Sardullah, z Ariba vždy vyzařoval názor “všichni mě máme rádi…” koukám, že tento světonázor bude taky plemenný znak 😎
Tak, že by to u nás teda nebyla chyba v matrixu?? To by mě trochu uklidnilo…
tetrivek:No nevím na Chelzie jde puberta a je to těžký samorost, to jezevčice je zlatá. Musím pomalu a hodně trpělivě na ní. Má mě na háku 😏
Tak držím palce, ať je vaše trpělivost bezbřehá a ať to pubescentní období uteče jak rychlá voděnka… a ať to není takovej horor, jako jsem měla já s Ginou.
Tý jo…pejsové jsou pěkně vyřehtaný 🙂
Tohle je mýtus, fena štěňata mít nemusí.
hmn:“lehne si a pokud je potřeba, tak se ještě přetočí na záda”
přesněěě! 😄
a proto je tak fajn postroj s úchytem, za který si madam zvednu a poodnesu jak ten kufr 😎
a ruku v ruce s ryze pozitivním “jdeme” za pamlsky to směřuje k dokonalé ženě 😄
56 kilo živý váhy, která NECHCE a tudíž je ještě těžší, to teoreticky můžu táhnout za postroj po zemi, ale do baráku mám 2 schůdky, o který se zaseknu a když se madam nezvedne, tak jí mám jen dotaženou k domovním dveřím. Jako vidím její reakce, když jí Matýsek táhne za kůži na krku nebo nedejbože za ucho ležmo po dvoře..a ona leží a nic, kdybych nezasáhla já, tak jí snad za to ucho potáhne přes celej dvůr a taky se dámička nezvedne, takže že bych jí zvedla v postroji, když nechce je sci-fi. Zaplať pánbůh, že takovýhle brikule dělá jen doma na dvoře, při představě, že by se mi venku někde svalila a jakože já nikam nejdu a ne a ne a ne, tak nevim…to ona je schopná i měnit aktivně těžiště tak, aby když jí začnu zvedat to prostě nešlo…a jako sranda možná chvíli, pak už by začala býti načuřená, ani nechci pomyslet, že by měla totál zásek….
Takže úkol zní jasně, přesvědčit potvoru pyrenejskou, aby konala dobrovolně…popř. dobrovolně po nějakém přemlouvání a mňamkózní motivaci…obecně můj problém s Ginou je ten, že se sice vzájemně hodně milujeme, dnes už můžu říct omega hodně, ale zároveň ten vztah není taková hitparáda, jako jsem měla s předchozími psy…prostě aby dělala vše jen pro mé krásné oči….jakože proč, krásné oči má přeci jen Gina a tak všichni musí dělat vše pro její krásné oči….
Ale zase na druhou stranu, co bych tady pak psala za veselé historky z natáčení…to bych psala pouze “mám berňušku a ten jé tááák hodnej a tááák poslušnej”…to by byla nuda přeci😜
PS: v noci nesvítit…i ryby se chtějí vyspat…😉
No já si obecně myslím, že rybám je to šuma fuk…přes den, pokud nemáte zatemníno, tak na akvo dopadá nějaké denní světlo, naopak často rybám vadí přesvícená akvária, můžou být z toho ve stresu. To umělé svícení provozujeme tedy spíše kvůli rostlinám, dle jejich náročnosti a hlavně, abychom my, akvarističtí čumilové, něco v tom akvárku viděli.
Ono rybky, byť jsou třeba původem z Amazonky, tak ta voda tam není průzračná, hladina může být zastíněná vegetací, ryby se můžou pohybovat někde ve spleti větví, kořenů…prostě nedostávají takovou palbu světla jako v průzračné vodě v akváriu. Naopak spousta rybek má ráda přistíněnou hladinu nějakou plovoucí a nebo splývavou rostlinou a tmavé dno. Paradoxně třeba u neonky v takovém prostředí vyniknou více i barevně.
Pokud tedy nemáte nějaké náročné rostliny, tak z mého pohledu stačí svítit 8-10 hodin denně. Osobně si myslím, že je fajn pravidelnost…takže za mě nej řešení jsou spínací hodiny, kde si nastavíme časy zapnutí a vypnutí. Je také možnost udělat nějakou pauzu ve svícení…někde je i doporučována pauza kvůli rostinám…když se nesvítí, tak rostliny produkují CO2, který následně spořebovávají, když je světlo. Některým náročným rostlinám se musí hodně intenzivně svítit a i přibublávat CO2 z lahve.
Někteří z nás dělají pauzu ve svícení, aby si užili rozsvíceného akvária ráno, než odejdou do práce a večer až přijdou….pokud by akvo mělo svítit celou dobu, tak by to bylo třeba 12-13 hodin svícení, no tak prostě nesvítíme 2-3 hoďky přes den…
Já osobně začínám v akvu v poledne…za mě je i lepší, pokud člověk nemá naprogramovanej stmívač, když se světlo rozsvítí ve chvíli, kdy už není v místnosti úplná tma a ryby nemají takovej světelnej šok a světlo zhasíná ve 20:30h.
Jó…páreček nebo šunčičku…to ona si dá, ale i tak je to celé přivolání ze zahrady o tom, jestli se madam uvolí a skutečně se jí domů chce. Jako z mého pohledu s mojí pasteveckou potvorou mi fakt přijdou úsměvné rady typu “ připněte psu couračku a pak si to přivolání vynutíte”….aháááá a když má couračku a já si chci to přivolání vynutit, tak co udělá madam, když fakty nechce…lehne si a pokud je potřeba, tak se ještě přetočí na záda…aháááá a jak potom přinutíte fenu, která váží dost přes padesát kilo, aby přišla…nijak…to tak max k ní dojít, máchat jí před čumáčkem tou šunčičkou popř. párečkem a sladce říkat “Ginuško, podívej šunčička…honem pojď domů”…a v duchu se modlit, aby se madam chtělo….kanimůra jedna bílá, má jediný štěstí, že je to pastevec a tedy na ní spoléhám, že kdyby přišel bubulák, tak mě nedá a bude se za mě rvát jako eskymáckej pes…a tak ta pozitiva převažují nad těmi jejími manýry…😉
Jo a jinak…Kanimůro jí říkám furt…jméno obsahuje vrčivku a ani to madam neslyší...tak ono je to celkem jedno. A povely??? Jako já nevim, asi jsem kynologický tele, ale pesani mi nejlépe fungují na gesta…kolikrát řeknu sedni a dokud nepřidám gesto rukou, tak si nikdo nedřepne….a když řeknu lehni, tak to teda Gina tohle složení písmenek nepobírá…protože vždycky nejdřív zkusí podávat packu…tak nevím, buď je hluchá a nebo si říká, že podat pac je jednodušší způsob, jak ze mě vymámit piškot, než si lehat…jako koukej dávám pac a ještě se tvářím roztomiloučce…no ale já jsem řekla lehni…ahááá, tak ty chceš druhou packu, jasně tady je, to jsem poslušná, viď a teď naval ten piškot….😴
Za mě nej jméno, co jsme předchozím fenám mohli dát je Sára… neboť je tam i sykavka i vrčivka, chtěla jsem tak pojmenovat i Ginu, ale manžel z pietních důvodú po odchodu naší Sáry nechtěl. No ale když se nad tím tak zamýšlím, že Gina by sejřila i na jméno Sára. No a zpětně musím říct, že jsme jí měli asi dát jméno Páreček… protože když jí volám ze zahrady dom, tak volám “Ginuško, pojď si pro páreček” a na to docela slyší.
Verun:tak já dneska taky pekla (nebo jsem se snažila) rozkaz zněl, rozpustíte máslo….., tak jak peče varaxi nechám mojim holkám…
Ta moje mikrovlnná sviňucha to občas udělá taky…🤪
No tak tohle téma jsem si měla přečíst, když manžel naší malé Gaelin z Jizerského pekla vymyslel jméno Gina… a pak mi furt říkal, že si myslí, že by měla alespoň slyšet na jméno a já mu říkala, že ona na jméno slyší, ale prostě na to sejří a teď si říkám, jestli jsem jí chudince nekřivdili, třeba jen neslyší ta písmena z čeho má poskládaný jméno.
Bože, dneska je ták nádherně..
hmn:teda Sardullah, na Gině je ta svíčková se šesti ale znát 😄👍
No já jí furt říkám tlustoprdka a že má zadel jako štýrský valach a záda jak stůl…manžel se proto na mě zlobí, že není tlustá, že je mohutná a chlupatá…a měla bych i tendence jí nasadit dietu, ale i když vypadá takhle, tak jí v poho nahmatám žebra a když jí rukama připlácnu chlupy, tak má i pas…má 56 kilo (to Sára při stejné výšce měla taky 56-58 kilíček), navíc když jsem viděla její mámu a babičku, tak to byly taky docela kusance a hlavně kolik toho mňaudáma sežere v normálním režimu…kuřecí křídlo (jedno) nebo malinký stehýnko a k večeři půl kila masa a eventuelně malou hrstičku granulek, třeba včera říkala, že večeřet nebude vůbec a fakty nejedla jako jasně je kastrovaná, tak to přibírání hlídám, ale kdyby byla fakty tlustá a měla bych jí nasadit dietu, tak by musela mít hladovku úplnou.
Jako člověk, který měl psy i feny v poměru 4x fena a 3x pes + jeden na dočasku, nyní už asi 14 let mám doma páreček pes a fena (nyní již druhý pár), tak ten největší rozdíl vidím v tom, že se psem - klukem je lehčí pořízení, neboť nevymejšlí…fena je potvora vymejšlivá…přesně bych se podepsala pod to, co psala Sarah. Mě jsou bližší feny, prostě jsem taky taková, když se mi něco nechce, tak jsem schopná vymyslet tisíc způsobů, jak se tomu vyhnout a to včetně toho, jak zmanipulovat mužské členy domácnosti slaďoučkým úsměvem…ale upřímně pokud bych si na důchod měla ještě nějakého psího přítele pořídit, tak to bude kluk, protože už chci mít svatej klid a nééé se furt dohadovat s nějakou psí kanimůrou, byť to dohadování miluju.
Jinak co se nějaké dominance týče…a ani to nechci nazvat dominancí…prostě moji psí kluci (mimo afgána, ale tam se shodnem na tom, že to není pes, ale kočkopes) na mě viseli pohledem, prostě za každé situace jsem pro ně byla bůh a ani jsem se nemusela moc snažit ve smyslu, že bych se nějak aktivně snažila být nějakým vůdcem smečky. Zatímco u fen, tak tam teda musím mít sebevědomí zapnuté na max, já musela být ta umíněnější, tvrdohlavější, aby mě fena vůbec brala.
No a co se mazlení týče, tak to bych asi nespecifikovala, jestli víc pes nebo fena, tam si myslím, že je to spíš o konkrétním jedinci, možná v závislosti na plemeni. Snad jen u několika jedincích afgánského chrta, tak tam byly feny větší šmachlířky, ale jinak kus od kusu a je jedno jestli je to kluk a nebo holka.
Takže obecně řečeno jsem víc spokojená se psími kluky…a co se týče fen “když jí miluješ, tak není co řešit” a to je teda i můj případ.
Já teda nemám fotky z venčení…já jsem s tím telefonem marná…než ho vytáhnu a zapnu foťák, tak je to “zátiší se psy”, které jsem si chtěla vyfotit to tam…navíc v jedný ruce Ginu a oči až na zadeli, neboť všechno musím pro jistotu vidět dřív než madam….tak si dovoluji videíčko z našeho dvorečku…
Ad lehce cvičitelný….to opravdu záleží na tom, co si pod tím kdo představí….cvičitelná moje ovčanda, ale dva roky intenzivní práce…teď mám berňuchu, ten už se vycvičenej narodil.
A zmiňovaný pyrenejec resp. pyrenejka, co se cvičitelnosti týče, tak jednička s hvězdičkou, neb je to holka inteligentní pastevecká a rychle chápe, co se týče proveditelnosti povelu venku mimo dům a zahradu, tak teda za mě 4-, někdy …docela často..teda předstírá, že je naprosto poslušnej pes, ale na to jí neskočím. Ale nespornou výhodu to má, když si člověk opravdu řekne, co všechno s ní zvládne-nezvládne, tak se mu neskutečně uleví a spadne z něj břímě toho, co by se mělo a nebo nemělo.
A myslím, že již bylo i psáno naznačeno výše…když dva dělají totéž není to totéž, někdo má opravdový cit pro psy a jde mu to skoro samo (moc bych si přála mít TO, které by mi bylo zhůry dáno) a na druhé straně spektra máme majitele, který je jelito, kopyto, platí to a ani s tím “lehce cvičitelným” psem mu to nejde. No a k tomu se ještě přidává další proměnná a to je o samotném psu, neb i v rámci plemene jsou psi různé.
Kdyby to bylo všechno ták jednoduchý…zadám si požadavky a vypadne mi ideální plémě a to splní všechna moje očekávání. Ale každá rovnice má dvě strany…na jedné straně moje požadavky na psa a na druhé straně požadavky psa na majitele.
Apak ještě jedna věc…věřím tomu, že někteří psi jsou naprostí úžasňáci hned od štěněte a plní očekávání od první chvíle, co si je přivezeme domů “viď ty můj berňuší Matějíčku” a někteří do toho svého plemene musí prostě dozrát “Gina zrála 3-4 roky a teď už bych řekla, že jsme přesně tam…pyrenejský horský pes”, chci tím říct, že i když tedy nakonec vybereme správné plémě a přivezeme si ten zárodeček našeho pana PSA, tak se můžeme dost načekat, než to naše mimino se tím panem psem stane a než se tak stane, tak je za tím fůra práce, někdy nervů, nekonečná a bezbřehá trpělivost a důslednost a v neposlední řadě laskavost a v úplně první řadě láska nebeská.
Tak nevím, ale prostě i štěňata z jednoho vrhu můžou být rozdílná… si to alespoň myslím.. a moje chabé znalosti z pár případů mě v tom jenom utvrzují,, jedno štěně piraňa, druhé nekousající troubelínek, třetí středního temperamentu kousá přiměřeně očekávání.
Já vím, že se mnou mnozí nebudou souhlasit a nemám tolik zkušeností, neb jsem vychovala pouze 7 štěňat a ani nechci tvrdit, že by na štěně neměl člověk výchovně působit, ale fakty mi přijde, že všechna moje kousací štěňata… v mém případě kupodivu jen holky, moji kluci byli nekousací, z toho po přezubení vyrostla. A za sebe musím říct, že dokážu pochopit, že malé štěně kousá… když vidím, jak se mezi sebou mordují psí mimina a najednou je štěně samo bez sourozenců, tak v tom pokračuje v lidské smečce, dokážu pochopit, že přezubující štěně má potřebu kousání ještě větší, ale jakmile přezubí, tak sranda končí a kousání netoleruju… ono už to pak jde, štěndo už je větší a je s ním už rozumná řeč.
A jeden takový můj malý typ, co jsem provozovala s kousací pyrenejkou, když byla štěndo.. udělala jsem si na předloktí improvizovanej rukáv z osušky, aby mě to nebolelo a Gina kousala na povel a na povel pouštěla, musela si sednout a čekat zase na povel ke kousání. Myslím, že jsme tím zabily dvě mouchy jednou ranou, že se štěndo mohlo bojovně, kousavě vyřádit, ale zároveň jsem to já řídila a čubina nejenže musela poslechnout, ale zároveň musela prokázat notnou dávku sebeovládání, když musela v klidu v sedět a čekat na další povel ke kousání. Mrzí mě, že mě to nenapadlo u předchozí feny… samotnou by mě zpětně zajímalo, jestli by to u Sáry fungovalo taky.
Obecně se mi chce říct, že u štěněte, které ještě nemá přezubeno, bych z toho prostě nedělala kovbojku.
Chce se mi říct.. vaše štěndo kouše, vrčí, štěká.. o tak gratuluju máte normální, zdravé štěňátko. Moje ovčanda jako štěndo chytila parvovirózu, měli jsme to štěstí, že přežila a bylo to hrozný, člověk je úplně bezmocné, jen se modlí. A za mě je varianta, že mám doma “agresivního” a tady bych teda zdůraznila ty uvozovky, kousajícího ďábla ta podstatně lepší. A věřím tomu, že každý, kdo to zažil, že měl nemocné štěňátko s dal nevím co, kdyby měl raději okousané ruce, roztrhaně boty, vybouchlé polštáře, ež tvorečka, který je vážné nemocný.
Tý brďo mám pocit, že takhle vaší smečku (jestli teda jsou všichni vaši) vidím takhle hromadně snad poprvé a klobouček a velký respekt.
Z mého pohledu majitelky fen..kastrovaných i nekastrovaných…můžou být obě varianty dobře nebo i špatně. Obě varianty ať kastrace nebo nekastrace můžou být ve svém důsledku pro fenu fatální.
Nevím, jestli je někdo schopen se rozhodnout opravdu objektivně. Já se přiznám, že to nedokážu a že moje rozhodnutí hodně ovlivňují zkušenosti majitelů jiných fen v mém okolí…příbuzných, známých, náhodných lidí, co kde člověk potká a zavede řeč na psi resp. feny. No a když pak ve “vaší bublině” převládají nekastrované feny s velmi ošklivými zdravotními komplikacemi, dokonce i feny, které to nedaly a pyometra je přeprala a naopak kastrované feny, které jsou v poho, tak i když člověk není blbej a ví, že je to jen malý vzorek fen, tak ho to ovlivní…
Upřímně 2x jsem se rozhodovala zda kastrovat či nekastrovat fenu a jo už 2x jsem kastrovala….teď u pyrenejský holky toho na jednu stranu lituju, protože se opravdu stalo to, co se po kastraci stát může a to, že kvalita srsti šla do kopru a je to peklo(předchozí fena měla srst i po kastraci na pohodu), na druhou stranu si říkám, čert vem srst, když jí to ochrání před pyometrou, před rakovinou mléčné žlázy…
Upřímně můžu říct, že jsem člověk, kterému povahově víc vyhovují fenky, ale kdyby se mi přihodilo, že bych si pořizovala ještě jedno štěndo, tak už jen z tohoto důvodu fenu nechci….prostě raději oželím holčičku, než se rozhodovat o kastraci znovu.
Závidím lidem, kteří v tom mají jasno.
Tak teď jsem se teda od srdce zasmála…no pěkně sepsané a pravda pravdoucí…😂😂😂👍
