Měla jsem už několik psů…mezi nimi i psy, kteří nebyli milovníky dětí, ale…je velký rozdíl cizí dítě a naše dítě. Já osobně možná vidím trošilinku problém v tom, že je pes venkovní…moji psi se mnou prožívali těhotenství a následně byli “zapojeni” do péče o miminko. Prostě obecně psa od dítěte neodstrkovat, ale naopak dovolit pejsovi kontakt…samozřejmě pod dohledem.  Ale, jak už bylo psáno výše…nevím jaký máte se psem vztah, jak hodně mu důvěřujete. 

Vy musíte zařídit, aby pes dítě nebral jako konkurenci, se kterou je třeba bojovat, které je potřeba se zbavit, kterou je potřeba zastrašit, ale dítě je NAŠE…já to vždycky pojala tak, že my s čubou jsme byly realizační a managerský tým, který společným úsilím pečuje o děcko…samozřejmě, dítě jak roste a nabírá rozum, tak učíme, jak se k pejskovi chovat.

Moje ovčanda bytostně neměla ráda děti, ani malé, ani větší, s miminy neměla absolutně žádnou zkušenost…dokonce musela nosit venku, tam kde hrozil pohyb dětí, koš.  Neváhala se po dítěti s důrazným vrčením ohnat a i když se člověk snaží děcka v dohledu ohlídat, tak ale nikdy nevíte…i když samozřejmě i s tím košem by asi nadělala pěknou paseku na obličejíidítěte, když by došlo na lámání chleba.

Fena nebyla nikdy k mým dětem nějak přehnaně kontaktní…resp. skoro vůbec…pokud teda neměly v ruce piškot, sušenku a pod., ale mohla jsem jí děcko “svěřit” na hlídání na zahradě….buď přiletěla “hele matko…řve ti kočárek” a nebo následně, když už to bylo batole a já ho posadila s hračkami na deku na trávu a třeba si jen odskočila do baráku pro pití, tak ve chvíli, kdy dítě nějakou částí těla přesáhlo deku, tak zase štěkala a letěla pro mě “hele, kde se couráš, dítě leze z deky, tak si ho pojď odchytit”…lehávala v povzdálí, ale dítě střežila jako oko v hlavě. Když začal syn chodit, tak po zahradě chodila vedle něj. Ve stáru už neměla na moje děti moc náladu…jakože milovala je, ale když chtěla mít klid, tak neměla problém na ně vrknout a odebrat se na svoje místo…to ještě dostaly sprdunk ode mne děcka…"co jsem vám říkala, že máte nechat Sáru na pokoji…neotravujte jí"…a to jí netrápily, šlo třeba jen o pozornost ze strany mojí dcery..o hlazení a mazlení…ale i při tom zavrčení jsem nikdy byť na moment neměla pocit, že by moje děcka byla v ohrožení.

Takže když to shrnu…nějak nevíme, jestli je pes váš, jestli jste ho vychovala od štěněte nebo jestli k vám přišel v dospělosti a může mít z minulosti špatné zkušenosti s dětmi. A ono taková zkušenost může být z našeho pohledu bezvýznamná…děti jsou hlučné, jsou na něj hrrr, nedají mu pokoj…

Další věc je, jaký vztah máte s pejskem, jaké s ním máte aktivity…nebo je to jen takový pes, co je prostě na dvorku…zahradě a fakticky si ho vlastně nikdo moc nevšímá, protože je to spíš takovej inventář a nebo si s ním pravidelně hrajete, procházkujete, cvičíte…JAK DOBŘE SE ZNÁTE??

To, že je pes venkovní je na jednu stranu výhoda, nežije s dítětem v jedné domácnosti…na druhou stranu je to óbr nevýhoda, protože nežije s dítětem v jedné domácnosti.

A za třetí, pokud psu nedůvěřujete, tak i to následně může být cesta do pekel, protože pes z vás tu nervozitu a strach vycítí a může špatně vyhodnotit, čeho se váš strach týká.

Upřímně pokud např. při seznamování psa s dítětem, nebudu klidná a vyrovnaná já… tak jak to můžu chtít po tom psu.

Takže na vaší otázku: Nechali byste si takového psa? já odpovím ANO, ale je to odpověď člověka, který má se svými psy silný citový vztah, který se jim denně věnuje a i kdyby z mého psa nebyl děckomil, no tak by byl holt větší důraz na výchovu dítěte, aby psa nechal na pokoji a v mladším věku o to víc hlídání, aby děcko pejskovi, byť nevědomky něco neudělalo.  Ale jestli vy si můžete takového psa nechat??…jestli bude váš pes opravdu bezpečný pro vaše dítě??…fakty nevím…z nás všech tady na diskuzi znáte jen vy svého psa osobně…a tedy nejlépe.

😢😢😢

kometa:

Já mám taky mezi skly mezírku, kvůli možnosti sypání krmiva.

A ano, taky mi připadá zbyteční připravovat se o objem vody, každý týden doplňuji o výpar.

Ale nemám vyskakovací rybičky. Jenom hladové - večer krmím nastrouhané srdíčko, to zvedám sklo. A včera se na to vrhly s takovou vervou, až mi cákly na košili.

Za mě větrací otvor být musí…rostliny sice za světla kyslík vyrábí, ale za tmy spotřebovávají….v přerybněných akváriích se vzduchovat musí, protože by se mohly ryby přes noc udusit…...z mého pohledu má většina z nás v akvárku filtr…čerpadlo, které mimo jiné zajišťuje pohyb hladiny, no a jak se ta hladina hýbe, tak dochází k váměně plynů a z mého pohledu se do vody dostává kyslík. No nevim, prostě mi přijde, že akvo nemůže být hermeticky uzavřený systém…ale třeba se pletu…on i ten otvor na krmení je zároveň větrací.

No no je jedno.

Přiznám se, že obecně nejsem moc zastáncem krycích skel…měla jsem a nakonec jsem stejně koupila kryt. Mám skaláry, to je ryba, která z otevřeného akva klíďo vyskočí…takže co, takže jí v tom zabráníme krycím sklem…no a je noc a ryby spí, ale ne všechny, pancířníčci jsou aktivní a že já mám ty většatější kropenaté….no a skalára si pěkně v klidu hajá a pak kolem ní proplave nebo možná se jí i dotkne tohle monstrum a ona se vyleká a hopsá…no hopsá a pak plesk o krycí sklo. Problém je v tom, že pokud rybka vyskočí a prudce narazí do krycího skla, tak se může i zranit a třeba i uhynout. Z tohoto důvodu…protože jsem slyšela, jak kolikrát v noci pleskly o sklo…jsem raději pořídila kryt.

Chci tím říct, že sice nemám přehled o tom jak moc a který druh je vyskakovací, ale že jsou případy, kdy pokud trváme na krycích sklech, tak v zájmu jejich zdraví musí být hladina minimálně 5cm pod okrajem, možná i vícero….jenže třeba v mém akvu ty 3cm o které snížím hladinu, už znamenají skorem 16 litrů vody…navíc se mi ta snížená hladina fááákt nelíbí.

Standardně mám hladinu v akvárku tak 2cm pod okraj…když jsem měla krycí skla, tak bylya položená na akvárku. Já teda nechávám malé mezírky…myslím, že k cirkulaci vzduchu je to potřeba, ale třeba je to jen můj dojem. Na akvarijních krytech mám taky otory pro větrání.

Jen pozor, některé druhy ryb jsou opravdu “vyskakovací” a pokud by byl větrací otvor moc velký, tak klíďo vyskočí. Samozřejmě se tomu dá zabránit tím, že je hladina níže…ale to zase z mého pohledu za prvé pro mě nevypadá moc esteticky, za druhé škoda těch litrů vody o které se připravím tím, že snížím hladinu.

U nás, v podhůří Krušných hor nasněžilo…na jednu stranu se raduji, pejskové budou čisťounký…na druhou stranu už se fááákt “těším” až se z toho stane hnusná čvachta…

ale stala se z nich na zbytek procházky parta slintajících idiotů

🤣🤣🤣…njn …chlapi…

Ale jinak obecně máte pravdu nebo alespoň já mám takovou zkušenost…s těma klukama je  jednodušší…

No tak to je jak náš Mates…jak se Gina někde déle zastaví na čuchání, tak se přižene, jak velká voda, protože to je přece jasný, že tam musí být něco óbr zajímavého..

Mraženým krmím běžně, skaláry bych tím krmila klidně denně, ale v rámci nějaké pestrosti dávám povětšinou obden a obden nějaké vločky, granulky a podobně.…teda jak bylo psáno nitěnky raději fakty nee. Z mého pohledu je to takový “barf” pro ryby. 

Já teda nic neodsávám, protože ryby to stihnou zkonzumovat…to co případně přeci jen dopadne na dno, tak o to se postarají v mém případě pancéřníčci… 

Jinak v akvárku se samozřejmě snažíme udržovat čistotu, ale pokud to není nějaký pidiakvárko a je to akvo, co funguje v nějaké rovnováze, tak se ten systém rozhodně nezhroutí z toho, že někde na dně se povaluje pár komářích larev…navíc některé ryby to pak sezobou i z toho dna. Pokud se po krmení toho na dně povaluje tolik, že to v rámci prevence musím odsát, tak z mého pohledu dávám moc a zkrouhla bych teda množství, které dám v rámci jednoho krmení.

Mražené má tu výhodu, že se nemusí použít celá kostička, ale třeba jen kousek…

Klidně zkuste i živé…i to se v některých akvaristikách prodává, ale je to finančně náročnější.

Z Gigaexotic jsem nakupovala asi 3x a za mě teda spokojenost…naposledy asi před dvěma lety.

Já bych se vrátila k té chemické kastraci u psů…

Jako moje osobní zkušenost je pouze u psího důchodce, kdy už ten poslední rok hodně špatně dával háravky…a děkuji bohu, že u psů-kluků, tahle možnost je, protože bych ho už nechtěla v deseti letech tahat pod kudlu a zároveň už to u něj bylo tzv. o zdraví. 

Moje příbuzná měla na Suprelorinu psa bosíka…teď nevím přesně kolik mu bylo, když s tím začali, ale asi 2 roky. Pořídili si k němu čubinu, kterou plánovali vykastrovat, ale až dospěje a nechtěli mít nějaké starosti s oddělováním v období hárání. Tam se teda projevila změna…no ani nechci říct povahy, ale spíš temperamentu…příbuzná říkala, že přesně na psu vidí, kdy už Suprelorin přestává působit. Přestával být..jak to nazvat…tupounek. Já u svýho důchodce žádnou změnu nezaznamenala, protože obecně už to byl polehávající kliďas, ale u mladých psů je to asi vidět…minimálně v některých případech. 

Škoda, že u fen  to není takhle jednoduchý…necháte píchnou čip a je zjednodušeně řečeno vystaráno…bez narkózy, bez řezání, bez případných pooperačních komplikací a když náhodou nebude vyhovovat, tak se aplikace nezopakuje a máme tady zase plně funkční psí holku.….jako jasně feně se může píchnout taky nějaká hormonální injekce-antikoncepce, ale tam to zdaleka není tak jednoduché jako u psích kluků…holt ženský jsou prostě složitější bytosti než pánové.

Pro mě byla vždycky složitá otázka kastrace feny, neboť toho pro a proti je dost na obou stranách barikády. U psích kluků jsem měla vždycky názor, že kastrace jedině ze zdravotních důvodů…ale…když se nad tím zamyslím…tak bych kastraci ani u zdravého psa šmahem nezavrhovala. Klidně řeknu, že pokud bych měla psa, který by hodně špatně dával háravky, tak bych nad kastrací reálně uvažovala…u psů je ta výhoda, že si to člověk fakty může vyzkoušet na nečisto Suprelorinem…

Jako jasně…můžeme se bavit o tom, že psa máme vychovat, že se to dá tou výchovou zvládnout a já to nemohu rozporovat, ale na druhou stranu jsem nikdy neměla psa, který by to nějak přehnaně řešil, takže nemám osobní zkušenost…tak my jsme si trochu pokňourali, zahaprovali jsme s jídlem a podobně…žádná trága a opravdu jsem to začala řešit až u psího důchodce, který mi pak při letních vedrech přestal jíst, s pitím to bylo na štýru a s dejcháním ani nemluvím, ale to fakty až třeba poslední dva roky 9-10 let věku…ale co když budu mít nějakýho “hormona”, budu já se s tím trápit?? Z mého laického pohledu tím zjednoduším život i tomu psu.  A tím teda neříkám, že by to bylo vhodné pro každého takového psa…je samozřejmě potřeba zvážit asi i více faktorů….

Tak co se týče toho hrabání děr někde na louce…žádný z mých psů to teda nikdy nedělal, ale když vezmu třeba naší oblíbenou “myší” louku…tak tam by to bylo asi jedno…je to tam stejně místy rozrytý od divočáků a louka je obecně samá díra. Já mám třeba našlapanou trasu, kde to jakž takž jde, ale jak se odchýlím a vezmu to jinou trasou, tak už hrozí, že si člověk minimálně pošramotí kotník, obzvlášť v období před tím, než to posekají a je tam tráva vyšší. Občas na polňačce kolem louky vidím stopy koňských kopyt, ale myslím, že nikdo není takovej dobrodruh, aby s koníkem tuhle louku projel, protože z mého pohledu je to pomalu na zlámání nohy. 

Prostě si myslím, že pokud by nějaký pes tady vyrobil nějakou další díru, tak by se to tak nějak v tom množství děr, ďolíků a jiných nerovností prostě ztratilo.

Jinak ještě k dírám na zahradě….moje předchozí feňule a i Gina si vyhrabávají díru pod obrovským tisem do které  si následně v létě zalehnou. A teda z mého pohledu jsou třeba tyhle díry užitečné, protože obecně je pod tím tisem hodně sucho, navíc kořenový systém vytvořil takový …sice mírný …kopeček a tak případná voda odtéká pryč a ty díry při deštích udrží přeci jen vodu v oblasti kořenů, tak si tak říkám, že je to pro tis užitečná symbioza…on poskytne mojí čubině stín v letních parnech a ona se zase postará o to, aby měl dost vláhy.

Fikovnice:

Jani, Čtyřlístek pořád vychází??? 👍 Ty mám někde schované - “stoleté” vydání…

No hele…ta “stoletá” vydání se dneska dají prodat za docela slušný peníze…😉

Já jich měla taky bambilion, ale jak jsem se v mládí odstěhovala a mamina, pak dělala “čistku”, tak je bohužel bez mého vědomí vyhodila 😢

Radu nemám…z mých zkušeností s mými psy mi vychází, že co pes, to originál, co pes tak povětšinou individuální přístup. Jako řeknu klidně a na rovinu, že po výchově ovčandy, afgána, berberů z nichž fena radikální reaktivec a pes naopak strašnej bojínek..bych si mohla říct, že všechno vím, všechno znám, navíc mám načteno mraky literatury, diskuzí , co mě už tak může asi překvapit a pak si pořídím bílou kanimůru - pyrenejku a neměla bych být překvapená, neboť se o pastevce zajímám dlouhodobě a vyhodnotila jsem toto plémě jako to pravé ořechové pro mě a bílá krasavice mě na tři doby vyvedla z omylu…tak nějak jsem počítala se vším, ale nepočítala jsem se štěndem, které se se mnou nebude bavit. Jako to bylo školeníčko na víc jak dva roky…nebojím se říct, že to byl opravdu očistec. Krasavice bílá mi předvedla, jak taky může vypadat psí puberta a všechny moje zkušenosti můžu spláchnou do záchodu. U ní se nedal využít ani nějaký základ.

No dneska, když už Ginuš táhne na čtvrtý rok a tak nějak jsme se s tím popasovaly a naučily se spolu docela přijatelně a příjemně fungovat, bych asi mohla opět říct, že všechno vím, všechno znám a co mě asi tak může překvapit….no věřím tomu, že pokud bych si ještě někdy v životě pořídila dalšího psa, tak mi zase vesmír udělí ťafku a předvede mi, že všechno je jinak.

Moc vám držím palečky…vím, jak to někdy může být těžké, nebojím se říct až frustrující a nezbývá než zatnout zuby a snažit se dál.💐

Je pravda, že v dnešní internetové době to asi časopisy nemají jednoduché. Ale třeba já jsem člověk, co má raději ten “papír”…dodnes si kupuju i Čtyřlístek…i když si moje máma ťuká na čelo, že si taková “stará koza” jako já kupuje dětský časopis.

Dlouhá léta jsem si kupovala i Pes přítel člověka…dneska ten časopis v krámě prolistuju a pokud tam není vysloveně něco, co mě zaujme, tak ho nekoupím….a to jsem člověk, který listuje i starými čísly, co má doma.

Tak když už jsme tedy v tématu u těch štěňátek…tak naše “štěnítko” berňuška Matýsek dnes oslavil druhé narozeniny…to to ale letí.

Je zvláštní, že u hodných pejsků si ten štěněcí věk ani moc nevybavuju…jak kdybych snad žádný štěndo neměla, vůbec si nevpomínám, jak jsme vynášeli na venčení, jak jsme si hráli, jak jsme se mazlindali….za to ty “ďábelský” psí holky, tak to si budu pamatovat snad do konce života…to mám teda bambilion “veselých historek z natáčení”…taková trošku nespravedlnost…

No tak Matějíčku můj zlatý, ať jsi pořád to usměvavé, stále dobře naladěné, poslušné a sluníčko. Ať jsi hlavně zdravý a snad děláme max pro to, abys byl šťastný a všemi milovaný psí chlapeček.🥰

Jo letí to … než se člověk rozkouká, tak je z malého štěnítka velkej pes … a pak člověku přijde, že si  to ani pořádně neužil, Kde jsou ty fotečky toho malého střapatého zlatíčkovatého miminka … Framík už je teď na první pohled briard… tak teď si možná trochu zapuboší a než se rozkoukáme, tak z něj bude pan dospělý pes.

Já mám tak nějak štěstí na hrabací psy. S předchozí fenou…kříženkou BSP a bernardýna, jsme se celý její život přely o umístění díry…uprostřed trávníku…já jí furt vysvětlovala, že tam jezírko nechci a zahrnovala a ona vyhrabávala. Nějaké vyhrabané díry se nakonec hodily, když jsem dělala plot…nemusela jsem hloubit díry na sloupky, stačilo umístit a zalít betonem.

Prostě už jsme si na to nějak zvykli, že nikdy nebudu mít vymazlenou zahrádku, ale spíše psí výběh. A díry tam jsou ne že ne…já jim pracovně říkám “past na Popelku”…kdyby se zahradou plížil zloděj, tak by si možná i zlomil haksnu. Zahrnuji jen ty díry, u kterých reálně hrozí, že by se při honění na zahradě mohli zranit psi…popř. já, když jdu věšet prádlo…ale přiznám se, že ani to kolikrát neřeším…vím, kde díry jsou a ani potmě do nich nešlápnu.

tetrivek:

Ohař pózuje, ale čuvačka to kazí… 😁

Čuvačka si může kazit co chce, neb je to krasavice roztomiloučká bílá😍 …kéž bych já vypadala takhle, když něco kazím, to by mi bylo i předem odpuštěno.

Jako někdy fakty lituju, že jsem se nenarodila jako “bílá medvědice”…té naší pyrenejské kanimůře by u mýho manžela prošla asi i vražda…asi i moje, kdyby mě Gina zakousla a věřím, že bych ještě dostala vynadáno, že jsem svojí krví potřísnila její bílej kožíšek😟😄

Fikovnice:

“…neboť kdo ty králíci zodpovědně hlídá, že…”

A to je zase co za nářečí?? 🤣😉

To je moje “nářečí”…teda možná, že se to takhle někde říká, nevim…ale já občas opravdu použiju úmyslně nesprávný tvar slova neboť nespisovná mluva je pro mě holt málo, tak to ještě prznim takto…byť tady se snažím, tak jak vidíš občas mi to ulítne…😎

Doron:

Já taky nejdřív myslela, že vyhrál Alánek 🤣.

Gratulace veliká, ale kde jsou jako fotky vítězů ?!?! 😊

Ahá…a tím se vše vysvětluje…kdyby byly fotky vítězů, tak teď nevypadám jako debul…teda, jestli ti králíci nebyli bílí…to bych si to možná na tom telefonu a bez brejlí spletla stejně…bílá čmouha jako bílá čmouha…🤭