Když už se tu řeší přepravky, nemáte někdo tip na přepravku pro 11kg MCO kocoura, která by se vešla do auta na zadní sedačky a dala se nějak pohodlně vzít v případě nutnosti i MHD + s ní přejít od auta k ordinaci? Jako úplně boží by bylo, kdyby to mělo i kolečka 😀 …minule musel hledat přítel místo na parkování okolo veteriny, vyhodil mě co nejblíž to šlo ke vchodu (a odjel hledat místo), ale i tak jsem myslela, že tam s tou přepravkou a kocourem nedojdu (jinak ji bere on). Kdyby Willy nebyl takovej stresař a všeho se nebál, vzala bych ho dovnitř na kšírech, ale on potřebuje být v čekárně schovaný v domečku…
Ta naše přepravka je navíc taková velká plastová kraksna, strašně blbě se to drží a člověk se bojí aby se to nerozpadlo, takže to musím podebrat ze spodu, kde to není ani hladké a mám z toho i po chvilce otlačeniny 😀…a s mýma 58 kilo fakt lahoda.
Jedna paní jim tam prej jezdí se dvěma kocourama v kočárku, ale to se mi zase kupovat nechce. V 99% případů se dostaneme na vet autem a většinou je tam místo na zaparkování.
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 20.10.2023, 21:22:56
Takhle, abych někoho nehanila neoprávněně…samozřejmě se na tento test zeptám. Brala jsem testy uvedené v kolií databázi. Na druhou stranu s tím, jak chovatelé (ne)aktualizují svoje stránky je možné, že ten test má, jen ještě není nikde zapsaný.
Co jsem koukala tak test na PRA tam nemá uveden skoro nikdo. Jen CEA.
Odpověď na příspěvek uživatele Plaka z 20.10.2023, 19:14:43
Ve zkratce si to představuji přesně naopak, než to bylo u našich koček a to bylo u obou tak, že na mě tak nějak zbyli 😅. “Máme poslední volné koťátko”
Oba jsou pro nás naprosto úžasní, ale třeba Willy má složitější povahu a je to bojínek. Hlavně na lidi.
Takhle, já si štěně nikdy nevybírala, tak samozřejmě nevím jak přesně to chodí. Určitě si nechci vybírat z fotky, chtěla bych tam jet osobně. Tu druhou chovatelku zatim znám jen přes výměnu e-mailů. S první jsem se viděla už osobně na klubovce a viděla(a pomuchlala) jsem i její fenky + i některé potomky. Tam vím, že se psům věnuje a že dělá hodně support majitelům svých odchovů.
Janaa: krátkosrstou kolii
Vybírala jsem si z chovek, které neměli moc vrhů, mají co nejvíc vyšetření u rodičů a nemají rodokmeny barevné jako omalovánky…koukala jsem i na rodiče páru, případně odchovy…dále jsem pak hledala info různě po internetu, sleduju dost českých koliích profilů na instagramu 😅, kde jsou vidět i potomci…koukala jsem i na názory samotných chovatelů…například jednu chovku jsem vyřadila, protože opěvovala Dostála z psí školy Falco…nevím jaký tu na něj máte názor vy, já ho moc dobrý nemám. Dostala jsem nějaké reference i (myslím že ještě ) na ifauně od majitelů kolií. Další chovku, která se mi líbila jsem taky spíše vyřadila, protože tam jsou kočky úhlavní nepřátelé…a já mám dvě doma. Ono se to vyselektovalo tak nějak postupně i podle pocitu.
Mám teď takové dilema…nebo dilema…to je asi silné slovo. Spíš zamyšlení nad situací.
Jsem tak nějak předběžně nahlášená u dvou chovek, které mají naplánovaný vrh na příští jaro. V té první chovce mi sami řekli, že se mám ohlásit i jinde, protože nemusí vyjít krytí/nemusí na mě vyjít štěně/nemusí se vůbec narodit psí kluci…
U obou chovek se mi líbí zdravotní testy i rodokmeny. Ale jedna z těch chovek bude mít poprvé šťěnátka (mají nově založenou chovku) - ti mají navíc otestovanou i PRA a tím, že jsem se jim ohlásila hned po zveřejnění plánovaného vrhu jako první, tak mi paní řekla, že si budu moci sama vybrat první štěně z narozených kluků, když jich bude víc.
Ale ta první chovatelka mi důrazně doporučovala jako začátečníkovi si vzít štěně z chovky, kde nemají první vrh a mají více zkušeností i kvůli tomu, abych se mohla jako začátečník na chovatele obrátit s čímkoliv. A tam zase vím, že je chovatelský servis super.
Jaký na to máte názor vy? Teoreticky…kdyby vyšly obě krytí a v obou na mě vyšlo štěně. Strašně mě nahlodalo to, že mám možnost prvního výběru…ale zároveň je to nová a “neznámá” chovka. Osud je ale nevyzpitatelný a klidně se může stát, že budu vůbec ráda, když se někde narodí psí klučina a tato otázka se vyřeší sama 😀.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 20.10.2023, 12:06:44
Nesmí? Podle koho se to “nesmí” ?
Z pohledu zákona si myslím, že je to úplně jedno (kdyžtak mě prosím opravte). Jakmile si koupím od někoho zvíře a rozmnožím ho, státu je úplně jedno, jestli je s PP nebo je to kříženec ne? Stát bude zajímat maximálně to, jestli jsem příjem za prodej štěňat zdanila a jestli zvířata nestrádají.
Upřímně nevím, jestli s tím může něco dělat přímo chovatel, i když to má napsáno ve smlouvě. Jestli je to vůbec právně vymahatelné, protože ten pes je po koupi můj.
Za mě - určitě si může vybrat jednoho člena domácnosti a toho mít “raději” než ostatní. Máme doma dvě kočky. Lyarra (ragdoll) má rozhodně nejraději na světě mě, protože mě zná od koťátka. K příteli jsme se přistěhovali až v nějakých jejích cca 2 letech. Má ho taky ráda (ona má ráda všechny) ale lehá si hlavně ke mě, chodí zamnou jako ocásek, atd…když jme doma oba. Jinak když je doma jen přítel, chodí za ním.
Willy(MCO) má raději přítele. Prostě si oba strašně sedli 😀…hlavně já jsem pro něj malá a kostnatá a na mě ležet nechce, po příteli se válí furt, spí na něm a je vidět že se snaží být více celkově u něj. Pořizovali jsme si ho jako 5ti měsíčního už společně a já se více věnovala svojí stávající kočce (která samozřejmě po přinesení kotěte domů strašně žárlila), aby se necítila odstrčená, s Willym trávil společný čas více přítel(mazlení, hry). Ale když má hlad, tak samozřejmě chodí seřvat mě, jelikož já jsem dávkovač jídla 😀…
Rozhodně to není jako u papoušků, že by brali jen “svého” člověka a na ostatní útočili nebo je odháněli. U papoušků si myslím, že je problém hlavně v tom, že papoušek vidí svého člověka jako partnera a upne se na něj. Obzvlášť ti odkrmení člověkem.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 19.10.2023, 12:08:34
Ty jo, no vidíte. Náš kocour se třeba bojí odpadkového pytle do koše…nedokázala jsem mu vysvětlit že ho to nesežere 😀 …
teda jako položené na zemi je to ok, sice to obejde, ale neběží se hned schovat…ale jakmile ho potřebuju natřást před vložením do koše, tak zlatej vysavač, na ten jen blbě čumí a pak se s náma chvíli nebaví…
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 19.10.2023, 12:03:15
No v obýváku máme koberec na terasy, takže už 3 roky vydržel i naše kočky (dobře se to udržuje (kam jinam hodit chlupy, než na koberec😀) a nepárají z toho nitě).
Jinak je všude buď dlažba nebo jakási plovoučka v imitaci dřeva. To budem shánět nějaké kusové lino a takové ty puzzle z eva pěny na cvičení nebo pro děti, aby to štěníkovi nesmíkalo, s tím, že počítáme že se to pak nejspíš vyhodí.
Jinak ten lepší pelech (https://www.peliskypropsy.com/) už jsem našla odkaz 😀 jsem chtěla koupit ke stolu do práce. Tam snad nebude mít prostor to zdemolovat 😀 .
Heleďte u těch sušených pamlsků vlastně vůbec nemám tušení od kdy to štěně může. Koukala jsem na Marp sušeniny…třeba ucho a tak mi přišlo strašně mastný.
Stejně tak větší syrové kosti na okus? Můžu nabízet od kdy? Předpokládám že první týden bych s ničím moc experimentovat neměla a přidávat tyhle věci fakt pomalinku a postupně…
A co parůžky a takové to olivové/kávové dřevo? Parůžky si teda myslím, že jsou pro štěndo moc tvrdé a nejeden i dospělý pes si na tom ulomil zub…
čuchací kobereček mám v plánu vyrobit vlastní. Budu mít doma zbytkovou vlnu v několika barvách, tak to zkusím.
Ajooo, díky! na krysu z ikei bych málem zapomněla 😀 .Hned jak tam někdo z okolí pojede, pověřím ho úkolem!
Pojistit pejska máme v plánu, stejně tak mít i rezervu na veta, ale tu už mám i pro kočky, jen ji trochu navýším.
Thielli: Díky moc! a klacků se teda bojím. Dřív jsme házely s kamarádkou klacíky furt a nikdy se nic nestalo, ale viděla jsem pár odstrašujících příspěvků na FB, kde to nedopadlo dobře…takže házet raději jen vhodné hračky.
Já chci mít právě do začátku nějaký základ různých hraček z různých materiálů a potom dokupovat dle potřeby a jezdit po zoo prodejnách i se štěníkem, ať si vybere 😀 a v rámci socializace a tak…Když ho něco nebude zajímat, tak to podaruju dál, spíš hledám inspiraci co tak nějak obsáhnout v tom základu.
do příštího jara/léta je sice ještě dlouhá doba, ale už teď sháním info a sem tam už i něco koupím, ať to potom nesháním vše naráz 😀…
Určitě máte nějaké tipy na odolné a vhodné hračky pro štěňátka, budu ráda, když mi napíšete s čím jste byli, nebo naopak nebyli spokojení. I například v období přezubování.
Když jsme chvíli dělala ve zverimexu, spousta hraček mi přišla docela nekvalitní a kolikrát i nebezpečná…Další zase jako předražené srandy, kde se platí za značku…otázka je, jestli je potom výdrž u takových hraček opravdu o dost větší než u těch “za pár korun”. Mám vyhlídnuté nějaké blbinky z “piskacipotvurky”.
Mám zkušenosti s kočkama a ty si nejraději hrají se zmuchlanou papírovou kuličkou, víčkem z petky, nebo gumičkou do vlasů… 😀
Případně tedy i na jiné “štěněcí” vybavení, co se hodí a prvomajitele psa by to třeba ani nenapadlo.
Zatím mám už doma stopovačku (hexabiothane), pamlskovník a lízací podložku na ňaminy😀…pelíšky a tak koupím až před odběrem, jinak si je přivlastní kočky (mám v merku vetbedku a pelech, co tu doporučovala ve vlákně Thielli - nevím teď název firmy).
Díky moc za tipy…já jsem typ člověka, co koupí každou roztomilou blbost a přítel mě vždycky musí ze zverimexu tahat, abych kočkám nekoupila další krám, kterého si nikdo doma nevšimne 😀.
Také jsem u své první fenky zažila srážku s realitou. Potrápily nás oči - CEA a také PRA. Jako, věděla jsem, že se tady ty vady u kolií vyskytují, ale že je tím totálně prolezlé celé plemeno mi předem jaksi nikdo neřekl. Měla jsem plány na psí sporty, konkrétně agility jsem chtěla alespoň zkusit. Jenže Ori prostě od mala blbě viděla, neměla odhad na vzdálenosti a hloubku, dělaly jí problém povrchy … Taky byla díky tomu dost lekavá a bázlivá. Něco se spravilo intenzivní socializací a zbytek šel zvládat přes poslušnost, ale odstranit úplně to nešlo.
Přesto bych neměnila - celý svůj život (přes 13 let) mi dělala společníka, trajdala se mnou po výletech, běhala u koně, spaly jsme spolu pod stanem i ve čtyřhvězdičkovém hotelu a kamkoliv jsem ji vzala se chovala jako způsobná princezna.
Mohu se vás zeptat, rodiče pejska byli vyšetření? Já měla za to, že pokud je jeden přenašeč a druhý čistý, tak štěňata budou pouze přenašeči, ale nemoc se neprojeví, u vyšetřených rodičů s čistým výsledkem budou čistá i štěňata.
Budu si pořizovat kraťandu, tak já jestli to chápu správně.
Napadly mě třeba i nějak poškozené anální žlázky. Většinou se s tím mluví v souvislosti se psy, ale četla jsem si něco i ohledně koček, protože jsem zjišťovala, od čeho může mít špinavou srst, když má jinak krásně pevný bobek a dočetla jsem se, že také můžou prasknout, zanítit se a že se právě i z tohoto důvodu může objevit ve stolici krev.
Odpověď na příspěvek uživatele Edůza z 09.10.2023, 12:08:12
Tohle je tak strašně smutný a k vzteku. Živit se na nebohých zvířatech…
Já teď váhám, jestli vůbec někomu sem tam přispět. Protože toto nechci podporovat, ale zase bych ráda pomohla tam, kde to je potřeba.
Sem tak posílám nějaký příspěvek Destiny Pet, jelikož mají hodně nemocných a neudatelných zvířat. Na druhou stranu zachraňují úplně vše, pokud je tam alespoň minimální šance na uzdravení.
Je podle vás nějaká organizace, útulek, kde bych příspěvkem neživila rodiny, ale šlo by to fakt na zvířata ?
Může to být úplně čímkoliv. Některé kočky jsou ukecanější, než jiné. Náš kocour třeba chodí po bytě a řve, když nejsme s přítelem oba v jedné místnosti. Z nějakého důvodu mu to strašně vadí a chodí furt sem a tam 😀 … Nebo řve, když se někdo sprchuje…Prostě na nás kouká a držkuje. Nebo když je doma ticho, nikdo nemluví, nic nehraje…tak na nás začne pomňoukávat a je staršně spokojenej, když si s ním povídáme.
Občas vymňoukává u kuchyňské linky (což nechápu, protože prakticky nic jiného než granule a sem tam pár konzerv nežere), občas si vymňoukává led, když jsde někdo do mrazáku (což taky nechápu, protože jediné, co s tou kostkou udělá je, že ji packou vyhodí z talíře a pak na ni kouká jak se rozpouští… 😀)…
A občas řve, když si s ním nechce hrát naše druhá kočka, to je potom takové protivné mňoukání (ano, máme dvě kočky a stejně ten náš maiňáček nezavře tlamičku a furt něco komentuje 😀).
Pokud si chcete nechat oba psy, rozhodně bych si našla trenéra, který s vámi bude pracovat individuálně a naučí vás číst chování a vést psíky.
Pokud se to ošklivě pokazilo už na začátku (to tady nikdo neví) tak nejspíš nebylo seznámení vhodné, může tam být jakýkoliv jiný problém, nebo prostě zadavatel/ka nemá dost zkušeností aby to zvládla bez odborného vedení.
Nikdo nevíme odkud štěňata jsou, nemusí to být vymazlené štěňátko od chovatele, může to být traumatizované/bolavé/nemocné štěně z množírny. To tu nikdo nevíme.
Zkuste maso posypat Fortiflorou probiotikama, mě se osvědčilo pokaždé, když nějaký druh masa nechutnal. Úspěch zaručen vždy. Ono to hodne navoni a zatraktivni a navic je to i zdraví prospěšné.
Tohle je strašně super tip, pokud nemáte strašně rozežrané kočky.
Pokud je nasypu na nějakou konzervu, co jim nechutná, tak slížou! jen ty probiotika (nutno říct, že dokonale) a konzerva tam bez zájmu schne.
Pokud je nasypu na syrové maso, tak ho cítí i přes ty probiotika a ani to neolížou 😀 …jakože nechápu. Fakt nechápu. Je to u nás marný.
Edit: jako napadlo mě ty probiotika do té konzervy i zamíchat, to jsem si říkala, jak jsem na ně vyzrála…no prd. Čuchnou a odchází. A to jsem tam nasypala celej pytlík T_T…
Odpověď na příspěvek uživatele Rapotačka z 02.10.2023, 17:16:36
Opravdu? Já co jsem měla zkušenost s koťaty (většina mých přátel jsou kočkaři), tak byli vždycky zvědaví, ta moje chlupatá bílá kulička bylo první kotě, co vrčelo na druhé kotě jako vzteklej tygr. Byla jsem docela zaskočená. Později jsem si říkala, jestli to nemohlo být i tím incidentem 🙂
Teda takhle, vím že nesocializovaná koťátka jsou jak vzteklí velociraptoři, ale u vymazlenýho prcka mě to prostě překvapilo.
Já mám třeba kočku z chs, kde měli chovného kocoura ve stejném domě, dítě nedovřelo dveře, kocour se dostal k malým koťatům a některá stihl bohužel usmrtit. Původně jsem měla zamluveného kocoura, který se i narodil. Nakonec mi chovatelka po tomto incidentu nabízela kočku, že ale chápe, jestli si nebudu chtít kotě vzít vůbec. No…dnes bych si to kotě asi nevzala. Tenkrát jsem fakt koťátko chtěla, byla jsem už domluvená, a spolubydlící na mě tlačila, ať si vezmu kočku, že je stejně lepší (ona si brala také kočku) a že bude lepší vzít si toto kotě, než shánět jiné, protože ona si doveze kotě týden před tím, než jsem já měla mít odběr u této chovatelky. Navíc to bylo v dojezdové vzdálenosti a já byla neřidič.
Každopádně i zvážit, že se může stát takováto nehoda…
Možná, že i proto moje mírumilovná ragdollka ostatní kočky ze začátku naprosto nesnáší. Vrčela už jako malá na kotě spolubydlící první 3 dny.
