Příspěvky uživatele

Můj první pes vítal také se štěkotem. Na skutečně fungující postup jsem přišla až krátce před psovou smrtí (nějaké povely, zákazy, atd, nefungovaly vůbec, ta potřeba vyjádřit emoce štěkotem byla silnější).

Nacvičovali jsme toto - pomocník zazvonil u dveří na zvonek, pes vylítnul ke dveřím a spustil, a já co nejrychleji převedla jeho pozornost na vařené kuřecí masíčko (fungovalo i na nežravce). Tak jsme chvíli prokrmovali, pes se uklidnil. Při dostatečném opakování a dostatečně rychlé reakci psovoda by si pes měl zafixovat, že příchod člověka znamená super dobrotu, a tam už se emoce ovládnou daleko snáze. 

Takže kdybych to měla řešit znovu, určím si první moment, kdy pes spouští randál. A ten bych takhle nacvičovala. Vůbec u toho netřeba nic říkat, žádné povely, příkazy, prostě beze slova nacpat psovi do tlamy kousky masa. To ho zaujme, přestane vyvádět a určitě si ještě rád posečká na další kousek. Teoreticky by to mohlo být řešení i pro spolubydlícího, že by vstoupil do bytu s už nachystaným masíčkem.

Myslím na vás, držte se ☹️ 

megi-the-pes:

To je aj kvůli fenám. Jsem si toho všimla kdysi u jednoho psa a pamatuji, že taky popisovala ollie s basenžíkem. 

Pokud by to bylo kvůli háravkám, pak by to bylo slušné vysvětlení. Pozoruji i u mého psa, ale tam je obecně zvýšené drbání… jen jsem si všimla, že se věnuje více taky intimní hygieně.

Připomíná to hruborstého holanďáka 🙂 

Já právě lidi překvapuju, že je to vořech. Očekávají, že je čistokrevný, když je takový krásný 😀 

Když o tom přemýšlím, tak vlastně to sídliště je asi vůbec nejtěžší prostředí. I v lese se srnkami je větší pohoda, než kolem paneláků. Když už zrovna náhodou nic nehárá, tak toho jídla, co se tu všude válí…. 🤪 Už už se pomalu chystám došlápnout si na trénink nesbírání jídla ze země, jen co trochu dopilujeme vysavač a kurz ošetření se souhlasem.

My jsme si v krátké době dali druhou akci za sebou, pár dní na chalupě s víc lidmi. Odjížděla jsem domů s dojmem, že mám naprosto dokonalýho psa, kterej fantasticky poslouchá, zvládá dlouhé odložení třeba před kuchyní, než uvařím, může být na volno v neoploceném prostoru i přesto, že se v něm volně prochází hejno indických běžců (fascinující kačenky), je klidný i k dětem, prostě dokonalá idylka. Až jsem si říkala, jestli není blbý, že ještě furt tahá tu šňůru. 

Po návratu domů jsem si uvědomila, že venčení na sídlišti (všude super voňavý chcanky a na každým kroku nějaký odhozený jídlo) a obecně v tom našem domácím prostředí je pro něj evidentně nejtěžší kategorie 😄

Vahine:

Chtěla bych mezi ně patřit 🙏😉

Je to fajn, člověk nic neřeší a jen má občas výčitky z tý čokolády… 😀 

Horší je mít takové zvíře, a úplně nejvíc musí být mít takové dítě. 
Jediná nevýhoda je, že když nastane zdravotní problém s vedlejším účinkem hubnutí, jde se třeba i hluboko do mínusu. 

Ale tak jsou přece lidi i zvířata, co nepřiberou. I kdybyste se na hlavu stavěli. Prostě spodní hranice rozumné váhy (dle BMI v podvýživě), max kilo navíc, a víc ani ťuk.

Trickyvoo:

Je to rok a tři dny, co k nám přišel. Bohužel dnes nám ho vzalo auto. Musel jet rychle. Číča si na auta dával pozor. 

Úžasný kocourek, mazlík. Tak hlavně, že si dotyčný užil rychlou jízdu ve vesnici.  

😢

Upřímnou soustrast 😟

Tak až tak informována nejsem, ptala jsem se jí jen na tu vestu 🙂 vzpomínám, že tenkrát na ifauně psala, že se fena díky tomu naučila správně plavat 🙂

Ptala jsem se Marcely (marcelaamax) na FB, tak píše, že používá nějakou úplně obyčejnou asi od Trixie, že to její feně stačí. Pokud by bylo potřeba něco víc, doporučuje vyzkoušet u Mushgo  🙂

Zpětně by mě zajímalo, jestli by vesta bývala pomohla mému neplavci, minulému psovi. On aspoň mírnou snahu o plavání sem tam naznačil, ale jelikož byl hysterický, trochu se u toho potápěl, takže pak říkal, že to nejde a je to nebezpečný, a zůstal raději neplavcem. Fíno je zase naopak plavcem zcela přirozeným a bezproblémovým, ačkoliv se to podle mě naučil teprve nedávno.

impact:

Aaaaaaa koukám, že se sem přesunul ifauní mor vytahování patnáct let starých vláken. 😂😂😂

Aspoň to bude mít tu správnou ifaunovou atmošku 😀

😄

Fakt 22 km. Mělo být o 5 míň, ale paničce to nedalo a ještě vymyslela prodloužení. Když už jsme v jiných krajích, přece. Ale že by tam pejskovi přidala někde rybník nebo řeku na vykoupání, to už ne. A ještě žádá poslušnost. Fakt děs.

O chladící vestě psala Vahine 🙂

Podle veterináře dermatologa to lze pouze eliminační dietou. Pes musí být 8 týdnů krmen výhradně stanovenou dietou, poté se dá říct, jestli se jeho problémy zlepšily. Pokud ano, začnou se do krmení přidávat jiné věci a sleduje se, jestli se potíže vrátí. 
Krevní testy prý dnes stále ještě nejsou vůbec spolehlivé, pokud jde o potravinovou alergii.

Zrovna nad tím přemýšlíme, jestli do eliminačky půjdeme. 

U nás ještě houby nejsou 🙂 My jsme v dnešním horku ušli 22 km, no prostě když to bylo naplánovaný, tak jsme to zkusili… naštěstí dost foukal vítr, tak se to dalo. Pes šlapal ukázkově, dokonce jsme si mohli vysvětlit i to udržování slušné vzdálenosti, když se jde i s páníčkem. Ke konci už to psovi přišlo moc dlouhý a horký, tak nám uspořádal odpočinkové posezení ve stínu, ale po 10 minutách pauzy už to došel v pohodě. V tom ještě nemám odhad, co takovej chlupáč zvládá za horko a co ne. On je aspoň šikovnej, že si řekne, zařídí si to, když už mu to přijde moc.

No je to přesný! Ti psi prostě poznají, že je něco jinak, že se tolik nesoustředím a nereaguju na nějaké ty drobnosti ihned. Finn dokonce tuhle udělal přesně to, co dělával minulej pes - já se zastavila s jinou pejskařskou a chvíli jsme povídaly, a najednou mi pes odchází do tramtárie ( = asi o 50m dál, než považuju za slušnou vzdálenost) zabavit se teda sám, než se vykecáme. 

Můj první pes měl ale jednu skvělou funkci, že když nás šlo 4 a více lidí, najednou se mu zapnul strach, že mě v tom davu ztratí, a bedlivě si mě hlídal. A perfektně poslouchal. Takže tak mohl jít v pohodě na volno i v době, kdy jinak musel na stopovačce. To mi u Finečka určitě nehrozí, ten takový úzkostlivec není 🙂 

Jsou to ale vejlupkové, co?

Mně už se podařilo objevit, jak na přivolání z potoka (dost náročná věc, spolu se srnkama a značkama od háravek).

A teď mám vymyšlenou speciální úlohu. Pes je naprostej vzorňák, když jdeme sami, hlavně si bez problémů drží domluvenou vzdálenost. Ale jak s námi jde ještě někdo, nejlépe páníček, tak tradá a heč paničko, dívej jak můžu chodit hrozně daleko a jakože tě neposlouchat, když nedáváš pozor. Takže úloha je v tom, že jednou půjdeme s páníčkem a pěkně si na psa došlápnu, místo společenské konverzace. 

Fatia:

Boe by měla radost ze setkání, jako má radost ze setkání s každým psem. Ona je velmi společenský tvor v rámci svého druhu 😀 Jestli se nepletu, jste z matičky stověžaté, třeba na sebe narazíme 🙂

Jsme spíše kus od prahy, ale třeba by se někdy mohlo domluvit nějaké to regionální setkání … 🙂

Espiro:

Jsem si představila, jak spolu s Fatiou stojíte v lese s vodítkem v ruce, huby dokořán a za obzorem mizí vaši dva útěkáři, takřka tlapku v tlapce 😀

😀

U nás by se jednalo spíše o útěk ze zavřeného prostoru nebo z úvazu, neb to jsou jediné případy, kdy “se mu zapne” útěkářství, jindy je zcela spořádaným psem se snahou držet se svého člověka a poslouchat pokyny 😄