Příspěvky uživatele

Aluška:

Mirďovo děti byly u fotografa 

To je děs…takový fotky roztomilý…to první co člověka napadne, když to vidí je “Nemám já kapacity ještě na jednoho…dva …tři…jezepčíky??” 😍

Jako z mého pohledu je v určitých ohledech dítě stejné jako pes….pokud nemám 100% přivolání, 100% zastavení, tak musím mechanicky jistit a dítě pouštět na volno pouze tam, kde je to bezpečné, alespoň do té doby, než  bude děcko reagovat na povely spolehlivě.

Já se teda nepovažuju za nějakou ouzkostlivou osobu, ale zrovna v tomhle případě bych jela na jistotu…ono 10x se nic nemusí stát…a po 101…😕

No já když to tak od vás čtu, tak mi přijde, že veškeré starosti byly předčasné….že než půjdete do práce, tak to budete mít zmáklý a že štěndo to zvládne doma a pokud si ho budete chtít brát do práce, tak si myslím, že během 1-2 dnů taky pochopí, co se po něm žádá…je to klučík šikovná.👍

Vahine:

Dobré ráno, jak se projevovalo to vyvádění? Osobně bych nezvyšovala ten čas samoty tak moc. Musí si být jistý, že se vrátíte a když mu to hned o tolik navýšíte, více ho znejistíte a mohla byste tím podpořit naopak ty negativní projevy samoty. Prodlužovala bych o něco pomaleji, pokud je prostor….co na to ostatní tady? 

Já si myslím, že zrovna u tohodle štěnítka jde jen o nějaké prvotní reakci v řádu pár minut, kdy zjistí, že je samo a dle toho, co psala Tenurri, jak se pesan choval následně, tak si myslím, že jestli odejde na hodinku nebo na dvě, tak to štěndo nebude řešit. Navíc je sledováno kamerou…takže vše lze přizpůsobit aktuální situaci.

Dublinbarzoj:

A zpět   k venčení. Oblíbená procházka  mezi pastvinami,  kluci mají  rozhled. A barzojí nos😀

Jé to jste mi fotečkama udělala radost… prostě barzoj je nejkrásnější pes na světě… teda asi ne pro každýho, ale pro mě je teda TOP❤️

No a přitom, když si člověk přečte charakteristiku plemene dle standardu a že vylučující vadou je agresivita…

https://www.abkc.cz/standard/

American Bully je společenské plemeno, vyzařující sebevědomý a harmonický charakter a velkou chuť k životu spolu se silnou potřebou zavděčit se své rodině a být v úzkém kontaktu s jejími členy. Toto plemeno je skvělé s dětmi, velmi přátelské vůči lidem a to i cizím, výborně se snáší s ostatními psy a dalšími zvířaty obecně. Agresivita vůči lidem či psům či přehnaná plachost a bázlivost je pro American Bully vysoce neobvyklá a naprosto nežádoucí.  - 

No vážení, když já si toto přečtu, tak myslím, že panika zbytečná, jsou to hodní psi, akorát holt vyjímka potvrzuje pravidlo a tak to může být u každého plémě…🤪

No tak to už máte doma psí ženskou 😉…nemáme to my ženský jednuduché…hormony sem, hormony tam…

Já nevim…za mých mladých let bylo normální, že pokud se šlo kolem silnice nebo někde, kde by byla silnice někde, kam by děcko mohlo vlítnout a nebo i tam, kde nebylo vhodné, aby děcko pobíhalo, tak jsem prostě dítě vedla za ruku a fertig. A co se týče těch odrážedel a podobně, tak existují i taková, co mají držadlo, za které si ho rodič může pohodlně přidržet….no dneska je holt jiná doba…

Bobca:

škoda,že to nefunguje i u dětí🤔prostě stůj-je stůj!!!a tečka..Když to vidím tady na ulici kolikrát..za rohem je náměstí,vjíždí tam dost aut a děcko na odrážedle jede po chodníku,už je na rohu….a neslyší řvaní matky ať zastaví…

Ježíš a to nikdy ty matky neslyšely o tom, že povel se vyslovuje pouze v případě, kdy jsem si jistá, že bude splněn a musím být schopná si to splnění vynutit…takže kšírky, flexinu a jdeme na to…😛

Tenurri:

Teď jsem odešla na 5 minut ven a sedla jsem si na lavičku, vrátila jsem se a Jack se tvářil jako “co tady trajdáš, tady se nedá spát” a to byl vzhůru když jsem odcházela a kousal si hračku 🤷‍♀️.

Ani mu to nestálo za to jít ke dveřím 😅

Tak než půjdete příště na lavičku, uvařte si kafčo, vemte nějakej časák a za mě minimum půl hoďky tam vydržet…jak psala Xerxová, štěndo si za těch 5 minut ani nemusí všimnout, že bylo doma samo…😉

Ale myslím, že i ta pětiminutovka měla smysl, že jste viděla, že štěndo se nezhroutilo z toho, že jste odešla…

Bobco, vy musíte mít stejnej smysl pro humor jako já, poněvadž co sem vložíte, tak u toho se neskutečně nasměju….opět mám díky vám veselejší den a lepčí náladu…díky❤️

Sarah01:

Jako asi to ode mě bude hnusný, ale myslím si, že některá plemena by bylo lepší, kdyby vůbec neexistovala. Lidi jsou schopni pro svoje potěšení udělat cokoliv, hnus.

některá plemena by bylo lepší, kdyby vůbec neexistovala

Kdyby neexistovala doteď, tak by je lidi stejně “vyrobili”. A v dnešní době, kdy pes nemusí mít vysloveně nějaké pracovní vlohy jako domácí mazlíček a u spousty psů se jede defakto jen na exteriér, tak by možná byla ta plemena povahově horší než jsou dnes.  Dřív pes nebyl domácí mazlíček…teda až na nějaký vyjímky bohatých lidí…pokud někdo živil psa, tak to byl pes na práci..a musel ty pracovní vlastnosti mít, ať už se jednalo o cokoliv, hlídání, pasení, lovení, tahání, plavání, strážení.. protože darmožrouta nikdo nepotřebuje a myslím, že tudíž do dalšího chovu nebyli vybírání psi podle toho, jak jsou činaný, ale pro jejich vlohy a fyzické vlastnosti, tak aby pes byl hlavně funkční.

No a dneska je spousta lidí, co si psa pořídí kvůli svému egu…american bully je z mého pohledu naprostý extrém…jako jasně, znám majitele bull psů a oceňuje se, když je pes pěkně nasvalený a svaly jsou potom obdivovány…ale to osvalení docílí tréningem jako u sportovců, ne tím, že “vyrobí” a nebojím se to slovo použít, zrůdu…jako chápu, že sto lidí, sto chutí…každému se líbí něco jiného, ale jak se někomu může líbit tohle, to nepochopím…a bohužel díky lidem, který mají tenhle, z mého pohledu až zvrácený vkus, vyrábí “”"chovatelé"""takováhle monstra…hlavně ať to má ty svaly, co to bude mít v kebuli to je jedno, hlavně ten osvalenej exteriér..…jako když zahrdlí takovej pes majitele, tak je to smutný, je to tragédie, ale byla to volba toho člověka, co si tohle plemeno z nějakého důvodu pořídil…ale povětšinou to odnese nevinnej člověk a v každém případě ten pes. No co si budem, prostě peníze až na prvním místě bez ohledu na následky.

Ale však ono to půjde…Tenurri to zvládne, resp. štěndo….vždyť jsou spolu chvilku.

Myslím, že jsme se tady vcelku shodli na tom, že každé štěndo je originál a že asi máme nějaké postupy…a nejen při nácviku samoty…které individuálně přizpůsobíme konkrétnímu štěňátku.

Třeba já u té Jessinky…no holt teda nebyla na dvoře, když jsme odcházely s Ginou…připravila jsem si na tajňačku ven obojek, vodítko, aby Jess neviděla, že nasazuju obojek a nepochopila, že jdeme pryč obě a pak jsem řekla “ahoj Jessinko…maminka jde nakoupit…” a Ginu jsem prostě vypustila ze dveří….a byl klid. Já se přiznám, že jak nejsem moc zběhlá v tom výcviku a defakto nevím, jak psa něco naučit, obzvlášť když nejsem přítomna a nemohu nežádoucí chování přerušit, tak prostě volím cestu nejmenšího odporu a nějak to obejdu…jako třeba v tomhle případě…nenaučila jsem Jess, aby byla v klidu, když jdeme s Ginou ven obě, ale naučila jsem se s Ginou vypadnout tak, že o tom Jess nevěděla, což je taky výkon, protože nic nesměla tušit ani Gina, aby nedala Jessince signál, že se něco děje.

Jinak si myslím, že opravdu hezky to popsala Xerxová….

Já bych to shrnula asi takhle…hlavně klid a nohy v teple…myslím, že nejdůležitější je nedělat z toho kovbojku a ideálně mít nějakej rituál. Já třeba svým psům ještě sděluji info kam jdu… jako info pro ně, jak dlouho budu pryč. Používám teda jen “ahoj, maminka jde do práce” a “ahoj, maminka jde jenom nakoupit”. A když řeknu, že teda do práce, tak pesani ví, že nemá smysl na mě čekat, že přijdu až na večeři a jdou si po svých, když jdu nakoupit, tak to mě většinou vyhlížej. To samý u štěňat, když přijdu…tak štěndo je šťastné, že mě vidí, vehementně vítá a já mu ty emoce nebudu ještě zvyšovat tím, že budu stejně nadšená …že z toho budu dělat nějaký vítací divadýlko…takže se vítám, ale v klidu “ahoj zlato moje…” a s tím souvisí i skákání…pohladím tě, ale jenom, když budeš mít všechny čtyři packy na zemi, pokud skáčeš, tak tě ignoruju.

Prostě, aby podobné věci probíhali přirozeně v klidu a že štěndo vidí, že o nic nejde.

No já se přiznám, že už dlouho nějakej nácvik samoty neřeším, defakto mám permanentně už dlouho dva psy a buď jsou doma sami ve dvou a nebo jeden pes se synem… tohle třeba mě přijde nejtěžší na nácviku, aby to pes zvládal. Takže to i trénujeme… já odejdu s jedním psem a syn zabaví štěndo, ale u kavkazandy tohle nefungovalo… viz video níže… jako odejdu já a pohoda, odejde Gina a pohoda, odejdu já s Ginou a je z ní opuštěnej siroteček… upřímně jsem vůbec nevěděla co s tím a prostě jsem s tím a odcházela s Ginou prostě na tajňačku.

https://m.youtube.com/shorts/N4woW5eaZbc?feature=shared
 

keriton:

“A třeba ve chvíli, kdy si jen vynucuje pozornost knucenim a mlácením do ohradky tak úplně nevím co dělat.”

Taky nejsem odborník a nikdy jsem štěně neměla, ale osobně bych volila mírné houknutí, dát lehce najevo nevoli. Jakmile toho štěně nechá, můžu dát zase lehoučce najevo spokojenost, počkám ještě chvíli, minutu, pět, různě, pak k němu “za odměnu” jdu nebo ho pustím, jdu na procházku, atd. Někdy ignorace jako výchovný počin nestačí.

“A třeba ve chvíli, kdy si jen vynucuje pozornost knucenim a mlácením do ohradky tak úplně nevím co dělat.”

Já v podobných případech možná můžu vymýšlet a zkoušet, co by mohlo fungovat, ale v praxi to potom není moje řešení na jedničku s hvězdičkou, ale tak na 4- …a moje reakce je “ty moje zlatíčko, maminká už běžá….ty nechceš bejt samotinkej opuštěňoučkej…”

Ve své podstatě mám to štěstí, že na to naučit štěnítko nějaký režim a samotu, mám času habakuk, nejdřív moje dovča a následně přebírá starost o štěně můj syn, který je v invalidním důchodu. Když jsem měla berbery a děcka chodily do školy, tak jsem se štěňatama byla doma 3 měsíce. A potom byla doma sama jen těch pár hodin než děcka dorazila ze školy. Takže i když se snažím poradit, resp. předat zkušenosti, co mám s výchovou mých štěňat, tak je to ve své podstatě irelevantní, neboť nejsem v žádném časovém presu, jakože během 14ti dnů se to musí nějak zvládnout a pak tradá do práce.

Tenurri bude pracovat 4 hoďky…tak vždyť nic není dané, může zkusit vzít štěnítko do práce a když to nepůjde, tak prostě ty 4 hodiny, štěně, které bylo připravované na samotu, doma bez problémů vydrží…toť alespoň můj názor. A v dnešní době, kdy už je technika někde jinde než bývala a štěně se dá sledovat kamerou, tak to je úplná paráda, neboť člověk vidí, jak to štěndo snáší…

Hele já se teda nepovažuju za žádnýho odborníka, ale to co popisujete mi přijde v jeho věku a délce bydlení s vámi, více méně na pohodu.

… a samozábava, kdy si jdu ještě třeba na hoďku lehnout. On během toho většinou taky ještě usne. Tím, že spím ve stejne místnosti tak mu to ani moc nevadí.

No a tady jsme teda jen krůček od toho překonat se a odejít třeba na hoďku na dvě z bytu..ideálně jestli je možnost sledovat kamerou štěndo…

Překvapilo mě, že se vůbec nebojí zvuků…bouřka, kavovar, mixer, vysavač…jako by nic🤷‍♀️. Před chvíli tady příšerně hřmělo a Jackouš šel spát 😅… Venku projede motorka, nebo nejakej debul v autě nad limit a Jack sedí a kouká na mě, jestli ze mě vypadne nějaká mlska, protože jsem ho první dny strašně chválila, když byl v klidu kolem jezdících aut.

Tak tohle je z mého pohledu vždycky výhoda…víme kolik psů a následně páníčků řeší bouřku. A když člověk není doma a začne bouřit a doma pes panikář…

A s tou prací…nevím jak pracujete…možná už to bylo někde psáno, ale já jsem baba sklerotická…pokud je to nějaká práce v kanclu třeba, tak už bych na to připravovala štěnítko doma, prostě sednu ke stolu a čtu, píšu, čučim do kompu a ty buď hodný, protože panička se ti teď věnovat nemůže…a začít třeba s půl hoďkou a prodlužovat…

No nácvik samoty…takže moje zkušenost se sedmi odchovanými štěňaty…a musím říct, že z mého pohledu je to velmi individuální. Jedno štěně je salámista a vydrží samo bez nějakého nácviku, vezme si hračky a jde si s nimi samo hrát. Jiné dělá bugr i když jen odejdu na WC …takže tam chodí se mnou…do koupelny se mnou…pořád vyžaduje pozornost…

Mě se celkově nejvíc osvědčil nějakej zavedenej rituál-režim. Třeba ráno vyvenčíme se, pohrajeme si, po snídani  prochajda…celá tato procedúra, aby se mi vešla tak max do hodiny (nechci aby štěně bylo zvyklé, že se mu po ránu věnuju třeba 3 hodiny) a jde se ještě hajat/odpočívat a i když nikam neodejdu, tak ani nevyvíjím žádnou činnost a taky odpočívám. Vlastně, když to vezmu kolem a kolem, tak to psi takhle dělají i teď v dospělosti…i když jsem doma, tak proběhne nějaké to vyvenčení, případně prochajda, posnídáme…a pak si psi ještě zalezou (pokud teda nejdu vařit a nekouká z toho nějaký vyžebraný odřezek masa…to potom asistují)

Další moje zkušenost je, že se štěně lépe uklidní, když nemá moc podnětů…a podnět může být i jen to, že mě vidí nebo si vyzkouší, že když si houkne, tak ze mě vydudlá nějakou činnost…takže já třeba na tohle odpočívání , pokud má štěndo furt tendence blbnout, tak ho šoupnu klíďo na chodbu na pelech…nebo dělám, že spím nebo si sednu k počítači a třeba hodinu sedím u kompu..prostě aby bylo jasný, že se mnou po ranní činnosti nějakou dobu žádná zábava nebude. Sice nabídnu hračky, kartony, kosti, krabice atd. ale pasivně, já se neúčastním…

…no a samozřejmě postupně po chvilkách už učím, že odejdu…a protože dělám v práci denní, tak prostě odejdu ráno…třeba i na hoďku nakoupit, k mamině a tak…štěndo v takovém případě má omezený prostor…buď jen chodbu, popř. chodba a obývák, kde všechno potenciálně nebezpečné je přehrazené rozloženou ohrádkou…

A pak další věc…3.6. jdete do práce …to je ještě 8 dní a 8 dní v životě štěněte je docela dlouhý čas, to může být zase všechno trochu jinak.

Vahine:

A víte aspoň to, kdo Vám to auto nabořil? 

Jo naštěstí…jo👍, protože kdyby ne, tak už by to bylo druhý auto během dvou let, co by mi někdo nabořil a ujel…

Hele buď v klidu, mě se dneska stalo něco podobnýho, resp. myslala jsem si něco podobnýho…teda nevím, jestli je to tím alkoholem, ale já totální nepíč, jsem si včera večer dala bacardi s džusíkem, to jsem prostě musela, protože mi bylo nabouráno mé zaparkované vozidlo…teda jako nepomohlo to, auto bylo furt nabouraný, ale mě to už bylo jedno🤪…ale k věci..

Spím a probudí mě, jak pod oknem štěká Gina…kouknu na hodiny…půl sedmý…a říkám si…tý brďo si ani nepamatuju, že bych jí v noci pouštěla…kouknu vedle sebe a tam Mates…no tý brďo a tebe jsem brala domů kdy ? (Matěj jde totiž ven vždycky s Ginou, ale za chvíli už škrábe na dveře, že chce dom)…no nakonec dobrý, pouštěl jí ven manžel. To je snad poprvé, co máme psy, že se Gině povedlo ho vzbudit  a nemusela absolvovat cestu do patra do mojí ložnice (proto mě ani nenapadlo, že bych jí nepouštěla já)…a už je mi úplně divný, že jsem je neslyšela, když je pouštěl…jinak slyším a vzbudí mě úplně všechno…

No tak si tak říkám, že asi začnu večer “chlastat”, třeba se mi zlepčí ta moje nespavost.🤔😜

No paráda…nádhera…👍❤️