»
Odpověď na příspěvek uživatele
drvodelkafialova z 26.10.2024, 22:28:19
No šetření energií…kapitola sama pro sebe. Pokud není pes něčím aktivován, tak většího povaleče na světě není…však musí mít dost sil, až přijde vlk a bude mu chtít sežrat Karkulku i s babičkou.
Pro mě jsou psi můj život, ale zároveň mě nebaví cvičit, dělat psí sporty nebo vymejšlet psu zábavu. Chci mít společníka, přítele a ochránce a to teda mám. A pastevec je z mého pohledu ideální pro mě. Nemusím mu vymejšlet nějakou náhradu za práci, neboť on pracuje pořád i při tom válení. Nemusím na procházkách vymejšlet nějaký bejkárny, abych psu zaměstnala hlavinku. Prostě tam, kde mám přehled, tak se můžu kochat, tam, kde přehled nemám, tak koukám za dva rohy, abych viděla všechno dřív než pes…ale to jsem zvyklá už od chrta, tak mi to ani tak nepřijde…jsme s Ginou jak dva Nickové Carterové “vždy ve střehu”. Protože znám tu mojí bílou Kanimůru.."Gina dává pozor, jestli dávám pozor a když nedávám pozor, tak by mohla vymejšlet nějaký bejkárny. Ta potvora ví naprosto přesně, kdy jí mám v merku, tak to dělá slušňačku.
Je teda fakt, že mi zůstal takovej tik…paranoia…z jejího pubertálního období a dodnes si říkám v nějakých situacích “ježíšku na křížku, tak tohle nedáme, to bude divadlo a ostuda” a ono se nic takového nekoná a všechno je v poho a přiznám se, že do dneška mě vlastně překvapí, že mám defakto slušně vychovanou fenu. Protože v její pubertě to byl častokrát pocit zoufalství a zmaru a jen jsem si říkala…panebože, co budu dělat až dospěje a bude furt taková, to teda hlavně v souvislosti s taháním na vodítku a totálním divadlem, když…viděla psa a osamnělého chodce, cyklistu, běžce, terénní motorku a kupodivu jako městský pes zvyklá na auta, tak byl problém i s autem, pokud jsme ho potkali na cestě, kde běžně auta nejezdí….no naštěstí se moje černé obavy nepotvrdily. Holka dospěla a já byla dostatečně tvrdohlavá na to, že jsem nehodila flintu do žita a stála si za svým.
Ještě k těm kavkazům…a teď nevím, jestli to byla jen naše Jessinka nebo jestli to takhle kavkazové mají obecně…specifikovala bych to jakože neměla smysl pro humor, nevím, jak to lépe popsat…všechno brala smrtelně vážně. Jasně při nějaké hře, mordování s námi to nepočítám, ale v běžném životě nee. Jakože řeknu “Jessinko neblázni, to je hodnej strejda a jen na mě chtěl bafnout, to byla sranda”…a Jess řekne “tak to teda není vtipný, já si srandu představuju jinak a fertig a ty hajzle, ještě jednou na paničku bafneš, tak ti natrhnu zadel” V tomhle mi taky hodně připomínala berberku Sáru…ta ten smysl pro humor taky postrádala. To pyrenejka Gina smysl pro humor má…tak teda né všechno jí přijde vtipný, ale je to spíš “pane bože, tak to mělo bejt vtipný…to je pěkná trapárna”…jako moje pastevecký holky byly jako den a noc v určitých ohledech…ten rozdíl mezi kavkazandou a pyrenejkou byl propastný. Z kavkazandy, když odrostla z malého štěnda jsem měla pocit, že mě střeží jako oko v hlavě…Gině věřím, že by mě nedala, že by se dotyčný se zlou potázal, ale ten pocit, že mě na procházce permanentně střeží teda nemám. Ale zase mám v tandemu s ní berňáka, to je takový pometlo, ale dává pozor, takže vím o všem co se šustne…zatímco bílá madam si jede svojí čuchací a přijde mi, že ve střehu není ani trochu…ale na druhou stranu vím, že je, že když se někde něco šustne, tak tu palici zvedne, chvíli monitoruje situaci a pak si jde zas čuchat.