Já tady nechci probírat ten pořad….ono je to z mého pohledu takový nešťastný. Možná to má smysl u těch kočiček…tam si myslím, že to je tak nějak celkově aplikovanější. Ale ta chvilka s pejskem, kde se řeší nějakej problém a bohužel i v kombinaci s RD..to už jsem psala, že přestože je mi myšlenkově blíž, tak bych pro širší masy viděla spíš metódy ala Šusta…prostě někdy mi přijde, že takový pořad může udělat víc škody než užitku…
Ale vzala bych to z jiného soudku. Jako čert vem to útočení na návštěvy..návštěva u mě není nonstop a pes se opravdu dá na dobu návštěvy zavřít. Sama jsem to tak dělala u berberů, protože jinak bych je musela mít celou dobu v merku, hlavně Sáru, aby něco nevyhodnotila jako nebezpečí nebo třeba jen drzost a nešla to řešit…no a já nechci hlídat psy, chci si pokecat…no tak psy od návštěvy oddělím.
Jde mi spíš o to útočení na majitele…nejsem absolutně schopná odhadnout, jak moc má k tomu pejsek nějaké vrozené sklony nebo jak moc je to způsobeno výchovou - nevýchovou
(znala jsem rodinu, kterou šéfoval kříženec kokršpaněla a to teda dost ostře, kdy jsem si teda já jako majitelka velkých psů fakty nevěřila svým očím, že takovej pidižvík to může mít na povel tak, že je schopen…pokud se mu něco nelíbí…umravnit celou rodinu tak, že stojí v kuchyni na židlích, aby se na ně pes nedostal a čekají až se uklidní…nasazování obojku by se dalo přirovnat k sebevražedné misi)
jako měla jsem psy, kteří neměli problém se proti něčemu ohradit, ale vždycky se s nimi dalo dohodnout. Ale nikdy se mi nestalo, že bych měla psa, který by na mě zaútočil, kterého bych se bála. A ve vztahu k dětem ta důvěra ve psa byla absolutní…ne teda tak důvěra v dítě, tak to člověk musí hlídat a učit a socializovat. Panička v reportáži je v očekávání a bojí se, co bude až se dítě narodí. Když tedy vezmeme v potaz pouze variantu, že se jedná o výchovnou chybu ve špatné kombinaci s povahou psa, že ta agresivita není vrozená a že by se s tím teoreticky dalo něco dělat…opravdu myslíte, že tahle konkrétní rodina by to zvládla tak, aby bylo děcko v bezpečí?? Aby bylo v bezpečí aniž by musela být ta fena od dítěte oddělená. Když si vezmeme, že děcko může být hlučné…pláč, křik…potom leze a nebo začíná chodit…divné pohyby…voní jinak než dospělci…neovládá úplně motoriku…prostě celkově je to divný tvor a navíc panička s páníčkem se mu dost věnují…tak nevím jak na to bude nahlížet zjevně rozmazlovaný psí jedináček. Upřímně bych se bála, aby z toho nakonec nebyl průšvih.
Myslím, že ta jistota pejkařek budoucích matek, že to bude ok, je postavená na vztahu se psem a na důvěře…taková matka se s tím moc nepárá, není úzkostlivá a pes si nepřijde odstrčený, protože ho pěkně zapojí do péče a výchovy,….ale panička, která je v očekávání a její důvěra ve vlastního psa není defakto žádná, řekla bych, že jsou asi i momenty, kdy se vlastního psa bojí a ty její obavy jsou asi oprávněné.…ta bude úzkostlivá, bude se z pohledu psa chovat divně a když už měli s fenou problémy i před tím, tak to z mého pohledu může být po narození dítěte ještě horší.
