Příspěvky uživatele

Salát, špenát…jo asi i ta pampeliška, klíďo můžete dávat. Ono primitivní se to možná zdá, ale defakto krmíte zelenou rostlinnou stravou.

Pokud zvolíte nějaké hotové…vyráběné krmivo, tak bych volila něco se spirulinou…

Teda holky…vám ta konverzace jde👍…mi neříkejte, že v tom nemáte prakci 😂

megi-the-pes:

😄 klíd, tolik stojí jen verze twist, kterou jsem nepochopila… klasická vodítka mají tak za 2 kila a posunovací https://www.tamer.cz/lanove-voditko-easy-long-mini-ruzove-604/

máme zelené, ale silné, tři metry… do rukojeti, co je posunovací, občas vezmu psa, co nás votravuje

Tak jsem Gině nechala u Tameru nechala vyrobit stopovačku (resp. tohle růžové vodítko - na konci máme ten posuvný systém, abych si to pěkně pověsila přes plece a pokud by nastala nějaká krizovka, tak nehrozí, že by mi vyklouzla…pěkně si mě potáhne za sebou v poloze ležícího střelce)…20 metrů, šňůra průměr 6mm a karabina pro velké psy, co sama zklapne a nemůže se otevřít….to budou srnky na louce koukat, jak jí to sluší.

A když už jsem objednávala, tak jsem vzala i Matýskovi vodítko 2m a nechala si tam dát taky karabinu pro velké psy.

Jako velká spokojenost, že mi vyšli vstříc a vyrobili dle mého požadavku…během dvou dnů jsem to měla doma…

Ano záleží na obou psech…bohužel ne každý velký pes, který je “hodný” a ke psům sluníčkový může volně a bez korekce fungovat s malým psem…

Měla jsem afgána, který klíďo mohl fungovat i se štěnítkem čivavy…

Měla jsem křížence berňáka a bernardýna, který ač hodný a pejsky milující (čím menší tím líp), ale bohužel buldozer, který si nedával pozor a hrozilo přišlápnutí nebo jiná tělesná újma pro malého psa…což třeba v případě jorkšírů a spol., když by je radostně podupal pes s váhou 50+ kilíček, opravdu nemusí dopadnout dobře. 

Někdy to může být i nevinné hození aportíku…pesani spolu více méně v pohodě, pak někdo hodí míček a velký pes se pro něj rozběhne ve stylu “pro míček běžím i přes mrtvoly” a pro malého psa to může být doslovné.

Takže jak bylo psáno výše…vyzkoušejte, jak to pesanům půjde někde na prochajdě a uvidíte…

Já teda nejsem žádný kytičkář…mám jen nenáročné rostlinky a na hnojení mám ryby, ale třeba k echinodorům dávám ke kořenům jílové kuličky…třeba tyhle https://www.rostlinna-akvaria.cz/eshop/hnojiva-pro-rostliny/jbl-kugeln-7-13 ale dělá to vícero výrobců.

Rybičkám to neublíží, jen když se člověk vrtá ve dně, třeba přesazuje, tak se dočasně od kuličky vznikne zákal.

Jinak existují i nějaké tyčinky do dna.

A pak výživové substráty, ale myslím, že pro běžné akvárium s běžnými rostlinami je to zbytečné.

Gustav je zmiňován na psích diskuzích…nevím teda kde všude, ale dovolím si ocitovat jeden příspěvek od majitelky…

On se Gustíka bojí každý mimo mého muže, kterého Gustav miluje a on nad ním drží ochranou ruku. On by nebyl problém s Gustavem zatočit, ale já ani psi kupodivu , mu nechceme doopravdy ublížit, takže máme zábrany, kdežto Gustav žádné nemá. Je kdykoliv ochoten nám něco provést. Má pořádnou sílu a přesně odhadne vhodnou chvíli, kdy se nemůžu bránit. To třeba člověk nese kýbl kvašených slepičáků a není vhodnější chvíle na to bránit se vřeštící huse, co do vás štípe a mlátí křídly. Skončilo to tak že jsem mu ten kýbl chrstla na záda, on mě pěkně ohodil a já ho pak honila kolem stromu s klackem a chtěla ho zabít. A zas ho Petr zachránil, normáln spolu drží basu.

Tý brďo…už tříměsíční narozeniny🌷, to to letí…za chvíli to bude velkej pes a máme po ptákách (teda po štěňátkách)…

Takže jsme byli jak prasátka my i pes.

No takže…prasátka jste byli jen vy lidi, neboť dále je psáno…domů došlo čisté štěňátko..😜

Arosek:

Aspon to stenatko nic doma nepocura a neznici 😀

….a nebude zde další podvedený, co si bude stěžovat, že nemá prachy ani štěně…

No ale na druhou stranu imaginární štěně alespoň netrpí, na rozdíl od těch chudáků v množírnách…

acher:

Strašně to letí,Alanovi byly 4 roky v únoru,Je už sice míň potrhlý,ale když ho to chytne lítá stejně jako malý,jen už ho to nebere tak dlouho.Nejvíc to člověk vidí na vnoučatech,vždyť z tohohle miminka už je po prázdninách předškolák.

No Gina je o fous mladší, takže 4 roky jí byly koncem března…jako ona už lítací defakto není a když už jí to papadne, tak to chce lítat v obýváku po gaučích…jak je “vykopnu” ať se jdou pesani honit na zahradu, tak to je konečná…tam madam přeci nebude lítat. Tak 2x do tejdne a to teda max udělá berňuchovi radost a nahání ho i venku, ale…ve své podstatě vždycky počká až on proběhne kolem ní, tak ona zabručí jak medvěd a popoběhne za ním…a pak zase čeká, až Maťula doběhne nakonec, udělá otočku a běží kolem ní zpátky…

Když přijede dcera se svým psem…s ausíkem…tak to jestli se proběhne pár sekund na uvítanou, pak už si hrajou jen kluci, ona se nezúčastňuje…a nakonec jí i otravuje, že kluci kolem lítaj a sebere se a jde si zalézt do baráku…prostě pastevec jak vyšitej…šetříme energií, aby jí bylo dost až přijde vlk.

Místní diskutérka drvodelkafialova má housera Gustava a ten je dost vostrej 😉

Někdo si na zahradě hýčká hady….já jsem v tomto ohledu nemajetná nebo se hadi tak dobře schovávají, že naposledy jsem viděla mládě užovky obojkové a to už bude minimálně 4 roky zpátky…to jsem ještě měla berbery, tak asi i víc.

Já  “pěstuju” jen drobné ptactvo…a svoje psy učím, že ptáčkové se nehoní, protože kolikrát hejno vrabců pod krmítkem zobe co jsem rozsypala při doplňování…sýkory furt něco hledaj v trávě, kosáci….ptáci si zvykli a  defakto odlítnou až když je pes úplně u nich a nebo, když se zrovna prožene kolem, protože běží hlídat, jinak si jsou docela jistí v kramflecích, že je moji psí medvědi nebudou lovit.

Naučily se ke mně lítat i hrdličky…ale jak jsou čůzy velký a snažily se mi lézt do krmítek, tak jak mám krmítka zavěšený na karabince, tak se ta karabina normálně roztáhla a hlavně, když se tam nacpe hrdlička, tak už se tam nikdo jinej nevejde a tak, protože i ty hrdličky mám ráda a jsem ráda, že je mám na zahradě, tak  jsem jim začala sypat na zem pod krmítko a …pro dobrotu na žebrotu…teď jsem vysela trávu do holých míst v trávníku v psím výběhu…koupila jsem nějakou rychlerostoucí zátěžovku, drahou jak prase…tak si to tak hýčkám, furt to kropim a modlim se, aby z toho něco vyrostlo, protože za provozu-pohybu psů a roční období taky není nejvhodnější a včéra přistihnu milé hrdlice, jak mi to tam vyzobávaj…no ty dostaly jmen Kunhúty šedivý…volám na psy “Pinďo, trhej…👉” …jakože kdo bude hlídat tu trávu…tvl Gina si leží, hrdlice zobají 2 metry od ní a ona ani nezvedne hlavu, že by je tím vyplašila.  Tak jakože super pastevecká povaha, která má vysokou toleranci ke zvěři, kterou považuje za vlastní, ale v tomto případě…😴…no tak o dovolený jsem furt načuhovala, jak divizna a hrdlice odháněla…štědře jsem jim nasypala krmení co nejdále od vyseté trávy, aby si ty břucha nacpaly jinde…teď už chodím do práce, tak nevím, jestli to ta tráva vůbec přežije…

A když tak tady čtu veselé historky o Gustavovi, tak si říkám na co já mám psy…takovejch peněz to stojí a jeden Gustav by to uhlídal všechno…a ještě bych ušetřila…

acher:

Jak šel čas Alan: 

 6 týdnů,8 týdnů,2 měsíce,3 měsíce,

4 měsíce,5 mesíců,7 měsíců,1 rok,

2 roky,3 roky,3,5 roku,4 roky.

Tý brďo, připadá mi to jak včera, když byl Alánek štěndo…a jak nám to letí, Gině už letos byly 4 roky…neskutečný.😴

Fikovnice:

Vracím se ještě k tomuto smutnému tématu. Na parte je popis v 1. os. sg., tudíž “Oznamuji……že odešel můj syn….” Podepsána jen maminka. Šílené!!! Měla jen jeho…😢

No já jsem si vždycky myslela, že nejhorší pro mámu je, když její dítě umře dřív, ale třeba já se modlím, abych byla na světě tak dlouho, dokud bude můj syn na živu, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, abych se o něj mohla postarat…

No já totiž za celý svůj dlouhý život nikdy zmiji v přírodě nepotkala, nikdy jsem jí neviděla na živo, jako si říkám, že bych jí asi od užovky rozeznala…ale když si vezmu, že bych viděla ne jako kompletku, ale  třeba kouknu pod dřevo a tam vidím část nějakýho hada…tak to teda nevim nevim…ale tak už je mi přes padesát, tak to snad doklepu bez setkání třetího druhu se zmijí…resp. jako nemám strach, že by mě zmije pronásledovala, aby mě mohla uštknout, ale třeba prosluněným stráním, kde to vypadá jako ideál na vyhřívání hadů, se snažím vyhýbat, abych nešlápla kam emám…teda ani ne tak já jako psi.

Tak to já jsem ráda, že u nás na zahradě byl spatřen jen nějaký ten slepýš a užovka obojková…neboť jsem slepoň a obojkovou identifikuju na první dobrou…u těch “přírodnějších zbarvení” už si musim dávat bacha, abych si to nespeltla na takovej ten první pohled se zmijí…teda takhle…abych si nemyslela, že je to úžo a ona to úžo nebyla…

keriton:

I správné reakci na EO je nutné psa nejdřív naučit. Nestačí to na něj nasadit a doufat, že vše pochopí. 

No tak to v každém případě, souhlas…a hlavně se to musí naučit páníček. Bohužel se setkávám spíš s tím, že lidi použití EO vnímají spíše jako náhradu za učení přivolání…a taky mi přijde, že jim nedochází, že i ten impuls musí být nějakým způsobem načasovaný a že pes by měl vědět, co se od něj očekává…že nemůžu random mačkat ovladač a ono to bude fungovat. Taky si nemyslím, že je to vhodné úplně pro každého psa.

Prostě mi přijde, že je to vnímané často spíše jako…můj pes neposlouchá, tak mu dám na krk elektriku a tramtadadá a mám vystaráno.😕

Prostě nejsem žádnej sluníčkář, vím, že některým psům EO dopomůže k tomu, že nemusí celej život chodit na šňůře, že se mohou pohybovat na volno, protože EO je taková “záchranná brzda”…ale obecně musím říct, že mám s používáním elektriky osobní problém…pořád to vnímám jako fyzický trest a ty jsou mi obecně hodně proti srsti.

EO…zvuk nebo vibrace…za mých mladých let se používal hod klíči, vodítkem, kamínkem někam vedle psa, aby člověk psa vrátil zpět do reality, popř. zahvízdání…z mého pohledu je to ale opravdu o tom, že takový pes musí mít přivolání a jedná se jen o to, aby člověk na sebe upoutal pozornost, neumím si představit, že by to psa, který nemá spolehlivé přivolání “donutilo” přijít.

EO…výboj…tak vím, že se používalo, že se přímo po psu hodil kamínek nebo nějaký jiný předmět, který neublížil, ale už to byl fyzický kontakt, možná i bolestivý, měla jsem knihu Pes a jeho výcvik, kde byl jako pomůcka uváděn prak…a jako umím si představit, že toto nepříjemné více či méně bolestivé fyzično už přiměje psa vrátit se k páníčkovi, kde ho čeká příjemná záležitost v podobě pochvaly a odměny.

Já si kolikrát říkám, že kdybych se odhodlala a použila EO na Ginu, tak by možná mohla chodit na volno…ale za cenu toho, že by si holka musela vyzkoušet, co jí čeká, když nepřijde…trest v podobě výboje a dál otázka, jak silný by ten výboj musel být, aby bylo použití EO 100% a já si neumím představit, že bych feně vědomě způsobila bolest…no nechci to zkoušet, vzhledem k tomu, že nemám běhavého psa, tak na to její courání a čmuchání šňůra stačí.

Jako myslím, že ten “amok” u štéňat není nic neobvyklého.  Mě se to zase stávalo, když se mi štěně namočilo, hlavně Jess na to byla expert a pak další vzteklost, když bylo štěndo tzv. přetažené, unavené… jako nějaký super trik neporadím. Přijde mi, že je to jak u maličkých dětí, které se dostanou do módu vztekání a ještě nejsou tak velká, abychom se nějak domluvili… že s tím štěnětem je to podobné. 
Jako můžete vyzkoušet ty pamlsky, hračku… třeba balónek na šňůrce,  o který se můžete potahat… z mého pohledu je to štěndo od štěnda… mě třeba na Jess  fungovalo jediné.. vypustit a čekat až tryskomyš vypustí páru ultrarychlým běháním, což bohužel není možné všude a pak to bylo teda na prdlačku… to jsem se prostě sebrala a utíkaly jsme.. teda já utíkala a štěně skákalo, kousalo, pletlo se pod nohy, vyráželi tu na jednu, tu na druhou stranu. …srovnalo se po nějaké době.

Takže já neporadím, jen řeknu, že to je u některých štěňat normální..  vyjímkou jsou troubelíni ala můj Mates a nebo Jack… a to že člověk vypadá před lidma jako blbec, co má nevychovanýho psa… tak myslím, že u těch štěňat to vypadá spíš komicky, takže žádná trága.

Prostě se vám to blbě sešlo a máte ještě  miminko, tak bych to asi úplně nebrala tragicky. Dospělý pes, který je zvyklý se v takovém prostředí pohybovat to zvládne tzv. s prstem v nose, ale to štěndo holt ještě nee.

Ale to né….vždyť jsme se o ní teď bavili a najednou je pryč.😢 u těch psích staroušků mi to přijde takový… jeden den si člověk říká, že v rámci možností je to na pohodu a pak je najednou pryč😪

Zrzavci držte se…upřímnou soustrast…

No a pak to tak nějak vyroste a člověk si říká “ uf, tak to mám za sebou, už se nemusím bát, že pes něco rozkousá” a ten vzorňák, co už třeba půl roku neměl kázeňský přestupek tohoto typu rozkouše prodlužovák, který naštěstí nebyl v elektrice a ze zahradní hadice udělá 5 malejch.

Já teda zásadně nehudruju, tedy nikdy ne na vážno, protože Matýsek nasadí výraz  … u nás doma citujeme z Červeného trpaslíka…. “Jak se cítíš?”.. “ublíženě” a my nechceme, aby se Matýsek cítil ublíženě, takže ze mě vypadne tak max “Matý…” a Matýsek s tím svým usměvavým psím ksichtíkem hned přiběhne … no na toho se nedá zlobit a člověk dělá všechno, aby to zlatíčko nezarmoutil.

A teda já jsem zjistila, že mě to taky nedělá dobře na duši, když kvůlivá mě to naše usměvavý sluníčko zajde za mráček.

Jinak si povšimněte, že zde nezmiňuju Ginu… no na tu bych mohla hudrat jak chci a jí je to šumák… provinělý, ublížený výraz neměla nikdy…tak max se bude dívat na člověka tím svým pasteveckým způsobem… nelze odhadnout, co jí šrotuje v hlavince… soukromně si myslím, že to bude něco o zadeli.