Tak vám jdu takhle dneska do zveráče a zabrouusím k vodítkům, neboť jsem se pitřebovala juknout jestli nemají rozdvojku na vodítko a co nevidím… jako lanové vodítko, to posouvací a růžové, no nebudu kecat už ho mám doma, šňůra je tlustá 10mm.. akorát ta karabina ve mně nevzbuzuje důvěru, tak tu výměník, ale jinak se zatím jeví vodítko super, tak večer hned vyzkouším na prochajdě.
No a teď jdu vyzkoumat, jak přeříznu a nebo přeštípnu tu původní karabinu.
Odpověď na příspěvek uživatele keriton z 22.04.2024, 13:26:25
Jo tak líp bych to neřekla. Nejsem nějaký zarytý odpůrce kastrací, ale pokud se to dá zvládnout, tak bych taky psa nekastrovala. Jo známe to… začne hárat v blízkém okolí fena a nějakou dobu mám doma kňouránka, nežravku apid. Jo venku čmucháme, klapeme… ale není to nic hroznýho, tohle se dá zvládnout.
Já dala chemickou kastraci až starýmu psu, protože na stáří už to nedával tak dobře a teď teda myslím spíš nějaké i zdravotní důvody… hodně se mi pak zadýchával a celkově to bylo takový na prdlačku.
A k tomu značkování na návštěvě … ve své podstatě nevím, jestli moji psí pánové by na návštěvě něco označkovali.. myslím v bytě. Mám velké psy a posledních asi 15 let mám psy dva současně. Když přijdeme na návštěvu do bytu, tak je nás tam plno. Když přijdu na návštěvu do bytu, tak fakty nechci, aby tam moji medvědi pobíhali, takže prostě tady si lehnete a fertig.
A tak zadavatelka píše, že doma zatím neznačkuje, že pes značkoval na návštěvě. Tak jako jasně, to se příště nedělá, ale co když to byla jenom jednorázovka…. třeba můj afgán neznačkoval ani k tomu neměl sklony sní doma sní na návštěvě a pak k nám jednou přišla návštěva a pověsil si bundu přes židli v kuchyni a afgán mu jí označkoval.
Já osobně bych ještě s kastrací počkala… 15 měsíců, to je ještě mladý játro a není vyloučeno, že z toho vyroste, i když bych nespiléhsla v tomto jen na to a tak nějak bych se tomu snažila pomoci tím, že by pes měl více aktivit a asi bych po něm i víc “šlapala”… jakože by měl venku méně osobního volna. A co já vím, jestli to bude za rok stejný, tak zkusit chemickou kastraci a pak se eventuelně rozhodnout jestli kastrovat a nebo ne.
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 22.04.2024, 09:46:34
Ji ji, rozčesaná je, dáma a krasavice vesmírná a jsk jsme přišli dom, tak udělala hurá do bazénku s totàl špinavou humus vodou, kterou jsem zapomněla vylít😴
Tak my včera na prochajdě hrabali díru… teda ne my všichni, jen naše Ginuš. Na chvíli jsem se zastavila a koukám do dáli a pak koukám, že madam pracuje na výkopu, ale tak bylo to u keře, ne ve volném prostoru, tak jsem jí nechala. Ale nakonec jsem jí odtáhla, poněvadž nás to s Matýskem nebavilo stát a koukat…
My včera vyráželi na prochajdu po šesté hodině večerní a byla jsem mile překvapená, že když jsme dorazili na louku, tak bylo krásně, slunilo svítíčko, nefoukal vítr a tím pádem bylo docela teplo, ale jak už jsme se vraceli tak fučel studenej vítr, že jsem teda litovala, že nemám sebou čepici….
Odpověď na příspěvek uživatele Arosek z 21.04.2024, 20:02:12
Díky za nabídku, ale tak já jsem si začesala myslím dost a bylo by ode mne sobecké si všechno česání nechat pro sebe, tak ráda přenechám někomu jinýmu.🤪 Navíc jsem si dala závazek, že to teda budeme udržovat 😇… hlavně tu Ginunu zadel, na zbytek těla naštěstí není stižen změnou srsti po kastraci a tudíž je to funkční a dalo by se říct téměř bezúdržbová záležitost. No jsem zvědavá, jak dlouho mi to předsevzetí vydrží v praxi.😎
Gina má na zadeli a stehnech takovou bavlnkovou srst, taky místy suchou, koupila jsem jí na to jojobovej olej ve spreji, že to třeba zlepším, ale ani přímo po aplikaci a vyčesání tak nějak žádnej efekt nevidím.😵💫
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 21.04.2024, 11:50:34
Tak až bude hotovej i ten krčíček, tak nám ji ukažte prosím
No ukázati mohu, ale obávám se, že nic zvláštního neuvidíte….ona totiž defakto vypadá furt stejně…možná, když bude focena hned po česání, tak bude mít hezky načesanou zadnici…než se na zahradě svalí do nějakého bordelu pod túje. Pořád je to chlupatice medvědí s tou načechranou zadelí…tam to ta srst prostě po té kastraci odnesla…tak nějak jen já mám ten dobrý pocit, že podsada pryč a rozčesané popř. ustřižené problematické partie, které se mohou česat jen se souhlasem a dobrou argumentací v podobě vhodné mňaminy…
Kéž by byla ta moje pastevecká potvora jako Matýsek…toho to moc nebaví, ale je poslušnej a tak stačí vyslovit povel “Maťulko, uděláme činanej…” a můžu česat kde chci a jak chci. Manžel furt říká, že si myslel, že Mates bude patřit k těm chlupatějším berňuškům…a já si furt doufám, že už víc neobroste…takhle je to ideál.
Teda já budu úplně OT, ale musím se podělit o kapitální úspěch a nevím, kam bych to šoupla a když už tady obdivujeme otrimovanou princezničku, tak to prostě dám sem.
Jako dámy, konečně se mi podařilo Gině vyčesat nejen zadel, ale i břicho a vnitřní strany stehen…tam teda bylo potřeba ostříhat i dredíky…zkrátila jsem chlupy na nohou, protože do těch dlouhých, když se namotalo ostružiní a pak se to samo domo ještě celý zašmodrchalo, tak vyndavat takhle namotanou trnitou větvici v terénu, to je lahoda. Takže zimní konečně srst komplet pryč, dredíky odstraněny. Teda včera na to prasknul ještě jeden pytlík piškotů, ale tak velké česání neděláme každej den, tak je mi to šumák. Ginuša je pěkná potvora…když má piškoty a to musím dávat po hrstech, tak prej si dělej co chceš, pokud ne, tak teda můžu česat tak max záda, jinak už mě bere tlamou za ruku a ještě držkuje. Jediný, co nám chybí je náprsenka…ten její luxusní kožešinovej límec …tam teda budu potřebovat asistenci, neboť potřebuju na česání obě ruce a Gina u česání musí ležet a nutně se musí ještě koukat, co dělám a mě chybí třetí ruka, abych jí podržela hlavu nahoře…ale to už jsou malý věci. V pondělí teda padne ještě minimálně půl pytlíku piškotů na to, abych jí zasřihla drápy na paspárkách…ale tak mám radost, že jsme to konečně zvládly.
Jako vím, že si teď říkáte…bože Sardullah, no tak si vyčesala psa, no bóže…ale pro mě je to teda výkon.
Pískoviště se dá zakrýt, když si tam děcka zrovna hrát nebudou. Kočičku pravidelně odčervovat, očkovat a hlavně včas vykastrovat….Já osobně bych si asi koťata vzala dvě. Koťátku určitě zřídit nějaké zázemí….moje kamarádka má pro venkovní kočičky takovou zateplenou boudičku hned u vchodových dveří a hned vedle přístřešek, kde mají čičiny misky s vodou a jídlem…pořizovala taky dvě koťata…sourozence a myslím, že spokojenost. Rodina je hodně venku, takže kočandy interakci se svými lidmi mají…a teda nakonec se z čistě venkovních kočiček staly na půl domácími, berou je domů na návštěvu…v létě je stejně barák otevřený, tak si čičiny pendlují, jak je napadne. Doma ani nemají kočičí záchod…když je potřeba, tak si “řeknou” a jsou vypuštěny ven.
Dále bych vypíchla, že kotě není hračka a je nutné děti naučit, jak se mají ke koťátku, potažmo následně k dospělé kočce chovat. Z mých zkušeností, je určitě lepší vybírat v tomto případě koťata hodně kontaktní, mazlivá a nespoléhat na to, že se nekontaktní kotě otrká a začne z něj být mazlík.
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 21.04.2024, 07:07:32
No já si zase neumím představit, že by Gina utekla, ona je taková neohrožená udata, co by nás bránila…spíš by se snažila prase zahnat a těžko říct, jestli by byla úspěšná…teda spíš si myslím, že asi ne, to by asi spíš záleželo na odhodlanosti prasete…a já si zase neumím představit, že bych jí tam nechala a zdrhla bych….no a u Matese si zase neumím představit, že by věděl, že je lepší vzít nohy na ramena….tak by nás to prase asi zrychtovalo všechny.😴
A když koukám na fotku Idorka, tak se mi chce brečet…když člověk vidí toho bezmocnýho tvorečka…😟, tak je mi z toho ouzko.
Teda teď si připadám jako čtenářský primitiv…podle toho, co vypisujete za knihy.
Já se teda přiznám, že jsem nikdy nepatřila do klubu “náročný čtenář”. Kniha je pro mě promárně odpočinek, takže nechci číst nic složitého, nechci číst nic, u čeho se musím ukrutně soustředit a přemýšlet, nechci číst nic, do čeho se nezačtu, nechci ani číst nic, z čeho bych byla smutná…a čím jsem starší, čím víc se se mnou život moc nemazlí, tím méně jsem ochotná nějakou takovou knihu číst. Navíc mi přijde, že čím jsem starší a čím víc mám starostí, tak že obecně klesá moje schopnost se soustředit, do knihy ponořit a také si to celé nějak představit. Další problém je, že na čtení potřebuji brýle a po celým dni v práci s brýlemi na nose se mi už večer nechce číst…spíše už mi vyhovují audioknihy, kde mohu oči zavřít a jen poslouchat…ale tak snad ve svém věku a po nespočtu přečtených knih si už ty audio verze mohu dovolit.
Musím říct, že i třeba knihy od Kinga jsou pro mě už náročnější čtení, jako pár jich doma mám, všechny jsem přečetla, a jako dobrý, ale už jsem se k nim poté nikdy nevrátila. Vůbec nemám potřebu ani po xy letech tu knihu přečíst znovu.
Já teda asi nej Dicka Francise, to mám asi komplet sbírku, to vždy po několika letech přečtu všechny znovu…co se sci-fi týče, tak můj nejoblíbenější autor je Ray Bradbury a pak asi i H.P. Lovecraft.
Přiznám se, že z českých autorů žádného vysloveně oblíbence nemám a ani cíleně nevyhledávám…tady dám spíš na doporučení nějaké konkrétní knihy…juknu o čem je a pak se rozhodnu, jestli má smysl si jí přečíst, což v mém případě znamená koupit, knihy si půjčuju nerada…
No mě se tímto jen zvýšila paranoia z divičáků. Na louku procházíme cestou kolem křovinatého bahnitého lesíku a vím, že tam prasata bývají. Jako doteď jsem si říkala, že tyhle teda musí být zvyklá na pohyb lidí a psů po cestě kolem a že to nebezpečí, že vyběhnou na někoho je minimální, že by tam asi nepřebývala, kdyby jim ten pohyb lidí vadil a ani jsem za celých 35 let, co tam se psy chodím, neslyšela, že by někdo měl nějaký incident s prasetem….no teď jsem teda zase na pochybách.
Já bych předpokládala, že zařízení jako je útulek má zkušenosti a nastavená i nějaká pravidla… něco jako bezpečnost práce a u psa, který byl den předtím odebrán a do útulku přivezen, tak bych předpokládala nějakou karanténu a obezřetný přístup neboť těžko zjistím jaké má reakce. Takový pes může mít zkratkovité reakce třeba na smeták.
Jako těžko soudit, bez toho, aby člověk věděl, jak to skutečně bylo. Jen bych prostě předpokládala, že pes, kterého přivezli den předtím budou mít zabezpečeného už jen kvůli bezpečnosti zaměstnanců a ostatních psů. A nějaká návštěva vůbec nemá šanci přijít fyzicky s takovým psem do styku.
Paní už tu nohu nikdo nevrátí, už jí ten “zážitek” z hlavy nikdo nevymaže. Za mě to celé nebyla nehoda, ale Hrubá nedbalost a je jedno, jestli pes lítal na volno po areálu nebo byl zavřen někde, kam mohla vstoupit osoba- nezaměstnanec.
No zrovna v úterý jsem koukala, jak si Malina vykračuje v oranžovém postroji a na flexině, co byla v akci, takže je modrá, a říkala si, že sakra nikdo nepozná, že mám princeznu a to ještě měla normální červené vodítko, které brácha ztratil a koupil místo toho šedé, tak nejenže nikdo nepozná, že máme holčičku, ale ještě díky tomu, že je černá, tak si lidi myslí, že je to zabijácká potvora, malé pejsky lidi schovávají do kapes a co je Malina dospělá, tak si ji chtělo pohladit jen jedno dítě. Před ní jsem měla béžového psa, který nesnášel děti a to se mě ptal každou chvíli někdo,jestli si ho může pohladit.
No ono obecně černí psi, vlkoši a nebo tmavé žíhání připadají lidem nebezpečnější než ti světlí. Jako nejvíc jsem to viděla, když jsem měla kavkazandu. Ta byla jako malá strašně kontaktní k cizím lidem, s každým by se na potkání šmajchlovala a budiž jí přáno, ale všechno do času. Dokud byla viditelně malé štěně, tak to se s ní lidi i pomazlili, ale jak povyrostla… třeba už v těch 5-6 měsících, tak už si jí nikdo hladit nechtěl…jako bílou Ginušu by si pohladili, ale ta jim na to házela bobek a naopak Jessinku už pomalu obcházeli obloukem, i když se chovala vysloveně přátelsky.
No a co se týče sladění obojku a vodítka, tak to nebudu snad ani komentovat… Gině jsem pořídila tyrkysový postroj, protože na fotkách vypadal úžasně… , ale obojek měla růžový a vodítko fialové. Takhle… ráda bych řekla, že je mi to jedno, protože zaprvé nejsem já žádná modelka a se psy chodím v maskáčích, za druhé 90% toho odchodíme mimo civilizaci, ale není mi to jedno,
Ale jinak buďte v klidu, malá Gina i malá Jess měly růžový vodítko a stejně se mě lidi ptali jestli to jsou holky a nebo kluci… no asi už ty genderový stereotypy, jakože růžová je pro holky, neplatí.
