To by ses divila… prej poděkovat za svíčkovou… když se zadaří a zbyde knedlík a madam už nechce, tak max řekne “ už nemůžu, tak to můžeš dojíst” a odejde…jó to Matýsek ohledně svíčkové promluví…
Matý, na, pojď si vzít.
A co to je?
Svíčková … zkusíš to? Hmmmmm to je mňaminá.
Mates čuchne a řekne “ fuj, tak to taky nejim”
No můžeš se o tom hádat s mojí Ginuš… ale ne teď, teď spí… a ona si musí schrupnout alespoň 5x denně, aby měla sílu na hlavní spánek dne, tak jí budit nebudu… bůh ví, co by mi na to řekla🤪
Já bych to shrnula asi tak, pokud bude pes bez bolestí, popř. sice s bolestmi, které se dají zvládat medikací, pokud má chuť do života, umí se radovat, pokud jsem schopná zajistit i přes pejskovo postižení důstojný život a je v mých silách… fyzických a časových se o svého psa postarat, tak si myslím, že většina majitelů pokud je to alespoň trochu možné, tak to pro svého psa udělá… bohužel ne vždycky je to možné.
Mám Stárek diesel… otáčky se doporučujou 2000-2500 , tak se snažim to v tomto rozmezí držet, ono to není těžký, protože když člověk jede normálně, tak to tak vychází.
Pro mě teda není naftový auto moc vhodný, protože nejezdím dlouhý trasy, ale prostě s érou aut typu van a terénní to tak nějak vždycky vyjde s naftovým motorem.
Já teda mám v hlavě, že se v katalyzátoru vypaluje bordel, když se jede nějakou dobu rychlostí cca 100 km/h … do práce jezdím po obchvatu, tak někdy si trasu trochu protáhnu a na tu stovku to přišlápnu. A další, co mám v hlavě je, že by se jednou za čas mělo šlápnout autu na krk, aby se protáhlý ventily… tak s tím teda problém nemám… samozřejmě se zahřátým autem… stačí když nejedí tzv. na spotřebu…
No a výměny oleje? Můj mechanik kamarád, co má autodílnu říká, že když jezdím převážně město, i když částečně po obchvatu, tak mám olej měnit tak po 8tis… resp. 10 tis. je max, ale že to mám měnit 1x za rok i když tolik mít najeto nebudu a já teda měním 1x ročně nájezd mám ročně kolem 5000 kiláků. A je teda fakt, že přestože jezdím ve starých pikskách, tak s motorem jsem měla problém jen u jednoho auta, tam začaly odcházet vstřiky… po sedmi letech, co jsme ho měli a pak jsem se někde dočetla, že to může být i nekvalitní naftou a tak jsem se přestala honit za levnými pohonnými hmotami a tankuju pouze vervu z Benziny… alespoň tu na netu dost vychvalujou. Můj manžel mi minule říkal… prosim tě, já tankoval furt na Moll a nic se mi s autem nestalo… no miláčku nějak jsi pozapomněl, že když jsi po třech letech toho tvýho tankování na této pumpě auto prodával, tak s tím, že je potřeba minimálně jeden vstřik vyměnit…. tak nevím… asi možná náhodička.
Fikovnice:Vždyť jsme na IF měli naprosto super odlehčené téma, co říká můj pes…zrovna toto vlákno by se mi teď hodilo.
Vzpomínám na to, vybavuji si některé hlášky (hlavně Fločkovy😀) a už se tu zas křením!😄
… no a tak teď říkám Gině… “holka, všechno by bylo jednodušší, kdybys mluvila tak jako mluvila Sára, to bychom si asi lépe rozuměly” a Gina říká “ Prosim tě, jsi spadla z jahody na znak, psi přeci nemluví a žádnou mluvící Sáru neznám a vůbec, koukej už chrápat…si ráno zase budeš stěžovat, že jsi toho moc nenaspala a že ještě chvilku. Takže mi dej pusu a dobrou…” No ona je holka pastevecká a ty vědí všechno nejlíp, takže musí mít pravdu… Fíkovnice psi NEMLUVÍ… když to ŘÍKALA Ginuš tak to tak prostě je a basta…. a vůbec… Gina říkala, že už mám spát, tak sorry jako … dobrou😜
Ochrnutý pes….tak to je bohužel u nás konečná, mám psy 50+ kg a vůbec si neumím představit, jak bych to fyzicky dávala, hlavně taky musím chodit do práce a syn-invalidní důchodce by to sám taky nedal. Bylo by to hodně složité i při dočasném ochrnutí s perspektivou, že pes bude zase chodit, ale tak to by člověk zatnul zuby, zmobilizoval všechnu energii a staral by se.
Jako vůbec si to fakty neumím představit. Jack ty poslední měsíce už nebyl schopen bez pomoci stát, když si lehnul na dlažbu a už ani sám nechtěl chodit těch 8 schodů, co máme z chodby do obýváku (zvýšené přízemí) a defakto jsem defakto furt chodila načuhovat na chodbu, jestli se pesan nechce zvednout, abych mu pomohla…pořád jsem ho měla v merku, jestli nestojí u schodů, když byl venku, tak jsem ho chodila kontrolovat i na dvůr…tam se zatím zvládal zvednout sám, ale člověk nikdy neví…navíc venku zima a člověk nechce aby se dědeček na studené dlažbě nachladil.A to teda byl pes, který …když ho jsem ho na ty nohy postavila, tak chodil sám, čůral, kakal sám…
Jako určitě bychom zvládli slepého, hluchého psa, ale nechodícího nee.
Myslím, že je pravděpodobnější nějaká nemoc… paraziti, možná vodnatelnost… takhle s hlavy těžko říct.
To je pořád dokola… nepotřebuju PP neboť nechci chodit na výstavy a ušetříme tím tisíce. Taky nepotřebuju PP a přiznám se, že kdybych se svými psy na tu výstavu chtěla, tak asi budu mít hoňku průkazy původu doma najít… jako smlouvy, ty mám založený, to je cajk… očkováky mám pro jistotu v košíku na poličce, ale jak PP posílaly chovatelky dodatečně, tak kam jsem je mrskla????
Takže PP nepotřebuju, ale jsem ráda, že vím, kdo jsou rodiče mých psů a jak jsou na tom zdravotně a povahově… u berňuchy nejen rodiče, ale všechno dohledatelný příbuzenstvo do x- této kolene a všechno dohledatelné o chovkách, ze kterých to příbuzenstvo je. Jsem ráda, že jsem viděla nejen maminky mých psů, ale shodou okolností u obou i babičky,
PP nepotřebuju, ale i u mých psů bez PP jsem znala oba rodiče a věděla, jak jsou na tom zdravotně a povahově s dalšími věrohodnými informacemi, abych se mohla rozhodnout… oba moji psi bez PP nebyli z žádného cíleného spojení, ale nehoda, kdy měl majitel psa i fenu.
PP nepotřebuju, ale i u mých psů kříženců jsem znala oba rodiče štěňat a věděla jsem, jak jsou na tom povahově a zdravotně,
Jediná výjimka, kdy jsem ochotná pořídit si psa, kde nebudu znát minimálně rodiče, kdy bych si pořídila psa s tím, že nebudu mít všechny informace nebo nějaké informační minimum, které chci znát je, pokud bych si vzala pejska z útulku,
Zrzavci:Je mi líto štěněte. Toho zabedněnce, co chtěl na něm ušetřit nikoliv.
No a chudák to děcko…to musí bejt zážiteček, když místo toho, aby dítě furt ječelo, že ho štěndo honí a kousá, tak má nemocnýho štěníka, který umře. Fakt super…doufám, že se snad pán dostatečně poučil…
Bože prosím, ať čtou podobné diskuze lidi, co se teprve chystají si štěňátko pořídit.
Tak moje maminka si před x lety přepytlíkovala energie k Comfort energy (defakto zkrachovalá Bohemia energy) -plyn a elektřinu k LAMA energy.
To léto před tím, než klekla Bohemka a už byly nějaké signály, že energie půjdou nahoru jsem se mámy ptala, jestli má zafixované ceny energií…prý ano…a tak jsem byla v klidu…předpokládala jse, že je u ČEZu. A pak to začalo, padla Bohemka a máma spadla do DPI…takže jsem tedy vše zařídila, protože mamka absolutně nevěděla co a jak a začala jsem se zajímat proč…
No a z mojí maminky, kterou neustále instruuju, aby nikomu neotevírala, nikomu nic nepodepisovala a s nikým, kdo jí něco nabízí, se nevybavovala po telefonu a neříkala ANo, vypadlo, že jedni u ní byli a druzí jí volali…slíbili nižší ceny a tak jim na to moje mamka kývla.
Pročetla jsem si smlouvu od LAMY, samozřejmě smluvní pokutička tam byla, takže jsme vyčkávali…v létě následujícího roku změnili obchodní podmínky a byla tedy šance odejít…podmínky móc hezký, defakto se nám upište a my vám dle libosti budeme nastavovat ceny, jak chceme….takže výpověď a mamka už v té době měla plyn přepiklíkovaný k Inogy, tak jsem jí tam šoupla taky. Zaměstnankyně Inogy mě upozorňovala, že teď jsou ceny vysoko, jestli by pro nás nebylo lepší zůstat u původního dodavatele…no a moje máma mě sice poslechla, ale moc se netvářila…její brácha má totiž u LAMY i plyn i elektřinu a zůstávají u nich i po změně podmínek…řekla bych, že to moje mamka nesla lehce těžce nelibě….do doby, než jí zoufalý strejda sdělil, že mu zálohy na plyn vyskočili z 4500,-/ měsíčně na 18 tis a u elektřiny to nebyla taky žádná hitparáda a urychleně přecházeli k jinému dodavateli a platili i pokutu, i tak se jim to vyplatilo.
My jsme opravdu konzervy a energye odebíráme jen od velkých dodavatelů jako je ČEZ, INOGY a kdysi i RWE…možná by se našel levnější dodavatel, ale zase kolik lidí na to dojelo. A hlavně jsem u těchto společností nikdy neměla problém s komunikací…
Co mě příjemně překvapilo, že i přesto, že jsme měli zafixovanou vyšší cenu, tak se oba dodavatelé ozvali s tím, že nám energie zlevní…
No, jestli se jedná o to, že bych měla mít psa, kterého unesu, tak mám problém i s těmi 30ti kilíčky. Docela mě už zmáhalo i nošení štěňat že schodů, když měla těch 20 kilo plus.
Jack měl ty poslední měsíce, než mi odešel do psího nebe už trochu problém s pohybem. Problém se zvedáním z dlažby a i s těmi schody to nebyla úplná hitparáda… no když holt neměl den, tak jsem mu nasadila postroj a pomáhala mu … přidržovala jsem ho. I ovčandě jsme pislední měsíce pimáhali, osušku pod břichem a nadlehčovali jsme, pomáhali jí na nohy, když jí to nešlo, Ale sama bych je nikam neodnesla, na to bychom museli být dva.
Na druhou stranu kolik lidí by si pak mohlo pořídit psa 50 plus…
Vždycky, když dá někdo dotaz, že si chce pořídit psa a je sám, tak mu všichni napíšeme, že je potřeba mít někoho, kdo se o psa v případě nouze postará…neboť stát se může cokoliv…nemoc, nehoda…a o psa nebo jiného živého tvora musí být postaráno a to je jedno zvíře. Další věcí je, že i když mám ten plán A, tak musím uvážit, zda je můj plán A schopen a ochoten se o moje zvířata postarat…případně mám ještě plán B a případně plán A má minimálně instrukce na koho se obrátit, pokud by péči sám nezvládl…třeba “synu, kdyby se mi něco stalo, tak kontaktuj ty a ty osoby a popros je o pomoc, mám to s nimi domluvený” A ta nejdůležitější věc…těch zvířat si můžu pořídit pouze tolik a taková, aby se v případě nouze o ně někdo zvládl fyzicky postarat.
To je dle mého základ a zodpovědnost majitele zvířat.
Já třeba strašně nerada jezdím někam společně s manželem. Jako, co kdyby se něco stalo, autonehoda a byli jsme oba těžce zranění nedejbože mrtví. Tak jasně je tady ještě můj syn, který je schopen se o psy postarat, ale už by bylo v jeho situaci složité utáhnout finančně barák…a do bytu s pyrenejkou nemůže…ale tak nějak spoléhám na to, že by finančně vypomohla dcera, že by zajistila veterinu a podobně a pak až by psi nebyli, tak by se jí finance vrátily z prodeje domu. A i kdyby došlo na úplně nejhorší a situace by byla fakt krizovka a nešlo by to jinak, tak by někdo z dětí našel psům nový domov.
Prostě moje zvířata, moje zodpovědnost. Řeší se tady jak pejsci vypadali před tím, než majitelka onemocněla, jestli to bylo cajk….z mého pohledu je to v principu jedno…ať už to zvládala a nebo ne, tak péči měla mít zajištěnou, psů měla mít pouze tolik, co by případná výpomoc zvládla a syn, který bydlel jinde a dle mého zdravého rozumu se v delším horizontu nebyl schopen o py postarat, měl mít instrukce koho kontaktovat v případě, že by se něco stalo. A při takovém počtu psů to musí být kurňa domluveno…
A hlavně si myslím, že při takovém počtu psů a je jedno, jestli z toho půlka byli psi na prodej - štěňata - tím spíš, péče o psí matky a péče o štěnda je z mého pohledu ještě náročnější než když na psech neodchovávám…tak už je to o té produkci štěňat, byť s PP…
Prostě z mého pohledu je momentálně jedno, kdo za co může a nemůže, vždycky je to odpovědnost majitele zajistit, aby o jeho zvěř bylo postaráno.
Leithian..vy tady paní hájíte…tak já se zeptám…máte z mého pohledu velký chov hadů a další zvěř…vy nemáte záložní plán, kdyby se něco stalo, aby o vaše zvířata bylo postaráno?? To je totiž to, oč tu běží.
Já miluju ostrý a radikální psy…je to s nimi sice podstatně složitější, ale ta povaha mi max vyhovuje….problém nastává v popisovaných situacích typu, že jakmile se někde “utábořím”, tak pes začne hlídat…a i pokud mám pastevce nebo jiného radikála typu naše Sára, tak pokud nejsme v liduprázdné přírodě, tak z mého pohledu je velký tlak na to, abych měla psa v merku…no a vlastně liduprázdné krajině taky, neboť tam se zase může zjevit nějaký osamělý člověk, který z pohledu psa tam nemá co dělat ááá už je podezřelej. Jako Ginu vypustit z vodítka nebo ze šňůry nemohu, sice se nebojím, že by zdrhla, to vím jistě, že by se vrátila, ale její pohybový rádius je velmi velký a přivolání tak na 85-90%, takže přivolání nemá a i když je “hodná”, tak prostě nemůžu nechat takhle poflakovat pastevce, ještě když miluje psy a každého by šla pozdravit, ale nechci vidět, co by bylo, kdyby se to pejsovi nelíbilo a obořil by se na ní.
Berňáka jsem k Gině pořídila proto, že za prvé její nej kámoš byl berňák a za druhé jsem chtěla už něco jednoduchýho na výchovu. A přestože berňušková povaha není úplně můj šálek kávy, tak tohle plemeno musím objektivně vychválit do nebes. Toho už jsem snad koupila se sadou základních povelů. Přátelský, sluníčkový pes, řekla bych přiměřeného temperamentu. Je pro každou srandu a rád dělá s páníčkem cokoliv…samozřejmě musíme brát ohled co je to za plemeno, takže 20 kiláků u kola to nebude…ale je to taková moje asistentka, asistuje při všem, všechno ho zajímá…rád si hraje a co jsem tak pobrala od jiných majitelů, tak ta hravost mu zůstává i v dospělosti, rád i pocvičí. Je to pořád dobře naladěný sluníčko. Venku s ním není problém…v pubertě mě na přivolání neposlechl 2x…teda ani nemůžu říct neposlechl, prostě nereagoval na první zavolání, když běžel k jinému psu, nicméně zůstal stát v povzdálí a nakonec to otočil směrem ke mně, takže jsme teda ještě jistili šňůrou. A teda trénovali v civilizaci a dneska ho odvolám od každýho psa. Jakože ještě mu úplně nevěřím…to tak možná za rok za dva, ale stává se z něj velmi spolehlivý pes. Co mě překvapilo, že není moc kontaktní k lidem, které nezná…což je ale dobře, protože se nehrne ke každému, kdo ho osloví…zůstane stát opodál. Ale je bezproblémový…
Jako průšvih je to zdravíčko a je důležité pečlivě vybrat chovku a linii s dobrou dobou dožívání.
Jako současní psi už jsou poslední, nevím, jestli si ještě troufnu pořídit si třeba v šedesáti letech dalšího psa…a netroufnu si to právě proto, že malej nebo střední pes nepřichází v úvahu, když nebudu moci mít velkého, tak raději nic. Ale tak si říkám, kdybych si ještě na ten důchod měla nějakého psa pořídit, tak to bude berňuška. Protože vím, že i kdyby jsme se museli přestěhovat z baráku do bytu, tak to tam berňák, na rozdíl třeba od pastevce, zvládne.
Pro mě je teda malý pes-žádný pes…a tím malý mám na mysli nejen čivavu, ale i třeba ausíka, co má moje holka. Miluju chrty, ale bohužel manželovi nevyhovuje chrtí povaha a tak jsme přešli na psy medvědoidního typu. K těm pastevcům a procházkám…pyrenejka Gina jde na procházku velmi ráda, ale třeba to, co tady zdejší osazenstvo popisujete, že jste na procházce xy hodin, tak to je sci-fi…prostě Ginu to v určitém okamžiku přestane bavit a zavelí domů. Pokud to ignoruju, tak za sebou táhnu zpruzelého psa. Má ráda trasy, kde to zná…třeba její nej procházka je na jednu “myší” louku…ale pokud bych tu louku chtěla vzít ještě jednou do kola, tak už se zase potáhne za mnou jak smrádě. V lese ,,,tak to víc zpruzelýho psa jste neviděli. Tím nechci říct, že všichni pyrenejci jsou takoví. A teď kavkazanda Jessinka…Jessinka vůbec nechtěla opouštět pozemek…jako štěndo jsem jí musela vždycky kousek poponést, aby šla…jako větší jsem jí prostě drapla za postroj a kousek odtáhla, protože dobrovolně se nehnula. Na procházce sice šlapala v pohodě, ale jakmile zjistila, že jsme otočily k domovu, tak to už táhla, aby jsme doma byly co nejdřív…ani v nové rodině neměla o procházky zájem…. Berňuška Matýsek…Matýsek se mnou jde rád kdykoliv a kamkoliv a jak dlouho budu chtít…samozřejmě díky Gině nemá natrénováno, ale 3 hodinky zvládne. Berbeři taky neměli problém procházkovat třeba 3 hoďky…venku jsme byli klíďo celý odpolko. Z tohoto malého vzorku mi vychází jediné, že u pastevců hrozí riziko, že se jim opravdu na žádný výlety chtít nebude… No a teď to ostatní….u pastevce musí mít člověk oči všude a vidět až za dva rohy…mám asi to nejmírnější a nejméně radikální plemeno mezi pastevci, ale i tahle hodná pyrenejka je pastevec…sice jako pyrenejka udělá nejprve všechno pro to, aby nebezpečí odehnala a tak není potenciálně fyzicky za běžné situace nebezpečná, ale… z klidu do krvelačné bestie to je teď hned a jen díky tomu, že jí člověk zná a monitoruje okolí, tak je připraven na to, že by taková reakce mohla nastat….u kavkazandy Jessinky bych musela být ostražitější. neboť kavkazan je jiná liga. No a teď tady máme ovladatelnost resp. “zvládnu takového psa fyzicky?” …já vždycky tvrdím, že to není o síle, že i 50ti kilová slečna zvládne 80ti kilovýho kavkazskýho samce, jednu takovou holčinu s obrovským kavkazem jsem tady potkávala….ale poté, co jsem si prošla Gininou pubertou bych názor trochu poupravila…v pubertě to tak být nemusí, na Ginu jsem v pubertě opravdu potřebovala fyzickou sílu a pevný nervy a být tvrdohlavější a umíněnější a trucovitější než Gina. Jo dneska už je to sranda, dneska i když Gina udělá divadlo, tak do toho nejde plnou silou, spíš si tak jako pohopsá a zatancuje na vodítku, ale udržím jí v pohodě. Zase musím říct, že u kavkazandy Jessinky jsem takové problémy neměla, ale to si myslím, že je proto, že Jessinka se už od štěnda na mě hodně navázala, byla ochotná spolupracovat….zatímco s Ginou začala být rozumná řeč až tak v sedmi měsících a pak v 8 měsících začalo pubescentní peklo. No a teď vezmeme ten respekt…kdysi dávno měl můj známý obrovského saoška…v době, kdy se pomalu ani nevědělo, co je to za psa…můj známý byl chlap jak hora a zkušenosti se psy měl….no a kdo byl u toho obrovského středoasiata nakonec bohem…přítelkyně mého známého, subtilní 50ti kilová paní, která byla ták hodná, nikdy jsem jí neslyšela křičet nebo se jen rozčílit…nikdy bych neřekla, že tahle ženská má přirozený respekt…no zpětně si prostě myslím, že to nebylo o tom, že by budila respekt, že to nebylo o tom, že by paní měla přirozenou autoritu, ale za prvé byla “kočičí člověk” a tak stejným stylem přistupovala ke psu a za druhé se do ní prostě ten pes zamiloval a udělal by všechno, co jí na očích viděl… Když to shrnu, tak pokud vaše dušinka netouží vysloveně po pastevecké hlavince, tak bych do pastevce nešla, je to zbytečná komplikace…a volila bych raději nějakého “normálního” medvěda. Berňáci jsou zlatíčka. Jako tady dostává tvrzení “lehko vychovatelný” naprosto jiný smysl….Matěj je teda takovej váhavej střelec a bohužel ani v největší krizovce na něj nemůžu houknout, protože se mi zasekne a prostě ke mně nepřijde…takže pořád musím mít na paměti, že mám mluvit slaďoučkým vysokým a nadšeným hláskem. Jsem přesvědčená o tom, že pokud by mě někdo přepadnu, tak on mě bránit nebude…možná se pokusí a bude štěkat, ale bude lehce zahnatelný….to třeba u pyrenejky vím, že mě nedá a že mě bude bránit do posledního dechu. Leonbergera jsem měla v hledáčku…byl už tady zmiňován…já jsem tímhle plemenem okouzlená, tady v okolí jich bylo několik…jednu leonku měl za kámošku můj afgán a všechno to byli velmi příjemní a ovladatelní psi…navíc si myslím, že s větším potenciálem k případné obraně páníčka než má berňák. Landseera jsem potkávala jednoho, když jsem měla berbery, ale fakty jsme se jen potkávali, takže nevím. Novofundlanďan …znala jsem 3, všichni hodní méďové…za plotem hlídali.
No a co se týče těch výletů….z mého pohledu se se štěndem a mladým psem musí opatrně, abychom nepřetěžovali….další problém u medvědů je počasí, teploty nad 20 stupňů, sluníčko, už nemusí být na výletování úplně komfortní pro psa. No a starý pes už taky třeba může chodit tak max kolem komína…a že mu bude líto, že jdete na výlezt bez něj….já si naopak myslím, že by to neměl být takový problém…uděláme s ním prochajdu, dle jeho kondičky před výletem a pak prostě pejsek zůstane doma stejně jako když jde člověk do práce. Akorát my se tedy musíme smířit s tím, že nastane den, kdy nás na těch výletech náš parťák už nebude moct doprovázet.
Chci říct, že já jako “chrtí” člověk miluju chrty…a barzoj je na prvním místě…zároveň mi maximálně vyhovují medvědi….vím, že už bych nedala žádný ovčácký plemeno, teriéry a podobně…prostě už jsem líná, už nechci cvičit, nechci dělat žádnej psí sport, nechci na procházkách vymýšlet psu zábavu, chci klidnýho parťáka, který je rád, že se po prochajdě svalíme na gauč a koukneme na seriál, než psa, který přijde z prochajdy, na 20 minut si lehne a je odpočatej a už mi nese míček, abych mu ho házela. Chci prostě psího přítele, který bude vyhovovat mému klidnému životnímu stylu.
megi-the-pes:Tak když máte naráz 16 štěkanátek, živí vás to. Nechodíte do práce. Ale jak budu dokrmovat, kdy se budu starat o staré a starší psy, při tom počtu bude ze štěkanátek co? Ani zadarmo bych takového psa nechtěla.
To je normálně pásová výroba. Fuck.
No to je další věc… odběr štěněte z takové chovky… tak to teda díky nee, já chci totiž vymazlené štěňátko…
Z mého pohledu ani když se to dělá profi a ten chov je moje zaměstnání, tak v jednom člověku při tolika psech toho musím hodně ošidit, protože fůru času zabere jen ta základní péče….
No já zrovna včera říkala, že to nechápu…Jack i teď Matěj mají pyskáčky větší než holky než Sára a než Gina…ta vlastně nemá vůbec žádný “převisy”, ale když u mě sedí a čeká až dostane soustíčko, tak to jí ty sliny tečou proudem…ne teda u všech pochutin, ale není to neobvyklé….a Sára byla to samý v bledě modrém…prostě kluci byli furt jak ze škatulky a holky neustále poslintané náprseky, které si pak ještě z vlastní iniciativy nějak užužlaj…😴
Nechápu, jak někdo může chovat 46 psů …jako opravdu je fyzicky možné se o takovou smečku plnohodnotně starat?? Část smečky dokonce držet v srsti, čistit pejsků zuby, kontrolovat, zda všichni pejsové jsou cajk..drápky, ušiska, připravovat krmení, udržovat psy a prostředí v čistotě a do toho starost o březí feny, o případná štěňata…a to vše jenom jeden člověk?? 24/7 ?? Tak si říkám, že tolik psů drží chovatel z nějakého důvodu…jedním z těch důvodů může být nějaká chovatelská vize, kterou samozřejmě nemohu provozovat s jednou fenou a potřebuji hodně chovného materiálu…s tolika psy už je ale z mého pohledu nutno se tomu věnovat na profesionální úrovni, kdy výdaje na chov tolika psů by měl pokrývat prodej štěňat…a případně musím mít nějaký další příjem, v případě, že neodchovávám tolik, aby to finančně pokrylo provoz.
Nechci se tady dohadovat za kolik dní se pes dostane do takového stavu…zuby srst…Leithian psala, že za to paní nemůže, že jí podělal její syn …Nějak jsem se nedočetla, jestli syn bydlel s matkou v jedné domácnosti a jestli se rukou společnou a nerozdílnou o psy starali. Jakože s takovou spoustou psů už tedy musím mít přeci plán A a minimálně i plán B a případné psí hlídače musím mít proškolený a zapracovaný. Já mám psy 35 let a upřímně, kdyby mě někdo požádal, abych mu pohlídala takový psí cirkus, tak max přes víkend…s tím, že psy budu venčit, nakrmím, dám vodu a budu se snažit kontrolovat, jestli jsou cajk…neumím si představit, že bych tohle zvládla třeba 14 dní a komplet péči. Pokud paní měla v záloze jen syna, tak je to dle mého nezodpovědnost…o to větší, pokud syn bydlí třeba jinde a chodí do práce…
No a teď prakticky…paní musela část psů darovat…co ti obdarovaní se psy udělali?? Jako, když mi někdo dá 1-2 yorky, tak to asi zvládnu si je nechat, ale ve větším počtu?? To je darovali dál a nebo prodali? Dále jak jsem pochopila měla paní dovoleno chovat 22 psů…to si tedy těch 22 psů vzala zpět?? A kdo tedy uhradí náklady doby, kdy byli pejsci v útulcích apod. Já myslela, že takové náklady se po někom vymáhají?? No ale to už je asi jedno.
Takže jestli jsem dobře pochopila, tak paní má tedy kolem 20 psů zpět a zase se o ně stará sama?? Jako mi přijde, že i s 20 psy se může situace opakovat.
(teda s těmi zuby u malých plemen jsem měla nějakej pojem, ale že to je až takhle…ještěže mám velký plémě, zuby krásný, zdravý, bílý až do smrti smrťoucí a bez čištění)
To už snad ani nejni pravda….bylo až neuvěřitelné téměř v přímém přenosu pozorovat, jak omega rychle roste malé dogátko…
Já bych těm lidskejm zrůdám fakt urazila obě pazoury a přivázala je ve sklepě…
Jako to přeci není možný, že ty lidi nemají ani trochu citu, štěňátko v takovémhle stavu😢.
No prostě furt dokola…kde je poptávka, tak je i nabídka. Jako člověk snad i pochopí, že někdo chce ušetřit neb PP nepotřebuje neb nebude chodit na výstavy a že si jde koupit psa bez PP, dokonce i pochopím, že za něj dá těch 5 tis, neboť papíroví ovčouni jsou minimálně o 5-10 tisíc dražší…a za těch 5 tis ale dostane vymazlený štěndo, odčervený, oočkovaný, očipovaný a hlavně na první pohled zdravého a veselého malého štuce od někoho, kdo si myslí, že jeho Asta by měla mít alespoň jednou za život štěnďata…ale když už na první pohled vidím, že štěně není ok, naopak, že na první pohled vypadá nemocně…maminku štěněte předpokládám, že nikdo neviděl, neboť je zrovna na veterině a nebo naopak “ona by bránila štěndo před cizím”…jako viditelně nemocný štěně bych neodebrala ani s PP (čistě teoreticky, tam předpokládám, že chovatel by takové štěně neprodal)…prostě to je do nebe volající….
Ach jo…dokud fakty lidi nezačnou alespoň trochu používat tu kulatou věc na hlavě, tak se fakty nic nezmění.
Jo a samaritánství je hezká věc…stálo nás to balík + ještě balík na veterině, ale štěndo jsme zachránili…jenže ta záchrana je za podstatně vyšší cenu…za utrpení fen, které jsou u množitele stroje na štěňata a nechci ani pomyslet, jak skončí když už nevydělávají a co ta další a další nemocná štěnďata…..no a množitel si mne ručičky.
Jako když to štěndo vidím, tak mám fakty vztek, ale omega velkej. Štěňátku samozřejmě přeju uzdravení a aby prožilo štěstný život, ale …uvolnilo místo pro produkci dalšího nebožátka …
Tak jsem se vypravila jako doprovod s mamkou na oční…máma říkala “bože, to tam zas budeme dvě hodiny”…já si říkám super, vezmu knihu a když už tedy musím někde dvě hodiny dřepět, tak to už za tu dobu něco přečtu…
No a teď realita…čekárna našlapaná, ale sedli jsme si….nevím, kdo vybírá židličky do čekáren, ale tady to byla katastrofa, židlička malá…nikde žádnej věšák, takže já v klíně držela mámin kabát (z klouzavého materiálu), svůj jsem si ani nesvlíkla, neboť nevím, jak bych držela dva…takovej luxus, abych vedle sebe měla volnou židli, kam to položím, bohužel nebyl…mámu vždycky zavolali, aby přečetla písmena, aby jí změřili oční tlak, aby jí kápli něco do oka a mezitím prodlevy, kdy zase se mnou seděla…takže já ještě ve snaze jí tzv. udržet místo, aby to bylo jasný a nemusela jsem nikoho odhánět, jsem dala vždycky ten její kabát na její prázdnou židli…a ještě jsem ho tam musela stejně držet, neboť klouzavý kabát na malé klouzavé židli nechtěl sedět sám a neustále klouzal a to i když jsem mu říkala “sedni..místo…a zůstaň”…dorazila mě máma, když se zase po nějaké procedůře vrátila a dosedla na svou židli (samozřejmě v tu chvíli jsem měla opět plnou náruč jejího kabátu, kterému se očividně u mě na klíně taky nelíbilo a klouzal po mém klouzacím kabátu furt pryč)…"jsi říkala, že si budeš číst…tak proč nečteš??"…"nečtu, protože stačí tělocvik s kabátem, kdybych ještě držela knihu, tak už bych fakty potřebovala třetí ruku😠"….by člověk řekl špičkové pracoviště, hezké nové a nemají ani věšáky…..a já se na to oční tak těšila….😢