V tom případě má Bertička geny psího chlapečka. V půl roce se rozeběhla s ostatními, a zatímco ostatní proběhli ven, ona už tam neměla místo,tak to napálila v plný rychlosti do dveří. Půl hodiny nechodila,takže jsem myslela,že si přerazila páteř. Pak se oklepala a šla si rozbít hubu sbíháním kopce😎
No ale to jsou ty nehody…běželo jich víc a neměla tam místo….kluk je schopnej se přetrazit i když běží sám a to jenom proto, že se na mě otočí a volá “já běžím juchůůůů, to je sranda”…a já volám “Matý pozor, stůůůj” a Matýk říká “cožééé” a už bouráme…
A sbíhání z kopce…to taky není její vina, to je prostě fyzika…pohyb po nakloněné rovině a přitažlivost zemská je potvora, to se kolikrát přerazí i pán tvorstva, jakože člověk…proto z kopce neběhám.
No však jsem psala, že i psím holčičkám se nehoda stane…ale řekla bych, že ty příčiny jsou trochu jiné než u těch chlapečků.
Jo, já na Jackovi úplně vidím, jak vůbec nedává pozor. Čučí za sebe a jde dopředu, klidně nabourá do lampy…když běhá s polobráchou, tak to oba klidně napálí do mě…občas si zakopnou i o vlastní nohy a udělají kotrmelec…Stačí i když on sám poskakuje s hračkou, tak vůbec nevnímá prostor kolem sebe.
Minule jsem ho stahovala z chodníku, kde jely děcka na koloběžkách, mu to bylo úplně jedno a sbíral si tam klacek, by se klidně nechal přejet kolobrndou 🙃
U psích holek se mi to nestává…nevím, jestli na sebe holčičky už v útlém věku dávají větší pozor…jestli mají třeba lepší prostorovou orientaci ve smyslu…vím kam šlapu, i když se zrovna zabývám něčím jiným. Neříkám, že mi psí holka nikdy do ničeho nenabourala, nezakopla…ale většinou to jsou situace, které jsou nepřehledné…třeba je to interakce s několika psy a čuba tím motáním ostatních psů nemá úplně přehled…nebo je to něco, co na první dobrou nevidí…třeba trávou zarostlý příkop, který splývá s terénem.
U psích chlapečků to není neobvyklé…to je samý juchuchů juchuchů…takový šťastný bezstarostný stvoření ….
Nevim, přijde mi to jak u lidí…já jako ženská zvládám několik úkonů současně a ještě zvládám sledovat svoje dítě a nebo štěně, jestli se neřítí do záhuby…a pes je jak chlap a čím víc podnětů, tím hůř.
AD ponožky…lichých přibývá…vyperu várku ponožek, zbydou 2-3 liché, dám do tašky s lichýma ponožkama s tím, že až budu prát další, tak k těmto určitě najdu jejich protějšky, vyperu další várku ponožek…vytáhnu tašku s lichýma ponožkama a hle, ani jedna nejde do páru…..tak tento problém jsem vyřešila a nosím každou fusakli jinou, pokud je to do bot, kde to není vidět….takže vlastně přes zimu, od jara do podzimka ponožky nenosím.
Jinak pračky nejsou jen žroutky fuseklí, ty potvory si je mezi sebou i vyměňují…přísahám, že mám doma i ponožky, které jsem v životě neviděla.
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 08.12.2024, 01:16:55
Jo to je asi přesně ono… někdo si klepe na čelo jakože dárky psovi, ale jsou psi, kteří to opravdu zbožňujou… rozbalování dárků a z mého pohledu jednou je to člen rodiny. Když jsem měla ovčandu a chrta, tak mě to taky nějak dxtra netankovalo, protože to netankovalo ty psy… tak to povětšinou byla symbolicky nějaká kostička nebo jiná mňamka. Ale když mám psa, který to miluje a vidí, jak se z toho raduje….to je potom radost i pro páníčka.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 07.12.2024, 22:41:31
Ne, nejste.
Pokud by šlo o má zvířata, tak odjedu taky.
Ono když je člověk paní domácí, tak to zatrhne, ale když ne, tak nezbývá nic jiného než vyklidit pole. Jasně je pravda, že bouchat budou všicí, ale mě by na tom nejvíc mrzela ta naprostá neempatie mých blízkých….
Bobčo, vy nás ale zásobujete…to jsem se před spaním zase nařehtala😂
Dovolila jsem tedy vybrat vítěze ve dvou kategoriích: vtipné a realita….aha a teď když na to koukám, tak je to pouze kategorie realita ……no holky neříkejte, že to některá nemáte stejně…
Tak za mě vede ten s těma kozama…😂..nevim, jestli bych si nějaký hezký kozy neměla pořídit😎
kupodivu mi to připomnělo ftipnej obrázek, který jsem viděla kdysi dávno a kupodivu se mi to podařilo najít…tak sice roční období neodpovídá, ale snad neva….
PS: akorát koukám, že se nezobrazil text, tak dopisuju sem “je jaro, holky ukazujou pupíky”
Já jsem už 2x nakoupila hračky, ale nevydržela jsem to a hned jsem jim to dala. 🙄 Takže budu muset jít nakupovat ještě nejlíp až 23. 12. nebo to zase nevydržím. 🙂 Kupuju většinou takové ty pletené z hodně pevného lana, to nejvíc vydrží.
Já nechala dárky pro psy u mámy…aby se to za prvé neprofláklo…za druhé, abych nebyla v pokušení.
Řasy jsou důsledek nerovnováhy v akváriu….moc světla x málo živin nebo naopak málo světla x moc živin. Málo rostlin, přerybněno a bambilion dalších věcí.
Lidi často řeší následek…jak zlikvidovat řasu, takže kupují zázračné vodičky nebo pořizují řasožroutské živočichy….znám i lidi, co celé akvárium zrušili, zařasené věci vyházeli a akvárko založili znovu a světe div se za nějakou dobu bylo akvárko zase stejně zařasený. Napíšou “co je to za řasu a jak se jí zbavit”, ale to je jak věštění z křišťálové koule.
Takže obecně,,,nemít akvárko přerybněný. Ty rostliny vypadají jako echinodoty, které vyměňují listy ze “suchozemských” na podvodní a není neobvyklé, že na těch odumírajících listech řasa je. Já tam ty listy nechávám, protože rostlina z nich čerpá živiny, ale v tomhle případě bych je ustřihla. Kameny bych vyndala a odřasila asi v roztoku sava…do akvárka bych si sehnala nějakej rychlerostoucí rostlinnej plevel a hrst nějakých malých šneků…levatky, okružáky a pak bya pečlivá na údržbu…měnila bych tolik vody kolik zvládnu, klidně třetinu obden…nevím jak je to akvo velký…ale urřo minimálně 50% týdně a vždycky odsála bordel ze dna, ale žádnou hlubokou orbu, nepřekrmovala bych ryby, No a pak bych čekala, jak se to vyvrbí…a za měsíc by se vidělo, zda jsem na dobré cestě.
Chlapa u porodu NIKDY…když jsem rodila, tak se nesmělo, ale i kdyby to šlo, tak bych ho tam nechtěla ani za nic. S mojí povahou by se taky mohlo stát, že by se mi narodil pohrobek, protože než bych dítě vytlačila, tak by ze mě byla vdova, protože bych manžela zabila…si neumím představit, že by mi “neradil”, jak dýchat a tlačit, to bych ho zabila…dovedu si to představit, jak by můj chlap oplývající siláckými řečmi byl třeba bezradnej, bylo by na něm vidět, že je bezmocnej, protože mi v tu chvíli nemůže pomoct…ne to bych fakty nechtěla vidět na vlastní oči…nakonec by to dopadlo tak, že bych ještě utěšovala já jeho a v duchu bych byla vytočená do běla, že tam vůbec lezl a já že zase musím být ta silná, udatná slovanská žena….
Takže jediné, co jsem po mém chlapovi chtěla bylo, aby nosil do porodnice prezenty…úplatečky, aby se ke mě sestry (některé byly fakt děsný) chovaly hezky v rámci možností…a když jsem rodila dceru, tak už byly nadstandardní pokoje, tak aby mi zaplatil nadstandard…poněvadž já jako těžkej introvert…první pobyt v porodnici na pokoji s dalšími pěti maminami a jejich miminky, to byl pro mě očistec, to jsem fakt psychicky dávala hodně blbě.
Tak my teda psům na štědrý večer připravíme slavnostní večeři… teda loni jsem myslela, jak se předvedu a udělala jsem pejsům tresku na másle a Matěj říkal, že si jí můžu strčit do zadele. No a pod stromeček dáváme hračky neboť pamlsky dostávaj běžně. Když jsem měla berbery, tak top byly pískací hračky… ale jen na chvilku než to rozebrali na atomy. A teda snad o fous lepší byla pro Jacka krabice, kam jsme naházeli zmuchlaný vánoční papíry po rozbalovaní dárků a k ním otrok= já… Jack ty papíry vykrámoval, panička to sebrala a naházela zpět a tak pořád dokola.
Dárky jsem berberům balila do vánočních papírů, protože milovali to rozbalování. A tak rozzářený očička jako měl pod stromečkem Jack jsem neviděla nikdy ani u dětí.
No Matýsek je plyšákovej a myslím, že už jsem někam tady vkládala foto letošních dárků pro pesany, ale dám znovu…
…my jsme s Kelišem cestou do práce potkali čerta s Mikulášem a andělem….byli krasni a nijak to s Kelišem nehnulo….
My včera večer venčili jen na zahradě…. jednoho “ čerta” respˇ kluka v nějaký beranici se svítícíma rohama už jsme letos večer potkali a měla jsem co dělat, abych tu mojí bílou krasavici udržela, když to stvoření vystoupilo ze tmy do veřejného osvětlení. Nehodlám riskovat, že nějakýho pekelníka sežereme….
Jinak teda musím říct, že koncem listopadu už dávají moji spoluobčané jasně najevo, že se blíží Silvestr… malé lokální ohňostroje již vypukly. Ještě že mám psy, kteří se nebojí. Nicméně Maťulka sice není žádnej bojínek, ale docela lekavka, takže ten v tomto období jedině na vodítku… jistota je jistota.
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 05.12.2024, 17:34:38
Jako holky obecně, co máte tady malé pejsky…jsem tak ráda, že vás znám alespoň takhle po internetu, protože dost vylepšujete obrázek o majitelích malých a pidi pejsků, co si člověk udělá v běžné realitě…prostě, že i malý pejsek může být normální, že to chce jenom normálního páníka. Měníte resp. poupravujete mi i pohled na malá plemena. Nejsem člověk, co by si malého psa pořídil…pro mě malej pes=žádnej pes, ale …
Já třeba absolutně nemusím placatky…mopslema počínaje…ale díky zdejší…bohužel minulé smečce mopslích seniorů, v čele s panem Bečkou…ten teda vede na všech frontách, ať psích nebo kočičích, až bych řekla “to je on, mého srdce šampion”…jsou mi velmi sympatické i tyhle “psí ošklivky” - samozřejmě z mého pohledu.
O Kelíškovi ani nemluvě…to je teda mistr světa omeleta. A o tom, jak Impact zvládá takovou teriéří hordu…klobouk dolů.
No a pak tady máme pár šikovných voříšků…nebudu jmenovat konkrétně, to by byl zase romám a možná bych i na někoho zapomněla a to bych nerada.
Jezevčíčků…tam samozřejmě vede Mireček, ten taky kam vleze, všechno vyhraje…a ty jeho dětičky 🙂
Jsem ráda, že patřím do tak skvělé psí společnosti…
Prostě jeden psí šikula, úžasňák, krasavec, sympaťák vedle druhého.😍
