí nikam nechce 😀). 

V koupelně je chladněji, ale pes si prostě stejně lehne na svoji chlupatou vetbedku nebo do pelechu/na křeslo, místo na dlažbu a odmítá se hnout na tvrdé. Mokrej ručník na zemi ho taky moc nezaujal.

Od víkendu má být zase o něco líp…už se těším. Sice jsem ráda, že máme celou stěnu v obýváku prosklenou s výhledem, ale nemuselo by to být na jihozápadní stranu…v létě to je peklo…doslova. Teď se snažíme vymyslet jak tam vyřešit alespoň přenosnou klimatizaci přes léto…ale vzhledem k tomu, že se tak do 3 let budeme chtít stěhovat do něčeho svého…no uvidíme.

Já to mám úplně stejně. Vlastní děti teda nemám, tak nevím, jestli by to u “mého” mimina bylo jiné, ale zvládám celkově nějaké interakce s dětmi asi až od doby, kdy zvládnou sami, nebo s pomocí, chodit. 

Já jako dítě jediná v okolí nesnášela i panenky 😀 vždycky jsem je akorát nějak znetvořila a to byla jediná zábava…pak jsem dostávala autíčka na ovládání, nebo figurky zvířat/dinosaurů a to bylo super 😀

Když někde brečí dítě, protáčím oči a je mi to nepříjemné…když někde pláče zvířecí mláďátko, tak se můžu zbláznit a zjišťuji, co se děje a jestli nepotřebuje pomoct…asi jsem taky divná 😀

U rodiny se musím strašně přetvařovat, když mi ukazují videa a fotky malých dětí a mimin…ale v hlavě si vždycky říkám “ježiš, to je ošklivý”…😀

Edit: a to otravování od cizích psů mi taky mnohdy není příjemné…když je to štěně, tak je to v pohodě, ale pokud na nás doráží dospělý pes a jeho panička si jen nahlas stěžuje, jak je její pes nevychovaný a zlobí a stejně ho k nám pustí, to by mě švihlo…moje štěně mi sedí u nohy a čeká a nějaká vobluda se na nás sápe.

Paní to minule zakončila monologem ke svému psu že “vidíš, takhle máš poslouchat!!! ale ne, to ty neumíš! To je s tebou hrozný!” 😀 jako by se psi snad už měli narodit vychovaní, nebo co…

Já kočku rozjídala po kapačkách rozmixovanou konzervou, nebo recovery paštikou z veteriny. Nacpala jsem to do větší stříkačky a po troškách jsem jí to ztlačila do tlamky a hlídala, že to fakt spolkne. Myslím, že to stačilo 2x, potom už to samé jedla z misky sama. 

Ale naše kočka nejedla z důvodu, že nic necítila přes ucpaný nos.

Ten je šikovnej! Ani to nepřevrátil 😀 

Proč by mělo být pro psa ponižující, že ho majitel zvedne a přenese? Nebo poponese? Za mě to je nějaká základní manipulace. Taky jsem štěně kus poponášela, když jsme šli na delší procházku a už to na něj bylo moc (protože jsme zabloudili 😀). 

No my právě byli v rámci učení od pár minut nakonec na těch třech hodinách. Problém ale je, jak jsem psala, abychom s přítelem oba odešli z domu na několik hodin pravidelně bez psa. To každý den opravdu nedáme - a když, tak na chvilku. My naopak trávíme rádi čas v naší domácí jeskyni - venku trávíme čas se psem, případně do těch dvou hodin bez psa nějakou jinou aktivitou (což ostatně bylo i dřív, než jsme si pořídili psa).

Ale zase ho potřebujeme nějak připravit, aby mohl zůstat doma v pracovní době, až bude starší. Fakt nejtěžší věc na tom mít psa - zabavit se mimo domov 😀.

No…já už si taky pomyslně ťukám na hodinky, že už chci jít domů po těch 2 hodinách, kdy jdeme pryč jen proto, aby byl pes sám 😀 …

Sem tam jsme šli do kavárny, ale to leze do peněz…sem tam na lezeckou stěnu, ale tam vydržíme tak hodinu. Sem tam na nákup, ale to je taky tak hodinka. Do kina lze jít jednou za čas, někam si sednout na zahrádku…to taky neděláme několikrát do týdne. Spíš tak jednou za měsíc. S knížkou mimo domov vydržím někde taky tak hodinu.

Příbuzní si z nás dělali srandu, že asi musíme začít chodit do hospody 😀.

Asi ho budeme muset, po tom, co teď najedeme nějak pravidelně na samotu, nechávat alespoň jednou týdně doma v pracovní době a někdo z nás se bude muset obětovat, jet kolem oběda domů venčit a nakrmit a potom v práci trpět do večera kvůli ztraceným hodinám odpoledne. Nebo si pak na konci měsíce vyberu půl den volna za chybějící odpracované hodiny 😀 …Ono je strašně pohodlné mít ho s sebou v práci.

Normálně mi to tolik nepřijde, ale podle fotek je snad fakt co týden o něco větší. Hlavně pokud ho někdo chvíli nevidí, tak nám vždycky říká, jak strašně vyrostl 😁…

A jak už tolik nevypadá jako štěně, tak už nám kolemjdoucí dali pokoj a nehrnou se k nám. Občas se nás někdo zeptá, jestli je to basenji, nebo “s čím to máte křížený? A to ještě vyroste?” 😂…jdou k nám jen lidi co bezpečně poznají kraťandu a těch zase tolik není. 

A zjistili jsme, že máme problém. Nebo teda…my jako páníčci. Naučili jsme samotu docela hezky na ty cca 3 hodiny, ale nejsme schopni nějak pravidelně udržovat to, že jdeme oba z bytu aby tam byl sám. Prakticky všude s náma může pes, 90% koníčků máme doma. Nákupy a obíhání čehokoliv většinou řeší jeden a druhej je doma. A ze bychom potřebovali psa nechat samotného reálně tak 2x za měsíc na max 4hodiny. A je strašnej opruz chodit pryč jen proto, že musíme kvůli Jackovi, aby byl sám. A kdyz už někam jdeme, je to tak na dvě hodiny, než už potřebujeme jít domů 😅. A většinou si najdeme čas tak jednou do týdne, že někam jdeme oba bez psa.

Moje otázka zní…kolikrát do týdne, nebo v jakých intervalech to je nutné, aby to nezapomněl ? 

V sobotu jsme šli k příbuzným na grilovačku. Mohli jsme vzít Jacka s sebou, ale nechali jsme ho schválně doma. Bylo horko a oni mají staršího pejska co chce spíš klid, i když je trpělivý i s tím naším. No dvě hodiny byl v klidu, vylizoval si hračku, pak chvíli spal. Ale když se probudil, tak začal kňourat. Třeba 10 minut, potom si na dalších 5 minut lehnul do pelechu, potom zase popocházel po místnosti a kňoural. Ono teda i doma bylo docela teplo. Navíc mu rostou zuby tak bývá protivny a poknikává i když jsme doma. Poslední půl hodinku než jsme dojeli domu už vyloženě chvílema vyštěkával. Tak jsme čekali až si zase na chvíli lehne a šli jsme domů. Na druhou stranu venku hned udělal bobek, tak možná jen potřeboval na záchod. Dohromady byl sám něco přes 3 a půl hodiny. (Venčený byl před odchodem, ale kadit na povel neumí 😅). Každopádně mě to rozhodilo, že potom takto vyváděl.

Díky 🙂
Doufám, že se budeme takto čas od času potkávat. Bylo to moc fajn. Ten mladší bráška bydlí taky v Plzni (oproti Jackovi je teda torpédo 😀), s ním už jsme byli venku 3x, ale ségry dojely 🙂.

 Včera jsme po práci “venčili” na louce. Se sourozenci a polobráchou (mají stejného otce, jen je štěňátko o 3 týdny mladší). 2 hodiny řádění. Bylo to super a všichni jsme si to užili. Hlavně teda psíci. Doma se Jack okamžitě vypnul 🤭. A pak prý, že pes nemá tlačítko “off”. Jen člověk musí vědět, jak na to 😂.

Já to pochopila tak, že jít na cvičák je pouze doporučení v případě prvního pokousání/přestupku? a je na majiteli jestli tam se psem půjde, nikdo je potom nezkouší, ale je průser, když pes pokouše znovu.

Jestli tam někdo jednou týdně dělá 2h instruktora jako nějakou dobrovolnou činnost mi taky nepřijde mimo. Kolegové v práci taky chodí zadarmo ve volném čase pomáhat na různá místa jako dobrovolníci. Takových lidí je hodně.

Asi nechtěla rušit zaplacenou cestu, poplatky, atd (myslím, že se to nevrací?). A taky je asi průjem a průjem…ona to mohla být i jen její výmluva a pes nemusel být zdravotně nijak indisponován. To netušíme. 

A taky neschvaluji tenhle lynč…zároveň ale nevidím nic špatného na tom, že to někdo natočil a poukázal na toto hrubé zacházení. Třeba to bude pro ostatní podobné nátury odstrašující příklad a budou se ke zvířatům na veřejných akcích chovat slušně. 

Každopádně lidi jsou v tom davovým šílenství jak hyeny. Každej si chce “kopnout”. To není jen tento případ.

Já mám štěně od chovatelky, kterou vystavování velmi baví a jezdí se psy i po světě (psi jsou na výstavách úspěšní)…a přijde mi, že cena v rámci plemene za štěně byla průměrná.

Každý si může dát cenu jakou chce.

Mě teda z toho článku nejvíce fascinuje to, jak chovatelka nevěří vlastním očím a vlastně si nemyslí, že by udělala něco špatně. Jen řeší, že ji někdo natočil a dal to na internet a jak jsou všichni zlí.

Za mě je to spam. Ty příspěvky jsem nahlašovala, ale nečekala jsem, že je takto rychle někdo smaže 😀…