Je to přece stejný jako u lidí, dětí. U koho budu tolerovat, že ke mně nadšeně přiběhne a vrhne se na mě, třeba s halekáním? Tak maximálně u dobrýho kámoše, kterýho znám a vím, že se takto chová, a toleruju to. Nebo třeba u dvouletýho dítěte, který je roztomilý (ale ne všichni mají rádi malé děti). U všech ostatních očekávám normální chování, nevšímání, slušný pozdrav, nebo třeba i oslovení a krátký rozhovor, když je na to chuť na obou stranách.
Stejně to beru u psů.
Jinak si myslím, že i u pes, který má blbý zkušenosti a je v procesu re-socializace se strachovou agresí, může ze setkání s otravným psem vytěžit. Ať už tím, že otravu odeženu a můj pes se tím učí, že to vyřeším. Nebo prostě tím, že “hele, tohle se stává, některý psi jsou otravný a není potřeba kvůli tomu vyvádět, vždyť vidíš, že se nakonec nic nestalo”. Ale příjemný to není a samozřejmě taky preferuju se tomu spíš vyhnout….
Díky za reakci! 🙂 Jde o to, že ten úsek, který máme možnost jít na volno není příliš dlouhý a řeším to proto, že podstupujeme celkem dlouhý úsek skrz centrum kdy musí být přivázaný a když ho konečně na pár set metrů můžu pustit na volno, tak potkáme takovýhle lidi, kteří mají agresivního psa a chtějí po mě abych toho svého omezil a upřel mu možnost volně se proběhnout. Jen ještě doplním, i když to může být zjevný, že je to pes žijící v bytě.
Já bych psa, který vás takto neposlouchá, na volno nepouštěla. Můžete si ho dát třeba 10m šňůru a držet v ruce jen konec, takže bude trochu jako na volno, ale neuteče vám. A ještě ho díky tomu můžete učit, že nemá utíkat za psy. Ale to je můj názor, jak bych to udělala já 🙂
Stejně tak nepouštím na volno psa, který je skoro stoprocentně poslušný, akorát zatím neposlechne, když před nim vyběhne zvěř. Tak jen kvůli tomuhle, a že se to stane jen tak na jedné z pěti procházek, chodí pořád ještě na šňůře.
Odpověď na příspěvek uživatele Mirouš z 31.07.2023, 19:01:18
Za slušnost považuji zařídit, aby můj pes nešel k jinému psovi / člověku / dítěti / atd, pokud o to druhá strana nemá zájem. Takže to zařídím buď povelem nebo dám pejska na tu chvíli na vodítko.
Pokud k nám jde nějaký pes zcela bez kontroly svého člověka (buď se ten člověk ani nesnaží, anebo psa volá a pes neposlouchá), automaticky se budu chovat tak, jako by ten příchozí pes byl agresor. Prostě o takový typ seznámení nemám pro mého psa zájem.
Buďte ráda, že klacky nevyhledává, já mám pravý opak. Klacky, balonek a jídlo jsou modla. Na klacky ji neučím, ani nehážu, ona neustále na prochajdě vyhledává a sbírá po cestě klacky, sebere třeba 3 najednou. Ale už se to neodnaučí, má to vrozené po mámě, ta je taky blázen na klacky. Tady asi 5 měsíční si našla na prochajdě
Je krásná, u ovčandy se to asi dá a musí očekávat 🙂 Já jsem velmi ráda, že mám psa, který klacíky, balonky a hračky obecně moc neřeší, a navíc je tak akorát příjemně na žrádlo. Prostě ideál.
U prvního psa mi vyhovovalo jméno přidělené v útulku, tak jsem u toho zůstala. Když jsme vezli z útulku toho současného, tak jsem řekla, že to přidělené jméno se mi nelíbí. Tak jsme začali probírat jména našich oblíbených hráčů rugby, bylo to zrovna po Six Nations, no a tím jsme se docela rychle dostali ke jménu Finn. Slyšel na to už první den, je to chytrý pes.
A souhlasím s bodlinkou, že u pojmenování kočky je fajn chvilku počkat a dozvíte se to, netřeba nic vymýšlet 😀
Nezkoušela jste s ním plavat? Třeba ho nechat na břehu a jít plavat? Jestli by chtěl vynést z vody i vás?
To není ironie.
Zatím jsme to nezkoušeli, nemám tu v dosahu rybník vhodný i pro lidi 🙂 a nechat na břehu by se nechal leda pod pohrůžkou smrti, je z něj milovník vody 🙂
Já dnes provedla opět super-trik s počasím. Z odpoledního šlofíka mě probralo zahřmění, a tak jsem v polospánku vymyslela skvělý plán. Že určitě musím honem jít venčit, protože pak začne lejt a bude lejt celý odpoledne. Určitě. Tak jsem vyběhla a vyvenčila psa přesně v jednom ze dvou superlijáků dnešního dne 😀
Dnes je na veterině 20 tis celkem běžná útrata, pokud se dělá nějaká diagnostika + léčba. Vždyť i ty blbé rtg do chovu + základní DNA testy Vás výjdou cca na 12 tis. a to jste na tom nejnutnějším.
Vidíte, to už jsem asi fakt mimo obraz 🙂 No pravda je, že poslední taková větší akce, co mi nabízeli na veterině, bylo 5-6 tisíc za čištění zubů pod narkózou, a to už je tak 4-5 let zpátky.
Nepřepsala jste se, keriton? Pod 20 30 dnes možná kastrace bez komplikací. A očkování. 200 300 jo, to už zastavuji barák nebo něco podobného, kde pak s tím psem budu bydlet, že. Jak to dělají chudí lidé? Psa nechají uspat, když už není odkud brát. Znám lidi, co nechali uspat psa kvůli plotýnkám, dali rtg a ještě něco, ale ct že už platit nebudou a konec. No… a teď mají dva nové psy. Ti asi nemocní nikdy nebudou.
Nepřepsala, ale je fakt, že už jsem dlouho na veterině neřešila nic vážnějšího, takže jsem možná mimo obraz.
Psychologicky vidím rozdíl dát najednou hodně peněz, a dát je postupně v menších částkách, když se člověk snaží zjistit, co psovi je, a co by mohlo pomoct.
Dát najednou řekněme víc jak 20-30 tisíc bych dost váhala. Ale vždycky jde o konkrétní situaci, o co jde, věk zvířete, prognóza, atd., určitě by se našly věci, kde bych ty peníze dala a dávalo by mi to smysl.
Tak máme z vetlímce, je moc krásnej 😀 Stál skoro 1500 (on je ten pes vlastně docela velkej, na to, že je malej), ale přijde mi to slibné, že by to mohlo v případě potřeby skutečně posloužit a ještě trápit psa míň, než trychtýř.
Ložnici ale můžete opustit kdy chcete, projít se po bytě, atd., nikdo vás nenutí v ní být, když nechcete. Přirovnání klece k ložnici je tedy mimo. Moje přirovnání klece ke klecovému lůžku je mnohem příhodnější.
Může pes opustit klec, když je v ní zavřený? Ne! Bude na sto procent spát celou dobu, kdy bude v kleci zavřený? Ne!
Vy jste se vašeho psa ptala, jestli je mu jedno, jestli je zavřený v kleci nebo v místnosti, nebo v bytě?
Jen stručně. Může pes opustit místnost, ve které je zavřený? Může se jít vyčůrat? Ne, stejně jako v kleci nebo kotci.
Tuhle jsme přespávali venku a pes se za celou noc nehnul z místa, maximálně vstal, lehnul si na druhý bok (vím to proto, že jsem nemohla spát, byla jsem podvědomě ve střehu, jestli si nebude chtít jít udělat noční výlet), vše na prostoru asi polovičním oproti kleci, kterou má doma.
“Vy jste se vašeho psa ptala, jestli je mu jedno, jestli je zavřený v kleci nebo v místnosti, nebo v bytě?”
Je mu to jedno z toho hlediska, že pokud nebude srozuměný s tím, že má zůstat na daném místě, bude se snažit odejít odkudkoli, ať má prostor jakkoliv velký.
Je samozřejmé každého věc, jestli chce svého psa věznit v kleci, já to ovlivnit nemůžu. Ale, je mi líto, o takovém člověku si nemůžu myslet nic dobrého. Copak vy, zastánci klecí pro psa, si nedokážete představit jak by vám bylo, kdyby vás někdo zavíral do klecového lůžka?
Já bych to viděla spíš takhle - jak moc prostoru potřebuju na to, abych se vyspala? Vždyť spousta lidí má ložnici podobně velkou, jako v přepočtu ten pes prostornou klec nebo kotec. A náš pes to vidí zase tak, že je úplně jedno, jestli je zavřený v kleci nebo v místnosti nebo v bytě. Pokud se rozhodne, že v něčem z toho jednoduše nechce být, udělá různé věci pro to, aby se dostal ven.
Když jsem měla prvního psa, došla jsem k závěru, že u příštího psa si dám záležet a naučím odpočívat v kleci a ošetření se souhlasem (a samozřejmě další věci, ale tyhle dvě první pes neuměl a bývaly by se hodily). No a tak to i je, na obojím pracuju.
Obecná představa, že klec je týrání, protože tam psa zavřete a necháte ho tam spoustu hodin stresovat vyvádět, je docela mimo. To by tu klec buď rozebral nebo by si ublížil (ať fyzicky nebo psychicky). Naučit psa na klec je o tom, že ho naučím, že v kleci se spí, odpočívá. Pokud je tomu pes řádně naučen, nevidím v tom žádné týrání. Naopak v dnešní době v moderním světě to vidím jako dost dobrou dovednost, protože fakt nikdy nevím, co se stane a kde se to bude hodit (i kdyby třeba hospitalizace psa).
No a když se k nám dostal útěkář, kterej byl v dosavadním životě zvyklej si jednoduše zařídit, aby si mohl dělat, co chce, a taky je na to patřičně chytrej, tak k nácviku klece došlo mnohem dřív, než jsem měla v plánu. Ještě to nemáme doučené do fáze, že by v ní mohl být, když odejdeme úplně z bytu, ale chci, aby se naučil i to. A jestli tak bude osamotě “ubytován” nebo ne, to už je trochu vedlejší - jde mi hlavně o to, aby to svedl, aby mohl být takto třeba nouzově ubytován tam, kde si nemůžeme dovolit, že mu cvakne v bedně a bude ničit nebo se probourávat ven (třeba až se s ním pojede na dovču do hotelu nebo až bude na hlídání u přátel). Mimochodem, díky výuce odpočívání v kleci se jako vedlejší efekt “sama” zlepšila jeho samostatnost, takže přestal ničit věci a štěkat v době, kdy je doma sám.
I kdybych měla štěně, budu brát navyknutí na klec jako součást základního vzdělání dnešního psa.
Z útěků se stal zlozvyk, tam už o feny až tolik nemusí jít. Důkladně zabezpečte plot a opevněte zahradu a doufejte, že to bude stačit. Radši bych do toho zabezpečení dala už na začátku dost peněz a radši to “zbytečně” přehnala, než aby pes utekl znova, protože tím se mu tyhle nápady ještě více vryjou do mozku, a čím víc to tam bude, tím hůř se toho budete zbavovat (náš útulkáč se útěkářství naučil u původního majitele, a je to v něm fakt silně, navíc je k tomu ještě chytrej…).
Orionko, kdysi jsme potkávali mladýho RR, byl docela hodnej, ale chodil na volno a paničku poslouchal jen občas. Když jsme se pak jednou potkali a já měla zavázanou ruku (sešitou po rafnutí jezevčíkem), ten pes mi po tý ruce šel, hrozně ho to zajímalo a docela vypadal, že by taky “ochutnal”. Panička se ho snažiila odlovit a odvolat, ale na můj vkus to trvalo dost dlouho, takovou chňapající lví tlamu u nedávno sešitý rány úplně mít nemusím (a v druhý ruce na flexině můj pes, takže možnost bránit se dost omezená). Agresivní nebyl, prostě zvědavost. Třeba to v tom plemeni fakt je 🙂 Kdyby chtěl RR doopravdy kousnout, určitě to nebudou jen modřiny.
