Netopýra jsem vynášela za svůj život 2x. A už je to xy let. Poprvé v mladické nerozvážnosti jsem neměla ani rukavice, vůbec mě netrkli, že by mě mohl hryznout… nekousnul. Podruhé už v rukavicích pro jistotu. To, že by mohl mít netopýr vzteklinu, tak to mě v dobách předinternetových ani nenapadlo. A to přesto, že do nás vtloukali, ať se nepřibližujeme např. ke krotké lišce a podobně, právě kvůlivá vzteklině.
Začátečníci s malými dětmi? Upřímně bych zvolila jednodušší plemeno. A o samotě s dětmi? Tak to teda řeknu jako člověk, co má psy už 35 let a při nich vychoval děti… děti bez dozoru se psem, pokud je jedno dítě takhle malé, tak to opravdu nee. Jo jasně, když jen vyběhnu vynést koš s mám dobře vychované a socializované děti i psa, proč ne, ale delší dobu… to bych nenechala samotné ani kdybych žádného psa neměla.
Dalším problémem je, že si nepořídíte vychovaného psa, ale štěně. Některá štěňata si hrají divoce a neváhají použít zuby a když se rozjedou, tak dítě tu jejich drsnou hru rozhodně neutne. A další nebezpečí je pes typu buldozer. Ten ani nemusí chtít ublížit, ale klidně sestřelí dítě na tři doby, stačí, když se rychle otočí a dítě stojí poblíž. To že může děcko sestřelit třeba na roh stolu a to se praští do hlavy není v tomto případě žádné sci-fi.
Mám pyrenejskou horskou psici a berňáka, obě to jsou plemena, která by měla být vhodná k dětem…ano… pyrenejce jsou 4 roky, je to pes zbožňující malé děti s nekonečnou trpělivostí a sníženým prahem bolesti. A ano, dnes bych jí dítě… naše dítě …svěřila, ale taky jen na chvíli… ne že bych jí nevěřila, ale nevím, co napadne dítě. Ale tahle rozvážná a něžná psí dáma taky bývala štěnětem, přezdívali jsme jí Bílá smrt, což asi mluví samo za sebe a berňák? Tomu budou na podzim 3 roky a furt je to takový játro a plašan a buldozer… malé dítě s ním o samotě… nikdy.
Prostě je třeba myslet i na takové věci. Ono to často vypadá na první pohled idylicky, jak z reklamy, kde si děti na slunné zahradě hrají s hodným štěňátkem zlatého retrívra, ale realita je často jiná.
Ad případ Kramný …. já si myslela, že dnes už není tak velký problém zjistit pitvou příčinu smrti… a třeba to zabití elektřinou by nemělo být pro patologa záhadou, aby řekl jo nebo ne…. vlastně mě dost překvapilo, že se o příčině smrti manželky i dcery spekulovalo… pokud si dobře pamatuju.
Pustila jsem si začátek a to se nedá poslouchat.☹️
Tak já to do konce poslechla…. a teda to se mi ulevilo, že štěně nebylo z množírny, ale defakto od normálního chovatele ze Slovenska a k parvě přišlo proto, že je ty ošklivé paní umístili mezi štěňata v množírně…
Ve své podstatě, kdyby byl pes menšího vzrůstu a neměl parvu, tak by byla spokojenost na všech stranách.
Tak snad to video pomůže tomu, že zase pár lidí u koupi štěněte popřemýšlí.
Podvod s vojákem…člověk by si řekl, že na to snad může naletět jen ženská s IQ tykve… že nějaké zamilované písání fajn, ale jak chce prachy, tak by měla zablikat červená kontrolka. Obzvlášť, když jsou ty podvody neustále omílány v médiích.
Strašidelný je, že se na to chytnou i normální ženský, že by člověk řekl, že mají v hlavince selskej rozum a že i když jim pak řeknou, že je to podvod, tak nevěří.
Jakože já si můžu říct blbky jedny, co si myslely, že si je vezme americký voják…a pak si řeknu, že ti podvodníci přeci jen asi něco umí.
Tam, kde jste byli, tam bylo asi přelidněno, že? Já Šumavu miluju, ale o prázdninách tam nejezdíme. Kvilda, Modrava, tam je to v létě Las Vegas. My jsme byli opět v Novohradkách, tam je to pro mě balzám na duši, lidi žádní, jen klid a samé lesy. Miluju to tam. Na Šumavu se chystáme konec září, zač. října.
Co se fotky týká, zase s klackem v hubě. Doaleluja můžu říkat manželovi, NEHÁZEJ JÍ TY KLACKY, může se něco hrozného stát, ale to je jako když hrách na stěnu hodí. Já jí klacky nehážu nikdy, má svoje hračky, chlap si říct nedá.
No až se mu napíchne čuba na klacek a rotrhne si tlamu, tak pak možná přestane…. mě se to s ovčandou stalo, taky by mě předtím nenapadlo, že se něco stát může… naštěstí to vyřešilo pár štychů na veterině, ale už nikdy jsem psu klacek nehodila a Matesovi, když nějaký najde na tahradě, je seberu. Ten je nebezpečnej i tím, že ho cpe Gině, tak tam to zavání i vypíchlým okem.
Taky mne to pobavilo, ONA prozřela a teď do toho šlápne a zastaví to. Evidentně potřebuje sbírat lajky nebo co se sbírá na instagramu. Nemám instagram a nesleduji žádnou pseudohvězdičku, abych viděla, jak to dokáže v reálném světě.
Kéž by to bylo tak jednoduché… napálená celebrita zastaví ošklivé množírny….
Jestli by nebylo lépe, kdyby pro celebrity a další, co čtou celebritové instáče, raději napsala, aby lidi nebyli tak blbí jako ona a před koupí štěněte si zjistili, jak se má kupovat a že pokud koupí štěně s PP, tak minimalizují riziko, že štěndo je z množky. Kdyby raději než boj proti množkám po té, co takovou instituci podpořili nákupem štěněte ta milovnice psů šířila osvětu…. nebo celebrity nesledují média, neví, že množky existují… nebo si představují, že je množitel zavede do temného sklepa plného uvězněných psů a oni řeknou… jé, to je množka, tak to štěně nechci?
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 04.08.2024, 10:40:03
Boj s množírnami mi přijde jako boj s větrnými mlýny… dokud si lidi začnou informace shánět až po té, co už štěně z množírny mají doma a ne před pořízením štěněte… dokud bude poptávka a jak je vidno, ta je furt, tak s množírnama nic neudělá.
Děvčata…otevřu téma🙏…Papiňák versus pomalé táhnutí vývaru…Já osobně vařím vývar v papiňáku-je to rychlejší,a myslím,že se ty “vitamíny”nebo co udrží pod pokličkou taky(že se nevypaří)..hm??
Já teda vývar táhnu několik xy hodin v normálním hrnci. V papiňáku vařím maso na omáčky.
Myslím, že nejde ani tak o vitamíny, ale o to, aby se do vývaru dostalo co nejvíc z toho masa a ze zeleniny. Já defakto udržuji jenom lehce bublající, žádné překotné vaření a v tom papiňáku…nevím, mi to přijde moc hrc prc rychlý. Ale upřímně nevím, jestli se to pak na “síle” vývaru pozná, jak to bylo vařený.
Bobco díky za porci humoru.. dřepím s mamkou v čekárně u očního, už jsme tady asi hodinu a ještě na další dvě hoďky to vypadá, tak každé zpestření je vítáno.😇
No já bych se snažila asi nejdříve vyloučit nějakej zdravotní problém…přijde mi, že to může být cokoliv, včetně banality, že v okolí třeba nějaká fena začala hárat a nebo se dostala do té NEJ fáze hárání…klidně toho stýskání a i klidně problém se srdcem, to my tady nezjistíme, to je věštění z křišťálové koule.
Jako nějaký stesk třetí den může být a nemusí. A jestli to stesk je, tak to úplně klidně může dospět do fáze, kdy pes reálně odmítá jídlo, klidně může začít být apatický…jak psala výše Doron.
Já bych asi zkusila psa více zabavit, více utahat a co nejvíce se přiblížit nějakému stereotypu jako má doma…je zvyklý na rozmazlování, no tak bych rozmazlovala až do alelujá…jestli je zvyklej se hodně mazlindat, tak bych hodně mazlindala…ten pes by byl u mě na týden na hlídání, ne na převýchovu.
bavili jsme se s manželem o té hluchosleposti, protože já samozřejmě díky tomuto tématu nadávala jak špaček "no jó, to musej sprcnout merle s merle a pak se rodí takový chudinky…"bych je pověsila za koule do průvanu.😠
No a jak jsme ta postižení rozebírali, tak manžel došel k tomu, že u Giny by bylo jedno, jestli je hluchá, neboť naše povely resp. spíše vroucná přání ignoruje…když je to nutný, tak do ní musím stejně žďuhnout, reaguje lépe na gesta a výhoda by byla, že by neslyšela, jak štěkají psi okolo, tak by to neřešila a neslyšela by, jak jde okolo partička rozjařenců, tak by to neřešila…venku stejně nejde pustit na volno, když jí volám ze zahrady a je zrovna zalezlá pod obrovským tisem, ani vidět není, tak stejně nepřijde a já tam za ní nepolezu a ten můj zahradní přivolávací povel “Gino, pojď na sýreček”, tak to by se dalo nahradit vibrováním EO. Prostě jedinej rozdíl, jestli Gina slyší a nebo ne, je ten, že se jí třeba i snažíme říct ať něco udělá…zbytečně…tak kdyby byla hluchoň, tak bychom se nesnažili a chápali, proč nereaguje, takhle to chápeme taky resp. snažíme se to svádět na plemennou příslušnost “no jo no…pastevec🙄” A jediná nevýhoda pro Ginu by byla, že by neslyšela, jak porcuju kuřata a nepřišla mi asistovat, to potom psům padne jedno celý kuře, ale si myslím, že tohle by ona zachytila telepaticky….takže (ve velké nadsázce řečeno) hluchota by měla defakto jen samá pozitiva a sociální jistoty.
U nás nedávno naopak, manžel si myslel, že ho pálí kopřivy(sekal křoviňákem) , tak držel, myslel si: to je zdravé, to je zdravé ,ale když už to nemohl vydržet, zjistil, že ho berou sršně útokem…6 žihadel. Samozřejmě geroj, do špitálu nemusí…. já v práci mu organizovala záchrannou akci, když už v telefonu po hodině od popíchání zněl jako v posledním tažení…poslala jsem pro něj dceru, ať ho naloží a odveze na urgent a kdyby nechtěl ať zavolá rychlou… spadl mu tlak, , chvilku si prej i pospal v autě -si myslím, že spíš to s ním seklo, blábolil, bolest ale ani kupodivu moc neotekl…, dostal kapačku a za 2 hoďky ho pustily domu.
Mě sršeň dostal jednou a bolí to jako prase…
Tak tohle jsem přečetla a pak si říkám “bože, co jsem to rozklikla za téma???…a koukám VESELÉ OKÉNKO 😂”
Mě teda sršáň nikdy nebodla…občas proletí zahradou a toť vše…
Kopřivy, tak to je jiné téma…jako nehroutím se z toho, když mě žahne kopřiva, ale když je toho moc. Zrovna příští týden se chystám posekat kopřivový kout, tak už to vidím živě v barvách, jak zase vyrazím v kraťasech a tričku a zase budu nadávat, že jsem se dostatečně neoblékla a že jsem celá požahaná.
Zjistili jsme, že je dost nejistý z buldočků a mopslíků. Jak zachrčí, utíká se schovat (naštěstí se utíká schovat zamnou a ne někam do pryč).
Tak nějak nevím, co je lepší…pamutuju malou Ginuš…no malou, měla tak 3-4 měsíce, takže už těch 15-20 kilíček a potkáme paní s mladým frbulíkem, myslím, že tak 8 měsíců stáří…po dohodě, že tedy v rámci socializace je necháme, ať se pozdraví, bylo to v parku, oba psy na vodítku…a co udělala Gina? Očuchala se a než jsem se vzpamatovala, tak dostal mladý frbul tlapajznou přes palici ve stylu “máš babu”, naše bílá madam po něm (a to doslova) přeběhla tam a zpátky a nakonec si na něj vítězoslavně sedla.😴
Jako to jsem se trochu bála, že chlapec bude mít po této zkušenosti psychické trauma, ale chlapci to naštěstí bylo šuma fuk, protože tomu v hlavě běželo jen “jé psí holka🤗….ještěěěě”
Přiznám se, že dneska vůbec nemám tucha, jak by Gina na chrochtací placatku reagovala, neboť jejich páníčkové nikdy neprojevili zájem o kontakt s bílou medvědicí resp. medvědy mám dva, tak to už bych se bála i já, že se něco semele…frbulík si vrkne na Matýska a dostane od Giny čočku za to, co si dovoluje dělat bububu na naše berňuší “mimiko”. Obecně ke psům, které neznáme vůbec nechodím, neboť nevím, jak budou reagovat a Gina je sice velmi přátelská, ale jak se začne někdo vytahovat na Maťulu, tak je zle. Navíc se i snaží bránit kontaktu a cpe se mezi cizího psa a Matěje.
Jó, když jde Ginuš sama, tak to klidně pozdravíme i čivavindu….když jde Mates sám, tak malé pejsky nee, mohl by je zašlápnout.
Jo a podle toho, jak popisujou Bibi, o které je tady řeč…tak to rozhodně není štěndo k utracení.
To je pravda, na fotkách vypadá Bibi normálně spokojeně…předchozí slepý dospělý pes, po dlouhé době v této dočasce, domov našel a snad ho najde i Bibi. 🍀 Sardullah, máte srdce na pravém místě. 👍
Jó, dobrý srdce by bylo…jen ty možnosti a podmínky bohužel nejsou zdaleka tak ideální, abych mohla činit dobré skutky. 😴 No asi začnu kupovat losy…nějaký ten RENTIÉR…ten by se hodil, pak bych mohla být za samaritánku i činy a nejen řečmi.😉
Pořád doufám, že i mě se ještě v životě poštěstí, dát milující a šťastný domov nějakému psímu důchodci…ale v téhle chvíli se to bohužel jeví jako nesplnitelné přání.
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 25.07.2024, 23:31:43
No já se ještě s ničím takovým nesetkala…jakože absence zaučení…naopak mi vždycky přišlo, že za zaučení je tak nějak zodpovědný zaměstnavatel resp. je v jeho zájmu, aby se nový zaměstnanec zaučil co nejdříve a začal podávat očekávané výkony. A teda povětšinou je někdo pověřen, aby nového zaměstnance zaškolil, zaučil.
Jako je fakt, že dělám v maloobchod/velkoobchod, tak to je něco jiného, než co děláš ty, ale když přijmu novou fakturantku, tak jedu pomalu měsíc v kuse, abych jí toho naučila co nejvíc, protože taky toho “vědění” je u nás až nad hlavu, i když se to na první pohled nezdá. Takže i když už velkou část umí, tak jsem tam pro případ, kdy nastane nějaká nestandardní situace nebo třeba nebude vědět.
A pak jsem defdefakto stejně téměř nonstop na telefonu, kdyby NĚCO.akto stejně téměř nonstop na telefonu, kdyby NĚCO, tak jako “přítel na telefonu”.
A třeba i já po té dlouhé době, co tam pracuju, tak něco nevím, nebo mi něco není úplně jasné, tak zase vím, jakému kolegovi a na jakou pobočku zavolat, aby mi poradil a nebo se obrátím s dotazem na někoho na centrálu, jak to mám udělat…no a od toho tam ty lidi sedí, aby mi poskytli poradenskou činnost.
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 26.07.2024, 22:18:06
Jo nechala…právě proto, že je takhle postižené a že má tudíž podstatně horší vyhlídky na to najít si novou rodinu. Samozřejmě bych se snažila všemi způsoby zjistit, jestli se jen nezaběhla a někdo jí nehledá, ale v žádném případě bych jí nenechala odvézt do útulku nebo tak něco.
No holt zažili jsme v životě horší věci a ještě horší můžou přijít a možná i přijdou…ve světle toho je nějaká hluchoslepota defakto žádnej problém.
Hele a teď jsem znovu o Bibi četla popisek a kdybych nebyla v tak pitomé situaci a měla jen Ginu a přestože jsem psala, že bych si takové štěně v žádném případě nevzala, tak bych do toho i možná šla…tedy pokud by souhlasil syn, který se mi o psy v mé nepřítomnosti stará, pak bychom byli schopni zajistit péči 24/7 a Gina by určitě byla v tomto velká pomocnice. Ale nejsem v ideální situaci a Mates je bohužel hrrr plašan a je jak hrom do police, tak u něj bych měla strach, aby fence, byť nechtěně neublížil.
Ještě v souvislosti s těmi případnými radami mě napadlo, že bych doma určitě “nainstalovala” různé povrchy, aby se pes mohl lépe orientovat i hmatem..packami. Třeba před schody pásek nějakého hrubého materiálu, aby věděl…"tady začínají schody" nebo “cestičky” v bytě prostě pokrýt určitým typem koberce, aby si byl jistější. Taky bych možná volila i nějaké čichové “značky”…třeba pytlíček s levandulí…."cítím levanduli, tak tím směrem je kuchyň"….támhle odtud voní pomeranč, tak tam mám misku na vodičku.
A to samý bych udělala třeba na dvoře…cestičky…
Venku bych asi volila jen pár tras, které by se chodily pravidelně, kde by si pak takový pejsem byl jistější v kramflecích. a samozřejmě postroj s uchem, abych mohla případně lépe nasměrovat, aniž bych tahala za vodítko a nebo chytala za obojek.
Pejsek sice neslyší, nevidí, ale má cit, má čuch, cítí vibrace…no prostě přemýšlet, jak využít ty smysly, co má.
A pořád je to štěně…pokud by bylo živější, tak holt by byly všude polštáře nebo nějaké měkké zábrany, aby třeba neboural do zdí a nábytku, než se naučí v prostředí dobře pohybovat.
Praxi fakty nemám, tak to jsou jen takové nápady.
Jo a podle toho, jak popisujou Bibi, o které je tady řeč…tak to rozhodně není štěndo k utracení.